|
|
Changes of IgM expression levels in the head kidney of Cyprinus carpio following an infection with Sphareospora molnari
SIERANSKI, Viktor
Sphaerospora molnar is a myxozoan inducing sphaerosporosis in common carp and causing serious damage to secondary lamellae and epithelia of the gills. The understanding of the host immune response against S. molnari as well as other myxozoans is very limited in part due to the unresolved life cycle. The focus of this thesis was the quantification of membrane bound and secretory IgM expression levels in the head kidney over a period of 9 weeks following an intraperitoneal injection of S. molnari blood stages. Significant increases in the expression levels of both IgMs were observed reaching its maximum at 42 days after infection. Two weeks following the infection the first significant increases of secretory IgM were detected.
|
|
|
Interakce spermií a jiker u sladkovodních ryb: vliv prostředí na fertilizační proces
KHOLODNYY, Vitaliy
K oplození u sladkovodních ryb dochází v prostředí, které může negativně ovlivnit gamety. Z tohoto důvodu by se samčí gamet ryb měly co nejdříve dostat ke svému protějšku, samičí gametě, protože sperma se během osmotického šoku poškodí během několika minut nebo méně. Za těchto podmínek by bylo velmi výhodné, kdyby existoval specifický mechanismus, který by spouštěl, podporoval a řídil vzájemné setkání obou gamet. Jikry mnoha druhů sladkovodních ryb s vnějším oplozením jsou uvolňovány do vnějšího prostředí obklopené pláštěm ovariální tekutiny (OT) se složením ideálním pro podporu a ochranu jiker a spermatu před škodlivým účinkem sladké vody. Stávající data podporují myšlenku, že vlastnosti OT a/nebo specifických sloučenin obsažených v ní nebo uvolněných jikrami by mohly významně ovlivnit chování samčích gamet a následně ovlivnit výsledek oplodnění z hlediska počtu oplodněných oocytů. Mechanismy, které by usnadňovaly a spouštěly setkání gamet, jsou také velmi žádoucí, pokud jde o přirozený výběr. Zjistili jsme, že přítomnost OT významně ovlivnila chování spermií pstruha duhového, zejména znaky pohyblivosti spermií: vyšší rychlost byla udržována po delší dobu a trajektorie spermatu byly lineární, ve srovnání s těmi pozorovanými ve vodě. V testu akumulace spermií s mikro kapilárami (test chemotaktické reakce) ovariální tekutina pstruha duhového vykazovala "přitažlivý" účinek na aktivované samčí gamety, který závisel na osmotických vlastnostech aktivačního média. Různé frakce o různé molekulové hmotnosti OT ovlivňovaly "přitažlivé" chování buněk různým způsobem. Nejvýznamnější účinek zachytávání byl odhalen u nízkomolekulární frakce a bylo zjištěno, že možné chemotaktické činidlo je termostabilní. Zachycené buňky vykazovaly specifické chování tzv. turn-and-run, jenž je doprovázené asymetrickým pohybem bičíku a výbušným zvýšením koncentrace iontů vápníku v ohýbané části bičíku. In vitro fertilizační test odhalil zvýšení výkonu spermií, zejména ve vzorcích od příbuzných jedinců, což vedlo ke zvýšení míry vývoje embryí. Přítomnost ovariální tekutiny o zředěné koncentraci (30% roztok ve vodě) měla inhibiční účinek na iniciaci motility u jesetera malého. Nižší koncentrace ovariální tekutiny zvýšila životnost spermií a neovlivnila jejich trajektorie. Test chemotaktické odpovědi neprokázal žádný účinek ovariální tekutiny na chování spermií, zatímco současně byl patrný přitažlivý účinek roztoku inkubovaného jikrami (např. kvůli některým látkám uvolňovaných z jiker během jejich kontaktu se sladkou vodou). Výsledky in vitro fertilizačního testu ukázaly, že přítomnost ovariální tekutiny brání jikrám ve ztrátě fertilizační schopnosti v důsledku kontaktu s vodou, a také podporuje spermie, aby mohly oplodnit jikry během delší doby. Přítomnost ovariální tekutiny u kapra obecného v aktivačním médiu způsobila snížení rychlosti spermií ve srovnání s médiem prostým OT a významně změnila vzorec pohybu z přímé motility pozorované ve vodě na krouživý pohyb v médiu s vysokým obsahem OT (50%). Vpichování OT (v testu akumulace spermií) znamenalo okamžitou a výraznou chemotaktickou reakci spermií. Okolní podmínky, které doprovázejí setkání gamet, zejména přítomnost OT, obsah iontů vápníku a osmolarita, významně ovlivňují výkonnost samčích gamet u pstruha duhového, jesetera malého a kapra obecného, pokud jde o změny rychlosti, linearitu trajektorie a schopnosti reagovat na externí signály, např. atraktanty. Díky této provedené studii můžeme usuzovat, že způsob, jakým ovariální tekutina ovlivňuje chování spermií u těchto druhů, může být spojen s jejich reprodukční (výtěrovou) strategií.
