|
Dějiny pražské starokaolické obce od jejího založení do roku 1939
Hábová, Kateřina ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Hrdlička, Jaroslav (oponent)
Hlavní myšlenkou této práce je co nejobjektivněji popsat a nejpřesněji chronologicky seřadit události, které formovaly podmínky vzniku a existence pražské farnosti starokatolické církve. Důležitou roli zastane politická situace v Evropě (která je nastíněna jen okrajově, nicméně je nezbytnou součástí pro zasazení do historického kontextu), národní cítění a religiozita obyvatel evropských zemí. Převážně pak na území bývalého Rakouska-Uherska a později Československa. Zazní též jména a osobnostní profily předních starokatolických kleriků či dalších osob, které měly co s dočiněním tehdejšího směřování Starokatolické církve. Budu zde především vycházet z překladů dobových periodik a korespondence, které se nyní nalézají převážně ve Státním archivu v Praze a početné kopie z různých archiválních sbírek v archivu Starokatolické církve v ČR, ke kterým dosud nebyly provedeny příslušné analýzy.
|
| |
|
Reformní katolík Josef Dobrovský
Táborský, Josef ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Weis, Martin (oponent) ; Wernisch, Martin (oponent)
Reformní katolík Josef Dobrovský The Reform Catholic Josef Dobrovský Josef Táborský V předložené disertační práci se autor pokusil vykreslit obraz Josefa Dobrovského jako osvícenstvím ovlivněného kněze, který se podílel na reformních snahách uvnitř katolické církve 18. století. Jeho vědecké dílo, jež mu především zajišťuje pevné místo v dějinách, nebylo středem autorova zájmu. Šlo mu o Dobrovského jako o člověka, který byl sice vědcem a vědě přisuzoval ve svém životě zcela zvláštní význam, jenž však zároveň po celý život nábožensky cítil a o náboženských otázkách přemýšlel.
|
|
Liberalismus
Kružíková, Eva ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Nezadržitelný pokrok lidstva se po staletí musel probíjet skrze zažité přežitky a vůli vládnoucích vrstev. A je jistě obdivuhodné že se našli jedinci, kteří se nebáli přes následné perzekuce posunout hranice lidského poznání a pokroku. Mohutný rozvoj lidské společnosti nastal s věkem renesance. Nositelem vzdělání již nebyla jen církev a její uzavřené kláštery. Plody renesance zasáhly již mnohem větší počet lidí, protože společnost se začala postupně uvolňovat. A to jak na poli politickém, tak náboženském. Nicméně stále ještě nebyl překonán feudální systém, který bránil tomu, aby se vzdělanost a osvěta dostaly i mezi širokou vrstvu poddaného lidu. V tomto směru se nejdříve ze středověkého způsobu myšlení vymanila Anglie (své prvenství obhájila i mnohokrát potom) a předběhla tak kontinentální Evropu. A právě proto jsem si Anglii v této historické etapě vybrala jako téma diplomové práce. V tomto období prezentuje pro mě sympatickou a rozumnou politiku. Vnitřní v tradici empirismu a vnější ve způsobu zachování rovnováhy sil v Evropě.
|
| |
| |
| |
| |
| |
| |