|
|
Chemical communication of gametes
Otčenášková, Tereza ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Oplození je proces, skládající se z mnoha kroků, vedoucích k fúzi samičích a samčích gamet a vzniku zygoty. Kromě přímé interakce gamet vazebnými receptory, které jsou lokalizované na povrchu spermie a vajíčka, oplození také zahrnuje komunikaci založenou na chemických molekulách spouštějících rozlišné signální dráhy. Tato práce je zaměřena na charakterizaci chemické komunikace gamet modelového organismu Mus musculus. Za tímto účelem byly použity moderní proteomické a vizualizační metody jako nano kapalinová chromatografie spojená s hmotnostní spektrometrií (nLC-MS/MS), cílený monitoring vybraných peptidů a imunofluorescenční mikroskopie. Pomocí těchto metod jsme identifikovali celou řadu lipokalinů včetně hlavních močových proteinů (MUP), LCN lipokalinů a mastné kyseliny vázajících proteinů (FABP). V této práci poprvé informujeme o jejich přítomnosti v akrozomu spermie. Na základě schopnosti lipokalinů vázat a přenášet jiné molekuly navrhujeme, že tyto proteiny mají pro gamety protektivní a/nebo signální funkci. Mimo jiné, chemická komunikace spermie a oocytu je založená na chemotaxi, která umožňuje jejich interakci před vlastním kontaktem a fúzí. V této práci jsme detekovali, že spermie vykazují chemotaktickou odpověď za přítomnosti L-glutamátu. Tato aminokyselina se přirozeně vyskytuje v samičím...
|
|
|
Perception of individual variation in body odour in human adults
Fialová, Jitka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Schaal, Benoist (oponent) ; Stopka, Pavel (oponent)
Předložená disertační práce se skládá ze dvou částí. První část představuje obecný úvod do problematiky a shrnuje současné poznatky týkající se variability lidské tělesné vůně a jejího vnímání. Tato část je představena z perspektivy pohlavního výběru. Práce se nejdříve zaměřuje na teorii evoluce komunikace a poté ukazuje specifické vlastnosti chemické komunikace. Dále popisuje vznik individuálně specifického pachového podpisu, který vzniká metabolizací sekretu kožních žláz kožní mikroflórou. Další kapitoly jsou věnované vybraným individuálním vodítkům obsaženým v lidské tělesné vůni jako například vodítka k rozpoznání pohlaví, příbuzných, genetické kompatibility v genech hlavního histokompatibilního komplexu, zdravotního stavu či výživy v kontextu pohlavního výběru. V následující kapitole jsou probírány interakce mezi parfémy a tělesným pachem a nakonec stručně představeny metody prezentaci pachových stimulů se zaměřením na prezentaci jednotlivých stimulů či kompozitních pachů. Druhou část práce tvoří šest odborných textů, přičemž tři z nich jsou přehledové a další tři empirické studie. Přehledové studie shrnují faktory ovlivňující kvalitu lidské tělesné vůně se zaměřením na výživu a emoční stavy. První přehledový článek ukazuje, že v tělesné vůni lze nalézt vodítka k emočním stavům ostatních lidí...
|
|
|
Pachové žlázy ploštic (Heteroptera) a jejich stav u mikropterní štěnice Cimex lectularius (Cimicidae)
Wiesnerová, Markéta ; Vilímová, Jitka (vedoucí práce) ; Kment, Petr (oponent)
Chemická komunikace je považována za velmi běžný typ komunikace u hmyzu. Velmi nápadná je u podřádu ploštice, Heteroptera (Insecta: Hemiptera). Komunikace probíhá vylučováním sekretu z pachových žláz, z nichž nejdůležitější jsou dorsoabdominální pachové žlázy (DAGs) nymf a metathorakální pachové žlázy (MTGs) dospělců. Práce shrnuje dosavadní znalosti o těchto pachových žlázách, zejména u mikropterní ploštice, štěnice Cimex lectularius (Linnaeus, 1758) (Cimicidae). Dále také obsahuje souhrn znalostí o chemickém složení a funkci sekretu syntetizovaném DAGs a MTGs. Klíčová slova: Heteroptera, DAGs, MTGs, pachové žlázy, štěnice Cimex lectularius, složení sekretu
|
|
|
Mechanismy přenosu chemických signálů u myšic rodu Apodemus
Havrdová, Leona ; Stopková, Romana (vedoucí práce) ; Vošlajerová, Barbora (oponent)
Proteiny z rodiny lipokalinů zaujímají významnou roli při přenosu chemických signálů. Tyto globulární proteiny o molekulové hmotnosti 17,7 - 21,7 kDa jsou schopny vázat široké spektrum těkavých ligandů a svou postupnou degradací prodlužují účinek pachové stopy. Mezi lipokaliny řadíme Hlavní močové proteiny (angl. Major urinary proteins - MUPs), k jejichž expresi dochází především v moči. U myší se MUPs uplatňují při olfaktorické komunikaci. Zdrojem chemických signálů však nemusí být pouze moč. Mnohé druhy savců prezentují chemické signály slinami do srsti v procesu hygienického chování (tzv. selfgrooming). Cílem této diplomové práce bylo identifikovat hlavní bílkoviny účastnící se chemické komunikace u myšic rodu Apodemus a určit hlavní zdroj jejich exkrece (moč/sliny). S využitím čipové gelové elektroforézy (Experion) byla vyloučena přítomnost lipokalinů v moči dvou druhů myšic (A. uralensis, A. sylvaticus). 2D elektroforézou slinných proteinů a jejich identifikací pomocí hmotnostní spektrometrie (MALDI MS/MS) byla vyhodnocena kvantita a typy lipokalinů u tří zástupců myšic rodu Apodemus (A. uralensis, A. sylvaticus a A. flavicollis). Výsledky mezidruhového srovnání naznačují, že socialita (t.j. intenzita samčí kompetice o samice) je v přímé souvislosti s evolucí chemických signálů. Klíčová slova:...
