|
|
Možnosti a přínos pastorační péče při perinatální ztrátě dítěte
HRACHOVCOVÁ, Hana
Práce se zabývá možnostmi a přínosem pastorační péče při perinatální ztrátě dítěte. Dané problematice předchází vymezení perinatální ztráty dítěte, informace o syndromu mrtvého plodu, seznámení s péčí o umírajícího novorozence na neonatologické jednotce intenzivní a resuscitační péče a poukázání na prožitek smrti vlastního dítěte rodiči. Po stručném seznámení s oborem praktické teologie následuje charakteristika klinické pastorační péče a její možnosti pro uplatnění v praxi. Důraz je kladen na skutečnost, že klinická pastorační péče může být přínosem nejen pro nemocné a jejich blízké, ale i pro zdravotnický personál, který je v rámci své profese často konfrontován s bolestí a utrpením. Následuje stručná zmínka o třech teologálních ctnostech (lásce, naději a víře), které jsou pro výkon pastoračního pracovníka nezbytným předpokladem. Téma uzavírá kapitola dotýkající se eschatologické perspektivy, významu křtu a naděje na spásu pro děti, které umírají nepokřtěné.
|
|
|
Duševní hygiena po náročném zásahu u složek IZS
SYNEK, Antonín
Bakalářská práce se zabývá duševní hygienou u složek IZS po náročném zásahu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje šest hlavních celků, v nichž je zpracována problematika duševní hygieny, základních složek IZS, stresu a syndromu vyhoření. V praktické části jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření zaměřené na duševní hygienu a trávení volného času příslušníků a zaměstnanců IZS po náročném zásahu. Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, jaké prostředky duševní hygieny nejčastěji využívají pracovníci IZS po náročném zásahu.
|
|
|
Etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory
HRUŠKOVÁ, Veronika
Tématem bakalářské práce jsou Etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá sociálními službami, kde je sepsáno, co sociální služby jsou, komu jsou poskytovány a jaké zásady splňují. Dále kdo je pracovníkem v sociálních službách a jaké by měl mít předpoklady pro výkon a jaké zásady by měl dodržovat. Jsou zde uvedeny i zásady chování přístupu ke klientovi a jaké obtíže by se mohly vyskytnout při práci se seniory. Druhá kapitola je zaměřena na etiku a dilemata v sociální práci. Co je etika a morálka, jaké jsou etické principy a co je etický kodex. Dále také popisuje etická dilemata, jejich zvládání a možné důsledky, které mohou přinést. V neposlední řadě je tu zmínka o syndromu vyhoření, jelikož je podstatnou součástí každé náročné práce a je důležité o něm vědět, aby byla možnost se mu vyvarovat. Třetí poslední kapitola se zabývá psychohygienou, nebo-li duševní očistou, možností odpočinku a relaxace, která je nezbytně nutná, jakožto i odborná a pravidelná supervize na pracovišti, která je oporou před syndromem vyhoření. Cílem práce bylo zmapovat, jakým způsobem řeší pracovníci v sociálních službách etická dilemata vyskytující se při práci se seniory. Ke zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaný rozhovor. Hlavní výzkumná otázka zněla: ?Jak pracovníci v sociálních službách přistupují k etickým dilematům při práci se seniory a čím je ovlivněno jejich následné jednání?? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny tři dílčí výzkumné otázky a následné podotázky, na které respondenti odpovídali při rozhovorech. Výzkumný soubor tvořili čtyři pracovníci v sociálních službách v Domově pro seniory G-centrum Tábor, dvě ženy a dva muži. Respondenti byli vybráni pomocí záměrného (účelového) výběru. Výzkumným šetřením byla zjištěna nejčastější dilemata, se kterými se pracovníci potýkají a které musí řešit. Tato dilemata se netýkala pouze klientů, ale z velké části i jejich rodinných příslušníků, kteří jsou mnohdy zapleteni do vzniklých etických dilemat. Tím náročnější pak může být řešení problému. Respondenti uvádějí, že se snaží jednat profesionálně a tak, aby klientovi nijak neuškodili, a aby v nich klient mohl mít i nadále důvěru. Velkým pomocníkem je pro ně praxe a dlouhodobé zkušenosti. Samozřejmě