|
|
Regulace buněčného cyklu u rostlin: úloha aktivační defosforylace CDK při vstupu do mitózy
Mašková, Petra ; Macháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Havel, Ladislav (oponent) ; Vaňková, Radomíra (oponent)
Shrnutídisertačnípráce Buněčnédělení je jednou z elementárníchvlastností všech Žívých organismů.Zák|adní mechanismy regulujícíproces buněčnéproliferace na molekulámí úrovni jsou evolučně konzervovány napříč eukaryotickou říší.Buněčný cyklus se standardně dělí na čtyři následnéfáze, přiěemŽhlavní regulačníkroky se soustřeďujído dvou kontrolníchbodů'na přechodu Gr/S a GzlMfáze. Klíčové regulační proteiny, cyklin-dependentní kinázy (CDK), řídí postup celým buněěným cyklem. Jejich funkce je striktně závislá na katalýické cyklinové podjednotce. odpovídajícícyklinový partner interagujícís CDK totižurěuje dobu aktivity konlrrétnfrro CDlícyklinového komplexu vjednotlivých fázích cyklu. Pro získání úplné aktivity vyžadujekomplex dalšíposttranslačnímodifikace, mezi kterépatříi aktivaěnífosforylace a defosforylace CDK na specifických aminokyselinových reziduích. Rostlinný buněčný cyklus disponuje vedle evolučně konzervovaných mechanismů i dalšímiregulačnímiprocesy, kterésouvisejí s odlišnou Životní strategiírostlin. Pruchod Gr/S kontrolním bodem je silně závisl'ý na signálech z vnějšíhoa vnitřního prostředí, předevšímfytohormonech a metabolitech, buňka tak monitoruje příznivost podmínek pro dokončenícelého buněčnéhocyklu. Limitujícím faktorem pro pruchod Gr/S fází je D cyklin, jehož exprese je pod kontrolou cytokininů...
|
|
|
Úloha cytoskeletu v auxinovém transportu
Kebrlová, Štěpánka ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Auxiny jsou třídou rostlinných hormonů (fytohormonů), z nichž hlavním přirozeně se vyskytujícím auxinem je indol-3-octová kyselina (IAA). Auxiny se kvůli jejich vlivu na regulaci dělení a prodlužování buněk podílejí na mnoha vývojových a fyziologických procesech jako je například vývoj embrya, tvorba cévního pletiva a tropizmy. Tyto účinky jsou často zprostředkovány směrovaným transportem auxinu, který je tak přítomen v široké škále koncentrací v buňkách i celých pletivech. Auxin je lokálně transportován z buňky do buňky z malé části difuzí a většinu transportu pak zprostředkují auxinové přenašeče umístěné na plazmatické membráně (PM). Mezi ně patří přenašeče rodiny AUX1/LAX (AUXIN RESISTANT 1/LIKE AUX1), pomáhající toku auxinu do buňky a přenašeče rodin PIN- FORMED (PIN) a ABCB/PGP (z anglického ATP-binding cassette subfamily B/P- glycoprotein), účastnící se toku auxinu směrem z buňky. Tyto proteiny jsou do různé míry závislé na systému membránových váčků, putujících podél aktinového cytoskeletu, který zajišťuje také tzv. cyklování těchto váčků mezi PM a endozomálním prostorem buněk. Regulace transportu auxinu je možná na více úrovních zahrnujících ovlivnění exprese genů pro přenašečové proteiny, regulaci jejich umisťování a aktivity a degradace. Transport auxinu může být regulován auxinem...
