|
|
Problematika péče o děti v domácím prostředí v nouzovém stavu
CVRČKOVÁ, Zlata
Bakalářská práce se zabývá problematikou péčí o děti v domácím prostředí v nouzovém stavu. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak uzavření škol z důvodu nouzového stavu ovlivnilo rodiče v pracovní sféře a ve společnosti. V teoretické části se nacházejí čtyři kapitoly, které vymezují období mladšího školního věku, onemocnění Covid-19, nouzový stav a distanční výuku. Praktická část je vypracována za pomocí kvantitativní výzkumné strategie využívající metodu dotazníkového šetření. Respondenty se stali rodiče dětí, které byly ve školním roce 2020/2021 ve věku 6 až 12 let a účastnily se distanční výuky v období uzavření škol z důvodu rozšiřujícího se onemocnění Covid-19. Celkem se výzkumu zúčastnilo 77 respondentů. Data, která byla získaná pomocí dotazníkového šetření byla následně zpracována a analyzována v programu Microsoft Excel. Výsledky výzkumu ukázaly, že rodiče, kteří neměli možnost a jejich zaměstnání neumožňovalo práci z domova za dob pandemie stěží zvládali spojení péče o děti a pracovních povinností a museli využívat pomoci ostatních členů rodiny a přátel. Naopak u rodičů, kteří tuto možnost měli, bylo spojení práce a péče o dítě o něco snazší. Bakalářská práce může sloužit jako zpětná vazba pro sociální pracovníky s rodinou s dětmi, ale i pro učitelé o tom, jak domácí výuka a péče o dítě ovlivnila rodiče za dob nouzového stavu.
|
|
|
Téma koronaviru v literatuře pro děti a mládež a jeho využití ve volnočasové výchově ke čtenářství
CARVOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se věnuje tématu covid-19 v literatuře pro děti a mládež a jeho využití v literární výchově ve volném čase mládeže. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou představeny základní informace o nemoci covid-19 (původ, příznaky, ochrana, průběh nemoci v České republice). Dále se zabývá vybranými díly s tématem covidu-19 a dopadem této nemoci na čtenářství dětí a mládeže. V praktické jsou pak zpracované metodické a pracovní listy s ukázkami úryvků autorkou vybraných děl a jejich ověření v praxi na vybrané cílově skupině.
|
|
|
Analýza a možnosti podpory pracovníků ve zdravotnictví během aktuální krizové situace s COVID-19
MRÁZKOVÁ, Vendula
Koronavirové onemocnění COVID-19 je způsobeno novým typem koronaviru SARS-CoV-2. Česká republika se k datu 1. 12. 2021 nacházela v 5. stupni pohotovosti, neboli v kritickém stavu protiepidemického systému. Kritický stav znamená, že kapacita systému nemocniční lůžkové a intenzivní péče se začíná blížit svému limitu, počet nakažených v populaci je vysoký a probíhá komunitní šíření nákazy. K datu 8. 12. 2021 ukazovala statistika v České republice 19 482 nových případů nákazy COVID-19, celkem 2 282 212 potvrzených případů nákazy, 6 670 hospitalizovaných, 1 963 455 vyléčených obyvatel, 14 031 605 vykázaných očkování a 34 034 úmrtí. WHO k datu 20. 1. 2023 publikovalo celkový počet 663 640 386 potvrzených případů s COVID-19 a 6 713 093 úmrtí ve světě v časovém úseku od 31. 12. 2019 -16. 1. 2023. Současné koronavirové onemocnění má celosvětový dopad, ovšem pracovníci ve zdravotnictví hrají zásadní roli a jsou jednou z nejvíce exponovaných skupin. Stres v ošetřovatelství v oblasti duševního zdraví je již dlouho uznáván jako vliv na výkon jednotlivce, nemoc a udržení zaměstnání. Od začátku pandemie se zdravotničtí pracovníci potýkají s vyšším pracovním nasazením, jsou vystaveni riziku přenosu infekce na sebe a své blízké, proto často bývají od nich odloučeni. Zažívají diskomfort způsobený používáním většího množství ochranných pomůcek. Dále jsou vystaveni zátěžovým situacím, kdy umírá velké množství mladých i starších lidí s ohledem na nedostatečnou kapacitu lůžek a ventilátorů, rozhodují o lidských životech, a komu bude přednostně poskytnuta péče. Proto je přirozené, že se zaměstnanci dostávají do deprese, mají strach, stavy úzkosti, jsou podrážděni, trpí poruchou spánku nebo se objevují případy, kdy situaci řeší alkoholem.
|
|
|
Problematika poskytování ošetřovatelské péče na akutních psychiatrických odděleních v souvislosti s nákazou Covid-19
TURKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku poskytování ošetřovatelské péče na akutních psychiatrických odděleních v souvislosti s nákazou Covid-19. Teoretická část práce začíná přehledem organizace psychiatrické péče v České republice. Dále se zaměřuje na vybrané akutní stavy pacientů, kteří jsou přijímáni na akutní oddělení psychiatrie, včetně schizofrenie, neurotických, stresových a somatoformních poruch, poruch duševního zdraví způsobených užíváním alkoholu a psychoaktivních látek. Zvláštní pozornost je věnována onemocnění Covid-19 a jeho dopadu na akutní psychiatrická oddělení. Teorie se dále zabývá problematikou poskytování ošetřovatelské péče během pandemie covidu-19, včetně hygienických opatření. Empirická část práce je zpracována pomocí kvalitativního šetření s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Pomocí otevřeného kódování byla data rozdělena do tří kategorií a šesti podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo 10 informantů. Byly to sestry z různých zařízení, jež pracují na akutních psychiatrických odděleních a které pracovaly na tomto oddělení za doby pandemie covidu-19. Jejich praxe ve zdravotnictví se pohybuje od čtyř do 49 let. Soubor byl vybrán účelovou metodou. Výsledná část práce je zaměřena na dopady pandemie covidu-19 na akutní psychiatrická oddělení a ošetřovatelskou péči. Výsledky analýzy dat poskytují cenné poznatky o této problematice. Jednou z klíčových zkoumaných oblastí byly změny v provozu psychiatrických oddělení z důvodu pandemie. Některá oddělení byla přeorganizována na specializované covidové oddělení, zatímco jiná byla rozdělena na sekce pro pacienty s onemocněním a bez něj. S tímto opatřením souviselo intenzivní školení personálu pro práci v infekčním prostředí a zvýšené sledování pacientů s ohledem na možnou nákazu.
