|
|
Fosfáty a akcesorické oxidy ve vybraných granitoidech a pararulách moldanubické oblasti v jihovýchodních a jižních Čechách
Procházka, Václav ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Štemprok, Miroslav (oponent) ; Petrík, Igor (oponent)
Shrnutí Práce se zabývá především granity melechovského masívu a granity i metamorfity v jeho jižním okolí. Přináší hlavně informace o nejvýznamnějších akcesorických minerálech a do různé míry doplňuje poznatky o geochemii a petrologii příslušných hornin. Největší pozornost je zaměřena na apatit, monazit a oxidy Fe-Ti. Fluorapatit (dále jen "apatit") je běžný ve všech granitoidech i pararulách. V metamorfitech a málo frakcionovaných granitech (typ Lipnice a Pavlov) je značně homogenní a jen výjimečně jeví známky koroze. Ve frakcionovanějších granitech byl s využitím katodoluminiscence dokumentován komplikovaný vývoj apatitu. Katodoluminiscenci ovlivňují především příměsi Fe, Mn, Y a REE, jak je popsáno v literatuře, ale také účinek ozáření, který se neprojevuje v optickém ani elektronovém mikroskopu, a nerovnosti povrchu. Obsahy Na, Fe, Mn, Y a REE jsou vyšší uvnitř nealterovaných krystalů. Ze stanovení stopových prvků v apatitu bodovými analýzami (ICP-MS-LA) v granitech melechovského masívu vyplývá, že primární nealterovaný apatit se odlišuje od alterovaného nebo pozdního apatitu také vyšším U a nižším Sr, hlubší negativní europiovou anomálií a výraznějším tetrádovým efektem typu M. Tato skutečnost umožňuje vysvětlit, proč analýzy separovaného apatitu rozpuštěného ve zředěné kyselině vykazují jen méně...
|
|
|
Geologický průvodce Plzeňským krajem pro učitele
Fleissig, Petr ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Coufalová, Vlasta (oponent)
Tato práce popisuje didaktická východiska geologie, především však problematiku terénních cvičení z geologie na základní škole. Předkládá stručnou geologickou charakteristiku Plzeňska. Z teoretických poznatků vychází pilotní návrh geologického průvodce Plzeňským krajem pro učitele. Na modelových příkladech průvodce je vytvořena třídenní exkurze se zaměřením na nerostné bohatství kraje, jež obsahuje geologické charakteristiky, metodické komentáře pro učitele a nabídku úloh pro žáky prvního i druhého stupně základní školy v podobě badatelských deníků. Exkurze byla pilotně ověřena na vzorku žáků prvního i druhého stupně základní školy.
|
|
|
Geologická mapa jako zdroj studentských otázek
Flašar, Jan ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Metoda výzkumu "studentských otázek" neboli "student generated questions" (SGQ) je metodou, kterou můžeme zkoumat způsob chápání a řešení problému, např. prostřednictvím práce s mapou. Forma, četnost, typ atd. pokládaných otázek může pomoci analyzovat nejen řešené téma, ale můžeme prozkoumat i rozdíly v chápání a způsobu přemýšlení u jednotlivých skupin respondentů. V rámci této práce byly zkoumány otázky, které si kladou studenti gymnázia při práci s geologickou mapou Česka a lokální geologickou mapu (mapou Prahy). Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda se otázky pokládané studenty liší mezi jednotlivými skupinami respondentů (podle věku, pohlaví, ročníku atd.) a zda se liší u jednotlivých typů map. Získané otázky byly rozřazeny do kategorií a byla zjišťována frekvence otázek v různých těchto kategoriích. Dále byly jednotlivé otázky přiřazeny k odpovídajícím mapovým dovednostem, které jsou nezbytné pro formulaci otázky. Bylo zjištěno, že mladší studenti výrazně více pokládají otázky týkající se mapového zobrazení; zatímco starší studenti se zajímají i o geologický obsah a způsob vzniku mapy. Také se projevil rozdíl mezi mapou Česka a Prahy. Z mapy Česka dokázali studenti získat mnohem více informací, poznatky analyzovali a interpretovali a kladli více otázek odpovídající vyšším úrovním mapových...
|
|
|
Minerály skupiny granátu z vybraných lokalit granitických pegmatitů moldanubika
Kamenský, Jan ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Kulhánek, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice granátů z vybraných lokalit granitických pegmatitů v moldanubické jednotce. První studované granáty jsou z pegmatitu u obce Strážek a druhé pak z pegmatitu u Přibyslavic. Pegmatit u Strážku tvoří zonální těleso uzavřené v pararulách strážeckého moldanubika a je charakterizován jako anatektický. Krystaly granátů většinou dosahují rozměrů do 1 cm a pocházejí z miarol blokové jednotky a okraje křemenného jádra pegmatitu. Granáty byly studovány s využitím elektronové a optické mikroskopie. Chemismus granátů se pohybuje kolem hranice almandin47-67-spessartin29-53. Tyto granáty jsou zonální. Výsledky byly následně porovnány s diplomovou prací H. Kupské (Kupská 2015). Jedno ze zrn granátů obsahuje také inkluze barytu a oxidy a hydroxidy Fe a Mn. Studované granáty z lokality Přibyslavice pocházejí z kontaktu aplitu a pegmatitu. Měřené zrno granátu vykazuje převahu almandinové komponenty a odpovídá chemickému složení almandin64-78-spessartin14-34 a není zonální. Tyto výsledky z elektronového mikroskopu byly porovnány s reprezentativní analýzou od R. Nováčka (Nováček 1931). Specifikem těchto granátů je, že obsahují hojné křemenné inkluze metasomatického původu, které jsou pozorovatelné již makroskopicky. Klíčová slova: granát, skupina granátu, almandin-spessartin,...
