|
|
Aplikace demografické analýzy v oblasti řízení lidských zdrojů: Případová studie na elitních hráčích florbalu
Baťková, Markéta ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Janáková Kuprová, Barbora (oponent)
Aplikace demografické analýzy v oblasti řízení lidských zdrojů: Případová studie na elitních hráčích florbalu Abstrakt Bakalářská práce se zabývá možnostmi aplikace demografické analýzy v oblasti řízení lidských zdrojů. Součástí práce je i případová studie, která se zaměřuje na využití demografie v oblasti spotu, konkrétně na elitní hráče florbalu. Cílem práce je obecně představit pojem řízení lidských zdrojů a v teoretické rovině popsat možnosti aplikace demografické analýzy na jiné než pouze běžné lidské populace. Mezi cíle případové studie patří mimo jiné prokázat rozdílnou dobu kariéry mezi muži a ženami. V případové studii jsou využita individuální data za 100 historicky nejlepších hráčů a 100 historicky nejlepších hráček florbalu v ČR. Mezi klíčové metody využívané jak v demografii, tak v řízení lidských zdrojů, tak ve sportu je především konstrukce úmrtnostních tabulek a analýza přežívání. V případové studii byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi délkou trvání kariéry mužů a žen a mezi průměrnými věky při konci vrcholové kariéry a při dosažení bodového maxima. Klíčová slova Řízení lidských zdrojů, diverzita na pracovišti, věk, sport, aplikovaná demografie, úmrtnostní tabulky, analýza přežívání Počet znaků: 70 286
|
|
|
Sociální mobilita příslušníků elitních vrstev ve 2. polovině 19. století
Vlasák, Filip ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Klečacký, Martin (oponent)
Sociální mobilita příslušníků elitních vrstev ve 2. polovině 19. století Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá sociální mobilitou vyšších státních úředníků ve velmi dynamickém období z hlediska vývoje politické správy v zemích Koruny české, a to ve druhé polovině 19. a počátku 20. století. Cílem práce bylo analyzovat a popsat proměnu struktury úředníků dle jejich sociálního původu, statisticky určit významné faktory, které měly vliv na věk úředníka při prvním nástupu do funkce okresního hejtmana a určit, zda během studovaného období dochází k prodlužování tohoto věku. Analýza probíhala na základě dat výzkumné databáze projektu EXPRO 2020. Výsledky ukazují, že úředníci s vlivným sociálním původem měli téměř dvakrát takovou pravděpodobnost, že se stanou okresními hejtmany v mladším věku než úředníci pocházející z nižší sociální třídy. V závěru jsou formulovány hlavní výsledky práce, které vedle výše uvedeného diskutují, jaký měl na sociální mobilitu úředníka vliv sňatek s manželkou z vlivného prostředí nebo jak dlouho trvalo úředníkovi po úspěšném absolvování univerzity vyšplhat se po kariérním žebříčku až do funkce okresního hejtmana a jaké faktory mohly tuto cestu mezi univerzitou a úřadem významně urychlit. Klíčová slova: elitní osoby, vyšší státní úředníci, okresní hejtman, sociální mobilita, analýza...
|
|
|
Obyvatelstvo na středočeském panství Škvorec od poloviny 18. do konce 19. století. Poznatky získané propojením tradičních a pokročilých metod historické demografie a metod historické sociologie.
