|
|
Spory vyvolané exekučním a insolvečním řízením
Vepřková, Petra ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Zoulík, František (oponent)
Resumé Cílem práce bylo vymezit spory vznikající v exekučním a insolvenčním řízení, roztřídit je do systematického rámce, nastínit jejich povahu a vytvořit tak o těchto sporech ucelený přehled. Práce je rozčleněna do tří kapitol, které jsou dále děleny na podkapitoly a díly. První kapitola práce je zaměřena na obecné otázky, mající vliv na utváření a formování sporů vznikajících v exekučním a insolvenčním řízení, jelikož bez těchto výchozích premis by nebylo možné toto téma uceleně postihnout. Proto je zde zařazeno pojmové vymezení exekučního řízení, zásady ovládající exekuční řízení zejména s přihlédnutím k zásadě ochrany povinného a zásadě ochrany třetích osob. V části věnované aspektům utvářejícím spory v insolvenčním řízení je naznačen historický vývoj insolvenčního řízení, celková charakteristika insolvenčního řízení, jeho určující zásady a rozdíly oproti úpravě dřívější. Dále je pro utvoření obecného přehledu o sporech vnikajících v exekučním a insolvenčním řízení do první kapitoly zahrnuto i třídění exekučních sporů a třídění incidenčních sporů v insolvenčním řízení. Tato systematika se prolíná i dalšími částmi práce a dává jim přehledný rámec. V druhé kapitole jsou řešeny spory vznikající v exekučním řízení. Určujícící pro dělení těchto sporů je skutečnost, zda jsou spory řešené v řízení nalézacím...
|
|
| |
|
|
Uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení
Kučerová, Petra ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Zoulík, František (oponent)
62 Závěr Cílem této diplomové práce bylo charakterizovat postavení věřitele v insolvenčním řízení s ohledem na problematiku uplatňování jeho pohledávek. Snahou tedy bylo podat čtenáři ucelený výklad o tom, jakým způsobem se mohou věřitelé domoci svých práv a jak si mají v rámci insolvenčního řízení počínat, aby dosáhli maximálního uspokojení svých pohledávek. Jak už jsem předeslala v samotném úvodu práce, nový insolvenční zákon se snažil upevnit a zlepšit postavení věřitelů, zejména v té rovině, že mohou výrazněji zasahovat do samotného insolvenčního řízení, rozhodovat o důležitých otázkách a tím ovlivnit výsledné uspokojení svých pohledávek. Významným oprávněním, které mají věřitelé k dispozici, na rozdíl od dřívější úpravy v ZKV (dovoloval věřitelům sice taktéž insolvenčního správce odvolat, ovšem už nikoli zvolit si nového, toto právo měl výhradně soud), je nyní jak možnost osobu insolvenčního správce odvolat, tak i nového vybrat. Jsou to také právě věřitelé, kteří mají do značné míry vliv na rozhodnutí o tom, jakým způsobem bude řešen úpadek. Výrazně posílilo i postavení zajištěných věřitelů, kdy podle ZKV jim bylo přiznáno pouze 70 % čistého výtěžku zpeněžení ze zajištění (v neuspokojeném rozsahu se jejich pohledávka uspokojovala jako nezajištěná), naproti tomu podle insolvenčního zákona mají nárok...
|
|
|
Dokazování v civilním procesu
Klimtová, Alena ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Zoulík, František (oponent)
Resumé Téma dokazování v civilním procesu jsem si vybrala především z toho důvodu, neboť považuji tuto problematiku nejen za velice zajímavou, ale i z hlediska další odborné praxe za velmi podstatnou. Dokazování v civilním procesním právu zahrnuje nejen aktivitu stran při uplatňování jejich subjektivních práv, ale i činnost soudu, jehož úkolem je zajistit spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků. Neboť dokazování v civilním procesu je problematikou značně rozsáhlou, omezila jsem se v mé práci na osvětlení základních institutů dokazování v civilním procesu a více jsem se věnovala aktuálním otázkám vybraných důkazních prostředků, a to otázce uložení povinnosti platit zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem a otázce provedení důkazu výslechem nezletilého. V rámci kapitoly prvé jsem se pokusila o rozbor pojmu dokazování a specifikování předmětu dokazování z hlediska jeho pozitivního a negativního vymezení, tedy zkráceně řečeno tím, co je a co není předmětem dokazování. Krátce jsem se dotkla i problematiky komunitárního práva v souvislosti s členstvím České republiky v Evropské unii. V rámci této kapitoly bylo nezbytné též uvést institut právních domněnek, které - nejen však v procesním právu - usnadňují dokazování v případech, kdy by některé skutečnosti dokázány být nemohly či by jejich...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Druhy civilního procesu
Chromčíková, Viktória ; Zoulík, František (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Druhy civilního procesu Viktória Chromčíková Abstrakt Tato práce pojednává o různých druzích civilního procesu, které se vyvinuly k ochraně subjektivních práv v soukromoprávní sféře. Tím, kdo primárně poskytuje ochranu právům, jsou soudy. V civilním řízení rozhodují spory vzniklé v soukromoprávních vztazích a rozhodují další věci, které stanoví zákon. Historicky se vyvinulo několik druhů civilních procesů. V kapitole jedna je popsán vývoj civilního procesu až do současnosti. V dalších kapitolách jsou rozebrány jednotlivé druhy podle české stávající právní úpravy. Sporné řízení je řešením klasického sporu dvou proti sobě stojících stran, co obnáší všechno, co s tím souvisí - řízení se zahajuje na návrh žalobce a vede se v něm jednání, na kterém jsou vyslechnuty obě strany (nebo alespoň mají stejnou možnost). Před zahájením sporu nebo i během něj je možné vyřešit spor mimosoudní cestou (mediací, smírem nebo pomocí rozhodce). Výhody a nevýhody těchto postupů jsou popsány v kapitolách 2 a 3.2. této práce. Dále je tady nesporné řízení, ve kterém je rozhodováno o právních vztazích na základě zvláštního zákona, přičemž není nutná aktivita účastníků. Na vydání rozhodnutí existuje určitý veřejný zájem. Proto se toto řízení zahajuje i z úřední povinnosti a ohledně zjišťování skutečností se v něm uplatňuje zásada...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.