|
|
Životní cyklus motolice \kur{Anomalotrema koiae} Gibson & Bray, 1984 (Digenea: Opecoelidae) na souostroví Svalbard
NOVOTNÝ, David
Cílem mojí práce je popsat životní cyklus motolice druhu Anomalotrema koiae Gibson & Bray, 1984 (Digenea: Opecoelidae), která byla popsána ze tří druhů surmovek (Buccinum undatum, B. glaciale and Plicifusus kroyeri) a vranky severní (Gymnocanthus tricuspis) v litorálních vodách, zejména fjordech, souostroví Svalbard, abychom lépe porozuměli ekologii arktických mořských habitatů. Ve studii je také uveden první morfologický popis larválních stádií A. koiae, zejména sporocyst a cerkárií. Za účelem této studie byly použity jak molekulární tak morfologické analýzy na získání dat ze vzorků, které byly na Svalbardu posbírány.
|
|
| |
|
|
Střevní paraziti ptáků na Svalbardu
ŽÁNOVÁ, Veronika
Cílem této práce bylo získat poznatky o rozšíření střevních parazitů u ptáků na Svalbardu. Pro detekci vnějších stádií kokcidií, kryptosporidií a mikrosporidií byly zvoleny neinvazivní koprologické metody. Součástí výzkumu byl sběr vzorků trusu v terénu a laboratorní vyšetření mikroskopickými a molekulárními metodami.
|
|
|
Inkubační chování rybáka dlouhoocasého Sterna paradisaea v extrémních klimatických podmínkách severské tundry
Hromádková, Tereza ; Pavel, Václav (vedoucí práce) ; Praus, Libor (oponent)
Krátká hnízdní sezóna a extrémní klima jsou limitující podmínky, kterým se hnízdící ptáci v severské tundře museli přizpůsobit. Přesto do této oblasti každoročně migrují desítky druhů ptáků, aby zde zvýšily své šance na vyvedení mláďat. V rámci diplomové práce jsem se zaměřila na inkubační chování rybáka dlouhoocasého (Sterna paradisaea) v severské tundře na norském souostroví Svalbard. Na základě využité metody kontinuálního video nahrávání hnízd jsem detailně popsala chování druhu v průběhu inkubace, a to na dvou lokalitách Adolfbukta a Longyearbyen, které se od sebe odlišují rozdílnou přítomností lidí. Na lokalitě Adolfbukta probíhalo studium po dvě sezóny (2012 a 2014), které se od sebe lišily rozdílnou mírou predačního tlaku. Proto jsem mohla vyhodnotit nejen vliv lidské aktivity na inkubační chování a hnízdní ekologii rybáků dlouhoocasých, ale i vliv rozdílného predačního tlaku. Přítomnost lidí v okolí hnízdní kolonie v Longyearbyen měla výrazný vliv na chování. Inkubující jedinci v důsledku rušení častěji opouštěli svá hnízda, věnovali méně času inkubaci a klidová fáze na hnízdě (spánek) byla o polovinu kratší. Vliv lidské aktivity se výrazně neprojevil na průměrné velikosti snůšky a celkové hnízdní úspěšnosti. Je tedy možné, že rušivý vliv lidí není natolik velký, aby nebyl vykompenzován...
|
|
|
Remote Sensing of Surface Meltwater on the Glaciers of Svalbard
Sieglová, Eliška ; Margold, Martin (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Supraglaciální jezera se tvoří na povrchu ledovce v jeho ablační zóně. Objevují se v ablační sezóně a tmavá barva jejich vodní hladiny snižuje albedo ledovcového povrchu. Jejich odvodnění k bázi ledovce může zvýšit bazální klouzání a rychlost pohybu ledovce. S využitím snímků o vysokém rozlišení družic Sentinel-2 se tato práce zabývá charakteristikou ablační sezóny na dvou zaledněných regionech Svalbardu: území ledovce Hinlopenbreen na východním pobřeží Západního Špicberku a území ledovců Kongsbreen a Kronebreen na jeho západním pobřeží. První supraglaciální jezera se na západním území objevila v první polovině června, na východním území v druhé polovině června. Vrchol ablační sezóny byl na západním území pozorován na přelomu června a července, a na východním území v polovině července. První tvorba jezer odpovídala teplotám, které překročily 0 řC a zpočátku se tvořila v nižších nadmořských výškách. Se stoupajícími teplotami i jezera postupovala výš. Většina jezer se na západním území tvořila v nadmořských výškách mezi 600 a 700 m n. m., na východním území se tvořila zejména mezi 400 a 500 m n. m. Zde se ale nezanedbatelné množství jezer (12 % celkové plochy) vytvořilo nad odhadovanou výškou hranice rovnováhy (600 m n. m.). To vznáší otázku pro další výzkum, jaký vliv má oteplující se klima na...
