|
|
Tenkovrstvé elektrody pro elektrochromní prvky
Macalík, Michal ; Kadlec, Jaromír (oponent) ; Nováková,, Sabina (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Práce se zabývá depozicí vrstev pro elektrochromní prvek různými metodami. Transparentní elektricky vodivé vrstvy SnO2 byly deponovány pyrolytickým rozkladem peroxocíničitanového roztoku. Přidání peroxidu vodíku do výchozího roztoku přispívá k oxidaci při procesu růstu vrstvy a tím zvýšení elektrické vodivosti. Aktivní elektrochomní vrstvy WO3 byly deponovány elektrolyticky z roztoku peroxowolframové kyseliny. Byla nalezena optimální doba depozice a optimální teplota žíhání deponovaných vrstev. Pasivní elektrochromní vrstva V2O5 byla deponována metodou dip-coating z peroxovanadičitanového roztoku. Byl zjištěn pozitivní přínos ředění roztoku destilovanou vodou. Nalezené výsledky byly použity pro konstrukci kompletního elektrochromního prvku s polymerním gelovým elektrolytem.
|
|
|
Tištěné transparentní elektricky vodivé vrstvy
Bartoš, Radim ; Pekárková, Jana (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Byly připraveny a charakterizovány vrstvy oxidu cíničitého dopovaného fluorem a antimonem technikami spin-coating a materiálovým tiskem pomocí tiskárny Dimatix. Jako zdroje cínu, antimonu a fluoru byly použity anorganické i organické prekurzory. Odpory vrstev byly změřeny čtyřbodovou sondou a tloušťka vrstev byla změřena pomocí profilometru. Vrstvy byly analyzovány metodou rentgenové difrakce (XRD) a pomocí rastrové elektronové mikroskopie (SEM).
|
|
|
Exploring the role of opioid signaling in modulation of microglial function
Mali, Akash Shivling ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent) ; Machová Urdzíková, Lucia (oponent)
(Czech) Mikrogliální aktivace je hlavní složkou neurozánětu. Zdá se, že opioidy mohou ovlivňovat mikrogliální polarizaci M1/M2 různým způsobem v závislosti na použitém typu receptoru. Kromě opioidních receptorů může být některými opioidními ligandy aktivován vrozený imunitní toll-like receptor 4 (TLR4), a tak vyvolat specifické buněčné reakce. Zatímco je známo, že opioidní receptory (OR) regulují neurotransmisi v různých peptidergních neuronech, jejich potenciální role v řízení mikrogliální funkce zůstává do značné míry neznámá. V této studii jsme se rozhodli prozkoumat vliv agonistů OR, jmenovitě DAMGO, DADLE a U-50488, na polarizaci a metabolickou modulaci mikrogliálních buněk C8-B4. Naše zjištění ukázala, že opioidy účinně potlačují polarizaci M1 spouštěnou lipopolysacharidem (LPS) a podporují stav polarizace M2. Důkazem toho byla snížená fagocytární aktivita, snížená produkce oxidu dusnatého (NO), snížená exprese prozánětlivých cytokinů, jako je TNF-α, IL-1β, IL-6, IL-86 a IL-12 beta p40, spolu se zvýšenou rychlostí migrace a zvýšenou expresí protizánětlivých markerů IL-4, IL-10, argináza 1 a CD206 v mikrogliích ve srovnání s buňkami ovlivněnými LPS. Dále jsme prokázali, že opioidy uplatňují svůj vliv na na polarizaci microglií prostřednictvím signální dráhy TLR4/TREM2/NF- κB. Přibývají důkazy...
|
|
|
The role of RNA demethylase FTO in differentiation, regulation of energy metabolism and sensitivity to streptozotocin of neuronal and glial cell models
Čočková, Zuzana
Demetyláza FTO (z angl. Fat mass and obesity associated) je zodpovědná za odstraňování nejrozšířenější epitranskriptomické modifikace v eukaryotické mRNA, N6- methyladenosinu (m6A). FTO spolu s dalšími demetylázami, metyltransferázami a m6A- čtecími proteiny tvoří regulační dráhu, která řídí množství, lokalizaci a biologický účinek m6A. Dynamická regulace metylomu m6A v mozku během vývoje je nezbytná pro zachování mozkových funkcí. Předklinický výzkum navíc ukázal, že způsob regulace energetické rovnováhy pomocí m6A dráhy může být rozdílný v odlišných tkáních či buněčných typech. Gen FTO je spojován s celoživotním rizikem obezity a rozvojem metabolického syndromu, a také s regulací celkového příjmu a výdeje energie v těle. O funkci dráhy m6A při řízení energetického metabolismu v mozku je však známo jen málo. Studium tohoto fenoménu je žádoucí mimo jiné pro lepší porozumění Alzheimerově chorobě, protože toto onemocnění je charakteristické poruchami energetického metabolismu mozku a stále více důkazů naznačuje, že narušená bioenergetika mozku může hrát roli v ranných fázích onemocnění, ještě před objevením klinických příznaků. V této práci jsme se zaměřili na zkoumání role FTO v modelech dvou typů mozkových buněk, neuronů a astrocytů. Pomocí neuronálních buněk SH-SY5Y jsme chtěli zjistit, zda FTO...
