|
|
Mikroparaziti a plodnost perlooček rodu Daphnia na gradientech v korytovitých přehradních nádržích
Hubová, Jana ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent)
Původním cílem mé diplomové práce bylo vyšetření fixovaných vzorků perlooček z druhového komplexu Daphnia longispina z přehradních nádrží Vír a Vranov na přítomnost 4 skupin mikroparazitů: mikrosporidií, oomycetů, prvoka Caullerya mesnili a kvasinky Metschnikowia bicuspidata, u opakovaných odběrů pak zjištění vlivu parazitů na plodnost perlooček a určení jejich časové a prostorové distribuce v rámci nádrže. Z celkového počtu 4452 vyšetřených samiček perlooček bylo ale nakaženo pouze 56 jedinců. Tento počet nebyl dostačující pro plánované analýzy. Při vyšetřování perlooček jsem také zaznamenávala jejich počet vajíček ve snůšce. Ve výsledkové části diplomové práce se proto zabývám alternativní problematikou - vlivem environmentálních faktorů na plodnost perlooček. Obě zmíněné údolní přehradní nádrže mají charakteristický kaňonovitý profil, který umožňuje vytváření environmentálních gradientů na horizontální a vertikální ose nádrže. Výsledky potvrzují, že vybrané faktory (identita nádrže, sezona a poloha v rámci nádrže resp. potravní nabídka) mají signifikantní vliv na plodnost perlooček. Během své práce jsem se potýkala s řadou potíží spojených s určováním mikroparazitů u fixovaných vzorků perlooček. Problematikou fixace zooplanktonu se zabývá přílohová část mé diplomové práce, ve které uvádím:...
|
|
|
Genetic structure of the Daphnia longispina complex in European mountain lakes
Hamrová, Eva ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Schwenk, Klaus (oponent) ; Hobaek, Anders (oponent)
(in Czech) Genetická struktura perlooček druhového komplexu Daphnia longispina v evropských horských jezerech Ve své práci jsem se zabývala genetickou strukturou populací perlooček z druhového komplexu Daphnia longispina v horských jezerech. Populace perlooček D. longispina a D. galeata byly analyzovány mitochondriálními (část genu pro 12S rRNA) a jadernými markery (devět mikrosatelitových lokusů). Většina práce byla provedena v Tatrách, kde jsem porovnávala genetickou strukturu populací komplexu D. longispina, a to mezi dvěma částmi pohoří: Západními a Vysokými Tatrami. Dle variability mitochondriální DNA byla jezera kolonizována z různých zdrojových populací, zjištěná haplotypová diverzita byla vysoká a sdílení haplotypů bylo pouze v rámci Západních nebo Vysokých Tater. Tato pozorovaná genetická odlišnost mezi dvěma částmi pohoří naznačuje nízký genový tok a přetrvávající efekt zakladatele, což je v souladu s monopolizační hypotézou vysvětlující zdánlivý rozpor mezi značnou schopností disperze, ale zároveň značnými genetickými odlišnostmi mezi populacemi planktonních živočichů. Cyklická partenogeneze, tj. střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování během životního cyklu perlooček, může ovlivnit genetickou strukturu jejich populací. V první kapitole je popsán vliv strategie rozmnožování během...
