|
|
Výskyt Enterobacteriaceae produkujících širokospektré beta-laktamázy typu ESBL a AmpC u pacientů s komunitní infekcí močových cest
JÍROVÁ, Jessica
Rezistence na antibiotika je celosvětovým problémem a každým rokem stoupá. Jelikož infekce močových cest jsou jednou z nejčastějších příčin k předepisování antibiotik, výskyt bakterií rezistentních k běžně užívaným antimikrobiálním látkám se zvyšuje. Zástupci čeledi Enterobacteriaceae, gramnegativní tyčky, patří k nejrozšířenějším patogenům způsobující uroinfekce. Jedná se o producenty beta-laktamáz, které rozkládají a inaktivují beta-laktamová antibiotika, jinak běžně používané terapeutikum k léčbě uroinfekcí. Teoretická část bakalářské práce se zabývá charakteristikou komunitních močových infekcí, zejména jejich diagnostikou, terapií a prevencí vzniku. Jsou zde popsány obecné vlastnosti a laboratorní diagnostika čeledi Enterobacteriaceae. V závěrečné části je nastíněna náplň činnosti antibiotické politiky a středisek v České republice. Navazuje popis působení antimikrobiálních látek, konkrétně beta-laktamových antibiotik. Následuje rozdělení mechanismů rezistence k antibiotikům. Pozornost je zaměřena na rezistence k beta-laktamům, pomocí produkce enzymů beta-laktamáz (zejména typu ESBL a AmpC), které beta-laktamová antibiotika inaktivují. Teoretická část končí popisem laboratorní diagnostiky beta-laktamáz ESBL a Ampc. Praktická část se zabývá zpracováním moče v mikrobiologické laboratoři a průkazem enterobakterií produkujících širokospektré beta-laktamázy. Proces zpracování zahrnuje odběr moče, transport a kultivace vzorku na příslušné diagnostické půdě. Následuje mikroskopie preparátu a izolace čisté kolonie mikrobů z čeledi Enterobacteriaceae. Enterobakterii diagnostikujeme pomocí biochemických vlasností mikroba vyrostlého na speciální Švejcarově půdě a změnou barev reagencí v INDOL testu. K průkazu produkce beta-laktamáz, typu ESBL a AmpC slouží soubor testů. Diskovým difuzním testem prokážeme, zda je kmen citlivý či rezistentní k příslušné antimikrobiální látce. DDST test slouží k průkazu enterobakterií produkujících ESBL a AmpC beta-laktamázy. Chromogenní ESBL půda určí kmeny produkující širokospektrou beta-laktamázu. Výzkum byl prováděn v mikrobiologické laboratoři Stafila za období 3 měsíců. Byla zde porovnána četnost jednotlivých zástupců enterobakterií způsobujících komunitní infekce močových cest, v závislosti na věku a typu odebrané moči. Další porovnání bylo z hlediska procentuálního zastoupení ESBL a AmpC pozitivity u polyrezistentních Enterobacteriaceae, také v závislosti na věku a typu odebrané moči. Escherichia coli je nejzastoupenějším patogenem diagnostikovaným v moči u pacientů s uroinfekcí, a to až z 60,67%. Přehlíženi by neměli být ani Proteus mirabilis a Klebsiella pneumoniae. Průměrný věk pacientů se zánětem močových cest je 54 let. ESBL pozitivních vzorků bylo 9% z celkového počtu zpracovaných močí. AmpC pozitivních močí bylo o něco méně, konkrétně 4% z celkového počtu močí. Dle výsledků do nejohroženější skupiny pacientů patří senioři v pečovatelských zařízeních, se zavedeným permanentním katétrem či jednorázově vycévkovaní. V závěrečné části bakalářské práce se poukazuje na možná řešení problému výskytu polyrezistentních kmenů u pacientů s komunitní infekcí močových cest.
|
|
|
Výskyt rezistence ke kolistinu u izolátů klinicky významných enterobakterií
Smělíková, Eva ; Tkadlec, Jan (vedoucí práce) ; Ježek, Petr (oponent)
Kolistin je rezervním antibiotikem pro léčbu závažných infekcí způsobených bakteriemi z čeledi Enterobacteriaceae a jinými gramnegativními bakteriemi vykazujícími mnohočetnou rezistenci k antibiotikům. Nedávno objevená plazmidově vázaná rezistence ke kolistinu mediovaná geny mcr však představuje vážné riziko omezení jeho použití. V předkládané diplomové práci byl kombinací selektivní kultivace a qPCR mapován výskyt Enterobacteriaceae nesoucích geny mcr-1-8 u hospitalizovaných pacientů, cestovatelů, klinických izolátů rezistentních ke kolistinu a v retrospektivní sbírce klinických izolátů enterobakterií. Izoláty nesoucí geny mcr byly charakterizovány celogenomovým sekvenováním. Byla určena lokalizace genů mcr, identifikovány další geny rezistence a přítomné plazmidy. Byl charakterizován fyziologický profil vybraných izolátů Escherichia coli a bylo zjištěno, že za přítomnosti subinhibičního množství kolistinu může být favorizován kmen nesoucí gen mcr-1. V průběhu řešení diplomové práce byl popsán také gen mcr-9, jehož výskyt byl následně retrospektivně otestován. Izoláty Enterobacter spp. s detekovaným genem mcr-9 byly většinou ke kolistinu citlivé, avšak v několika případech bylo možné rezistenci indukovat expozicí subinhibičním dávkám kolistinu. Výsledky diplomové práce ukazují, že výskyt plazmidově vázané...
