|
|
Statika a dynamika římské rodiny
Stloukalová, Kamila ; Bělovský, Petr (vedoucí práce) ; Salák, Pavel (oponent) ; Šejdl, Jan (oponent)
Statika a dynamika římské rodiny Abstrakt: Tato práce se věnuje oblasti římského rodinného práva. Centrem výzkumu je římská rodina ve starších dobách, zejména v období republiky a počátku císařství, ovšem s přesahy jak do předcházející doby královské, tak do období dominátu a justiniánského práva v těch případech, kde to bude relevantní pro dokreslení vývoje příslušného zkoumaného institutu. V úvodu jsou vymezeny tři hlavní výzkumné cíle, jejichž dosažení je pak sledováno ve třech následujících kapitolách. Těmito cíli jsou: 1. vymezení pojmu římské rodiny; 2. propojení teorie a praxe (tzv. law in books a law in action), tedy srovnání teoretických poznatků z analyzovaných právních pramenů s jejich uplatněním v praxi, zjištěné zejména pomocí neprávních pramenů především literárního, ale také epigrafického charakteru; 3. interdisciplinární přístup, tj. využití výstupů, metod a postupů z jiných vědních oborů pro prohloubení poznání římské rodiny. V první kapitole (Rodina ve starověkém Římě) je zkoumána římská rodina z několika různých hledisek. Nejprve jsou analyzovány mnohovýznamové pojmy familia a domus. Familia má jednak význam věcný, značící soubor majetku, jednak význam osobní. V tomto druhém případě může familia označovat různé skupiny osob. Jednou z nich je familia proprio iure, sestávající z agnátsky...
|
|
|
Capitis deminutio minima
Stloukalová, Kamila ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Capitis deminutio minima Cílem této práce je analyzovat institut nazývaný capitis deminutio minima. Nejprve se zabývám pojmem caput, který v římském právu vyjadřuje právní osobnost člověka. Ta má ve starověkém Římě tři složky - stav svobody, stav občanský a stav rodinný. Osoby bez právní subjektivity, otroci, jsou předmětem práv, nikoli jejich subjektem. Liší se tak od osob v právním slova smyslu, svobodných, které rozlišujeme na Římany a cizince. Poslední ze znaků právní osobnosti člověka je příslušnost k určité římské rodině. Nad všemi členy familie má pravomoc otec rodiny, pater familias, kterému jsou rodinní příslušníci podřízeni. Vykonává nad nimi širokou pravomoc, včetně práva nad životem a smrtí. S tématem úzce souvisí také sepětí s náboženským vnímáním římských občanů, kteří uctívali vlastní rodinné a rodové bůžky, takže změna rodinného stavu pro ně v tomto ohledu nabývala zásadního významu. Každý stav člověka mohl prodělat změnu, ze svobodné osoby se stal za určitých právem stanovených podmínek otrok, z římského občana cizinec. Tyto dva případy nazýváme capitis deminutio maxima a media. Stěžejním tématem diplomové práce je změna stavu rodinného (capitis deminutio minima), tedy přechod z jedné římské familie do druhé. To se dělo slavnostním jednáním zvaným arrogace, ke které bylo potřeba svolení...
|
|
|
Statika a dynamika římské rodiny
Stloukalová, Kamila ; Bělovský, Petr (vedoucí práce) ; Salák, Pavel (oponent) ; Šejdl, Jan (oponent)
Statika a dynamika římské rodiny Abstrakt: Tato práce se věnuje oblasti římského rodinného práva. Centrem výzkumu je římská rodina ve starších dobách, zejména v období republiky a počátku císařství, ovšem s přesahy jak do předcházející doby královské, tak do období dominátu a justiniánského práva v těch případech, kde to bude relevantní pro dokreslení vývoje příslušného zkoumaného institutu. V úvodu jsou vymezeny tři hlavní výzkumné cíle, jejichž dosažení je pak sledováno ve třech následujících kapitolách. Těmito cíli jsou: 1. vymezení pojmu římské rodiny; 2. propojení teorie a praxe (tzv. law in books a law in action), tedy srovnání teoretických poznatků z analyzovaných právních pramenů s jejich uplatněním v praxi, zjištěné zejména pomocí neprávních pramenů především literárního, ale také epigrafického charakteru; 3. interdisciplinární přístup, tj. využití výstupů, metod a postupů z jiných vědních oborů pro prohloubení poznání římské rodiny. V první kapitole (Rodina ve starověkém Římě) je zkoumána římská rodina z několika různých hledisek. Nejprve jsou analyzovány mnohovýznamové pojmy familia a domus. Familia má jednak význam věcný, značící soubor majetku, jednak význam osobní. V tomto druhém případě může familia označovat různé skupiny osob. Jednou z nich je familia proprio iure, sestávající z agnátsky...
|
|
|
Capitis deminutio minima
Stloukalová, Kamila ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Capitis deminutio minima Cílem této práce je analyzovat institut nazývaný capitis deminutio minima. Nejprve se zabývám pojmem caput, který v římském právu vyjadřuje právní osobnost člověka. Ta má ve starověkém Římě tři složky - stav svobody, stav občanský a stav rodinný. Osoby bez právní subjektivity, otroci, jsou předmětem práv, nikoli jejich subjektem. Liší se tak od osob v právním slova smyslu, svobodných, které rozlišujeme na Římany a cizince. Poslední ze znaků právní osobnosti člověka je příslušnost k určité římské rodině. Nad všemi členy familie má pravomoc otec rodiny, pater familias, kterému jsou rodinní příslušníci podřízeni. Vykonává nad nimi širokou pravomoc, včetně práva nad životem a smrtí. S tématem úzce souvisí také sepětí s náboženským vnímáním římských občanů, kteří uctívali vlastní rodinné a rodové bůžky, takže změna rodinného stavu pro ně v tomto ohledu nabývala zásadního významu. Každý stav člověka mohl prodělat změnu, ze svobodné osoby se stal za určitých právem stanovených podmínek otrok, z římského občana cizinec. Tyto dva případy nazýváme capitis deminutio maxima a media. Stěžejním tématem diplomové práce je změna stavu rodinného (capitis deminutio minima), tedy přechod z jedné římské familie do druhé. To se dělo slavnostním jednáním zvaným arrogace, ke které bylo potřeba svolení...
|
host ::
RSS.