|
|
| |
|
| |
|
|
Faktory ovlivňující diurnální aktivitu raků a její sezónní změny
Plasová, Kateřina ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Buřič, Miloš (oponent)
Raci jsou živočichové s převážně, ale ne výhradně, noční aktivitou. Aktivita raků je specifická pro konkrétní taxony a může být dále ovlivňována mnoha faktory. Cílem této bakalářské práce je vytvořit přehled faktorů a shrnout dostupné informace o jejich působení. Faktory mohou být rozděleny do kategorií ovlivňující každodenní aktivitu a ovlivňující sezónní změny. V práci se zaměřuji na rozdílnou reakci konkrétních druhů na tyto faktory a také rozdílnou intenzitu působení jednotlivých faktorů. Nedostatek dat potřebných pro bližší porozumění zimní aktivitě dává prostor k dalšímu výzkumu. Klíčová slova: raci; každodenní aktivita; abiotické faktory; biotické faktory; sezonalita
|
|
|
Habitatové preference a párování koexistujících západokarpatských linií blešivců druhového komplexu Gammarus fossarum
Bystřický, Pavel Karel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Čiampor, Fedor (oponent)
V posledních letech byla díky molekulárním metodám rozkryta značná míra kryptické diverzity napříč mnoha taxony. Výjimkou nejsou ani sladkovodní různonožci (blešivci), kteří díky snížené možnosti disperze a rekolonizace představují skvělý modelový systém pro zkoumání možných ekologických interakcí mezi geneticky výrazně vzdálenými liniemi při opětovném kontaktu. Ve své práci se zabývám kryptickým druhovým komplexem Gammarus fossarum. Z předchozího výzkumu jsme věděli, že v oblasti Vsetínska dochází ke kontaktu několika vysoce divergentních linií. Tato práce se zabývá dvěma hlavními otázkami. Existuje mezi příslušníky stejné linie preference ke společnému párování (existuje prezygotická reprodukční bariera mezi liniemi)? Tuto hypotézu jsem testoval jak sběrem párů z přirozených podmínek, tak (v omezené míře) i akvarijním pokusem. Druhou hypotézou je, zda mezi liniemi v kontaktní zóně existuje tendence k obsazení odlišných mesohabitatů (tůň versus proud), což by mohlo naznačovat kompetici mezi liniemi a možnou diverzifikaci jejich ekologických nik. Výzkum probíhal na devíti lokalitách s předpokládaným výskytem vždy dvou ze tří vybraných linií. Výsledky nicméně prokázaly, že ve více jak polovině případů se jednalo o kontakt všech tří studovaných linií s jasnou dominancí jedné z nich (více jak 64 %). V...
|
|
|
Biogeography, phylogeny, ecology and systematics of epigean freshwater Amphipoda in the Carpathian arc and beyond
Copilas-Ciocianu, Denis ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Väinölä, Risto (oponent) ; Trontejl, Peter (oponent)
4 ABSTRAKT(INCZECH) Sladkovodnírůznonožci mají poměrněšpatnouschopnostšíření, mimojinév důsledkuizolovanostiobývanýchstanovišťaabsenceodolnýchpropagulívživotnímcyklu. Většinajejichdruhůjeprotoúzceendemickáarozšířené morfologickydefinovanédruhy ("morfospecies")seskládajízčetnýchgenetickyodlišnýchevolučníchlinií.Takovérozšířenía genetickástrukturajsoupovažoványzareliktyhistorickýchprocesů.OblastKarpatského obloukuprodělalaběhemposledních20 milionůletdramatickýgeomorfologickývývoj: KarpatybylypostupněvyzdviženyzmořeParatethysavmiocénutvořilysouostroví,kterése nakonecspojilodojednohoznejdelšíchhorskýchpásemvEvropě.Tytohoryaokolnínížiny jsou navícobývanérůznorodoufaunoublešivců,cožposkytujeideálníprostředípro testováníhistorickýchbiogeografickýchhypotéz.Výsledkyprezentovanévtétodisertační práciukázaly,žehorskétaxonyroduGammarusvjižníčástiKarpatmajíroztříštěnéa alopatrickéareály,zatímcodruhyrodůNiphargus aSynurella sevětšinouvyskytují sympatrickyanarozsáhlýchúzemích.Následné molekulárnístudiedoložily,žeroztříštěná distribuce druhového komplexu Gammarusfossarum vjihozápadních Karpatech je pravděpodobnědůsledkemrozpadudřívesouvislépevninypředcca16milionylet.Ilokální endemickézápadokarpatskélinienaúzemí MoravyaSlovenskajsoumiocenníhostáří,což naznačuje,žetitoblešivcipřežilipleistocenníklimatickévýkyvyna...
