Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
DC-DC měnič pro palubní dobíjení elektromobilu
Holub, Miroslav ; Červinka, Dalibor (oponent) ; Folprecht, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem DC-DC měniče pro palubní dobíjení elektromobilu. Vyhotovený měnič bude převážně sloužit pro dobíjení trakčního akumulátoru v laboratoři, zabývající se vývojem systémů pro elektromobily. Výstupní napětí zdroje bude regulovatelné v rozsahu 200 – 450 V, dle konfigurace nabíjeného akumulátoru. Maximální výstupní proud je stanoven na 7,5 A. Zdroj bude napájen z běžné elektrické sítě, proto bylo při jeho konstrukci nutné zohlednit i otázku korekce účiníku. Značná část toto práce je tedy věnována popisu problematiky korekce účiníku a dále návrhu a realizaci takového zařízení. Pro dosažení nižších celkových ztrát a tedy i možnou minimalizaci zařízení, bylo voleno spínacích prvků na bázi karbidu křemíku. Mimo využití v laboratoři má zhotovený měnič sloužit k demonstrativnímu srovnání zastavěného objemu při volbě moderních polovodičů ve srovnání se staršími technologiemi
Rychlé nabíjení elektromobilů – přehled technologií
Boršoš, Adam ; Charvát, Pavel (oponent) ; Fišer, Jan (vedoucí práce)
Rychlost nabíjení je jedním z klíčových parametrů, jenž ovlivňuje atraktivitu elektromobilů pro řidiče. Proto je důležité určit metody jež dokážou nabít elektromobil co nejrychleji. Byl vypracován přehled technologií dobíjení elektromobilů a identifikace těch, jenž jsou považovány za rychlé nabíjení. Bylo zjištěno že nejrychlejší technologie je nabíjení pomocí stejnosměrného proudu. Následovalo vypracování seznamu šesti konektorů, které toto nabíjení umožňují. Ty byli následně porovnány. V další kapitole byl vypracován přehled dobíjecích sítí, jenž rychlé nabíjení umožňují. Byli uvedeny tři největší poskytovatelé dobíjecích stanic v České republice a také dva jenž se specializují právě na rychlé dobíjení. Téma chlazení baterií také souvisí s dobíjením. Proto byl v následující kapitole vypracován přehled technologií, jež jsou využívány k chlazení akumulátorů. Poslední část je zaměřena na faktory, které způsobují degradaci akumulátorů. Vypracovali jsme přehled čtyř hlavních příčin degradace a jejich vliv na baterii.
Rychlé nabíjení elektromobilů – přehled technologií
Boršoš, Adam ; Charvát, Pavel (oponent) ; Fišer, Jan (vedoucí práce)
Rychlost nabíjení je jedním z klíčových parametrů, jenž ovlivňuje atraktivitu elektromobilů pro řidiče. Proto je důležité určit metody jež dokážou nabít elektromobil co nejrychleji. Byl vypracován přehled technologií dobíjení elektromobilů a identifikace těch, jenž jsou považovány za rychlé nabíjení. Bylo zjištěno že nejrychlejší technologie je nabíjení pomocí stejnosměrného proudu. Následovalo vypracování seznamu šesti konektorů, které toto nabíjení umožňují. Ty byli následně porovnány. V další kapitole byl vypracován přehled dobíjecích sítí, jenž rychlé nabíjení umožňují. Byli uvedeny tři největší poskytovatelé dobíjecích stanic v České republice a také dva jenž se specializují právě na rychlé dobíjení. Téma chlazení baterií také souvisí s dobíjením. Proto byl v následující kapitole vypracován přehled technologií, jež jsou využívány k chlazení akumulátorů. Poslední část je zaměřena na faktory, které způsobují degradaci akumulátorů. Vypracovali jsme přehled čtyř hlavních příčin degradace a jejich vliv na baterii.
DC-DC měnič pro palubní dobíjení elektromobilu
Holub, Miroslav ; Červinka, Dalibor (oponent) ; Folprecht, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem DC-DC měniče pro palubní dobíjení elektromobilu. Vyhotovený měnič bude převážně sloužit pro dobíjení trakčního akumulátoru v laboratoři, zabývající se vývojem systémů pro elektromobily. Výstupní napětí zdroje bude regulovatelné v rozsahu 200 – 450 V, dle konfigurace nabíjeného akumulátoru. Maximální výstupní proud je stanoven na 7,5 A. Zdroj bude napájen z běžné elektrické sítě, proto bylo při jeho konstrukci nutné zohlednit i otázku korekce účiníku. Značná část toto práce je tedy věnována popisu problematiky korekce účiníku a dále návrhu a realizaci takového zařízení. Pro dosažení nižších celkových ztrát a tedy i možnou minimalizaci zařízení, bylo voleno spínacích prvků na bázi karbidu křemíku. Mimo využití v laboratoři má zhotovený měnič sloužit k demonstrativnímu srovnání zastavěného objemu při volbě moderních polovodičů ve srovnání se staršími technologiemi

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.