se při řešení přiklání i ke zdravému rozumu a dobré intuici, která je většinou nezklame. Jsou si vědomi, že při rozhodování je ovlivňuje hned několik faktorů. Od fyzických jako je např. únava a vyčerpanost, tak po psychické jako je stres, náladovost a další. I přesto se ale snaží, aby jejich úsudek nebyl ovlivněn, situace se vyřešila a klient byl spokojený. Čas na načerpání síly a odpočinek vyhledávají u sobě zvolené aktivity, která je dokáže nabít a oprostit se od stresových situací z práce. Ať už je to jízda na kole, procházky do přírody, chvilka klidu s dobrou knihou či chvíle strávené s vnoučaty. Důležité je umět si odpočinout. Respondenti se shodli, že času na duševní očistu mají vcelku dostatek. Jediné, co pokládají za nehodnotné je supervize na pracovišti. I přesto, že je supervize nástrojem duševní hygieny, pracovníci si k ní nenašli pozitivní cestu. Tato věc je zřejmě neúplně dořešenou v tomto zařízení. Tato bakalářská práce by mohla posloužit jako informační materiál pro studenty na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, tak pro vedení Domova pro seniory G-centrum Tábor a nicméně i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Syndrom vyhoření u vysokoškolských pedagogů
ŘEHÁKOVÁ, Soňa
Bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření u vysokoškolských pedagogů. Teoretická část má celkem tři hlavní kapitoly a je zaměřena na definici syndromu vyhoření, popis jeho projevů a příčin. Další dvě kapitoly jsou věnovány syndromu vyhoření u pedagogů a prevenci burnoutu. Praktická část zkoumá kvantitativní metodou míru náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření u pedagogů na pedagogické fakultě v Plzni a v Českých Budějovicích. K tomuto účelu byl použit dotazník Inventář projevů syndromu vyhoření. Závěrečná část práce obsahuje srovnání a popis výsledků obou fakult.
|
|
|
Motivace k profesi sociální práce
KOŽURIKOVÁ, Magda
Práce se zabývá motivací, která vede sociální pracovníky k tomu, že se rozhodli pro výběr této profese. Poukazuje hlavně na to, že sociální pracovník svou profesi nemusí vždy vykonávat na základě čistých motivů, ale mnohdy mohou být jeho motivy pro pomáhaní ne zcela správné. I přes tuto skutečnost však nelze říci, že takovýto pracovník je pro sociální práci nevhodný. Jde pouze o to, uvědomit si odkud touha po pomáhání druhým pramení a naučit se s tím pracovat. Teoretická část práce má tedy vést čtenáře, kteří se v pomáhajících profesích pohybují k tomu, aby se zamysleli nad tím, co je vede k pomáhání a své poznání využili ku prospěchu svému a svých klientů. V závěru teoretické části se zabývám syndromem vyhoření, který může být následkem neřešených stinných motivů u pracovníka a dále také otázkou správné motivace a péči o ní. Praktická část obsahuje studii prováděnou prostřednictvím dotazníku, který byl určen sociálním pracovníkům/pracovníkům v sociálních službách v organizacích Moravskoslezského kraje. Zabývá se studiem motivace (tzn. motivace při výběru profese, jaký vliv má na motivaci délka praxe, péče o motivaci pracovníků v organizacích, pozitivní a negativní působení faktorů na motivaci).
|
|
|
Syndrom vyhoření u pedagogů volného času
REBROVÁ, Iveta
Práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření v povolání pedagoga volného času. Teoretická část popisuje problematiku syndromu vyhoření, jeho historická východiska, příznaky a příčiny, protektivní faktory a preventivní techniky, které chrání jedince před rizikem syndromu vyhoření a způsoby zvládání. Část práce je věnována stresu obecně, jeho příznakům, příčinám a stresu psychosociálnímu, který má velkou souvislost se syndromem vyhoření. Závěr teoretické části je zaměřena na pochopení rozdílů a shod povolání učitele a pedagoga volného času, na jejich kompetence a požadavky a faktory, které v této profesi vyvolávají syndrom vyhoření. Praktická část se zaměřuje na zjištění, zda jsou pedagogové volného času ohroženi syndromem vyhoření stejně jako učitelé, a zda u nich vyhoření souvisí s délkou praxe, pohlavím a osobnostním chování typu A.