|
|
|
Detection and variation of the crayfish plague pathogen in selected crayfish populations
Mojžišová, Michaela ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Buřič, Miloš (oponent)
Račí mor je tzv. "emerging disease", ktorej pôvodcom je oomycéta Aphanomyces astaci, patogén zaradený medzi 100 najhorších invazívnych nepôvodných druhov na svete. Introdukcia tohto patogénu zo Severnej Ameriky do Európy v druhej polovici 19. storočia, viedla ku kolapsom pôvodných európskych populácii rakov. V dnešnej dobre je A. astaci rozšírený v Európe a rozšíril sa i do iných častí sveta a ohrozuje všetky vnímavé druhy rakov neseveroamerického pôvodu. Ciele tejto diplomovej práce boli 1) poskytnúť informácie o úhynoch rakov na račí mor dokumentovaných v nedávnej dobe a pomocou mikrosatelitových a mtDNA markerov odhaliť, ktoré genotypové skupiny ich spôsobili; 2) otestovať zdravo vyzerajúce pôvodné raky pre potenciálny výskyt chronických infekcii spôsobených A. astaci v Česku. Medzi rokmi 2016 až 2018 bolo potvrdených šesť nových úhynov na račí mor, ktoré zahrňovali najmenej päť rôznych kmeňov A. astaci. Moje výsledky poskytujú prvý dôkaz o tom, že genotypová skupina D spôsobila masové úhyny Astacus astacus a Austropotamobius torrentium v Česku. Sekvenovaním mtDNA boli odhalené dva rôzne haplotypy z D haploskupiny, čo naznačuje dva nezávislé zdroje infekcie pravdepodobne, buď z okrasných rakov prítomných v krajine alebo sa rozšírili zo susediacich krajín. Genotypová skupina A bola zaznamenaná u...
|
|
|
Daphnia hybridization in canyon-shaped reservoirs
Ruthová, Štěpánka ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Wolinska, Justyna (oponent)
5 ABSTRAKTY Část 1 Korytovité nádrže jsou charakteristické svým protáhlým tvarem a výskytem rozličných ekologických podmínek na podélné i svislé ose. Rozdílnost habitatů v různých částech nádrže umožňuje soužití většího množství druhů a korytovité nádrže se proto hodí jako modelový systém pro studium ekologie zooplanktonu. V této práci se zabýváme studiem detailní struktury společenstev perlooček z druhového komplexu Daphnia longispina ve třech korytovitých nádržích. Za pomoci dvanácti mikrosatelitových lokusů jsme popsali detailní genetickou strukturu populací druhů D. galeata, D. cucullata, D. longispina a jejich mezidruhových hybridů, přičemž jsme se zaměřili především na determinaci a výskyt hybridů, zpětných kříženců a jedinců nesoucí známky introgrese. Přestože k hybridizaci mezi těmito druhy dochází relativně často, což také potvrdila přítomnost mnoha geneticky odlišných kříženců v jednotlivých populacích, hybridi dalších generací byli poměrně vzácní. Na vzorcích z jedné z nádrží obývané pouze druhem D. galeata jsme rovněž testovali, zda přítomnost ekologických gradientů může způsobit vnitrodruhovou genetickou diferenciaci podobně jako tomu je na úrovni druhů. Subpopulace z jednotlivých odběrových míst se mezi sebou skutečně signifikantně geneticky lišily. Domníváme se, že příčinou by mohla být...
|
|
|
Historical changes in species composition and interspecific hybridization of the Daphnia longispina species complex (Crustacea: Cladocera) in Lago Maggiore
Faktorová, Zuzana ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Wolinska, Justyna (oponent)
Hybridizující druhy komplexu Daphnia longispina jsou klíčovými taxony v planktonních společenstvech mnoha evropských jezer. V několika těchto jezerech bylo zdokumentováno, že taxonomická struktura komplexu se během 20. století podstatně změnila následkem člověkem vyvolaných změn životního prostředí, zejména eutrofizací a re-oligotrofizací a změnami rybích populací. Tyto změny pozorujeme v jižním Alpském jezeře Lago Maggiore (Itálie/Švýcarsko), které také prošlo změnami životního prostředí zprostředkovanými člověkem. Lago Maggiore je jedním z nejvíce a nejdéle studovaných evropských jezer, tudíž je k dispozici velké množství historických vzorků perlooček r. Daphnia z pravidelného sledování. Vzhledem k tomu, že lokální populace r. Daphnia nevytvářejí dormantní vaječné banky vhodné pro genetickou analýzu (díky schopnosti přezimovat ve vodním sloupci), používáme kombinaci morfologie a geometrické morfometrie (eliptická Fourierova analýza) k vyhodnocení taxonomických a fenotypových změn v komplexu Daphnia longispina v Lago Maggiore od poloviny 20. století do současnosti (roky 1948-2012) a dále k pokusu o charakterizaci vlivu změn životního prostředí v daném období na tvar a velikost těla Daphnia. Zkoumání fenotypu Daphnia naznačuje skutečně převládající přítomnost D. longispina ve čtyřicátých letech...
|
host ::
RSS.