|
|
|
Rezistence Escherichia coli na vybraná antibiotika v okrese Písek za rok 2016
BROMOVÁ, Karolína
Cílem mé práce bylo nashromáždit informace o rezistenci Escherichia coli na vybraná antibiotika, poukázat na špatné užívaní antibiotik a dokázat, že tento problém by se měl začít řešit. Výzkumná část byla provedena prostřednictvím zpracování dat, kultivací, stanovení citlivostí a určení kmene pomocí různých laboratorních metod. Pro svůj výzkum jsem použila Escherichia coli vykultivovanou z moče, využila jsem už dříve určené kmeny. Pro určení správného kmene Enterobacteriaceae jsem využila biochemické testy ENTERO test 24 N a ESBL MAST test. Pro bližší určení kmene Escherichia coli jsem využila INDOL test a VPT test. Pro stanovení citlivosti k antibiotikům jsem využila test M. I. C. a diskový difúzní test.
|
|
|
Rezistence Escherichia coli na vybraná antibiotika v okrese Písek za rok 2016
BROMOVÁ, Karolína
Rezistence na antibiotika se stává celosvětovým problémem. Ve své práci jsem se zaměřila na rezistence Escherichia coli v okrese Písek v roce 2016. Escherichia coli je nejčastějším původcem infekcí močových cest. V průměru každá druhá žena a každý pátý muž prodělají infekci močových cest. S problémy rezistence se setkáváme už řadu let. Dříve účinná antibiotika jsou dnes neúčinná. Často se musí sahat po širokospektrálních antibiotikách, která mají řadu vedlejších účinků (průjmy, kvasinkové infekce), jsou dražší a mají dopad na ekonomiku. V ČR zatím nemáme takovou míru rezistence jako v jiných státech např. v Řecku. Proto bychom si měli vzít příklad z ostatních zemí a vyvarovat se masivnímu užívání antibiotik. Cílem mé práce bylo nashromáždit informace o rezistenci Escherichia coli, porovnat rozdíly mezi dospělými a dětskými pacienty a zjistit míru ESBL kmenů v okrese Písek v roce 2016. Výsledky svého výzkumu porovnám s výsledky močové studie NRL SZÚ v Praze za rok 2016. V teoretické části jsem se zabývala především charakteristikou antibiotik, způsoby antibiotické rezistence a stručným popisem Escherichia coli. Ve své praktické části jsem popsala způsoby identifikace bakterií (ENTERO test 24N). Principy biochemických testů (VP test, INDOL test), které nám pomohou blíže určit, o jaký typ bakterie by se mohlo jednat. Dále popisuji principy a využití testů pro stanovení citlivosti (Diskový difuzní test, Mikrodiluční test M.I.C.). Pomocí ESLB MAST testu jsem zjistila v jaké míře se vyskytovali v okrese Písek kmeny produkující ESBL beta-laktamázu s rozšířeným spektrem účinku, které způsobují multirezistenci. Dále praktická část obsahuje vyhodnocení statistiky o rezistenci na vybraná antibiotika, kterou jsem zpracovávala z dat klinické mikrobiologie Nemocnice Písek a.s. Ke svému pozorování rezistence Escherichia coli jsem si vybrala 4 druhy antibiotik, používaných při léčbě infekcí močových cest Amoxicilin, amoxicilin + klavulanát, nitrofurantoin a gentamicin. Výsledky mé práce dokazují, že rezistence na vybraná antibiotika je poměrně vysoká. Vyplívá, že ženy mají více rezistentních kmenů než muži, což by se dalo vysvětlit tím, že ženy trpí častěji močovými infekcemi a vyskytuje se u nich více ESBL kmenů. U dětských a mladistvých pacientů (0 19 let) se nevyskytují žádné ESBL kmeny. Dále vyplývá, že i dívky trpí častěji močovými infekcemi než chlapci, kdy jediná výjimka je u dívek a chlapců ve věku 0 3 roky kdy podle mého výzkumu močovými infekcemi trpí více chlapci než dívky.
