|
|
Macroprudential regulation of the housing market
Petrouš, Michal ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Moravcová, Michala (oponent)
Trh s nemovitostmi má podstatný vliv na makroekonomickou stabilitu. Je snaha regulovat trh s nemovitostmi použitím sady makroobezřetnostních nástrojů. Prvním cílem této práce je popsat a porovnat makroobezřetnostní regulace zaměřené na kontrakt mezi věřiteli a dlužníky v Evropské Unii a Norsku. Druhým cílem je posoudit vliv centrálních bank při tvorbě makroobezřetnostní politiky na pravděpodobnost, že bude tato regulace použita. Pravděpodobnost je odhadnuta použitím probit modelu. Ze srovnání vyplývá, že jsou značné rozdíly v implementované regulaci mezi jednotlivými zeměmi a že země s vysokým poměrem půjček v cizích měnách používají makroobezřetnostní nástroje ke snížení objemu půjček v cizích měnách. Při použití dat z Evropské Unie a Norska nebyl identifikován statisticky signifikantní vliv zapojení centrální banky. Efekt centrální banky se stal signifikantním při použití větší datové sady zahrnující neevropské země. V této datové sadě je vedoucí úloha centrální banky spojena s nižší pravděpodobností, že regulace zaměřená na dlužníky byla použita.
|
|
|
Právní aspekty makroobezřetnostní regulace v EU
Havelka, Jaroslav ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
Právní aspekty makroobezřetnostní regulace v EU Abstrakt Ačkoliv makroobezřetnostní regulace představuje běžně používaný pojem v odborné literatuře, pokusy o definování tohoto pojmu jsou vzácné. Jasné vymezení makroobezřetnostní regulace umožňuje odlišení makroobezřetnostních nástrojů od nástrojů odlišných politik jako jsou například nástroje mikroobezřetnostního dohledu či kapitálové kontroly. Současně umožňuje identifikovat nejvýznamnější makroobezřetnostní nástroje a zhodnotit jejich současné uplatňování ve světle krize spojené s pandemií COVID-19 a přechodu k rámci CRR2/CRD5. Jako součást právního řádu EU se makroobezřetnostní regulace vzájemně ovlivňuje s principy fungování vnitřního trhu. V zásadě by uplatňované makroobezřetnostní nástroje neměly být v rozporu s pravidly upravující fungování vnitřního trhu, může však vznikat určité napětí s volným pohybem kapitálu. Mohou existovat rovněž nejasnosti ohledně soudního přezkumu makroobezřetnostní regulace. Ta by měla podléhat méně přísnému standardu soudního přezkumu inspirovaného judikaturou Soudního dvora EU v oblasti měnové politiky. Důvodem k aplikaci tohoto standardu je vysoce komplexní ekonomický rozhodovací proces doprovázející přijímání makroobezřetnostní regulace. Při uplatňování makroobezřetnostních nástrojů napříč členskými státy EU existuje...
|
|
|
Macroprudential regulation of the housing market
Petrouš, Michal ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Malovaná, Simona (oponent)
Vývoj cen nemovitostí má podstatný vliv na makroekonomickou stabilitu, což se ukázalo při nedávné finanční a ekonomické krizi odstartované vznikem a prasknutím cenové bubliny na trhu s nemovitostmi. Cílem této práce je zhodnotit efektivitu makroobezřetnostní regulace zaměřené na kontrakt mezi věřiteli a dlužníky při zmírňování cyklu cen bydlení a souvisejícího dluhového cyklu. Pro zhodnocení efektivity je analyzována makroobezřetnostní regulace v deseti evropských zemích. Regulace v jednotlivých zemích je následně porovnána. Ze srovnání vyplývá, že země s vysokým poměrem dluhu v cizích měnách používají makroobezřetnostní nástroje ke zmírnění devizového rizika. Dále lze konstatovat, že okamžitý vliv regulace na dluh domácností je poměrně vysoký, nicméně klesá v čase.
|
|
|
Macroprudential regulation of the housing market
Petrouš, Michal ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Moravcová, Michala (oponent)
Trh s nemovitostmi má podstatný vliv na makroekonomickou stabilitu. Je snaha regulovat trh s nemovitostmi použitím sady makroobezřetnostních nástrojů. Prvním cílem této práce je popsat a porovnat makroobezřetnostní regulace zaměřené na kontrakt mezi věřiteli a dlužníky v Evropské Unii a Norsku. Druhým cílem je posoudit vliv centrálních bank při tvorbě makroobezřetnostní politiky na pravděpodobnost, že bude tato regulace použita. Pravděpodobnost je odhadnuta použitím probit modelu. Ze srovnání vyplývá, že jsou značné rozdíly v implementované regulaci mezi jednotlivými zeměmi a že země s vysokým poměrem půjček v cizích měnách používají makroobezřetnostní nástroje ke snížení objemu půjček v cizích měnách. Při použití dat z Evropské Unie a Norska nebyl identifikován statisticky signifikantní vliv zapojení centrální banky. Efekt centrální banky se stal signifikantním při použití větší datové sady zahrnující neevropské země. V této datové sadě je vedoucí úloha centrální banky spojena s nižší pravděpodobností, že regulace zaměřená na dlužníky byla použita.
|
|
|
Coordination Incentives in Cross-Border Macroprudential Regulation
Derviz, Alexis ; Seidler, Jakub
Článek se zabývá motivací národních regulatorních autorit při předávání části svých pravomocí týkající se makroobezřetnostní politiky nadnárodní autoritě. Interakce mezi dvěma národními regulátory je modelována jakožto signální hra s nedokonalými informacemi. V centru pozornosti je role informačních asymetrií v prostředí s jinak plně sladěnými preferencemi. Článek ukazuje, že existuje motivace nedokonalé spolupráce i přes neexistenci protichůdných cílu obou autorit, která je způsobena nepřenositelnou povahou některých informací dostupných na národní úrovni. Největší problémem však není samotná přesnost předávaných informací mezi národní a nadnárodní autoritou, ale institucionální nastavení nadnárodního orgánů, který má snahu o maximální uspokojení všech svých účastníků na úkor efektivního vynucování pravidel. Výsledky lze aplikovat na řízení systémového rizika mezinárodními organizacemi včetně příslušných orgánů EU.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.