|
|
Executive orders in the US political system
Bui Thuy, Hanh ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Počas vývinu amerického politického systému si prezidentský úrad privlastnil tzv. unilaterálne nástroje, ktorými môže presadzovať svoju agendu bez potreby súhlasu Kongresu a súdnej moci. Tieto nástroje však nie sú zakotvené v Ústave a ich počet a spôsob používania sa časom menil. Táto bakalárska práca má preto za cieľ skúmať aké faktory vplývali na takéto zmeny pri konkrétne unilaterálnom nástroji executive orders, pričom uplatňuje výsledky výskumu na empirický príklad súčasného prezidenta Baracka Obamu, ktorého úrad je s executive orders často spojený. Rovnako zisťuje, či a ako tieto executive orders možno hodnotiť z hľadiska ústavnosti. Výsledok práce slúži ako úvod do problematiky s potrebou ďalšieho skúmania tohto kontroverzného prezidentského aktu v rámci komplexnosti amerického politického systému.
|
|
|
Executive orders in the US political system
Bui Thuy, Hanh ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Počas vývinu amerického politického systému si prezidentský úrad privlastnil tzv. unilaterálne nástroje, ktorými môže presadzovať svoju agendu bez potreby súhlasu Kongresu a súdnej moci. Tieto nástroje však nie sú zakotvené v Ústave a ich počet a spôsob používania sa časom menil. Táto bakalárska práca má preto za cieľ skúmať aké faktory vplývali na takéto zmeny pri konkrétne unilaterálnom nástroji executive orders, pričom uplatňuje výsledky výskumu na empirický príklad súčasného prezidenta Baracka Obamu, ktorého úrad je s executive orders často spojený. Rovnako zisťuje, či a ako tieto executive orders možno hodnotiť z hľadiska ústavnosti. Výsledok práce slúži ako úvod do problematiky s potrebou ďalšieho skúmania tohto kontroverzného prezidentského aktu v rámci komplexnosti amerického politického systému.
|
|
|
Prezident USA a jeho vztah s médii
Vránová, Kateřina ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Váňa, Tomáš (oponent)
Tématem této bakalářské práce je vztah prezidenta USA s médii. V průběhu dvacátého století se prezident stává nejviditelnější součástí amerického politického systému. Na úkor Kongresu na sebe přebírá více iniciativy a stává se aktivnějším. Úkolem médií je pak tuto prezidentovu aktivitu zprostředkovávat veřejnosti. Objevuje se tak nový aspekt prezidentského úřadu, a to vztah s veřejností. Záleží pak na každém prezidentovi, jak se s touto novou rolí vypořádá. Práce se zabývá nejrůznějšími aspekty vztahu mezi prezidentem a médii. Zaměřuje se na způsoby, jakými Bílý dům a novináři mezi sebou komunikují a na strategii této komunikace. Dále zkoumá i následný vliv, který média mají na veřejné mínění týkající se prezidenta a jeho veřejnou podporu a hodnocení. Dané poznatky jsou pak prakticky aplikovány na případ prezidenta Baracka Obamy.
|
|
|
Imperiální prezidentství v USA
Sedlák, Roman ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
(abstrakt) Tématem magisterské diplomové práce je tzv. imperiální prezidentství. Tento pojem uvedl do politologie Arthur M. Schlesinger ve své knize The Imperial Presidency. Schlesinger reagoval na graduální nárůst moci prezidentů od vlády Franklina Delano Roosevelta. Ve své knize z roku 1973 (a znovu vydané v roce 2004) se zabývá charakterizujícími znaky imperiálního prezidentství. Schlesinger popisuje dva body, které vymezují pojem imperiálního prezidentství: a) prezident přesahuje své pravomoci dané Ústavou USA (např. exekutivní nařízení v síle zákonů); b) prezident není limitován ostatními pilíři moci - tj. legislativou a justicí. Metodou práce je mimo jiné i case study, ve které se věnujeme případu vládnutí Richarda Nixona. Nixonova vláda, podle výše zmíněného autora, představovala vrchol imperiálního prezidentství. Tato práce ověřuje toto tvrzení za pomocí teoretického rámce unilateral action theory a unitary presidency. Základním cíle této práce je odpovězení na elementární otázku týkající se imperiálního prezidentství. Znění otázk je: "Jaké politické procesy charakterizují imperiální prezidentství?"
|
host ::
RSS.