|
|
Diverzita sladkovodních epigeických blešivců
Rutová, Tereza ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Blešivci, nejdiverzifikovanější skupina různonožců (Amphipoda), se vyskytují jak ve vodách mořských, tak i brakických a sladkovodních. Ve sladkých vodách pak existují formy obývající povrchové (epigeické) a podzemní (hypogeické) habitaty, přičemž tato práce bude zaměřena především na sladkovodní epigeické skupiny. Sladkovodní blešivci obývají pevninské vody všech kontinentů, avšak největší druhová diverzita je patrná v Palearktické oblasti. Nelze je však nalézt v povrchových vodách tropických oblastí. Tito různonožci jsou charakterističtí absencí larválního a jakéhokoliv rezistentního stádia. Jejich dnešní diverzita a distribuce díky tomu reflektuje historické události typu fluktuace hladin moří, orogeneze či zalednění od období paleocénu po současnost. Cílem práce bude shrnout, které procesy a ve které době diverzitu sladkovodních epigeických blešivců ovlivnily. Část práce se věnuje čeledím vyskytujícím se v Austrálii (Chiltonidae), na Novém Zélandu (např. Phreathogammaridae) a v Severní a Jižní Americe (Hyalellidae). Zaostřeno je však především na čeleď Gammaridae, do které by podle posledních studií měly patřit linie vyskytující se v oblasti celého Palearktu včetně endemických skupin v jezeře Bajkal a v celé Pontokaspické oblasti. V historii vývoje linií blešivců registrujeme mnohé případy...
|
|
|
Habitatové preference a párování koexistujících západokarpatských linií blešivců druhového komplexu Gammarus fossarum
Bystřický, Pavel Karel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Čiampor, Fedor (oponent)
V posledních letech byla díky molekulárním metodám rozkryta značná míra kryptické diverzity napříč mnoha taxony. Výjimkou nejsou ani sladkovodní různonožci (blešivci), kteří díky snížené možnosti disperze a rekolonizace představují skvělý modelový systém pro zkoumání možných ekologických interakcí mezi geneticky výrazně vzdálenými liniemi při opětovném kontaktu. Ve své práci se zabývám kryptickým druhovým komplexem Gammarus fossarum. Z předchozího výzkumu jsme věděli, že v oblasti Vsetínska dochází ke kontaktu několika vysoce divergentních linií. Tato práce se zabývá dvěma hlavními otázkami. Existuje mezi příslušníky stejné linie preference ke společnému párování (existuje prezygotická reprodukční bariera mezi liniemi)? Tuto hypotézu jsem testoval jak sběrem párů z přirozených podmínek, tak (v omezené míře) i akvarijním pokusem. Druhou hypotézou je, zda mezi liniemi v kontaktní zóně existuje tendence k obsazení odlišných mesohabitatů (tůň versus proud), což by mohlo naznačovat kompetici mezi liniemi a možnou diverzifikaci jejich ekologických nik. Výzkum probíhal na devíti lokalitách s předpokládaným výskytem vždy dvou ze tří vybraných linií. Výsledky nicméně prokázaly, že ve více jak polovině případů se jednalo o kontakt všech tří studovaných linií s jasnou dominancí jedné z nich (více jak 64 %). V...
|
|
|
Ekologické interakce a diferenciace nik koexistujících sladkovodních blešivců
Bystřický, Pavel Karel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Pařil, Petr (oponent)
Sladkovodní blešivci jsou ekologicky významní korýši ze skupiny Amphipoda. Působí hlavně jako detritovoři a škrabači rostlinného opadu v rychle tekoucích a chladných vodách, čímž přispívají ke koloběhu živin v ekosystému. Ekologické interakce v rámci této skupiny jsou z výzkumného hlediska zajímavé, mimo jiné v souvislosti s rozkrýváním značné míry kryptické diverzity, a také vzhledem ke studiu interakcí invazních a původních druhů. Tato práce se zabývá doposud studovanými ekologickými interakcemi mezi syntopicky se vyskytujícími druhy, či liniemi druhových komplexů. Jedná se obzvláště o ty interakce, které mohou mít vliv na koexistenci či případné kompetiční vyloučení, jako například: různá míra selektivní predace, ekologicky významné rozdíly v morfologii či chování, odlišná míra agresivity či intragildové predace, anebo rozdíly v habitatových preferencích či schopnostech využívat zdroje prostředí. Vzhledem k velkému množství nově objevených kryptických linií je zatím tématu jejich ekologických interakcí věnováno jen velmi málo prostoru. Výzkum se prozatím omezil pouze na otázky sexuálních interakcí, jako je reprodukční interference či potenciální hybridizace, možné rozdíly v habitatových preferencích nebo na studium různé míry rizika napadení příslušníků odlišných linií parazity. Je potřeba...