Janáková Kuprová, Barbora
Obyvatelstvo na středočeském panství Škvorec od poloviny 18. do konce 19. století. Abstrakt Cílem práce je analyzovat reprodukční chování (sňatečnost, porodnost, ženskou i mužskou plodnost, úmrtnost) a sociální strukturu vybraných skupin obyvatelstva panství Škvorec v 18. a 19. století. Panství Škvorec nacházející se na území dnešního Středočeského kraje bylo ve studovaném období významnou zemědělskou oblastí. Ke zjištění počtu narozených, oddaných a zemřelých byla použita úplná jmenná excerpce církevních matrik. Kromě klasických historicko-demografických metod (především metody rekonstrukce rodin a následného výpočtu demografických ukazatelů z rodinných listů) byly k analýze dat využity i pokročilé statistické metody (analýza přežívání, Coxův regresní model). Tyto přístupy jsou v české historické demografii nové a přinášejí badatelům mnoho výhod, které jsou v práci představeny. Vývoj přirozené měny na panství je komparován se situací v úhrnu českých zemí a podrobněji pak s vývojem ve vybraných venkovských a městských lokalitách. Výsledná zjištění z velké části odpovídají vývoji pozorovanému v českých zemích. Pomocí vybraných redukčních koeficientů je pro období let 1760-1859 odhadnut také počet obyvatel panství. V neposlední řadě je v práci na základě studia soupisů duší věnována pozornost domácnostem ve...
|
|
|
Determinanty vzniku nemoci oběhové soustavy v české populaci
Lustigová, Michala
Determinanty vzniku nemocí oběhové soustavy v české populaci Abstrakt Příčiny vzniku nemocnění oběhové soustavy jsou dobře známy; z populačního hlediska jsou významné faktory, jejichž výskyt lze ovlivnit a jež jsou hojně rozšířeny v populaci. Cílem této práce bylo ohodnotit působení klasických rizikových faktorů nemocí oběhové soustavy na úmrtnost v české populaci. V úvodní části předložené práce je nastíněna epidemiologická situace a vývoj populačního zdraví včetně průběhu "kardiovaskulární revoluce" v Česku. Vlastní výzkum vycházel z longitudinálních dat studie HAPIEE. Ohodnocení rizik pro českou populaci bylo stanoveno na základě metody analýzy přežívání. Výsledky analýzy prokázaly vysokou prevalenci řady rizikových faktorů nemocí srdce a cév. Na základě finálního modelu proporcionálních rizik bylo zjištěno, že úroveň vzdělání měla ze všech sociodemografických faktorů největší vliv na výši úmrtnosti v důsledku onemocnění srdce a cév. Z hlavních rizikových faktorů mělo dále negativní vliv kouření, prevalence vysokého krevního tlaku, prevalence diabetu a absence fyzické aktivity. Obezita, nárazové pití a vysoká hladina cholesterolu se naopak pro českou populaci nepotvrdila jako signifikantní pro úroveň kardiovaskulárního zdraví. V závěrečné části je zmíněn populační přístup v hodnocení rizikových faktorů a...
|
|
|
Obyvatelstvo na středočeském panství Škvorec od poloviny 18. do konce 19. století. Poznatky získané propojením tradičních a pokročilých metod historické demografie a metod historické sociologie.
Janáková Kuprová, Barbora ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Velková, Alice (oponent)
Obyvatelstvo na středočeském panství Škvorec od poloviny 18. do konce 19. století. Abstrakt Cílem práce je analyzovat reprodukční chování (sňatečnost, porodnost, ženskou i mužskou plodnost, úmrtnost) a sociální strukturu vybraných skupin obyvatelstva panství Škvorec v 18. a 19. století. Panství Škvorec nacházející se na území dnešního Středočeského kraje bylo ve studovaném období významnou zemědělskou oblastí. Ke zjištění počtu narozených, oddaných a zemřelých byla použita úplná jmenná excerpce církevních matrik. Kromě klasických historicko-demografických metod (především metody rekonstrukce rodin a následného výpočtu demografických ukazatelů z rodinných listů) byly k analýze dat využity i pokročilé statistické metody (analýza přežívání, Coxův regresní model). Tyto přístupy jsou v české historické demografii nové a přinášejí badatelům mnoho výhod, které jsou v práci představeny. Vývoj přirozené měny na panství je komparován se situací v úhrnu českých zemí a podrobněji pak s vývojem ve vybraných venkovských a městských lokalitách. Výsledná zjištění z velké části odpovídají vývoji pozorovanému v českých zemích. Pomocí vybraných redukčních koeficientů je pro období let 1760-1859 odhadnut také počet obyvatel panství. V neposlední řadě je v práci na základě studia soupisů duší věnována pozornost domácnostem ve...