|
|
|
Vliv produktů ze zpracování konopí ve výživě kapra obecného (Cyprinus carpio L.)
Palíšek, Ondřej
Cílem této studie bylo porovnat vliv krmných směsí s rozdílným podílem konopných produktů na plůdek kapra obecného (Cyprinus carpio L.). Byl testován přídavek konopných výlisků do krmiva. Krmný test byl realizován v termínu 21.9 2016 - 21.11 2016 v recirkulačním zařízení tvořeném 10 nádržemi o objemu 200 l napojených na biofiltr. V průběhu pokusu byla prováděna kontrolní vážení obsádky a byly zaznamenávány jednotlivé hydrochemické a fyzikální parametry v nádržích. Rybám bylo předkládáno krmivo s množstvím 5 %, 10 % a 15 % výlisků. Ryby průměrně přirostly z kusové hmotnosti 35,37 g na hmotnost 57,24 g. Nejlepšího krmného koeficientu, specifické rychlosti růstu a poměru těchto dvou hodnot dosáhly ryby krmené směsí č. 2 s 10 % podílem konopných výlisků (FCR 3,14, SGR 0,83 %, FCR/SGR 3,96). Nebyl prokázán statisticky významný vliv krmiva na obsah bílkovin, tuků a n-3 mastných kyselin ve svalovině kapra.
|
|
|
Využití produktů ze zpracování konopí ve výživě ryb
Žejdl, Matěj
Cílem této bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši o využití produktů ze zpracování konopí setého ve výživě ryb a to hlavně u kapra obecného (Cyprinus Carpio L.) a tilapie nilské (Oreochromis niloticus L.). V bakalářské práci byla dále posouzena i ostatní rostlinná krmiva a jejich možné využití ve výživě ryb a dalších hospodářských zvířat. Dále byla nastíněna problematika trávení ryb a jejich požadavků na živiny obsažené v krmivu. Součástí práce bylo taktéž vypracování metodiky krmného testu. Krmný test bude probíhat na Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelovi univerzity v Brně v teplovodní akvarijní místnosti. Pro tento krmný test budou využity druhy ryb kapr obecný (Cyprinus Carpio L.) a tilapie nilská (Oreochromis niloticus L.). Ryby budou krmeny granulovanými směsmi s přídavkem produktů po zpracování konopí. U testovaných ryb budou sledovány jejich délkohmotnostní parametry, produkční parametry, vliv krmiva na organismus ryb a chemické složení jejich tkání.