|
|
|
Chemical communication of gametes
Otčenášková, Tereza ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Oplození je proces, skládající se z mnoha kroků, vedoucích k fúzi samičích a samčích gamet a vzniku zygoty. Kromě přímé interakce gamet vazebnými receptory, které jsou lokalizované na povrchu spermie a vajíčka, oplození také zahrnuje komunikaci založenou na chemických molekulách spouštějících rozlišné signální dráhy. Tato práce je zaměřena na charakterizaci chemické komunikace gamet modelového organismu Mus musculus. Za tímto účelem byly použity moderní proteomické a vizualizační metody jako nano kapalinová chromatografie spojená s hmotnostní spektrometrií (nLC-MS/MS), cílený monitoring vybraných peptidů a imunofluorescenční mikroskopie. Pomocí těchto metod jsme identifikovali celou řadu lipokalinů včetně hlavních močových proteinů (MUP), LCN lipokalinů a mastné kyseliny vázajících proteinů (FABP). V této práci poprvé informujeme o jejich přítomnosti v akrozomu spermie. Na základě schopnosti lipokalinů vázat a přenášet jiné molekuly navrhujeme, že tyto proteiny mají pro gamety protektivní a/nebo signální funkci. Mimo jiné, chemická komunikace spermie a oocytu je založená na chemotaxi, která umožňuje jejich interakci před vlastním kontaktem a fúzí. V této práci jsme detekovali, že spermie vykazují chemotaktickou odpověď za přítomnosti L-glutamátu. Tato aminokyselina se přirozeně vyskytuje v samičím...
|
|
|
Pachové žlázy ploštic (Heteroptera) a jejich stav u mikropterní štěnice Cimex lectularius (Cimicidae)
Wiesnerová, Markéta ; Vilímová, Jitka (vedoucí práce) ; Kment, Petr (oponent)
Chemická komunikace je považována za velmi běžný typ komunikace u hmyzu. Velmi nápadná je u podřádu ploštice, Heteroptera (Insecta: Hemiptera). Komunikace probíhá vylučováním sekretu z pachových žláz, z nichž nejdůležitější jsou dorsoabdominální pachové žlázy (DAGs) nymf a metathorakální pachové žlázy (MTGs) dospělců. Práce shrnuje dosavadní znalosti o těchto pachových žlázách, zejména u mikropterní ploštice, štěnice Cimex lectularius (Linnaeus, 1758) (Cimicidae). Dále také obsahuje souhrn znalostí o chemickém složení a funkci sekretu syntetizovaném DAGs a MTGs. Klíčová slova: Heteroptera, DAGs, MTGs, pachové žlázy, štěnice Cimex lectularius, složení sekretu
|
|
|
Mechanizmy vzniku tělesného pachu u člověka
Hrubová, Noemi ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Kožní žlázy produkují sekret, který bezprostředně po vzniku nenese pach. Produkované látky jsou metabolizovány kožními bakteriemi vyskytujícími se na těle a teprve poté se uvolní charakteristická tělesná vůně. Cílem práce je objasnit mechanizmy, které provázejí sekret kožních žláz až k těkavým složkám charakteristické tělesné vůně u člověka. Tu tvoří volné mastné kyseliny, které se hydrolyzovaly z glutaminových prekurzorů, strukturně neobvyklých mastných kyselin s dlouhým řetězcem či lipidů. Další složkou jsou sirné sloučeniny, při sekreci navázány hlavně na Cys-Gly-(S) konjugáty, a látky steroidní, na jejichž přeměnách se podílí nejvíce druhy korynebakterií, které jsou asociovány s výrazným tělesným pachem. Složení rezidentní mikroflóry se liší v souvislosti s věkem či pohlavím. Z hlediska chemické komunikace se považuje za nejdůležitější oblast axily s velkým zastoupením apokrinních žláz oproti zbytku těla, apokrinní sekrece se spouští v průběhu puberty a u žen po menopauze klesá. Pohlavní rozdíly sekretu jsou dány spíše kvantitativními vlastnostmi. Intenzitu vůně snižuje recesivní homozygotnost v genu ABCC11, která je častá u asijské populace. Vliv na pach mají MHC proteiny, které zřejmě hrají roli při partnerském výběru. Do jisté míry ovlivňují tělesný pach také environmentální faktory, např....