|
|
|
Thermoregulation in ant genus Formica, an individual vs. colony conflict
Kadochová, Štěpánka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Dauber, Jens (oponent) ; Domisch, Timo (oponent)
Tato práce se zabývá termoregulací lesních mravenců ze skupiny Formica rufa. Naším cílem bylo lépe porozumět mechanismům, díky kterým lesní mravenci udržují teplotní homeostázu svých hnízd. Lesní mravenci jsou známí tím, že ve svých hnízdech udržují stabilně zvýšenou teplotu od jara do podzimu. Velký význam je tradičně přikládán funkci hnízda coby solárního kolektoru a také produkci tepla mikrobiálním společenstvem přítomným v hnízdním materiálu. Avšak někteří vědci věří, že lesní mravenci jsou schopni aktivní termoregulace, tedy že mohou ovlivňovat hnízdní teplotu svým chováním, jmenovitě sluněním se, zvýšenou metabolickou produkcí nebo přenosem tepla. Tato práce se skládá ze tří výzkumných článků. První se zaměřuje na časování termoregulace u lesních mravenců, druhý studuje podrobněji jeden specifický aspekt termoregulace lesních mravenců - slunící chování. Tyto dva články prezentují data z dlouhodobého terénního výzkumu a experimentů. Poslední článek vychází z laboratorních experimentů, kde jsme testovali hypotézy vzešlé z pozorování v terénu. Díky terénnímu výzkumu jsme zjistili, že aktivita mravenců (počet jedinců jdoucích do mraveniště) signifikantně koreluje s hnízdní teplotou. Jakmile poklesla aktivita mravenců, teplotní homeostáza v hnízdě byla narušena. V souladu se staršími autory jsme...
|
|
|
Determinanty vzniku nemoci oběhové soustavy v české populaci
Lustigová, Michala ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Dáňová, Jana (oponent) ; Šídlo, Luděk (oponent)
Determinanty vzniku nemocí oběhové soustavy v české populaci Abstrakt Příčiny vzniku nemocnění oběhové soustavy jsou dobře známy; z populačního hlediska jsou významné faktory, jejichž výskyt lze ovlivnit a jež jsou hojně rozšířeny v populaci. Cílem této práce bylo ohodnotit působení klasických rizikových faktorů nemocí oběhové soustavy na úmrtnost v české populaci. V úvodní části předložené práce je nastíněna epidemiologická situace a vývoj populačního zdraví včetně průběhu "kardiovaskulární revoluce" v Česku. Vlastní výzkum vycházel z longitudinálních dat studie HAPIEE. Ohodnocení rizik pro českou populaci bylo stanoveno na základě metody analýzy přežívání. Výsledky analýzy prokázaly vysokou prevalenci řady rizikových faktorů nemocí srdce a cév. Na základě finálního modelu proporcionálních rizik bylo zjištěno, že úroveň vzdělání měla ze všech sociodemografických faktorů největší vliv na výši úmrtnosti v důsledku onemocnění srdce a cév. Z hlavních rizikových faktorů mělo dále negativní vliv kouření, prevalence vysokého krevního tlaku, prevalence diabetu a absence fyzické aktivity. Obezita, nárazové pití a vysoká hladina cholesterolu se naopak pro českou populaci nepotvrdila jako signifikantní pro úroveň kardiovaskulárního zdraví. V závěrečné části je zmíněn populační přístup v hodnocení rizikových faktorů a...