|
|
|
Chemismus a fyzikální parametry rybníků během hydrologického roku
HUMMELOVÁ, Světlana
Chemismus a fyzikální parametry rybníků během hydrologického roku. Cílem této bakalářské práce bylo stanovit vybrané fyzikální a chemické parametry rybníku Dehtář, uplatnit je k posouzení vlivu na kapra obecného a zjištěné výsledky porovnat s literaturou. Ve dnech 29. 6., 16. 7., 12. 8. a 4. 10. 2016 se na rybníku Dehtář uskutečnilo měření těchto fyzikálně chemických parametrů: koncentrace kyslíku (mg-l-1), teplota vody (°C), pH, průhlednost (m) a koncentrace chlorofylu (?g-l-1). K měření těchto parametrů byl použit standardní kalibrovaný terénní měřák EXO2 a Secchiho deska. Rybník byl proměřený ve dvou transektech se zaměřením na hloubku, přítok, odtok a místa krmení ryb. Pro lepší vyhodnocení byla do výsledků zařazena i data naměřená státním podnikem Povodím Vltavy (koncentrace kyslíku, teplota a světelný režim). Rybník Dehtář je využíván hlavně k intenzivnímu chovu ryb. Na rybníku hospodaří Rybářství Hluboká cz., s. r. o. Obsádka rybníku je polykulturní, ale dominantní chovanou rybou je kapr obecný, dále pak amur bílý, štika obecná, candát obecný a sumec velký. Rybník se pravidelně krmí, vápní a hnojí. Z naměřených dat vznikla jak časová, tak prostorová vizualizace základních fyzikálních a chemických parametrů v rybníce. Z prostorové vizualizace rybníku vyplývá, že fyzikálně-chemické parametry jsou ovlivňovány zejména kvalitou přítokové vody, variabilitou dna, povětrnostními podmínkami a také místem krmení ryb. Z časové vizualizace následně vyplývá, že nejvyšší rozdíly našich naměřených hodnot byly zaznamenány v době teplotní stratifikace vody dne 29. 6. 2016. Tento den bylo rozmezí hodnot pH od 7,1 do 9,1. V ostatních dnech se pH vody pohybovalo pouze kolem 8. Rozdíly teploty vody v rybníku dne 29. 6. 2016 byly také poměrně vysoké. Teplota vody se pohybovala mezi 19,8 °C a 24,8 °C. Na rybníku Dehtář byly zaznamenány velmi časté kyslíkové deficity, které měly vliv na snížení rybí obsádky. Koncentrace kyslíku v celém rybníku klesla pod hraniční hodnoty (0,5 mg-l-1) během sezónního měření Povodí Vltavy celkem 2 krát. Lokální oblasti snížené koncentrace kyslíku, které byly také zaznamenány státním podnikem Povodí Vltavy, byly naměřeny zejména v hloubkách nižších než 1,5 m a vyskytovaly se přibližně 25 krát. Díky pravidelnému měření se na rybníku lépe hospodaří a zároveň se může předcházet krizovým situacím, které by mohly negativně ovlivnit rybí obsádku. Vzhledem k častým kyslíkovým deficitům, by se na rybníku mělo omezit krmení ryb.
|
|
|
Vliv způsobu odšupinování či odstranění kůže na senzorické vlastnosti a skladovatelnost kapra
VÁGNER, Martin
Tato bakalářská práce se zabývá mikrobilogickou analýzou, senzorickým hodnocením a preferencemi zákazníků u filet kapra obecného (Cyprinus carpio) s různým typem odšupinování a rozdílným způsobem skladování. Byly testovány čtyři metody odšupinování kapřích filet a to: odstranění kůže, podřezání šupin, odstranění šupin ruční odšupinovačkou a filety lysého kapra s kůží. Dále byly testovány dva typy skladování, vakuově balené a volně ložené v sáčcích, při teplotě 3,8 +- 0,5 °C. Mikrobiologická analýza byla vyhodnocena jako celkový počet mikroorganismů, vyjádřený jako logaritmus kolonií tvořících jednotek na gram (log CFU.g-1) a byla provedena v dny skladování 0, 3, 6 a 9. Dále byla hodnocena preference zákazníků pomocí anonymního dotazníku a navíc byly provedeny senzorické analýzy. Při mikrobiologické analýze byl pozorován nárůst celkového počtu mikroorganismů s postupujícím časem skladování. V den zpracování ryb (den 0) byly zjištěny hodnoty 2,3 - 2,69 log CFU.g-1a poslední den skladování (den 9) se pohybovaly v rozmezí 6,35 - 8,28 log CFU.g-1. Z mikrobiologické analýzy vyplynulo, že filety bez kůže vykazovaly nejnižší hodnoty celkového počtu mikroorganismů nehledě na typu balení (volně ložené / vakuově balené). Senzorickou analýzou bylo zjištěno, že na konzistenci a vůni mají velký vliv podmínky skladování a metoda odšupinování. Nejlepších výsledků v senzorickém hodnocení dosáhly filety bez kůže a filety s podřezanými šupinami. Průzkum preferencí zákazníků ukázal, že 58,9 % zákazníků preferuje šupinatého kapra, kterému jsou šupiny odstraněny metodou podřezání šupin a který je zpracovaný na filety. Výsledky této práce prokazují, že různé metody odšupinování v kombinaci s volným nebo vakuovým balením mohou ovlivňovat skladovatelnost filet kapra.
