|
|
Exploration of extraterrestrial body impact and UV-driven transformation of atmospheres of terrestrial planets
Knížek, Antonín ; Ferus, Martin (vedoucí práce) ; Kabáth, Petr (oponent) ; Kopecký, Vladimír (oponent)
Klíčová slova: exoplanety, Země, impakty, fotochemie, infračervená spektroskopie, atmosférická chemie Impakty a fotochemie jsou dvěma významnými hnacími silami pro chemické přeměny v planetárních atmosférách. Zatímco UV záření produkované mladými hvězdami kontinuálně poskytuje energii, impakty jsou jednorázové události s dalekosáhlými důsledky. Zvlášť významné jsou pak impakty na mladých kamenných planetách, protože tyto planety jsou vystavovány mnohem vyšším tokům dopadající hmoty, obvykle nazývané "těžké bombardování". Toto bombardování je posledním dozvukem turbulentní planetární akrece a hraje důležitou roli při formování podmínek na planetách, včetně chemického složení, povrchu, chemie atmosfér, produkce aerosolů a pravděpodobně i vzniku života. Budoucí pozorování vesmírnými teleskopy, jako např. Vesmírný dalekohled Jamese Webba nebo Ariel, či pozemskými dalekohledy, jako např. Extrémně velký dalekohled, který je v současnosti konstruován v Chile, mohou určit, zda je toto těžké bombardování běžnou součástí evoluce terestrických planet. Jak impakty, tak fotochemie mohou být efektivně simulovány a studovány v laboratorních podmínkách pomocí moderních metod. Tato práce shrnuje naše výsledky zaměřené na rozpoznávání markerových molekul impaktů a s tím souvisejících termodynamických nerovnováh v...
|
|
|
Emise isoprenu u palmy olejné a jejich dopady na klima a na složení atmosféry
Palouš, Daniel ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
Biogenní volatilní organické látky (BVOC) plní u rostlin mnoho fyziologických a ekofyziologických funkcí, například je to obrana proti různým abiotickým a biotickým stresům či signalizace. Emisní kapacita a spektrum emitovaných BVOC se mezi druhy liší. Isopren, s nejvyššími globálními ročními emisemi ze všech BVOC, má nezanedbatelný vliv na atmosférické chemické děje. Isopren tvoří sekundární organické aerosoly, v reakci s oxidy dusíku NOx může produkovat troposférický ozon a mění oxidační kapacitu atmosféry. Palma olejná (Elaeis guineensis Jacq.) je po několik posledních desetiletí rychle expandující plodina, jež je silným emitorem isoprenu. Převážná část světové kultivace palmy olejné probíhá v relativně malém regionu jihovýchodní Asie, čímž je rizikem pro regionální kvalitu ovzduší. Z dostupných dat vyplývá nutnost udržovat nízké koncentrace NOx v oblastech kultivace palmy olejné, aby se předešlo vyšší tvorbě troposférického ozonu. Globální modely emisí isoprenu se často rozcházejí a jen některé počítají s působením rozmáhajících se plantáží palmy olejné. Předložená práce si klade za cíl shrnout poznatky o fyziologických funkcích syntézy a emisí isoprenu při pěstování palmy olejné a o ekologických dopadech těchto procesů. V práci jsou stručně zmíněna i témata související s pěstováním palmy...
|
|
|
Investigation of photodissociation dynamics implementing the velocity map imaging technique
Moriová, Kamila ; Fárník, Michal (vedoucí práce) ; Profant, Václav (oponent)
Cílem této práce je pomocí metody zobrazování rychlostních map (VMI) zk- oumat, jaké účinky má změna v délce řetězce nebo v poloze atomu chloru u chloralkanů na fotodisociační dynamiku podél C-Cl vazby. Práce se zaměřuje na tři různé chloroalkany (1-chlorpropan, 2-chlorpropan, 1-chlorpentan) a jejich porovnání s dříve zkoumaným chlormethanem. Naměřené distribuce kinetické energie (KED) fotofragmentů chloru vykazují jediný pík při energii okolo 0,8 eV, a to bez ohledu na původní mateřskou molekulu chloralkanu. Během fotodisoci- ace vyšších chloralkanů se od atomu chloru odtrhuje polotuhý alkylový fragment, jehož vnitřní energie pohltí 40-60 % celkové dostupné energie po fotodisociaci. Alkylový fragment pocházející z fotodisociace chlormethanu pohltí méně než 10 % dostupné energie. Naměřené výsledky jsou porovnány s výpočty založenými na klasických modelech ze 70. let. Experiment VMI v kombinaci s teorií poskytuje také informaci o povaze elektronického přechodu a pravděpodobnosti mezisysté- mového křížení. Analýza dat ukazuje, že přímá absorpce do tripletního stavu je pravděpodobnější pro chloralkany s delším řetězcem, zejména pro rozvětvený 2-chlorpropan. 1
|
|
|
Study of tropospheric chemistry using regional climate model RegCM4 and chemistry transport model CAMx
Bartík, Lukáš ; Huszár, Peter (vedoucí práce) ; Bednář, Jan (oponent)
Předmětem diplomové práce je studium dopadů různých implementací turbulence a konvekce v regionálním klimatickém modelu RegCM (Regional Climate Model, verze 4.6) na schopnost prediktability chemického znečištění troposféry v oblasti Evropy, které bylo simulované řízením chemického transportního modela CAMx (Comprehensive Air quality Model with extensions, verze 6.50) meteorologickými poli z modelu RegCM pomocí offline propojení těchto dvou modelů. Součástí práce je stručný popis chemismu troposféry, diskuse vlivu počasí na změny koncentrací polutantů v troposféře, popis obou modelů a způsob jejich propojení. Těžištěm práce jsou analýzy dopadů změn parametrizaci v simulacích modelem RegCM na některé klimatické prvky, validace teploty vzduchu a srážek, analýza dopadů změn řídicí meteorologie na koncentrace ozonu, oxidu dusičitého, oxidu siřičitého a jemné frakce aerosolů, validace modelových koncentrací těchto polutantů s měřeními na venkovských monitorovacích stanicích a srovnání sloupcových koncentrací oxidu dusičitého s družicovými měřeními.
