|
|
Využití tkáňových linií pro toxikologii v životním prostředí
Polanská, Daniela ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Klusoň, Petr (oponent)
Pět látek ze skupiny látek tzv. produktů osobní hygieny, které jsou známé svou obtížnou degradabilitou a běžnou detekcí v životním prostředí, bylo testováno z hlediska toxicity pomocí dvou rybích tkáňových liniích (RTgill-W1 a RTG-2) izolovaných ze pstruha duhového (Oncorhynchus miykiss). Testovanými látkami byli hexadecylpyridinium chlorid (HDP), chlorhexidin (CHX), octenidin (OCT), thymol (THM) a triclosan (TCS), S každou z těchto látek byl proveden test na viabilitu buněk s použitím protokolů Alamar Blue™ (AB), 5-karboxyfluorescein diacetát acetoxymethyl ester (CFDA-AM) a neutral red (NR). Výsledky byly použity pro konstrukci křivek dávka-odpověď spolu s hodnotou EC50 pro každou z těchto látek. Hodnoty EC50 se pohybovaly u RTgill-W1 od 0,51 (HDP) do 33,75 µg.ml-1 (THM) a u RTG-2 od 0,31 (HDP) do 33,37 µg.ml-1 (THM). Byl zpracován i teoretický odhad LC50 podle Tanneberger et al. (2013). U všech látek byla sledována aktivita cytochromu P450 1A pomocí 7-ethoxyresorufin-o-deethylázy (EROD), z čehož čtyři se statisticky prokázaly jako tzv. EROD pozitivní, nejvyšší odezva EROD byla naměřena u nejtoxičtější z chemikálií - HDP. Jediný TCS nevykazoval statisticky významnou aktivitu cytochromu P450 1A. Dále byl měřen oxidativní stres s fluorescenčním barvivem dichlorofluorescein (DCFH-DA), přičemž...
|
|
|
Bioaktivní látky ve vodním prostředí a jejich vliv na ryby - zaměření na cytochromy P450 v rybách
SAKALLI, Sidika
Pojem biologicky aktivní sloučeniny zahrnuje širokou škálu látek přírodního nebo syntetického původu. Tyto sloučeniny mohou vstoupovat do vodního prostředí prostřednictvím čistíren odpadních vod, průmyslovými výrobními procesy nebo se přirozeně vyskytují ve vodních rostlinách nebo mikroorganismech. Jejich nepříznivé účinky na ryby jsou intenzivně studovány a dokládány. Tato práce je zaměřena na studium nepříznivých účinků několika bioaktivních látek (tj. léčiv, fytochemikálií nebo komplexních směsí znečišťujících látek) na ryby s odlišným experimentálním provedením zahrnujícím in vitro, in vivo a in situ experimenty. V první části práce byly in vitro zkoumány účinky léčiv a fytochemikálií nebo jejich kombinací na systém CYP u ryb. Dále byl zjišťován vliv organických rozpouštědel použitých v metodice esejí enzymové aktivity. Důležitým zjištěním v tomto experimentu bylo, že dexamethason, kvercetin a indol-3-karbinol samotně neovlivňují aktivitu EROD, nicméně v jejich kombinaci byla aktivita EROD silně inhibována. Tento výsledek ukazuje, že kombinace sloučenin může mít odlišné účinky oproti působení jednotlivých látek a účinky směsí nemohou být předpovězeny pouze na základě studia působení jednotlivých sloučenin. Ve druhé části práce byly zkoumány účinky chronické expozice pstruha duhového dexamethasonu a clotrimazolu. Výsledky týkající se dexamethasonu vykazovaly podobnosti s in vitro studiemi, a to jak in vitro, tak i in vivo expozice dexamethasonu neměla vliv na aktivity enzymů CYPs. Na druhé straně výsledky in vivo expozice clotrimazolu vykazovaly v porovnání s in vitro experimentem nejednoznačné