|
|
|
Vztah pacient - fyzioterapeut
FORMANOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce Vztah pacient ? fyzioterapeut se zabývá povahou tohoto vztahu, hodnotou, kterou mu pacienti a terapeuti přikládají a faktory, které vznik dobrého vztahu ovlivňují. Cílem bylo zmapovat, co pro pacienty a fyzioterapeuty vzájemný vztah znamená, popsat důležité aspekty a činitele, které na něj mohou mít vliv. Teoretická část práce je zaměřena především na psychologii ve zdravotnictví a na komunikaci v této oblasti, dále na zvláštnosti vztahu s pacienty dětskými, seniory, úzkostnými a agresivními. Podává základní přehled o významu slov empatie, spolupráce, syndrom vyhoření a dalších psychologických proměnných, které by v kontextu fyzioterapeutické péče mohly působit na podstatu vztahu mezi pacientem a terapeutem. Praktická část je koncipována jako dvě části. První obsahuje rozhovory s pacienty, podstupujícími terapii. Druhou část tvoří rozhovory s fyzioterapeuty. Rozhovory jsou polostrukturované a následně zpracované kvalitativní analýzou - vycházejí z nich odpovědi na výzkumné otázky. Z výsledků vyplývá, že dobrý vztah pacient ? fyzioterapeut je pro kvalitní fyzioterapeutickou péči velice důležitý a na výsledky terapeutického procesu má velký vliv. Pro vznik dobrého vztahu je zásadní oboustranná důvěra: pacientova důvěra ve schopnosti a ochotu fyzioterapeuta pomoci a fyzioterapeutova důvěra v pacientovu dobrou vůli aktivně přispět ke zlepšení svého zdravotního stavu. Vztah podstatně ovlivňují i komunikační schopnosti a dovednosti terapeuta, které musí být přizpůsobeny individualitě každého pacienta. Na povahu vztahu mohou mít vliv i další faktory, jako je například pohlaví, věk. Výsledky práce by mohly být užitečné zejména pro studenty a také pro zdravotnické pracovníky ? dávají možnost nahlédnout do způsobu, jakým uvažují někteří pacienti a kolegové, a inspirovat se jejich názory.
|
|
|
Aspekty ošetřovatelské péče v dětské hematoonkologii a jejich dopad na sestry
PAPEŽOVÁ, Lucie
Téma diplomové práce je zaměřeno na aspekty ošetřovatelské péče v dětské hematoonkologii a jejich dopad na sestry. Nádorová onemocnění u dětí jsou v České republice druhou nejčastější příčinou úmrtí v dětském věku. Incidence dětských nádorových onemocnění stoupla počátkem druhé poloviny minulého století přibližně o 1 % za rok, ale od konce 80. let již není vzestup výskytu patrný. Nádory v dětském věku nejčastěji vznikají v krvetvorné tkáni a řadí se na první místo z jednotlivých druhů nádorů u dětí. Práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část popisuje v jednotlivých kapitolách problematiku dětské hematoonkologie, hospitalizovaného dítěte a jeho potřeb, role sestry, zátěže psychické i fyzické, syndromu vyhoření a duševní hygieny. Praktická část měla za úkol ověření třech cílů. Prvním cílem bylo zjistit specifika práce sester na dětské hematoonkologii. Druhým cílem bylo zjistit, jaké nároky jsou kladeny na sestry pracující na dětské hematoonkologii. Třetím cílem bylo zjistit, jak sestry pracující na tomto oddělení zvládají psychickou zátěž. K dosažení cílů byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření, formou polostandardizovaného rozhovoru a dvou standardizovaných dotazníků. Výzkumný vzorek byl tvořen třinácti sestrami pracujícími na jednotce dětské hematoonkologie. Z toho byly tři sestry z nemocnice České Budějovice, dvě sestry z Fakultní nemocnice Motol v Praze, pět sester z Fakultní nemocnice Brno a tři sestry z fakultní nemocnice Olomouc. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry považují práci na oddělení dětské hematoonkologie za velmi odbornou. Specifika svého oddělení shledávají sestry různorodě. Za největší specifika považuje většina dotazovaných sester přítomnost rodičů na oddělení, dlouhodobou hospitalizaci dětí a práci s cytostatiky. Nároky na práci sester jsou dle jejich výpovědi značné. Jejich práce klade zvýšené nároky na znalosti a manuální zručnost. Za největší zátěž považují zátěž psychickou, zejména v oblasti péče o dítě v terminálním stádiu a jeho následné úmrtí. Z rozhovorů vyplynulo, že většina sester je na oddělení spokojena. Svou práci považují za velice rozmanitou a specifickou. Výstupem diplomové práce bude vytvoření power pointové prezentace (Příloha č.7), která bude použita jako prezentační materiál na V. Mezinárodní konferenci na téma Současnost a budoucnost ošetřovatelství a porodní asistence, která proběhne ve dnech 6. ? 7. září 2012 v Českých Budějovicích. Dále je v plánu vytvořit z těchto materiálů odborný článek a následně jej publikovat v recenzovaném časopise se zdravotnickou tématikou.