|
|
|
The role of RNA demethylase FTO in differentiation, regulation of energy metabolism and sensitivity to streptozotocin of neuronal and glial cell models
Čočková, Zuzana ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Horák, Martin (oponent) ; Balík, Aleš (oponent)
Demetyláza FTO (z angl. Fat mass and obesity associated) je zodpovědná za odstraňování nejrozšířenější epitranskriptomické modifikace v eukaryotické mRNA, N6- methyladenosinu (m6A). FTO spolu s dalšími demetylázami, metyltransferázami a m6A- čtecími proteiny tvoří regulační dráhu, která řídí množství, lokalizaci a biologický účinek m6A. Dynamická regulace metylomu m6A v mozku během vývoje je nezbytná pro zachování mozkových funkcí. Předklinický výzkum navíc ukázal, že způsob regulace energetické rovnováhy pomocí m6A dráhy může být rozdílný v odlišných tkáních či buněčných typech. Gen FTO je spojován s celoživotním rizikem obezity a rozvojem metabolického syndromu, a také s regulací celkového příjmu a výdeje energie v těle. O funkci dráhy m6A při řízení energetického metabolismu v mozku je však známo jen málo. Studium tohoto fenoménu je žádoucí mimo jiné pro lepší porozumění Alzheimerově chorobě, protože toto onemocnění je charakteristické poruchami energetického metabolismu mozku a stále více důkazů naznačuje, že narušená bioenergetika mozku může hrát roli v ranných fázích onemocnění, ještě před objevením klinických příznaků. V této práci jsme se zaměřili na zkoumání role FTO v modelech dvou typů mozkových buněk, neuronů a astrocytů. Pomocí neuronálních buněk SH-SY5Y jsme chtěli zjistit, zda FTO...
|
|
|
Modulace funkce RNA demetylázy FTO v SH-SY5Y buňkách: vliv na insulinovou signalizaci a mitochondriální respiraci
Čočková, Zuzana ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Markéta (oponent)
Cílem práce bylo pozorovat vliv inhibice funkce FTO na oxidativní metabolismus a expresní profil neuroenergeticky významných proteinů v modelové linii lidských neuronálních buněk SH- SY5Y. FTO je enzym demetylující N6-metyladenosin ve strukturách RNA. Změny v expresi enzymu jsou doprovázeny poměrně širokým spektrem efektů souvisejících s energetickou homeostázou. Mitochondrie jsou místem tvorby energie, metabolicky významných substrátů, ale také potenciálně nebezpečných reaktivních forem kyslíku a jiných molekul. V popředí zájmu proto bylo studium mitochondriálního respiračního řetězce. Experimenty vysokorezoluční respirometrie ukázaly, že ovlivnění buněk inhibitorem FTO je doprovázeno změnami v mitochondriální respiraci. Pozorována byla zejména snížená endogenní respirace buněk a významný pokles byl zaznamenán v maximální a rezervní kapacitě elektron-transportního řetězce. Vyšší koncentrace používaného inhibitoru navíc vedla k markantnějším změnám v respiraci. Dále byla metodou Western blotu kvantifikována exprese komplexů dýchacího řetězce. Ve shodě s výše zmíněnými výsledky se ukázalo, že buňky ovlivněné inhibitorem FTO mají snížené hladiny podjednotek některých komplexů. Určitý pokles byl zaznamenán u podjednotek komplexů I a IV. Zdaleka nejvýraznější rozdíl byl však pozorován u komplexu II....
|
|
|
Role genu pro FTO v genetické determinaci "civilizačních" onemocnění
Dlouhá, Dana ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Rossmeislová, Lenka (oponent)
Obezita je rizikovým faktorem rozvoje mnoha civilizačních onemocnění. Mezi tato onemocnění s nejvyšší úmrtností patří kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes mellitus 2. typu (DM2), některá nádorová onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Jedním z genetických rizikových faktorů determinujících tělesnou hmotnost je gen pro FTO ("fat mass and obesity associated protein"). Úkolem této disertační práce bylo zjistit, 1) zda výskyt rizikových alel u vybraných polymorfismů koreluje s BMI u české populace, 2) analyzovat souvislost mezi variantou v 1. intronu v genu pro FTO a rizikem infarktu myokardu/ akutního koronárního syndromu (IM/ AKS), 3) renálním selháním (ESRD) a 4) výskytem kolorektálního karcinomu (CRC). Polymorfismy rs17817449 (1. intron) a rs17818902 (3. intron) jsme analyzovali metodami PCR-RFLP či RT PCR. Potvrdili jsme souvislost varianty v prvním, ale ne ve třetím intronu s BMI u české kontrolní populace. Intervenční studie ukázaly souvislost se změnami BMI (pouze rs178117449) u dětí, ale ne u obézních žen. U pacientů s AKS jsme nalezli korelaci mezi G alelou a zvýšeným rizikem tohoto onemocnění (OR 1,49). U pacientů s ESRD jsme detekovali souvislost mezi výskytem stejné alely a rozvojem onemocnění (OR 1,37). U pacientů s CRC jsme souvislost s výskytem rizikové alely u varianty v 1....