|
|
|
Nízko teplotní vývoj granulitů jižní části moldanubické zóny Českého masivu
Kořínková, Dagmar ; Svojtka, Martin (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Variská orogeneze probíhala během devonu až karbonu konvergencí perigondwanských částí kůry a severoevropské platformy (Baltiky). Následkem této konvergence vznikl variský orogenní pás, jehož nejvýchodnější a největší obnažený relikt reprezentuje Český masiv (ČM). Moldanubická zóna v jižní části ČM je tvořena několika korovými segmenty s různou polyfázovou tektono-metamorfní historií. Moldanubická zóna pravděpodobně představuje variský orogenní kořen obklopený rigidními a méně metamorfovanými bloky na SZ a JV. Strukturně nejvyšší jednotkou moldanubické zóny je Gföhlská jednotka tvořená heterogenním seskupením vysokotlakých korových a svrchnoplášťových hornin zahrnujích granulity, peridotity, pyroxenity a eklogity exhumované během variské orogeneze. Vzorky apatitů studované v mé diplomové práci pochází z různých typů granulitů z granulitového masívu Blanského lesa (GMBL) situovaného JZ od Českých Budějovic. GMBL je největší granulitové těleso v ČM a je tvořen většinou Ca-alkalickými HP felsickými granát-kyanitickými granulity, které v sobě uzavírají několik kilometrů dlouhé čočky ultrabazických hornin, četné budiny mafických (pyroxenických) granulitů, páskovaných granát-biotitických a K-živcových rul, granátických peridotitů a vzácně malá tělesa hyperdraselných granulitů s granátem (typ Plešovice)....
|
|
| |
|
|
Tyrkys a jeho imitace
Stárková, Petra ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Černý, Petr (oponent)
Práce přináší informace o historii využívání tyrkysu, etymologii názvu a rozšíření tohoto minerálu ve starověkých kulturách. Poskytuje přehled o mineralogii tyrkysu, jeho struktuře, chemických a fyzikálních vlastnostech a přibližuje jej také po geologické stránce. Pojednává o genezi tyrkysu a jeho výskytu ve světě. Zabývá se minerály a dalšími materiály, které se dnes používají k jeho imitování, a charakterizuje rozdíly mezi nimi. Věnuje se také ošetřování tyrkysu, péči o něj a jeho ochraně před vnějšími vlivy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Začlenění mineralogického učiva do školních vzdělávacích programů
Kálalová, Anna ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku výuky geologie a především mineralogie na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií. Pro účely této práce byl sestaven dotazník, jehož cílem bylo zjistit informace o řešení organizace výuky geologie a především mineralogie na těchto typech škol a jejich zařazení do školních vzdělávacích programů. Z výsledků dotazníků vyplynulo, že jednotlivá gymnázia se velmi liší organizací výuky geologie. Mineralogie je nejčastěji vyučována v prvním ročníku čtyřletého, nebo odpovídajícího ročníku víceletého studia. Na některých školách je mineralogie probírána pouze v ročnících odpovídajících základní škole. Volitelný seminář, ve kterém je geologie vyučována, si mohou zvolit žáci pouze na necelých čtyřiceti procentech dotázaných škol. Na výuku geologie jsou používány nejrůznější materiály - učebnice pro ZŠ i SŠ, vysokoškolská skripta, odborné knihy a internetové zdroje. Mezi nejběžnější pomůcky používané při výuce geologie patří sbírky vzorků. Velmi časté jsou také modely krystalů a geologické mapy. Méně zastoupeny jsou obrazy, fotografie a filmy s geologickou tématikou. Nejméně běžné jsou pomůcky na mikroskopování a geologický kompas. 48 % gymnázií zařadilo do výuky laboratorní práce i geologickou či mineralogickou exkurzi, 4 % pouze...
|
|
| |
|
|
Průmyslový křemen
Pacák, Karel ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Faltus, Miloš (oponent)
Práce se zabývá minerály o složení SiO2, zejména pak křemenem, který je jedním z nejběžnějších minerálů zemské kůry. Seznamuje s jednotlivými modifikacemi SiO2, dotýká se jejich vnitřní stavby a všímá si nejdůležitějších fyzikálních a chemických vlastností, které určují možnosti využití těchto minerálů v praxi. Sleduje jejich výskyt v přírodě a zmiňuje kritéria kvality z hlediska jejich zařazení jako nerostných surovin. Pojednává o vybraných aspektech průmyslového využití těchto minerálů.
|
host ::
RSS.