|
|
Proměny v zobrazování Sametové revoluce v rámci české filmové tvorby
Peřinová, Eliška ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Moskvina, Yuliya (oponent)
Tato práce je zaměřena na výzkum obrazu Sametové revoluce v rámci české filmové tvorby. Na tuto problematiku nahlížím skrze teorii kolektivní paměti. Konkrétně se z metodologického hlediska nejvíce opírám o studii Kulturní paměť a film: Jak se měnil obraz poválečného odsunu v české filmové tvorbě, kterou provedla Irena Řehořová. Pomocí kvalitativní obsahové analýzy se na třech vybraných filmových zpracováních, z nichž každé reprezentuje určité časové období, snažím identifikovat, skrz jaké dominantní výrazové prostředky je koncept Sametové revoluce v jednotlivých časových obdobích reprezentován a jaký obraz této historické události se tvůrci jednotlivých filmových zpracování snaží divákům předat. Zároveň se zajímám i o to, jakého přijetí se těmto filmům dostává u kritické i divácké veřejnosti, abych si tímto způsobem ověřila, jak česká společnost na filmy prezentovaná ztvárnění Sametové revoluce nahlíží. Má práce je rozdělena na pět částí. V první, teoretické části se věnuji teorii kolektivní paměti s přihlédnutím k českým specifikům a nedokumentárnímu filmu jako médiu kolektivní paměti. Následuje kapitola stručně popisující historický kontext Sametové revoluce a její dnešní postavení v diskurzu české společnosti. Poté je zde metodologická část, zabývající se metodologickým zpracováním mého výzkumu....
|
|
|
Re-prezentace srpna 1968 ve filmové tvorbě
Patová, Viktorie ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Téma práce se zaměřuje na souvislost sociální paměti a filmové reprodukce minulosti. Skrze vybrané příklady filmové tvorby práce zjišťuje, jak filmaři nakládali s tématem srpna 68 a jak se jejich přístup k tématu proměňoval. Cílem práce je prozkoumat, skrze jaké "obrazy" filmové reprezentace konstruují události srpna 68 a jak jsou či nejsou přijímány veřejností. Vybranými filmy pro analýzu byly Pelíšky (1999), Anglické jahody (2008) a Jan Palach (2018). Analýza filmů byla prováděna kvalitativní obsahovou analýzou převzatou z práce Kulturní paměť a film: Jak se měnil obraz poválečného odsunu v české filmové tvorbě Ireny Řehořové. Filmové reprezentace jsou zkoumány skrze šest kategorií: filmová forma, témata a příběhy, sociální svět filmu, kulturně-historická paměť, viděné X neviděné, recepce v době uvedení a v současnosti. Z analýzy vyplynulo, že filmy se s rostoucím odstupem od sametové revoluce pouštěly do větší kritiky chování české společnosti během okupace. Výraznou proměnou prošlo především tvůrci deklamované zacílení díla. Dalším zjištěním je, že formálními složkami filmu využívanými pro zobrazení srpna 68 jsou především tónování obrazu a zvuková složka. Novější filmy více experimentují s formou např. vložením dokumentárních záběrů. A v neposlední řadě, se ukázala významnost symbolického...
|
host ::
RSS.