|
|
|
Perception of individual variation in body odour in human adults
Fialová, Jitka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Schaal, Benoist (oponent) ; Stopka, Pavel (oponent)
Předložená disertační práce se skládá ze dvou částí. První část představuje obecný úvod do problematiky a shrnuje současné poznatky týkající se variability lidské tělesné vůně a jejího vnímání. Tato část je představena z perspektivy pohlavního výběru. Práce se nejdříve zaměřuje na teorii evoluce komunikace a poté ukazuje specifické vlastnosti chemické komunikace. Dále popisuje vznik individuálně specifického pachového podpisu, který vzniká metabolizací sekretu kožních žláz kožní mikroflórou. Další kapitoly jsou věnované vybraným individuálním vodítkům obsaženým v lidské tělesné vůni jako například vodítka k rozpoznání pohlaví, příbuzných, genetické kompatibility v genech hlavního histokompatibilního komplexu, zdravotního stavu či výživy v kontextu pohlavního výběru. V následující kapitole jsou probírány interakce mezi parfémy a tělesným pachem a nakonec stručně představeny metody prezentaci pachových stimulů se zaměřením na prezentaci jednotlivých stimulů či kompozitních pachů. Druhou část práce tvoří šest odborných textů, přičemž tři z nich jsou přehledové a další tři empirické studie. Přehledové studie shrnují faktory ovlivňující kvalitu lidské tělesné vůně se zaměřením na výživu a emoční stavy. První přehledový článek ukazuje, že v tělesné vůni lze nalézt vodítka k emočním stavům ostatních lidí...
|
|
|
Role čichového vnímání u novorozenců
Staňková, Jana ; Třebická Fialová, Jitka (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Jedním z nejdůležitějších vztahů v našem životě je vztah matky a dítěte. Značné množství studií poukazuje na to, že při navazování tohoto pouta, hraje důležitou roli čichová percepce. Několik studií již ukázalo, že matky, které mají těsnější vztah se svými dětmi a tráví s nimi více času, jsou lepší v rozpoznávání jejich tělesné vůně. Podobně novorozenci jsou úspěšní v rozpoznávání vůně své matky, vůně jejího prsu i vlastní amniotické tekutiny. Tyto vůně preferují před jinými vůněmi a jsou pro ně uklidňující. Vůně matčina prsu pak hraje zásadní roli při nastartování kojení. Již během prenatálního vývoje mají při vnímání okolí pro dítě čichové podněty, které ho obklopují v plodové vodě, pravděpodobně velký význam; na sluchové a vizuální podněty je totiž toto prostředí poměrně chudé. Ukazuje se, že vystavení odorantům in utero skrz stravu, kterou matka konzumuje, ovlivňuje následné reakce dětí. Tyto pachy jsou následně pozitivněji přijímány než pachy, se kterými děti nemají žádnou předchozí zkušenost. Díky takovémuto brzkému seznámení se s vůněmi a chutěmi typickými pro vlastní kulturu se pak mohou formovat pozdější stravovací návyky. Cílem bakalářské práce je shrnout a kriticky prověřit dosavadní evidenci o roli čichového vnímání u novorozenců v oblastech vztahu matky a dítěte a formování pozdějších...
|
|
|
Vliv chemické signalizace na chování švába Amazonina platystylata (Blattodea: Ectobiidae)
Jůna, František ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Nedvěd, Oldřich (oponent)
Švábi nepatří mezi běžné opylovače, přesto se několik druhů tohoto řádu na opylování podílí. Jedním z těchto druhů je šváb Amazonina platystylata, který opyluje klusii Clusia blattophila. Tato klusie je endemitem a dominantou na Nouragues inselbergu. Vzhledem k ojedinělosti tohoto vztahu, jsem chtěl prozkoumat behaviorální odpověď švába na vůni květů či jejich složku. Květy této klusie se liší ve složení vůně mezi pohlavími, i mezi různými stádii květu. Dominantní složkou vůně samčího květu je acetoin, u samičího květu je tato látka zastoupená méně. Švábi A. platystylata reagují na acetoin, ale i na celkovou samčí vůni květů. Po experimentálním dodání acetoinu ke starším samičím květům se zvýšil počet návštěv opylovačů na úroveň samčího květu. Při behaviorálním pokusu v laboratorních podmínkách se zdála být vůně samčích květů pro šváby atraktivní, avšak při porovnání se samičí vůní se rozdíl neprojevil. Výsledky, získané pokusy s vůní čerstvých samičích květů, byly poněkud rozporuplné. Informace o biologii A. platystylata doposud nebyly publikovány. Proto jsem se zaměřil především na charakteristiky rozmnožování. Také žlázy u tohoto druhu doposud nebyly popsány. Na 1. tergitu je evaporatorium a morfologická modifikace se vyskytuje na 7. a 8. tergitu a mohla by být spojena se žlázou. Evaporatorium i...
|
host ::
RSS.