|
| |
|
|
Personologický důkaz Boží existence proti ateizmu
Čápová, Eva ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Novotný, Vojtěch (oponent) ; Svoboda, David (oponent)
Lidstvo od počátku své existence hledá svého Stvořitele a snaží se Ho poznat. Existuje Bůh? Ptá se ateista, agnostik a mnohdy i věřící. Filozofové a teologové se snaží dokázat, anebo popřít Jeho existenci. Smyslem tohoto důkazu není nic jiného, než dokázat, že člověk má Stvořitele, vůči kterému má zodpovědnost, z které se nemůže žádným způsobem vyvázat. Personologický důkaz, který podávám, aspiruje na apodiktický důkaz Boží existence. Práce je rozdělena na tři části. V první části se chronologicky zabývám nejznámějšími důkazy Boží existence, počínaje ontologickým důkazem sv. Augustina, sv. Anselma, sv. Tomáše Aquinského a teleologickým důkazem. V závěru této části nabízím současný stav bádání na tomto poli, zejména pak pohled, který se profiluje v časopise Distance, což je respektovaný internetový časopis kritického myšlení. Ve druhé části uvádím vlastní důkaz Boží existence. K tomu používám čistě rozumový aparát bez akceptace víry a k důkazu pronikám pomocí sylogizmu. Ze dvou obecně platných premis dospívám k novému výroku. Písmo svaté a dogma o poznatelnosti Boží existence světlem rozumu dokládám jako analogii souladu víry a rozumu. Název důkazu "personologický" je pak velmi důležitý pro prokázání identity Boha. Poslední část je věnována zejména kritice ateizmu a agnosticizmu. Právě destruktivní...
|
|
|
Luis de La Puente, Guía espiritual a význam pražských jezuitů při šíření jeho díla
Cuhrová, Nora ; Novotný, Vojtěch (oponent) ; Svoboda, David (oponent)
Práce "Luis de La Puente, Guía espiritual a význam pražských jezuitů při šíření jeho díla" se věnuje osobě Luise de La Puente (1554-1624), zvláště pak jeho dílu Guía espiritual (Dux spiritualis), a rozšíření La Puenteho díla činností jezuitů z pražského Klementina. Jedná se o práci z dějin spiritualní teolog. Luis de La Puente byl španělský jezuita, teolog, vyhledávaný zpovědník a duchovní vůdce. Ke sklonku života psal díla věnující se duchovnímu životu, jejichž význam byl nemalý. Jedním z jeho děl je "Guía espiritual", které je - jak autor sám říká - příručka duchovního života. Dílo "Guía espiritual" je významné i tím, že jím La Puente zasahuje do debaty, kterou první generace jezuitů řešily: na jedné straně stál veliký důraz na kontemplativní život a na straně druhé požadavky apoštolské služby. La Puente obě tato hlediska spojuje, přičemž hlavní důraz klade na sjedocování s Bohem v lásce, ne na vnější znaky života. Práce také závěrem ve stručnosti mapuje roli jezuitů z pražského Klementina v šíření La Puenteho díla.
|
|
| |
|
|
Umění a hudba v liturgii dle Josepha Ratzingera
Brábková, Luisa ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Brož, Prokop (oponent)
Práce představuje pohled Josepha Ratzingera na význam, funkci a místo hudby v liturgii. ve shodě se závěry II. vatikánského koncilu - při vhodném spojení hudby s liturgií a s ohledem na primární a sekundární funkce hudby v liturgii. Prvořadou funkci liturgické hudby spatřuje J. Ratzinger v podpoře Slova, další funkcí je podíl problematice vztahu církve a kultury. Ratzinger nabízí k řešení také další problémy - inkulturaci v oblasti liturgické hudby při zachování křesťanské identity a rozvoji křesťanského universalismu, možností kompozice liturgické hudby či prostoru, který církev umění poskytuje. Z představených textů vyplývají priority vytčené J. Ratzingerem pro liturgickou hudbu, zejména její podoby a styl, tedy pro ty vlastnosti, které mohou být nazírány z mnoha úhlů pohledu a které mohou přinášet rozmanité výsledky.
|
|
|
De aeternitate mundi sv. Tomáše Akvinského
Pluhař, Jiří ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "De aeternitate mundi sv. Tomáše Akvinského" se zabývá jedním dnes trochu opomíjeným tématem věčného světa. V polovině 13 století se jednalo o velký intelektuální spor. Výsledkem tohoto dialogu bylo vyjasnění vztahů mezi teologií a filosofií. Intenzita sporu nakonec vedla k omezení výuky filosofie na Pařížské univerzitě. Na pařížské univerzitě vznikly dva tábory učenců. Mezi tábory byly rozepře filosofické, ale také politické. V této neklidné době sledujeme nepatrnou část života světce. Světce, který poctivě hledá pravdu a je za ní velmi kritizován oběma tábory. Snad právě proto je spis De aeternitate mundi skvělou a vyrovnanou prací o naší problematice. Malý diamant, který se třpytí v temnotách historie.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Eklesiologie Antonína Salajky (1901-1975)
Nosek, Lukáš ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent) ; Vogel, Jiří (oponent)
Eklesiologie Antonína Salajky (1901-1975) Disertační práce představuje eklesiologickou analýzu publikací prof. Antonína Salajky (1901-1975). První část se zaměřuje na biografii tohoto autora. Byl první českým katolickým knězem, který získal doktorát z východních církevních věd na Papežském orientálním institutu v Římě (v r. 1930). Druhá část se věnuje bezprostředně samotné eklesiologii. Nejprve je Salajka ovšem představen jako teolog v několika pohledech. Jednak je představen pokus o periodizaci jeho vědeckého díla, kde je identifikováno dvojí období: 1) 1930-1950 - vědecký vrchol a položení základů k dalšímu bádání; 2) 1950-1975 - období silně ovlivněné změnami církevně společenského charakteru po r. 1948 (z vědeckého hlediska jde o spíše popularizační a pedagogické aktivity). Dále je představen seznam oblastí, kterými se Salajka zabýval: unionismus, východní křesťanské církve a problém sjednocení křesťanů, východní dogmatická teologie, církevní slovanština, studium křesťanského Východu, dogmatická teologie, tzv. theologia comparata, ekumenismus, metoda v teologii, fundamentální teologie, morální teologie. Z dosavadního bádání vyplynul hlavní předmět zájmu, čímž byla eklesiologie. Salajka během II. světové války začal vytvářet tzv. novou definici církve, která mu sloužila jako klíč ke sjednocení...
|
host ::
RSS.