|
|
|
Kvalita uzených výrobků hospodářsky významných druhů ryb
KORYŤÁK, Lukáš
Tato diplomová práce si kladla za cíl otestovat přírodě blízkou aditivní látku a to kaseinát sodný, která nepodléhá mezi spotřebiteli nepopulárnímu označení "E" na etiketě výrobku, a která by poskytla tzv. "vyšší hodnotu" produktu hospodářsky významných druhů ryb v ČR, konkrétně kapra obecného (Cyprinus carpio), tolstolobika bílého (Hypophthalmichthys molitrix) a pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss). Dalším cílem práce bylo zjistit, vliv této aditivní látky na mikrobiální a biochemické procesy a také na organoleptické vlastnosti vybraných uzených ryb. Pro aplikaci byly použity celkem tři koncentrace tohoto přípravku a to 25, 50 a 100 g×kg-1. Výsledky této práce potvrdily, že díky kaseinátu (o koncentraci 100 g×kg-1) nedošlo k takovým ztrátám vody, jako tomu bylo u kontrolní skupiny, na níž se neaplikoval žádný aditivní přípravek, a která sloužila k porovnání se skupinami ošetřenými kaseinátem. Kapr obecný měl průměrnou ztrátu 12,9 % u vzorků ošetřených kaseinátem sodným a 14 % u kontrolní skupiny. Tolostolobik bílý na to byl obdobně. Skupina ošetřená kaseinátem ztratila v průměru 12,4 % a kontrolní skupiny přibližně 14 %. Nejlépe na tom byl pstruh duhový, který díky kaseinátu zadržel největší množství vody, respektive neztratil tolik na hmotnosti a to 15,9 % pro kaseinát sodný oproti 19,3 % naměřených v kontrolní skupině, ovšem tyto rozdíly se nepotvrdily jako statisticky průkazné. Co se týče textury masa, tak vyšla tužší pro vzorky ošetřené kaseinátem sodným oproti křehčí kontrolní skupině. U kapra a pstruha se neprokázala statisticky průkazná rozdílnost v tuhosti masa mezi kontrolou a skupinou s aplikovaným aditivním přípravkem. Zatímco u tolstolobika byly tyto rozdíly výrazné. Kontrolní skupina vykazovala jasně (p<0,05) nižší tuhost oproti skupině, na níž se aplikoval aditivní přípravek. Mikrobiologický rozbor se provedl 7. den po vyuzení a hodnoty se pohybovaly v rozmezí 2×10 až 1,9×10^2 KTJ×g-1. V rámci experimentu, skupiny testovaných druhů ryb nevykazovaly statisticky průkazný rozdíl (p>0,05). Testy na možný výskyt Listeria monocytogenes u všech uzených vzorků ryb i kontroly byly negativní. Živinové složení bylo zaměřeno především na základní živinové složky, kterými byly bílkoviny, tuky a sacharidy. Kontrolní skupina nevykazovala žádné výrazné odlišnosti oproti skupině, na kterou byl aplikován kaseinát sodný. Výsledky od konzumentů i senzorická analýza od panelu proškolených osob byly velmi podobné. Neprokázaly se statisticky významné rozdíly mezi ošetřenou skupinou kaseinátem sodným a neošetřenou tzv. kontrolní skupinou uzených druhů ryb.