|
|
|
Mutace genů biosyntézy brassinosteroidů a jejich vliv na fenotyp rostlin
Frimlová, Klára ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Brassinosteroidy jsou významnou skupinou rostlinných hormonů, jejichž přítomnost v rostlinách ovlivňuje anatomii, morfologii a vývoj rostlin. Jsou obsaženy ve všech vegetativních a hlavně generativních orgánech. Jejich biosyntéza probíhá přes dvě hlavní dráhy pojmenované jako časná C-6 oxidační dráha a pozdní C-6 oxidační dráha. Biosyntéza brassinosteroidů je katalyzována množstvím enzymů převážně ze skupiny cytochromů P450. Mutace genů ovlivňující biosyntézu brassinosteroidů byly zkoumány především u rostlin Arabidopsis thaliana L., Pisum sativum L., Solanum lycopersicum L. a Oryza sativa L. Vlivem mutací dochází ke změnám složení i množství brassinosteroidů v rostlinách. U mutantních rostlin se redukovaný obsah brassinosteroidů projevuje typickým fenotypem, kterým je redukovaný vzrůst, redukovaná velikost rostlinných orgánů a tmavě zelená barva listů. Fenotyp mutantů se dá zvrátit exogenní aplikací brassinosteroidů, která je však zavislá na koncentraci aplikované látky. Při vyšších koncentracích dochází převážně k inhibici růstu kořenů. Klíčová slova: brassinosteroidy, biosyntéza, mutant, fenotyp
|
|
|
Vizualizace buněčných struktur listu Malus domestica pro účely studia interakce s patogenem Venturia inaequalis
Zajícová, Iveta ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Houbový patogen Venturia inaequalis způsobuje strupovitost jabloní, nejzávažnější chorobu těchto dřevin. Poznatky získané o odpovědi jabloně na napadení strupovitostí na buněčné a pletivové úrovni jsou nedostačující. Zavedení metod vizualizace buněčných komponent listu jabloně je klíčové pro studium interakce Malus-Venturia na buněčné a pletivové úrovni. V této práci byl úspěšné zaveden pokusný rostlinný materiál v in vitro i ex vitro podmínkách a optimalizována metoda infekce rostlin konidiemi patogena. Pro vizualizaci buněčných struktur v listu jabloně byly využity metody vitálního značení, in situ imunolokalizace, transformace, environmentální skenovací elektronové mikroskopie a konfokální mikroskopie. Z buněčných struktur listu jabloně byl vizualizován cytoskelet, buněčná stěna a kutikula. Dále byly provedeny předběžné experimenty sledující změny struktur buněčné stěny indukované napadením V. inaequalis. Dále byly během ontogeneze listů sledovány změny kutikuly, která představuje první bariéru pro průnik patogena během infekce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Farmakologicky aktivní účinné látky chmele
Pýchová, Kateřina ; Cvrčková, Fatima (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Chmel otáčivý (Humulus lupulus) se využívá mimo pivovarnictví i ve fytofarmakologii a fytoterapii. Mezi látky, které se za účelem léčby izolují nebo i chemicky vyrábějí, patří xanthohumol, 8-prenylnaringenin a α a β-hořké kyseliny. Mnoho pozornosti se věnuje jejich účinkům na lidský organismus - v dnešní době hlavně protirakovinným účinkům -, ale málo se toho ví o jejich významu pro produkující rostlinu. Většina sekundárních metabolitů rostlin je produkována za účelem ochrany rostliny samé proti patogenům a herbivorům, tyto vybrané sekundární metabolity chmele nejsou výjimkou. Cílem této práce bylo shrnout publikované údaje o biologickém významu vybraných chmelových sekundárních metabolitů a jejich účincích na nerostlinné organismy, především člověka.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zaměření areálů vodárenských objektů
Mašková, Petra ; Tuček, Pavel (oponent) ; Kalvoda, Petr (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je tvorba účelové mapy polohopisné a výškopisné situace areálů tří vodárenských objektů na území města Žďáru nad Sázavou. Součástí mapy je orientační nekótovaný zákres stávajících inženýrských sítí. Práce se zabývá všemi fázemi tvorby účelové mapy – rekognoskací, vybudováním pomocné měřické sítě, vlastním měřením a zpracováním získaných dat. Měření bylo provedeno metodou RTK a tachymetrií, mapa byla zpracována v prostředí programu MicroStation. Výsledná účelová mapa bude následně vložena do informačního systému majitele dotčených pozemků, firmy Žďas, a.s., jako podklad pro správní a provozní účely.
|
|
| |
|
|
Arabské ropné ekonomiky a perspektivy jejich vývoje
Mašková, Petra ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Cihelková, Eva (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na pokrok arabských ropných ekonomik od 90. let. Vzhledem k vypuknutí nepokojů v arabském světě se práce zabývá i politickou oblastí a příčinami vedoucími k Arabskému jaru. Význam ropy ve světové ekonomice a její objevení v arabských zemích zvýšilo strategickou důležitost tohoto regionu. Arabské země si za poslední tři dekády prošly značnou sociální,ekonomickou a politickou transformací a právě ropné bohatství jednotlivých zemí sehrálo v této transformaci hlavní roli. První kapitola je zaměřena na ekonomické teorie zabývající se nerostnými surovinami a jejich vliv na hospodářský růst zemí. Na ní navazuje další kapitola věnující se představení arabského regionu. Třetí kapitola se zabývá vývojem čtyř vybraných zemí - Alžírska, Egypta, Sýrií a Libyí od 90. let, dopadem světové finanční krize na arabské země a Arabskému jaru.
|
host ::
RSS.