výsledky. Clotrimazol indukoval aktivitu EROD u chronicky exponovaného pstruha duhového a aktivita BFCOD vykazovala dvojfázový průběh, inhibici v environmentálně relevantních koncentracích a naopak indukci vyvolanou vysokými koncentracemi. Pozorované účinky naznačují, že clotrimazol může negativně ovlivnit CYP ryb již při environmentálně relevantních koncentracích. Nicméně v životním prostředí mohou být účinky clotrimazolu a dexamethasonu na systém CYP u ryb modifikovány při působení neznámých směsí. Z tohoto důvodu byla provedena navazující studie zaměřená na identifikaci účinků směsí sloučenin za použití in situ experimetu. Poslední část disertační práce se zabývá dopady směsí PPCP na kapra obecného v přirozencývh podmínkách. In situ experiment poskytuje cenné informace o aktivitě jateních a střevních cytochrómů u exponovaných ryb. Obě sledované enzymové aktivity EROD a BFCOD byly ovlivněny PPCP identifikovanými u exponovaných ryb. Změny v aktivitách střevních CYP naznačují, že ryby mohou některé z těchto kontaminantů přijmout prostřednictvím potravy. Střeva plnící funkci první bariéry vstupu znečišťujících látek do organismu mohou být odpovědná za eliminaci některých z těchto znečišťujících látek. I přes rozsáhlé studie o znečištění vodních zdrojů vyvstává potřeba provádět specifické experimenty. Neustálý vývoj léčiv, jejich nekontrolovaný výskyt ve vodním prostředí a nepříznivé působení na necílové organismy přináší potřebu průběžného sledování.
|
|
|
VLIV KOMUNÁLNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ NA RYBY ŽIJÍCÍ V MALÉM TOKU
HORA, Vojtěch
Hlavním cílem této práce bylo posouzení ovlivnění ryb žijících v Živném potoce cizorodými látkami vstupujícími do toku přes ČOV Prachatice. Jako indikátorový organismus byl zvolen pstruh obecný (Salmo trutta m. fario). Odlov ryb byl proveden v roce 2012 pomocí elektrického agregátu ze tří lokalit. Celkem bylo odloveno 36 ryb. Následně byla u odlovených ryb provedena analýza vzorků krve a tkání pomocí vybraných biomarkerů (vitellogenin a EROD). Dále byla provedena analýza tkání ryb a analýza vzorků vody na přítomnost vybraných cizorodých látek. Koncentrace vitellogeninu v krevní plazmě samců ryb byla v kontrolní lokalitě nulová, ve znečištěných lokalitách se průměrná koncentrace pohybovala od 275 do 573 ng.ml-1. V krevní plazmě samic byla koncentrace vitellogeninu nejnižší v lokalitě pod ČOV (7 185 823 ng.ml-1). V ostatních lokalitách byla průměrná koncentrace v rozmezí 9 250 302 - 11 614 177 ng.ml-1. Aktivita jaterních detoxikačních enzymů (EROD) byla nejvyšší ve znečištěných lokalitách, v rozmezí 63,9 - 87,4 pmol.mg-1protein.min-1. V kontrolní lokalitě byla aktivita minimální (5,4 pmol.mg-1protein.min-1). Výsledkem stanovení vybraných cizorodých látek v tkáních ryb (játra) a ve vodě je suma všech detekovaných farmak. V tkáních ryb byla suma všech detekovaných farmak v rozmezí 20,8 - 138,8 ng.g-1. Ve vodě byla suma všech detekovaných farmak v rozmezí 0,07 - 3,00 g.l-1. Nejvyšší hodnoty byly opět naměřeny ve znečištěných lokalitách. Z výsledků provedených analýz vyplývá, že v Živném potoce pod Prachaticemi přítomné koncentrace cizorodých látek negativně ovlivňují přítomné organismy.
|
host ::
RSS.