|
|
|
Emise isoprenu u palmy olejné a jejich dopady na klima a na složení atmosféry
Palouš, Daniel ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
Biogenní volatilní organické látky (BVOC) plní u rostlin mnoho fyziologických a ekofyziologických funkcí, například je to obrana proti různým abiotickým a biotickým stresům či signalizace. Emisní kapacita a spektrum emitovaných BVOC se mezi druhy liší. Isopren, s nejvyššími globálními ročními emisemi ze všech BVOC, má nezanedbatelný vliv na atmosférické chemické děje. Isopren tvoří sekundární organické aerosoly, v reakci s oxidy dusíku NOx může produkovat troposférický ozon a mění oxidační kapacitu atmosféry. Palma olejná (Elaeis guineensis Jacq.) je po několik posledních desetiletí rychle expandující plodina, jež je silným emitorem isoprenu. Převážná část světové kultivace palmy olejné probíhá v relativně malém regionu jihovýchodní Asie, čímž je rizikem pro regionální kvalitu ovzduší. Z dostupných dat vyplývá nutnost udržovat nízké koncentrace NOx v oblastech kultivace palmy olejné, aby se předešlo vyšší tvorbě troposférického ozonu. Globální modely emisí isoprenu se často rozcházejí a jen některé počítají s působením rozmáhajících se plantáží palmy olejné. Předložená práce si klade za cíl shrnout poznatky o fyziologických funkcích syntézy a emisí isoprenu při pěstování palmy olejné a o ekologických dopadech těchto procesů. V práci jsou stručně zmíněna i témata související s pěstováním palmy...
|
|
|
Coupling atmospheric chemistry/aerosols to regional climate models
Huszár, Peter ; Halenka, Tomáš (vedoucí práce) ; Macoun, Jan (oponent) ; Eben, Kryštof (oponent)
Název: Propojení atmosferické chemie/aerosolů s regionálními klimatickými modely Autor: Peter Huszár Katedra: Katedra meteorologie a ochrany prostředí Vedoucí disertační práce: doc. RNDr. Tomáš Halenka, CSc. E-mailová adresa vedoucího práce: tomas.halenka@mff.cuni.cz Abstrakt: V této disertační práci jsme se zabývali vazbami mezi klimatem a čistotou ovzduší. Pro tento účel jsme vytvořili tzv. offline propojení regionálního klimatického modelu RegCM3 a chemického transportního modelu CAMx s jednosměrnou a obousměrnou interakcí. Naše práce představuje první pokus o propojení nejenom těchto dvou modelů, ale o propojení jakéhokoliv chemického transportního modelu s modelem RegCM3 vůbec. V prvním kroku jsme vytvořili jednosměrné offline propojení těchto modelů. To znamená, že horizontální a vertikální transport, emise, chemická transformace a depozice jsou řízeny klimatickým modelem, přičemž radiační vlivy plynů a aerosolů se nezohledňují. Pro konverzi meteorologických dat generovaných modelem RegCM3 do dat, jež jsou vyžadovány modelem CAMx, jsme vyvinuli meteorologické rozhraní. Pro ty údaje, které RegCM3 neposkytuje, jsme do tohoto rozhraní zahrnuli diagnostické postupy. Dále je rozhraní využíváno pro výpočet biogenních emisí uhlovodíků. Pro antropogenní emise jsme...
|
|
|
Fotochemie v klastrech a nanočásticích: systémy relevantní v atmosférické chemii a v biologii
Fárník, Michal
Vliv solvatace na fotolýzu molekul je studován v klastrech v experimentech s molekulovými paprsky. Fotochemie tří různých systému je porovnávána: (i) HBrArn a (HBr)n klastry, kde fragmenty nereagují s klastrem a záchyt fragmentu je pozorován, (ii) HBr(H2O)n systém, kde dochází k chemickým reakcím a solvatací se otevírají nové reakční kanály, (iii) (Py)n klastry, kde dochází elektronickou interakcí se solventem k uzavření reakčního kanálu. Tyto studie mají praktickou relevanci v nejrůznějších oborech od chemie atmosféry po biologii.
|
host ::
RSS.