|
|
|
Analýza klientů vybraných domovů pro seniory v Praze a v Jihočeském kraji z hlediska vybraných demografických charakteristik
Kristen, Michal ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Rybová, Kristýna (oponent)
Analýza klientů vybraných domovů pro seniory v Praze a v Jihočeském kraji z hlediska vybraných demografických charakteristik Abstrakt Cílem práce je za prvé zjistit a porovnat počty lůžek v domovech pro seniory na území hlavního města Prahy a v Jihočeském kraji, za druhé charakterizovat klienty v domovech pro seniory podle věku, pohlaví a rodinného stavu a za třetí provést analýzu přežívání klientů vybraných domovů pro seniory. Ke zjištění počtu lůžek byl využit Registr poskytovatelů sociálních služeb, který provozuje Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, porovnání počtu lůžek bylo provedeno za pomoci indexu dostupnosti a normativů vybavenosti. K charakteristikám klientů v domovech pro seniory byla použita popisná demografická analýza a v případě věku komparace s reálnou populací v příslušném kraji. Analýza přežívání byla zpracována za pomoci Kaplan-Meierovy metody. Provedeným výzkumem analýzy přežívání bylo zjištěno, že s rostoucí kapacitou domovů pro seniory neklesá kvalita poskytovaných služeb, ba naopak, ve většině případů jsou služby natolik kvalitní, že se v těchto zařízeních klienti dožívají průměrně vyššího věku. Z normativů vybavenosti plynou jednoznačné rozdíly ve vybavenosti mezi Jihočeským krajem a hlavním městem Prahou. Zatímco v Jihočeském kraji by - při původním návrhu...
|
|
|
Klienti domovů pro seniory ve Zlínském kraji z demografického pohledu
Lukácsová, Hana ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Klienti domovů pro seniory ve Zlínském kraji z demografického pohledu Abstrakt Předkládaná práce představuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který vyčleňuje domovy pro seniory jako jedno ze zařízení poskytující sociální služby. Pomocí indexu dostupnosti a normativů vybavenosti je hodnocena kapacita těchto zařízení na území Zlínského kraje. Na základě poskytnutých dat od pěti domovů pro seniory je provedena hlubší analýza klientů podle jejich věku, pohlaví, stupně závislosti a předchozího trvalého bydliště. Kaplan-Meierovou metodou je vypočítána odhadovaná funkce přežívání pro tyto klienty. Podobnost je testována na základě stanovení nulové hypotézy log-rank testem, nebo Wilcoxonovým testem. Klíčová slova: stárnutí, klienti domovů pro seniory, zákon o sociálních službách, analýza přežívání
|
|
|
Determinanty vzniku nemoci oběhové soustavy v české populaci
Lustigová, Michala
Determinanty vzniku nemocí oběhové soustavy v české populaci Abstrakt Příčiny vzniku nemocnění oběhové soustavy jsou dobře známy; z populačního hlediska jsou významné faktory, jejichž výskyt lze ovlivnit a jež jsou hojně rozšířeny v populaci. Cílem této práce bylo ohodnotit působení klasických rizikových faktorů nemocí oběhové soustavy na úmrtnost v české populaci. V úvodní části předložené práce je nastíněna epidemiologická situace a vývoj populačního zdraví včetně průběhu "kardiovaskulární revoluce" v Česku. Vlastní výzkum vycházel z longitudinálních dat studie HAPIEE. Ohodnocení rizik pro českou populaci bylo stanoveno na základě metody analýzy přežívání. Výsledky analýzy prokázaly vysokou prevalenci řady rizikových faktorů nemocí srdce a cév. Na základě finálního modelu proporcionálních rizik bylo zjištěno, že úroveň vzdělání měla ze všech sociodemografických faktorů největší vliv na výši úmrtnosti v důsledku onemocnění srdce a cév. Z hlavních rizikových faktorů mělo dále negativní vliv kouření, prevalence vysokého krevního tlaku, prevalence diabetu a absence fyzické aktivity. Obezita, nárazové pití a vysoká hladina cholesterolu se naopak pro českou populaci nepotvrdila jako signifikantní pro úroveň kardiovaskulárního zdraví. V závěrečné části je zmíněn populační přístup v hodnocení rizikových faktorů a...
|
host ::
RSS.