|
|
Projekt Nové Vyklice Paměť a spolkový aktivismus ve snaze obnovit zaniklou obec na Ústecku
Růžičková, Ivana ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Předmětem této práce je projekt obnovy zaniklé obce Vyklice, který již dvanáct let prosazuje Sdružení občanů Vyklice. Jedná se o ojedinělý projekt, v jehož rámci se skupina někdejších obyvatel obce, která musela ustoupit povrchové těžbě uhlí, snaží o její znovuvybudování pod stejným názvem a na stejném místě. Odpověď na otázku, kde se vzala myšlenka obnovy Vyklic, mě přivedla k analýze spolkového aktivismu Sdružení občanů Vyklice. Na pozadí jeho snah jsem přitom rozpoznala širší vzpomínkové společenství, tvořené někdejšími přáteli z Vyklic. Tito lidé, nedobrovolně přesídleni z vesnického prostředí na panelová sídliště, cítili stesk po své ztraceném domově, kterému dávali průchod na spontánních vzpomínkových srazech "Vykličáků". Hlavní téma jejich vzpomínání přitom tvořil spolkový život někdejších Vyklic. Nejaktivnější lidé z jejich středu tak ustavili nový "spolek", Sdružení občanů Vyklice, u jehož zrodu stála i myšlenka obnovit zaniklou obec. Zpočátku šlo pouze o jeden z prostředků, který měl usnadnit vzpomínkové aktivity Vyklických. Spolu se získáním politické podpory se však projekt stal hlavním cílem sdružení. Dodnes ale umožňuje celému vzpomínkovému společenství průběžně dosahovat původního cíle, scházet se a vzpomínat, a to prostřednictvím pravidelného schůzování ve věci Nových Vyklic.
|
|
|
Srovnání polského a ukrajinského ústavů paměti národa a jejich interpretace Volyňského masakru
Lavrentev, Aleksei ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Tato práce srovnává polský a ukrajinský ústav paměti národa a analyzuje modely kolektivní paměti, jež dominují v Polsku a na Ukrajině a historické narativy Volyňského masakru 1943. Zároveň práce osvětluje a porovnává interpretace tohoto fenoménu polského a ukrajinského ústavem. Předmětem zkoumání jsou samotné ústavy paměti národa jako hlavní nástroje prosazování státní politiky paměti ve svých státech. Časově je práce vymezena od roku 2014, kdy došlo k revolučním změnám na Ukrajině a následným změnám ukrajinských historických narativů a státní politiky, až do současnosti. V práci je popsána také politická situace na Ukrajině (2014) a v Polsku (2015), jež tyto změny v obou státech ovlivnila a vedla k obnovení konfliktu paměti. První náznaky konfliktu paměti (Juščenkovo období a první vláda PiS) jsou v této práci rozebrány jen krátce, neboť je zaměřena hlavně na současnost. Vycházíme z předpokladu, že Volyňský masakr, jenž je nejtragičtějším prvkem současných polsko-ukrajinských vztahů, je hlavním kamenem úrazu mezi Polskem a Ukrajinou. Práce v detailu ukazuje, že polský a ukrajinský ústav jsou instituce s odlišnými úkoly, cíli a pravomocemi a jejich interpretace Volyňského masakru jsou odlišné ve všech bodech. Snaha o hledání kompromisu existuje pouze na papíře, jelikož ve skutečnosti polská a...
|
|
|
Projekt Nové Vyklice Paměť a spolkový aktivismus ve snaze obnovit zaniklou obec na Ústecku
Růžičková, Ivana ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Předmětem této práce je projekt obnovy zaniklé obce Vyklice, který již dvanáct let prosazuje Sdružení občanů Vyklice. Jedná se o ojedinělý projekt, v jehož rámci se skupina někdejších obyvatel obce, která musela ustoupit povrchové těžbě uhlí, snaží o její znovuvybudování pod stejným názvem a na stejném místě. Odpověď na otázku, kde se vzala myšlenka obnovy Vyklic, mě přivedla k analýze spolkového aktivismu Sdružení občanů Vyklice. Na pozadí jeho snah jsem přitom rozpoznala širší vzpomínkové společenství, tvořené někdejšími přáteli z Vyklic. Tito lidé, nedobrovolně přesídleni z vesnického prostředí na panelová sídliště, cítili stesk po své ztraceném domově, kterému dávali průchod na spontánních vzpomínkových srazech "Vykličáků". Hlavní téma jejich vzpomínání přitom tvořil spolkový život někdejších Vyklic. Nejaktivnější lidé z jejich středu tak ustavili nový "spolek", Sdružení občanů Vyklice, u jehož zrodu stála i myšlenka obnovit zaniklou obec. Zpočátku šlo pouze o jeden z prostředků, který měl usnadnit vzpomínkové aktivity Vyklických. Spolu se získáním politické podpory se však projekt stal hlavním cílem sdružení. Dodnes ale umožňuje celému vzpomínkovému společenství průběžně dosahovat původního cíle, scházet se a vzpomínat, a to prostřednictvím pravidelného schůzování ve věci Nových Vyklic.
|
host ::
RSS.