|
|
Romanian prison literature (1944-1989)
Rokoská, Jana ; Valentová, Libuše (advisor) ; Vajdová, Libuša (referee)
Záměrem této práce Je přiblížit a charakterizovat rumunskou literaturu zaznamenávající existenci komunistických detenčních zařízení v Rumunsku v letech 1944 až 1989 a posílit zájem o toto téma. Po druhé světové válce se Rumunsko ocitlo na více než čtyři desetiletí pod komunistickou nadvládou, která postupně cíleně likvidovala vš,echny své skutečné domnělé odpůrce. Metastázemi vznikl v zemi systém represivních zařízení (věznice, pracovní tábory, psychiatrické léčebny), do nichž byly postupem času uvrženy statisíce nevinných lidí. Ostatní vzpurné či nepohodlné obyvatelstvo bylo deportováno do zapomenutých kraj ů a státostrana dala likvidaci časem rozměr genocidy. F orm)' a rozsah politických represí proti společnosti se měnily spolu se změna.mi uvnitř politického systému a údaje z nedávno otevřených archivů rumunské tajné policie Securitate a komunistické strany a svědectví těch, kteří zařízeními prošli, potvrdily, že největším rozmachem koncentráčnického systému se vyznačuje začátek padesátých let a následné desetiletí. Zločinecký systém si byl dobře vědom skutečnosti, že tužka je nástroj em paměti, jímž se přesně zachytí myšlenka nebo pocit, který z mozku časem vymizí, a tudíž v rumunské literární historii nenajdeme písemnosti zaznamenané politickými oběťmi pnmo ve vězeňském prostředí. Do pádu...
|
|
|
Language situation on the territory of the Republic of Moldova and of the bordering regions of Ukraine, position of the Romanian language
Pospíšil, Ludvík ; Valentová, Libuše (advisor) ; Našinec, Jiří (referee)
In this thesis we tried to capture and compare the linguistic situation in the Republic of Moldova (including unrecognized Transnistria and Gagauzia autonomous) and operating conditions of the Romanian language in Ukraine - In the northern Bukovina, and the "Ukrainian Budzák Transnistria. In Moldova, we focused on the legal status of Romanian, the language of the schools and on which language is most often in the Moldovan media. We address the Romanian position as one of the official languages in the autonomous region of Gagauzia and Language Policy separatist authorities of Transnistria. In Ukraine, we were interested in how the guaranteed by law and fulfilled the functioning of Romanian language as the second largest ethnic minorities. The question of sociolinguistic and we look etnolingvistického terms. Furthermore, we focused on the Romania-Russian bilingualism in the case of northern Bukovina rumunskoukrajinskému bilingualism. Language situation in Moldova and Ukraine through the difficult period after the break Soviet Union, which systematically trodden under foot the ethnic and linguistic rights of non-Russian peoples.
|
|
| |
|
|
The reformation in Transylvania and its responses in the Romanian-speaking environment
Plíšková, Dora ; Valentová, Libuše (advisor) ; Vajdová, Libuša (referee)
Lutherská větev reformace do Sedmihradska pronikala v šestnáctém století prostřednictvím saského obyvatelstva, kalvínská prostřednictím maďarského. V roce 1566 bylo v Sedmihradsku založeno tzv. rumunské kalvinistické biskupství, jehož cílem bylo šířit reformovanou víru mezi místní rumunské obyvatelstvo, a to dosažením vysluhování mší v rumunštině (místo církevní slovanštiny), podporou tisku rumunskojazyčných náboženských knih, zvyšováním vzdělanostní úrovně kněží a administrativní reorganizací církve. Po období vlády knížat z rodu Báthoryů se reformace v Sedmihradsku opět prosazuje zhruba od třicátých let sedmnáctého století, v letech čtyřicátých získává pod vedením kalvinistického superintendenta Istvána Gelejiho Katony značně netolerantní charakter. Metropolita sedmihradské pravoslavné církve musí před svým zvolením podepsat body tzv. kalvinizačního programu. Z doktrinárního hlediska však reformace, jejíž šíření mezi sedmihradskými Rumuny definitivně končí se vznikem řeckokatolické církve (r. 1700), nezanechala v rumunském prostředí žádné stopy kromě prosazení rumunštiny jako liturgického jazyka - to se v Sedmihradsku podařilo zhruba s náskokem půldruhého století oproti Valašsku a Moldavsku. Pozoruhodné je soužití reformované a pravoslavné dogmatiky v rumunských dílech připisovaných vlivu...
|
|
|
Petru Cimpoesu and specific expressive means in his prose
Bednář, Ondřej ; Valentová, Libuše (advisor) ; Našinec, Jiří (referee)
(in English) The topic of this thesis is the work of Romanian writer Petru Cimpoeşu, in the context of the so-called '80s generation, a group of authors who entered the Romanian literary scene in the 1980s and contributed to its "synchronisation" with the course of events in the West. They brought innovative textualist and postmodern methods; among typical features of their writing we can count, for example: a return to the prosaic, intertextuality, autoreferentiality, stylistic polyphony, irony and self-irony. In this context, four works of Petru Cimpoeşu, published between 1983 and 2008, are analyzed (two collections of short stories and two novels). The thesis follows the evolution of the author's work, his subject matter and expressive means and is focused on his specific humour, which is based in irony. A separate chapter is dedicated to the critical reception of Cimpoeşu's work. On the basis of the analysis we can, with certain reservations, consider Petru Cimpoeşu as a member of the '80s generation - although he himself rather rejects this label. His latter work signals a clear move towards postmodernism. At present, Petru Cimpoeşu holds a place among the most critically acclaimed Romanian writers.