|
|
|
Systematika rodu Ramariopsis (Basidiomycota, Clavariaceae) ve střední Evropě
Matouš, Jan ; Holec, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Viktor (oponent)
Rod Ramariopsis (Clavariaceae, Agaricales) zahrnuje ve střední Evropě kolem 15 druhů s kuřátkovitými, vzácněji kyjankovitými plodnicemi. Jedná se pravděpodobně o saprotrofní druhy, které se vyskytují obvykle v lučních společenstvech nebo vzácněji na otevřených stanovištích v křovinách či listnatých lesích. V této práci bylo studováno 88 sběrů tohoto rodu především z České republiky a Slovenska, z nichž bylo získáno 57 sekvencí pro úsek LSU a 36 sekvencí pro úsek ITS. Na základě molekulárně-fylogenetických analýz metodami maximum likelihood a bayesovské analýzy byly vytvořeny fylogenetické stromy, které ukázaly 16 dobře podpořených kladů. Takto podrobná studie o fylogenezi a mezidruhových vztazích v rámci rodu Ramariopsis je představena vůbec poprvé, a to i v rámci světové literatury. Po následné morfologické analýze podpořené také SEM fotografiemi spor bylo zjištěno, že získané klady reprezentují devět druhů známých v taxonomické literatuře, tři zatím nepopsané druhy (označené provizorním jménem) a čtyři klady, jejichž interpretace je zatím nejistá. Sedm kladů tedy představuje odhalenou skrytou diverzitu, která byla v tomto rodě prokázána ve vysoké míře. Mezi další výsledky patří již publikovaný popis nového druhu Ramariopsis robusta Matouš et Holec a zjištění dvou nových taxonů pro území České...
|
|
|
Diverzita sladkovodních epigeických blešivců
Rutová, Tereza ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Blešivci, nejdiverzifikovanější skupina různonožců (Amphipoda), se vyskytují jak ve vodách mořských, tak i brakických a sladkovodních. Ve sladkých vodách pak existují formy obývající povrchové (epigeické) a podzemní (hypogeické) habitaty, přičemž tato práce bude zaměřena především na sladkovodní epigeické skupiny. Sladkovodní blešivci obývají pevninské vody všech kontinentů, avšak největší druhová diverzita je patrná v Palearktické oblasti. Nelze je však nalézt v povrchových vodách tropických oblastí. Tito různonožci jsou charakterističtí absencí larválního a jakéhokoliv rezistentního stádia. Jejich dnešní diverzita a distribuce díky tomu reflektuje historické události typu fluktuace hladin moří, orogeneze či zalednění od období paleocénu po současnost. Cílem práce bude shrnout, které procesy a ve které době diverzitu sladkovodních epigeických blešivců ovlivnily. Část práce se věnuje čeledím vyskytujícím se v Austrálii (Chiltonidae), na Novém Zélandu (např. Phreathogammaridae) a v Severní a Jižní Americe (Hyalellidae). Zaostřeno je však především na čeleď Gammaridae, do které by podle posledních studií měly patřit linie vyskytující se v oblasti celého Palearktu včetně endemických skupin v jezeře Bajkal a v celé Pontokaspické oblasti. V historii vývoje linií blešivců registrujeme mnohé případy...
|
|
|
Molekulárně-fylogenetická charakteristika izolátu Hymenolepis diminuta udržovaného v laboratorních podmínkáh
ŘEŽÁBKOVÁ, Lucie
Hlavním cílem této práce bylo potvrdit možnost kryptické diverzity v rámci druhu tasemnic Hymenolepis diminuta. Vnitrodruhová variabilita pěti izolátů H. diminuta byla charakterizována za využití molekulárně-fylogenetických analýz. Dále byl náš izolát H. diminuta, který je testován pro účely helmintoterapie, porovnávaný s dalšími izoláty získanými ze spolupracujících institucí. Výsledky neprokázaly kryptickou diverzitu u těchto porovnávaných izolátů. Bylo potvrzeno, že náš izolát, doposud charakterizovaný pouze na základě morfologie, je skutečně H. diminta.
|
host ::
RSS.