|
|
|
The m6A pathway at the molecular level and its role in neurological diseases
Švendová, Aneta ; Černá, Barbora (vedoucí práce) ; Čočková, Zuzana (oponent)
N6-methyladenosin je nejrozšířenější modifikace v eukaryotní messenger RNA. Tato modifikace má reverzibilní charakter, díky souhře dvou skupin enzymů: methyltransferáz a demethyláz. Biologický efekt methylace je zprostřeedkován tzv. čtecími proteiny. Tento proteinový komplex hraje roli v mnoha molekulárních procesech, jako je splicing, translace a transport. Role této modifikace se objevuje v mnoha závažných neurologických onemocněních, jako jsou Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, deprese a hyperaktivita s poruchou pozornosti. Cílem této práce je popsat metabolismus m6 A dráhy a její způsob regulace na molekulární úrovni a dát ji do souvislosti s aktuálními neurologickými onemocněními. Klíčová slova: mRNA, metabolismus mRNA, N6-methyladenosin, regulace m6 A, FTO, METTL, ALKBH5, neurodegenerativní onemocnění, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, depresivní porucha, ADHD
|
|
|
Genetické pozadí obezity a její léčba bariatrickou chirurgií
Lischková, Olga
Celogenomové asociační studie, provedené v letech 2006-09, vedly k odhalení desítek genových lokusů, které predisponují jedince k obezitě. Nejsilnější signály byly zachyceny u polymorfismů v genu FTO (fat mass and obesity associated) a blízko genu MC4R (melanocortin-4 receptor). Studie předkládané v této práci referují o souvislostech polymorfismů vybraných genů s antropometrickými a metabolickými ukazateli. V souboru normoglykemických žen jsme nalezli asociaci polymorfismu blízko genu MC4R s hladinou růstového hormonu a leptinu, což vypovídá o jeho komplexní roli v hypothalamických regulacích. Byl zjišťován vliv variability genu FTO u štíhlých žen. Haplotypová kombinace čtyř rizikových variant u nich souvisela s mírným zvýšením BMI v rámci souboru. Vysvětlením jejich štíhlého fenotypu by mohl být nález vyšší hladiny růstového hormonu. Asociace vybraných obezitogenů jsme hledali i u adolescentů. Byla nalezena souvislost polymorfismů v genech MC4R a BDNF s metabolickým syndromem. Asociace polymorfismu v genu FTO s nadváhou a obezitou byla u adolescentů potvrzena, nově popsána byla souvislost varianty genu TMEM18 s podváhou. Varianta v genu PCSK1 korelovala s nižšími hladinami glukózy, a to zejména u chlapců. Druhá část této práce se zabývá účinky bariatrických operací,jejichž účinkem není jen snížení...
|
|
|
Role genu pro FTO v genetické determinaci "civilizačních" onemocnění
Dlouhá, Dana
Obezita je rizikovým faktorem rozvoje mnoha civilizačních onemocnění. Mezi tato onemocnění s nejvyšší úmrtností patří kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes mellitus 2. typu (DM2), některá nádorová onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Jedním z genetických rizikových faktorů determinujících tělesnou hmotnost je gen pro FTO ("fat mass and obesity associated protein"). Úkolem této disertační práce bylo zjistit, 1) zda výskyt rizikových alel u vybraných polymorfismů koreluje s BMI u české populace, 2) analyzovat souvislost mezi variantou v 1. intronu v genu pro FTO a rizikem infarktu myokardu/ akutního koronárního syndromu (IM/ AKS), 3) renálním selháním (ESRD) a 4) výskytem kolorektálního karcinomu (CRC). Polymorfismy rs17817449 (1. intron) a rs17818902 (3. intron) jsme analyzovali metodami PCR-RFLP či RT PCR. Potvrdili jsme souvislost varianty v prvním, ale ne ve třetím intronu s BMI u české kontrolní populace. Intervenční studie ukázaly souvislost se změnami BMI (pouze rs178117449) u dětí, ale ne u obézních žen. U pacientů s AKS jsme nalezli korelaci mezi G alelou a zvýšeným rizikem tohoto onemocnění (OR 1,49). U pacientů s ESRD jsme detekovali souvislost mezi výskytem stejné alely a rozvojem onemocnění (OR 1,37). U pacientů s CRC jsme souvislost s výskytem rizikové alely u varianty v 1....
|
host ::
RSS.