|
|
|
Životní cyklus a diverzita motolic čeledi Opecoelidae na Svalbardu
NOVOTNÝ, David
Tato práce se věnuje určení druhové diverzity motolic čeledi Opecoelidae, žijících ve dvou druzích vranek obývajících pobřežní vody zálivu Billefjord. Jako druhý cíl práce je určení příbuznosti mezi partenogenetickými parazitickými stádii motolic žijících v mlžích čeledi Buccinidae a dospělými stádii žijícími ve vrankách. Během práce byly využívány fylogenetické analýzy stavěné na datech z molekulárního rozboru DNA.
|
|
|
Tažní psi v Arktidě jako potenciální zdroj parazitárních infekcí lidí a volně žijících zvířat
BROŽ, Marek
Cílem této práce bylo posoudit tažné psy jako potenciální zdroj parazitárních infekcí lidí a volně žijících zvířat. Byly vyšetřeny vzorky výkalů tažných psů ze Svalbardu a Grónska pomocí molekulárních a mikroskopických metod na přítomnost mikrosporidií, kryptosporidií, giardií a helmintů. Jeden vzorek ze Svalbardu byl pozitivní na přítomnost vajíček hlístice Toxocara canis a čtyři vzorky ze Svalbardu byly pozitivní na DNA mikrosporidie Enterocytozoon bieneusi neobvyklého genotypu.
|
|
|
Střevní paraziti savců introdukovaných na Svalbard
BROŽ, Marek
The aim of this thesis was the research of parasites of mammals introduced to Svalbard: sibling voles, horses and dogs. Faeces of this three species were used for examination of intestinal parasites. Samples were collected in central part of Svalbard and examined in Czech Republic by microscopic and molecular methods for detection of protists and helminths.
|
|
|
Correlation of abiotic proxies in Holocene lacustrine sediments of Peri-Atlantic Arctic
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, Jan (oponent)
Peri-Atlantská Arktida je jednou z nejcitlivějších součástí klimatického systému Země a zaznamenala významné klimatické výkyvy během holocénu. Tyto fluktuace byly vysvětlovány řadou vnějších vlivů, včetně poklesu insolace na severní polokouli, změn v rozložení pevninských ledovců, vulkanismu či změn atmosférické a oceánické cirkulace. Pro lepší pochopení řídících mechanismů, které ovlivňují přírodní variabilitu v peri-Atlantské Arktidě, tři navzájem vzdálené lokality byly vybrány k paleoenvironmentální studii se zřetelem na získání klimatické informace. Za tímto účelem byla odvrtána tři sedimentární jádra z lokalit i) jezero Garmaksla, v centrálním Svalbardu, ii) záliv Jarfjordem, severovýchodní Norsko, iii) oblast Kobbefjord, jihovýchodní Grónsko. Tyto sedimentární sekvence byly podrobeny vybraným abiotickým analýzám. Absolutní chronostratigrafie byla určena pomocí datování 14 C a izotopy s krátkým poločasem rozpadu 210 Pb a 137 Cs. Další analýzy zahrnovaly měření magnetické susceptibility, zrnitostního složení, prvkového složení pomocí rentgen- fluorescenční spektrometrie a organogenních prvků uhlíku, dusíku, síry a biogenního křemíku. Vztahy mezi jednotlivými proxy v rámci jednoho jádra, v rámci zájmové oblasti a konečně s ostatními rekonstrukcemi v regionu byly zjištěny pomocí explorační...
|
|
|
Inkubační chování rybáka dlouhoocasého Sterna paradisaea v extrémních klimatických podmínkách severské tundry
Hromádková, Tereza ; Pavel, Václav (vedoucí práce) ; Praus, Libor (oponent)
Krátká hnízdní sezóna a extrémní klima jsou limitující podmínky, kterým se hnízdící ptáci v severské tundře museli přizpůsobit. Přesto do této oblasti každoročně migrují desítky druhů ptáků, aby zde zvýšily své šance na vyvedení mláďat. V rámci diplomové práce jsem se zaměřila na inkubační chování rybáka dlouhoocasého (Sterna paradisaea) v severské tundře na norském souostroví Svalbard. Na základě využité metody kontinuálního video nahrávání hnízd jsem detailně popsala chování druhu v průběhu inkubace, a to na dvou lokalitách Adolfbukta a Longyearbyen, které se od sebe odlišují rozdílnou přítomností lidí. Na lokalitě Adolfbukta probíhalo studium po dvě sezóny (2012 a 2014), které se od sebe lišily rozdílnou mírou predačního tlaku. Proto jsem mohla vyhodnotit nejen vliv lidské aktivity na inkubační chování a hnízdní ekologii rybáků dlouhoocasých, ale i vliv rozdílného predačního tlaku. Přítomnost lidí v okolí hnízdní kolonie v Longyearbyen měla výrazný vliv na chování. Inkubující jedinci v důsledku rušení častěji opouštěli svá hnízda, věnovali méně času inkubaci a klidová fáze na hnízdě (spánek) byla o polovinu kratší. Vliv lidské aktivity se výrazně neprojevil na průměrné velikosti snůšky a celkové hnízdní úspěšnosti. Je tedy možné, že rušivý vliv lidí není natolik velký, aby nebyl vykompenzován...
|
host ::
RSS.