|
|
|
Distanční forma logopedické intervence u dětí předškolního věku v době pandemie covid-19
KOREŠOVÁ, Eliška Gabriela
Cílem této bakalářské práce je analyzovat distanční formu logopedické intervence u dětí předškolního věku v době pandemie covid-19, rozkrýt problémy a pozitiva, které se během jejího užívání objevily. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část vymezuje obor logopedie, vývoj řeči, narušenou komunikační schopnost u dítěte předškolního věku. Dále je v této části popsána telemedicína v době pandemie Covid-19, distanční logopedická intervence a komunikační kanály k její realizaci. Praktická část obsahuje výsledky smíšeného výzkumného šetření. Tvoří ji část kvantitativní, která byla realizována za pomoci online dotazníku, a část kvalitativní, uskutečněná prostřednictvím rozhovoru s klinickou logopedkou. V době pandemie nabízela terapeutka distanční logopedickou intervenci za pomoci videokonzultace.
|
|
|
Pandemie jako prověrka skautských hodnot
KODETOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá skautskými hodnotami a jejich projevením v době pandemie COVID-19. Během této doby se občané museli řídit novými pravidly, která měla za úkol občany chránit před nákazou. Cílem práce je zjistit jaké hodnoty vedly jedince k pomoci během koronavirové pandemie a jestli dané hodnoty nabyli skautskou výchovou. V teoretické části je popsán vznik, vývoj a historie skautingu ve světě i u nás, jeho principy, slib a zákony. Následně jsou definovány hodnoty a přiblížena jejich klasifikace. V posledním bodu teoretické části jsou vysvětleny pojmy pandemie a COVID-19. V praktické části je představena metodologie, výzkumný problém, cíl šetření a výzkumné otázky. Na závěr je v práci uvedeno vyhodnocení dotazníkového šetření a rozhovorů a diskuze.
|
|
|
Kvalitativní analýza prožívání Covid-19 u studentů
SUCHAN, Vít
Bakalářská práce se věnuje tématu prožívání vysokoškolských studentů během pandemie covid-19. Teoretická část práce nejdříve popisuje pandemickou situaci v České republice, následně se věnuje dopadům na psychiku populace a poté blíže popisuje rizikové skupiny a copingové strategie vysokoškolských studentů. Nakonec prezentuje výsledky studií uskutečněných v českém prostředí. Empirická část práce prezentuje výpovědi z rozsáhlého psychologického výzkumu Jupsycor, realizovaného oddělením psychologie, katedry pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
|
Výuka výchovy k občanství a základů společenských věd během pandemie covid-19
ŽIDOŇ, Zdeněk
Celý svět mezi lety 2020 a 2021 řešil koronavirovou pandemii, která měla velký dopad i na školství. Bezprecedentní množství žáků a studentů se ocitlo v distanční výuce, na kterou nebyli připraveni. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv mělo distanční vzdělávání na výuku výchovy k občanství a základů společenských věd. V úvodu práce bude rozebrán koncept klíčových kompetencí a podrobena analýze bude i kvalita výuky občanské výchovy a základů společenských věd během klasické prezenční výuky. V další části práce bude detailně rozebrán průběh pandemie v České republice a její dopad na celou vzdělávací soustavu. V závěrečné části práce se autor bude snažit odpovědět na otázku, zda je možné plnohodnotně vyučovat tyto předměty během distanční výuky a bude zjišťovat zkušenosti z distanční výuky učitelů těchto předmětů v Českých Budějovicích.
|
|
| |
|
|
Péče o pacienty na High-Flow Nasal Oxygen terapii během pandemie COVID-19 z pohledu sester standardního oddělení
Škodová, Tereza ; Arientová, Simona (vedoucí práce) ; Míca, Patrik (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkušenostmi sester standardního oddělení s péčí o COVID-19 pozitivní pacienty, kteří byli pro respirační selhání na podpoře vysokoprůtokovým kyslíkem (HFNO).Výzkumné šetření probíhalo na Klinice infekčních nemocí v Ústřední vojenské nemocnici, kde se tato léčebná metoda implementovala během pandemie COVID-19. Práce je členěna na dvě části, kde se v teoretické části věnuje onemocnění COVID-19, HFNO terapii, přístroji AIRVO 2 a samotné péči o pacienty během pandemie. Druhá část je část praktická, která probíhala jako kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření a kvalitativní výzkum prostřednictvím rozhovorů se sestrami. Cílem práce bylo zjistit, jak sestry standardního oddělení pohlížejí na péči o pacienty vyžadující HFNO podporu a současně zjistit, zda je vhodné, aby tito pacienti byli hospitalizování na standardním oddělení. Klíčová slova: HFNO terapie, COVID-19, standardní oddělení, sestry, zkušenosti
|
host ::
RSS.