|
|
|
Eminescu's poetry in Slovak and Czech translation
Němečková, Lucia ; Vajdová, Libuša (advisor) ; Valentová, Libuše (referee)
The present thesis is dedicated to the translations realised in Chzech and Slovak from the poetry of the Romanian poet Mihai Eminescu. The poems that were selected for this presentation are characteristic to the literature that was published during Eminescu's life, translated by Karol Strmen and Ivan Krasko in Slovak, respectively by Vilém Závada in Chzech. The thesis is concerned with the work and life of Mihai Eminescu and also with the spcific means of expression used by 'the great romantic'. The original poems were also compared to their translations. What can be said about these poems is that they belong to some very different periods of time. Each of the poets lived and created in different times. Krasko's poems appeared in the '20s, Strmen's poems, in the '40s and Závada's in the '60s. Krasko's selection was made especially according to the semantic and poetic aspect. The motives in his literature are similar to the ones in Eminescu's: the motive of the mother, of solitude, of sadness and also the signs of symbolism. Karol Strmen preferred the romantic poems - he selected only poems belonging to this current. Vilém Závada's selection was the most complex one, including poems from all the periods of creation from Eminescu's literary work. The thesis is divided in two parts. The first part refers to...
|
|
|
Romanian dramatic production after 1989
Fiedlerová, Elisabeta ; Valentová, Libuše (advisor) ; Vajdová, Libuša (referee)
The topic of this thesis is Romanian dramatic writing which appeared after 1989. For outlining the contemporary situation I have selected fifteen active dramatists: Lia Bugnar, Ştefan Caraman, Gianina Cărbunariu, Nicoleta Esinencu, Bogdan Georgescu, Mihai Ignat, Vera Ion, Maria Manolescu, Mihaela Michailov, Alina Nelega, Ştefan Peca, Ioan Peter, Gabriel Pintilei, Saviana Stănescu and Carmen Vioreanu. The mentioned authors belong to the Romanian "new wave" which partly found its inspiration in Romanian interwar avant-garde and in the works of British and Scandinavian dramatists of the first half of the nineties, known in Czech as cool drama and more significantly, new brutalism. The first authors who inspired from this current were Nelega, Stănescu and Caraman, the generation of post revolutionary dramatists, but the true brutalism was brought by the younger playwrights called "Generation 2000", especially by Peca Ştefan. To him, M. Ignat, A. Nelega, G. Carbunariu and L. Bugnar I dedicated in my thesis the largest space, I chose three plays of each author. The five mentioned authors are linked by the "theatre of social themes", which means dramas inspired from everyday Romanian reality with its stereotypes, prejudices and sense of humour which they use in their plays when observing or criticising the social...
|
|
|
Romanies in Romanian literature
Severýn, Adam ; Valentová, Libuše (advisor) ; Vajdová, Libuša (referee)
Postavy Romů se v rumunské literatuře vyskytují poměrně hojně a oproti jiným literaturám jsou nazírány často ze zajímavých úhlů (např. Rom Răzvan na knížecím stolci, obraz "dobrého Cikána" v literatuře bojující proti otroctví). Je to logický důsledek dlouhodobé přítomnosti romského etnika na rumunském území. Od svého příchodu až do současnosti jsou jednou z největších národnostních menšin v rumunské populaci a jejich procentuální zastoupení je jedno z nejvyšších i ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Romové tak značně ovlivnili i rumunskou kulturu, zejména folklor. Většinová společnost byla jednoduše nucena se vypořádat s jejich kulturní a sociální odlišností. Proto je překvapivé, že fenomén Romů v rumunské krásné literatuře nebyl uspokojivě popsán v žádné rozsáhlejší a obecně dostupné práci. To se ale netýká jen Rumunska, i v jiných zemích patří toto téma mezi opomíjená. V první polovině 19. století byl na základě filologických zkoumání obecně přijat názor o původu Romů z Indie. Po prvotním zájmu o romský jazyk se začaly v Evropě objevovat studie zabývající se jejich historií, způsobem života a také folklorem. V Rumunsku se zájem o Romy zvýšil zvláště ve druhé třetině 19. století v souvislosti s bojem proti společensky a politicky již dále neudržitelnému otroctví. Ve 20. století se pak zajímají o romské...
|
|
| |
|
|
Romanian dramatic production in 60-70 years of 20th century
Mendlová, Petra ; Valentová, Libuše (advisor) ; Vajdová, Libuša (referee)
Romanian dramatic production of 60 - 70 years in 20th century is the topic of my diploma thesis. In this period of time dramatists they had much more freedom in their creativity than in previous years. Reason for that was politic release and that had led to artistic release as wel1. I have decided to analyze these four playwriters and their dramas: Ion Baie~u - Iertarea (Forgiveness), Chitimia, Vinovatul (Cuplrit), Escrocii in aer liber (Cheaters under the blue sky), Dresoarea de fantome (Ohosts buster). Teodor Mazilu - Pro~tii sub c1ar de luna (Fools under the moonlight), Ace~ti nebuni fiítamici (These crazy hypocrites), Frumos e in septembrie la Venetia (Beutiful Venice in september), Sarbatoarea princi ara (Prince ly banquet), PMaria de pe noptiera (Hat on the bedside table). Dumitru Radu Popescu - Ace~ti ingeri tri~ti (These sad ange1s), Piticul din gradina de vara (Dwarf in the summer garden), Visul (Dream), Dirijor (Conductor), Cezar, mascariciul piratilor (Cesar, c10wn ofthe pirates) Marin Sorescu - Iona (Jonah), Parac1iserul (S acrist) , Matca (River-channel), Raceala (Cold), A treia teapa (The third executive stake). In my diploma thesis I was mostly concem about the style of the dramas, what affected them, the strongest influence that allowed the artist to open up and describe specific1y each and...
|
guest ::
RSS feed.