|
|
|
Postoj odborníků v algesiologii k problematice burnout syndromu
BOHDALOVÁ, Helena
V posledních letech dochází k rostoucímu zájmu o problematiku syndromu vyhoření, zejména v kontextu zvyšující se psychosociální a pracovní zátěže v sektoru zdravotních a sociálních služeb. Péče o pacienty s chronickou bolestí vyžaduje od algeziologů specifický přístup z hlediska odborného, psychologického a etického, který však může být provázen nadměrnou psychickou zátěží. Nedokáže-li lékař pracovní stres své profese tolerovat, či používat strategie k jeho zmírnění, vzniká ohrožení syndromem vyhoření. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký je subjektivní postoj vybraných odborníků v algeziologii k problematice burnout syndromu, včetně jeho prevence. Kvalitativní výzkum byl realizován v období od ledna 2012 do února téhož roku formou polostrukturovaného rozhovoru. Sledovaný soubor tvořili respondenti z 10 pracovišť, zabývajících se léčbou chronické bolesti (5 privátních a 5 nemocničních). Pro hlubší porozumění obsahovým analýzám polostrukturovaných rozhovorů byla data doplněna o kvantitativní dotazníkové šetření (Inventář projevů syndromu vyhoření ? ?IPSV?), které bylo provedeno v období od listopadu 2011 do ledna 2012. Výzkumný soubor v kvantitativní části tvořilo 47 lékařů z algeziologických pracovišť v rámci celé České republiky. Demografické údaje byly zpracovány základní popisnou statistikou. Kvalitativní rozhovory byly transkribovány do podoby textu a následně analyzovány. Dále byly spočteny bodové skóre sledovaných rovin dotazníku ?IPSV? a testovány rozdíly mezi párovými proměnnými (pohlaví, věkové kategorie, druh praxe). Smíšený výzkum prokázal u algeziologů pracujících v nemocničních ambulancích statisticky vyšší míru (p < 0,05) náchylnosti k syndromu vyhoření, v porovnání s kolegy z privátních zařízení. V případě věku, pohlaví, počtu dětí v rodině a počtu ošetřených pacientů nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly. V symptomatologii tohoto syndromu převažovala u respondentů ? podrážděnost, nedostatečná empatie, únava či ztráta pracovního nadšení. Protektivními faktory pak jsou nejčastěji humor, přestávky, diskuze s kolegy, sportovní aktivity, hobby či trávení volného času v rodinném kruhu.
|
|
|
Zkušenosti studentů ošetřovatelství s etickým chováním členů ošetřovatelského týmu v rámci ošetřovatelské praxe.
HULÍNSKÁ, Eva
Abstrakt Bakalářská práce na téma Zkušenosti studentů ošetřovatelství s etickým chováním členů ošetřovatelského týmu v rámci ošetřovatelské praxe se zabývá zkušenostmi studentů s chováním ošetřovatelského týmu k pacientům i ke studentům. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretickou a výzkumnou. Teoretická část je zaměřena na Historii ošetřovatelství, výuku ošetřovatelství, vlastnosti zdravotníka, syndromu vyhoření, komunikaci a etiku. Ve výzkumné práci bylo aplikováno kvalitativní šetření pomocí rozhovorů se studenty středních zdravotnických škol. A kvantitativní šetření, kde byly použity anonymní dotazníky pro studenty bakalářského oboru všeobecná sestra. Prvním cílem bylo zjistit zkušenost studentů s etickým chováním personálu ke studentům. Druhým cílem bylo zjistit zkušenosti studentů s etickým chováním k pacientům. A třetím stanoveným cílem bylo zjistit vliv úrovně vzdělání ošetřovatelského týmu na chování k pacientům. K prvnímu cíli byla stanovena hypotéza: Studenti jsou spokojeni s chováním personálu ke studentům. Odpověď na tuto hypotézu zní: Ano, studenti jsou spokojeni s chováním personálu ke studentům. Hypotéza byla potvrzena. Ke druhému cíli byla stanovena hypotéza: Chování personálu je v souladu s etickým kodexem zdravotníka. Odpověď zní: Ano, chování personálu k pacientům je v souladu s etickým kodexem zdravotníka. Hypotéza byla potvrzena. Ke třetímu cíli byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázka je: Jaké je chování jednotlivců v ošetřovatelském týmu k pacientům? Odpověď zní: Je zřejmé, že se většina studentů setkala se syndromem vyhoření i porušením práv pacienta. Všichni studenti se setkali s chybami v komunikaci. Druhá otázka zní: Jaký vliv má vzdělání personálu na chování k pacientům? Odpověď na tuto otázku zní: Vzdělání personálu nemá žádný vliv na chování zdravotníků k pacientům. Tato práce může v budoucnu sloužit jako informační materiál pro studenty a sestry, které by chtěly zlepšit chování zdravotníků k pacientům i ke studentům. Klíčová slova: sestra, student, ošetřovatelství, syndrom vyhoření, komunikace, etika.
|
host ::
RSS.