|
|
| |
|
|
Detekce producentů širokospektré beta - laktamázy (ESBL - Extended Spectrum Beta - Lactamase) v komunitě a v nemocnici
POLENOVÁ, Lucie
Výskyt rezistentních bakterií na dostupná antibiotika je vážným civilizačním problémem. Statistiky ukazují, že prevalence se neustále zvyšuje a to v celosvětovém měřítku. Bakterie se vyznačují schopností rezistence, která se u nich vyskytuje buď přirozeně, nebo rezistenci získají genovými mutacemi, předáváním genetické informace mezi druhy či rody. Aktuálnost a závažnost tématu vedla k vypracování této práce. V teoretické části se práce zabývá přiblížením funkcí jednotlivých částí bakteriální buňky, které se podílejí na mechanismech rezistence. Následuje kapitola, která přibližuje antimikrobiální látky. Skupina beta-laktamových antibiotik je popsána podrobněji z důvodu sledovaného souboru. Navazuje popis jednotlivých způsobů rezistence s větším zaměřením na rezistenci způsobenou produkcí enzymů inaktivujících antibiotika. Zkoumaným souborem jsou kmeny bakterií produkujících širokospektré beta-laktamázy - enzymy, které zabraňují účinnosti beta-laktamových antibiotik. Výzkum k bakalářské práci probíhal v Nemocnici České Budějovice, a. s. během roku 2013. Výzkumné otázky směřují k zjištění výskytu producentů širokospektrých beta-laktamáz ve zmíněné nemocnici v porovnání s výskytem obdobných producentů v komunitě. Následuje vyhodnocení, ve kterém materiálu a na jakém oddělení výskyt převažuje a identifikace nejčastějších producentů širokospektrých beta-laktamáz. Do zkoumaného souboru jsou zařazeny vzorky doručováné na Bakteriologické oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. V práci je popsána metoda dle Hrabáka Double Disk Synergy Test (DDST) detekující producenta dle deformace inhibičních zón, dále kvantitativní metoda, pracující na principu minimální inhibiční koncentrace v kombinaci s detekcí na chromogenní půdě. V porovnání s ostatními studiemi z jiných nemocnic se Nemocnice České Budějovice, a.s. řadí k průměrným až podprůměrným ve výskytu producentů širokospektrých beta-laktamáz. Během roku 2013 bylo zpracováno 12 347 vzorků cílové skupiny a z toho 226 izolátů bylo pozitivních. Převládajícím producentem je Escherichia coli (183 izolátů), Klebsiella pneumoniae (16 izolátů) a Enterobacter cloacae (15 izolátů). Pozitivním zjištěním byl nižší výskyt producentů širokospektrých beta-laktamáz ve sledovaném roce než byl v roce 2012, 2011 i 2010. V poslední části diskuze se poukazuje na možná řešení dané situace.
|
|
| |
|
| |
|
|
Původci střevních infekcí u dětí a jejich kultivace, diagnostika
PETROVÁ, Jana
Práce se týká střevních infekcí u dětí včetně kultivace a diagnostiky patogenů. Pozornost byla zaměřena na dětskou populaci ve věku do 15 let. Praktickou část jsem prováděla a data získala v laboratoři LABOMA, mikrobiologická laboratoř s.r.o. Biologickým materiálem byl výtěr z recta nemocného dítěte. V teoretické části práce jsem věnovala pozornost nejčastějším střevním agens. Z bakteriálních původců se jedná o zástupce z čeledi Enterobacteriaceae. Protože však tyto patogeny způsobují i jiná onemocnění než střevní, je práce zaměřená na druhy Salmonella enterica, Shigella sp., Escherichia coli a Yersinia enterocolitica. Mezi zmiňované virové patogeny patří rotaviry a adenoviry. Cílem této práce je zhodnocení pracovního postupu z důvodu co nejrychlejšího a nejpřesnějšího zjištění etiologického agens příslušného chorobného stavu, v tomto případě průjmového onemocnění. Dále pak statistické vyhodnocení dat z hlediska výskytu střevních patogenů (bakterií i virů) u dětí za loňský rok, tzn. 2008. Při identifikaci všech agens jsem použila dostupné diagnostické metody prováděné v rutinní mikrobiologické praxi. U bakteriálních původců to byla kultivace, isolace, serotypizace a konečná biochemická identifikace (biochemická řada), u virových pak určení antigenu ve stolici na základě komerčně vyráběných testů. V biologickém materiálu jsem prokázala většinu zmiňovaných bakterií a virů. Zjistila jsem, že pro odhalení záměny bakterie Salmonella enterica serotyp Enteritidis nestačí spoléhat pouze na isolaci a serotypizaci. Směrodatné a určující je stanovení fenotypických vlastností biochemickou řadou. Statisticky jsem vyhodnotila výskyt většiny agens u cílové populace. Z grafu je patrné, že u bakterie Salmonella enterica výrazně převažuje serotyp Enteritidis.Ze studie vyplývá zejména skutečnost, že pokud má být správně identifikován mikroorganismus, je nutné postupovat podle nejvhodnějších dostupných diagnostických metod, čímž se eliminuje riziko záměny zmiňovaných agens.
|
host ::
RSS.