|
| |
|
|
Struktura zooplanktonu v nádržích Jizerských hor v období vrcholící antropogenní acidifikace a zotavování z acidifikace (1992-2011)
Bímová, Tereza ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Seďa, Jaromír (oponent)
Kyselá atmosférická depozice a okyselování půd a vod na zemském povrchu, jako důsledek emisí síry a dusíku do atmosféry, vedly v průběhu minulého století v mnoha oblastech světa k drastickým změnám ve složení povrchových vod a jejich oživení. Došlo ke snížení počtu druhů a biomasy fytoplanktonu, zooplanktonu a bentosu, v případě živočišného planktonu a bentosu i ryb někdy k jejich úplnému vymizení. Na území Jizerských hor bylo působení antropogenní acidifikace vždy kombinováno s vysokou přirozenou kyselostí a dystrofním charakterem vod, způsobenými vysokým obsahem organických kyselin. Přestože od 90. let 20. století došlo v této oblasti k výraznému chemickému zotavení vod z acidifikace, biologické zotavování je oproti změnám chemismu opožděno a je mnohem složitější. Předkládaná diplomová práce je studií sukcese zooplanktonu (korýšů) v horských nádržích Souš, Bedřichov a Josefův Důl po desetiletích silné acidifikace. Biologické zotavení probíhá odlišně v nádrži Souš, která je dlouhodobě vápněna, v nádrži Bedřichov s přirozeně vysokým obsahem organických látek a na Josefově Dole, který je z těchto nádrží největší a nejhlubší a který byl acidifikací nejvíce postižen. Zotavování biologické složky vod je v případě korýšů zčásti překryto jejich přirozeně kyselým charakterem, navíc bylo ovlivněno vápněním...
|
|
|
Environmentální gradienty v korytovitých přehradních nádržích
Stodola, Jakub ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Seďa, Jaromír (oponent)
Výskyt environmentálních gradientů v korytovitých přehradních nádržích je ovlivněn především velikostí nádrže a dobou zdržení vody v ní. Aby se v nádrži mohly gradienty vyskytovat, musí se jednat o dostatečně velkou a dostatečně hlubokou nádrž. V takovéto nádrži pak nalézáme vertikální a horizontální gradienty. Vertikální gradienty jsou poměrně běžné i v jezerech, naproti tomu většina horizontálních gradientů se vyskytuje především v hlubokých korytovitých nádržích. Přehradní nádrže mají několik typických horizontálních gradientů, jako je například gradient živin, kterých směrem od přítoku k hrázi ubývá. Vertikální abiotické gradienty jsou stejné jak pro nádrže, tak pro jezera. Jedná se především o gradienty světla, tepla a rozpuštěného kyslíku. Některé horizontální abiotické gradienty mohou být společné jak pro nádrže, tak jezera. Abiotické gradienty mnohdy ovlivňují i gradienty biotické. Například gradient živin ovlivňuje gradient všech organismů v nádrži. Jednotlivé druhy organismů, žijící v nádržích, preferují určité podmínky prostředí. Ty mohou být dány kombinací těchto gradientů. Preferované oblasti jednotlivých druhů perlooček se mohou značně překrývat. V těchto místech se tedy vyskytují oba rodičovské druhy. Vznikají tak hybridní zóny, kde se mohou křížit příbuzné druhy perlooček komplexu...
|
|
|
Vertikální distribuce medúzky sladkovodní v přírodních a laboratorních podmínkách
Hutňan, Martin ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Seďa, Jaromír (oponent)
V experimentálním zařízení (dva teplotně stratifikované průhledné perspexové válce o objemu 78 l) jsem v průběhu dvou sezón sledoval vertikální distribuci medúzky sladkovodní (Craspedacusta sowerbii). Vytvořením gradientu teploty a světelné intenzity jsem se pokusil objasnit vliv těchto faktorů na vertikální distribuci medúzek. Narozdíl od studovaných lokalit zde nedocházelo k dramatickým poklesům množství rozpuštěného kyslíku v oblasti teplotního zlomu a pod ním. Mohl jsem proto vyloučit vliv hypoxických podmínek na vertikální distribuci medúz. Ta byla omezena teplotou, která odpovídala teplotě naměřené v aklimatizačním zásobníku. Diurnální vertikální migrace (DVM) samčí populace medúzek jsem sledoval na teplotně stratifikované lokalitě. Také crustaceoplankton (hlavní potravní složka medúzek) vykazoval změny ve vertikální distribuci v závislosti na denní době. Výskyt medúzek byl omezen spodní hranicí epilimnia. Má pozorování mne vedla k následujícím závěrům: 1) Chování medúzky sladkovodní v experimentálním zařízení potvrdilo hypotézu, že změna světelné intenzity je primárním proximátním faktorem řídícím DVM. 2) Další proximátní faktor, který hraje významnou roli, je vertikální gradient teploty. Pomocí laboratorních pokusů i terénního pozorování jsem potvrdil hypotézu, že výskyt medúzek je omezen spodní...
|
|
|
Effects of dispersal and local processes on genetic structure of populations Daphnia curvirostris and Daphnia pulex: genetic variability within and among river flood-plains
Repovský, Marek ; Seďa, Jaromír (oponent) ; Černý, Martin (vedoucí práce)
- 3 - Abstract Only a few studies have compared patterns of genetic variation among populations of different Daphnia species in the case of natural systems of river catchments. We assumed that as a result of dendritic nature of rivers and streams, the most genetic differentiation should be found between populations from different catchments and the least should be in the same sub-catchment. This is beacause it is much easier for animals restricted to passive dispersal via stream channel to disperse between adjacent streams in the same sub-catchment than between catchments. Using allozyme data based on six polymorphic enzyme loci, we present an analysis of genetic differentiation among 45 Daphnia curvirostris and 39 Daphnia pulex populations, separated by less than 100 m to more than 500 km from each other. The genetic population structure of the two species was strikingly similar, consistent with their similar metapopulation ecology. The mean FST value (differentiation within populations) was 0.32 and 0.30 and a hierarchical analysis showed that most genetic differentiation was between populations (68 and 70 %), less was present among populations within catchments (26 and 19 %) and the least was present among whole catchments (6 and 11 %). In spite of the large range of geographic distances, there was only...
|
|
|
Vliv přísunu živin, hydrometeorologických podmínek a provozních manipulací na fytoplankton ve vodárenské nádrži Římov na Malši.
Hejzlar, Josef ; Jarošík, Jiří ; Nedoma, Jiří ; Seďa, Jaromír ; Znachor, Petr
Analýza dat získaných během dlouhodobého a komplexního limnologického monitoringu nádrže Římov v období 1983 – 2015, která zachycují vývoj fyzikálně-chemických ukazatelů, hydrologie a hydrodynamiky nádrže s návazností na biologická data o fytoplanktonu, zoooplanktonu aj. ukázala, že koncentrace a druhové složení fytoplanktonu závisejí na přísunu a dostupnosti živin, ale zároveň jsou také významně ovlivňovány klimatickými a hydrologickými podmínkami i vodohospodářským provozem nádrže.\n
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.