|
|
|
Prodloužení skladovatelnosti chlazených rybích výrobků
PFLUG, Róbert
Diplomová práce byla zaměřena na možnosti prodloužení skladovatelnosti rybích výrobků pomocí koupelí s obsahem komerčně používaných sedmi aditiv. ANTIBAK, MIC STAB, Bakont, SEA-F75, Misocarine LR, SAFE A Plus a AMX liquid. Účinnost těchto látek na prodloužení skladovatelnosti byla posuzována na základě testů CPM, úrovně oxidace tuku a bílkovin, stanovení nutričních parametrů svaloviny, a v neposlední řadě senzorických analýz. Experimentálními druhy byly 2 významné komodity pro českou akvakulturu - pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a kapr obecný (Cyprinus carpio). Celý projekt byl strukturován do 6 dílčích etap. V průběhu testování byl omezen původní počet aditiv (7) postupnou selekcí na 2 přípravky. A to na Bakont a AMX liquid, které byly testovány podrobněji na pstruhovi (filet s kůží, kuchaný s hlavou) a kaprovi (filet s kůží bez šupin) chlazených volně ložených a chlazených balených ve vakuu. U pstruha antimikrobiální účinek lázní u kuchaných ryb s hlavou se- a bez žaber. Ošetřené filety pstruha volně ložené i vakuově balené vykazovaly signifikantně menší abundanci mikroflóry svaloviny. V případě kapřích filet volně ložených chlazených nelze říci, že by koupel měla v tomto případě efekt na CPM v mase. Kombinace lázně a vakuového balení byla ovšem singnifikantně odlišná mezi kontrolou a přípravkem Bakont. AMX liquid nebyl v tomto případě aplikován v dostatečné dávce či dostatečném čase na kapří svalovinu. Pozitivním zjištěním je skutečnost, že při aplikaci aditiv na výrobek "pstruh kuchaný s hlavou" nezáleží na tom, zda jsou žábra ponechány, či nikoli. Ve všech případech ovšem byly rozbory na přítomnost patogenů Escherichia coli, Salmonella spp. či Listeria monocytogenes negativní. Z výsledků provedených senzorických analýz zle usoudit, že se látky obsažené v aditivech neprojeví na senzorických vlastnostech testovaných ryb.
|
|
|
Kryokonzervace spermií kapra obecného (Cyprinus carpio) při různých podmínkách zmrazování.
SOCHOROVÁ, Denisa
V této studii bylo zkoumáno několik různých zmrazovacích médií (kryoprotektantů), které již dříve byly vyzkoušeny různými autory, byly také vyzkoušeny různé zmrazovací protokoly pro zachování jednotlivých parametrů při zamrazování spermií. Byly prozkoumány účinky řízeného seedingu a změny rychlosti ochlazování v různých fázích zamrazování. Sperma bylo odebráno od 7 mlíčáků kapra obecného, které bylo zamrazeno v pejetách o objemu 0,5 ml. V objektu zájmu bylo porovnat čtyři zmrazovací protokoly, které byly na různých hladinách nad tekutým dusíkem (1, 3, 6, 9 cm) (což odpovídá -190 °C, -150 °C, -110 °C, -70 °C) po dobu 20 minut a následně byly přeneseny do tekutého dusíku. Nejvyšší přežití bylo dosaženo ve 3 cm nad hladinou tekutého dusíku (pohyblivost 33 ? 8 %) a rychlost pohyblivosti po rozmrazení spermií (118 ? 9 ?m/s). Bylo zjištěno, že teplota -90 °C je optimální, při které je vhodné ponořit vzorky do tekutého dusíku bez negativního vlivu pohyblivosti spermií po rozmrazení. Pohyblivost spermií ponořených do tekutého dusíku před nebo bezprostředně po bodu krystalizace (-16 °C) je 0 %. Pohyblivost spermií zmrazených za pomoci metody seedingu nebo bez použití této metody se po rozmrazení významně nelišila. Přechlazování vzorku během běžného zmrazovacího postupu není hlavní příčinou poškození spermií v průběhu zmrazování.
|
|
| |
host ::
RSS.