|
|
Téma manipulace v románech Nineteen Eighty-Four George Orwella a Catch-22 Josepha Hellera
RAUSCHER, Tomáš
Cílem této diplomové práce je analýza motivu manipulace v nejznámějším antiutopickém děl dvacátého století, a to v románu Nineteen Eighty-Four od britského autora George Orwella a v protiválečném, satirickém románu Catch-22 od Američana Josepha Hellera. Práci otevírá kapitola, zabývající teoretickými východiska práce. Tato část stručně pojednává o pojmech spojených s analyzovanými romány. Následující část představuje autory analyzovaných románů, jejich cesty životem a vývoj vedoucí k tvorbě jejich nejslavnějších románů. Poslední dvě kapitoly práce obsahují vlastní analýzu děl, z nichž první v řadě je Orwellův román, následovaný Hlavou 22. Závěrem autor porovnává manipulaci v obou dílech. Při sledování manipulace v těchto dílech se autor práce zaměřuje jak na její společenské dopady, tak i na to, jakým způsobem ovlivňuje jedince ve světech vytvořených Orwellem a Hellerem.
|
|
|
The Motif of Fear in Aldous Huxley´s Brave New World and George Orwell´s Nineteen Eighty-Four
MEISL, Jiří
Účelem této bakalářské práce je analýza motivu strachu ve dvou nyní již klasických dystopických románech; Devatenáct set osmdesát čtyři od George Orwella a Konec civilizace od Aldouse Huxleyho. První část zahrnuje krátkou analýzu dystopické fikce a nezbytné vysvětlení geneze myšlenky utopismu. Druhá kapitola přemítá o zkušenostech a osobních zápasech obou autorů, stejně jako jejich inspiraci, vedoucí k dalším významným dílům. Třetí a čtvrtá kapitola tvoří závěrečnou část práce, analýzu strachu v románech Konec civilizace a Devatenáct set osmdesát čtyři, v tomto pořadí. Práce zvažuje námět strachu v kontextu společnosti a také na ryze osobní úrovni, užívajíc náležité citace jako důkaz. Závěr poté poukazuje na dříve zmíněná specifika obou románů ve snaze shrnout poznatky.
|
|
|
Outstanding Dystopian Novels in Anglo-American Literature with Respect to the Position of Heroes against Society
VOSÁHLO, Jan
Cílem této diplomové práce je analýza a porovnání významných dystopických románů anglické a americké literatury. Práce popisuje hlavní znaky dystopií, užití síly, propagandu, cenzuru, ekonomická omezení a také postoj hlavního hrdiny vůči společnosti. Analýza porovnává romány Pán Much od Goldinga, Farmu zvířat a 1984 od Orwella, 451 stupňů Fahrenheita od Bradburyho, Konec civilizace: aneb Překrásný nový svět od Huxleyho a Železnou patu od Londona. Práce se zaměřuje na podobnosti a rozdílnosti v těchto dystopických románech.
|
|
| |
|
|
Fiktivní jazyky v literatuře
Jelínek, Jiří ; Hrdlička, Josef (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Cílem této práce je představit dosud opomíjené téma fiktivních jazyků v literatuře. V první části se zaměřuje zejména na funkci fiktivních jazyků v literárních dílech a rozebírá základní možnosti klasifikace fiktivních jazyků podle toho, zda je lze označit za samostatné umělecké dílo, za samostatnou složku díla, nebo za prostředek estetické funkce v díle. Fiktivní jazyky dále dělí podle jejich působení buďto prostřednictvím formy a substance výrazu nebo formy a substance obsahu, vycházejíc přitom z teorie znaku Louise Hjelmsleva. Druhá část sestává z analýzy případů použití fiktivního jazyka v próze, ty jsou na seskupeny do tří oddílů. Jazyky, které pomáhají vytvářet smyšlený svět (a případně přispívají k jeho autenticitě), reprezentují fiktivní jazyky J. R. R. Tolkiena. Dystopické fiktivní jazyky zahrnují Newspeak z Orwellova románu Devatenáct set osmdesát čtyři, ptydepe a chorukor z Havlovy hry Vyrozumění a "měsíční čeština" Čechovy prózy Pravý výlet pana Broučka do měsíce. Fiktivní jazyky související s filosofií zastupují tlönské jazyky z Borgesovy povídky Tlön, Uqbar, Orbis tertius, pseudoperština z Landolfiho povídky Rozprava o vyšších systémech a yggurština z Ajvazova románu Lucemburská zahrada.
|
|
|
Téma osamělosti a odcizení hrdinů v dílech George Orwella
POSEKANÁ, Monika
Tématem této diplomové práce je osamělost a odcizení charakterů, které můžeme najít v pracích George Orwella. V první části se zaměřím na Orwellův život a na události, které ho jako spisovatele ovlivnily. Také se pokusím najít způsob, jakým se Orwellovy vlastní pocity promítly do postav knih, které napsal. Ve druhé části práce představím některé romány a vybrané eseje George Orwella. V těchto dílech se pokusím najít téma osamělosti člověka, které se zde často vyskytuje.
|
host ::
RSS.