|
|
Čas plnění dluhu (se zaměřením na zvláštnosti závazků podnikatele)
Král, Tomáš ; Horáček, Tomáš (oponent)
Čas plnění dluhu (se zaměřením na zvláštnosti závazků podnikatele) Abstrakt Práce se zabývá časem plnění dluhu z pohledu soukromého práva, a to se zaměřením na zvláštnosti závazků podnikatele. Cílem práce je toto téma komplexně popsat a analyzovat. Čas plnění dluhu je analyzován především z funkčního hlediska a je zdůrazněna jeho návaznost na další právní instituty. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které postupují od obecného ke zvláštnímu. V první kapitole je podán obecný úvod k tématu. Čas plnění dluhu je zasazen do systému závazkového práva a jsou analyzovány jeho funkce. Na to navazuje komparativní exkurz do předpokladů nastoupení následků porušení závazku, ze kterého se dále v práci vychází. Pozornost je dále věnována terminologii (čas plnění, splatnost, splnitelnost) a významu času a jeho podobám v právu. Ve druhé kapitole jsou analyzovány případy, kdy je čas plnění předem určen (§ 1958 odst. 1 OZ) a jsou přiblíženy jednotlivé právní důvody, které mohou čas plnění určit. Třetí kapitola se věnuje případům, kdy čas plnění není předem určen a je buď 1) na vůli věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), anebo 2) na vůli dlužníka (§ 1960 OZ). Druhá a třetí kapitola obsahují stěžejní výklad pozitivního úpravy času plnění dluhu. Ve čtvrté kapitole je analyzována otázka předčasného plnění. Ve všech těchto kapitolách je...
|
|
|
Franchising v kontextu práva hospodářské soutěže
Horáčková, Iva ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Horáček, Vít (oponent)
Rigorózní práce: Franchising v kontextu práva hospodářské soutěže Autor: Iva Horáčková Abstrakt V práci Franchising v kontextu práva hospodářské soutěže se autorka zabývá tématem, které v české právní vědě doposud nebylo podrobně zpracováno. Tak jako v českém právu neexistuje speciální úprava regulující franchising, neexistují ani podrobnější studie, které by se věnovaly jednotlivým problematickým bodům franchisového vztahu. Franchising jako forma podnikání je přitom v České republice využíván a počty zde působících franchisových řetězců se každý rok navyšují. Lze proto předpokládat, že hlubší zájem právní vědy o franchising v budoucnu vyvolají naléhavé podněty z praxe. V úvodním výkladu autorka objasňuje podstatu franchisingu a odlišuje franchisovou smlouvu od typových smluv upravených občanským zákoníkem. Hlavním tématem práce však je střet franchisingu s právem hospodářské soutěže. Jsou zkoumány jak aspekty veřejného práva, tak i linie soukromoprávní. Zejména při analýze jednotlivých problémů souvisejících s ochranou hospodářské soutěže je zohledněna právní úprava Evropské unie. Výklad je také doplněn přehledem rozhodnutí Evropského soudního dvora, Komise a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Studie k právu nekalé soutěže je pojata komparativně a čerpá především z německé právní úpravy, která je...
|
|
|
Společníci v jednotlivých formách obchodních společností
Kučva, Tomáš ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Cílem práce je za užití přímých i nepřímých komparativních metod nalézt a pojmenovat nejvýraznější prvky diferenciace mezi právním postavením společníků v jednotlivých formách obchodních korporací, tyto dále analyzovat a šetřit jejich průběžných i konečných důsledků pro fungování korporace i samotný společnický substrát. Přestože v nejobecnější rovině vyvěrá katalog práv a povinností společníků v jednotlivých formách obchodních společností z hodnot a mechanismů všem formám společných, postavení společníků je v mnoha ohledech diametrálně odlišné a má velmi zásadní vliv na míru a způsob uplatňování práv, stejně jako na rozsah a povahu povinností včetně důsledků spojených s jejich neplněním. Odchylky a odlišnosti však systematicky korespondují s tím, jak v daném typu korporace převažuje osobní či kapitálový prvek. V první kapitole bude pojednáno o základních pojmových znacích a specifikách jednotlivých forem obchodních společností s důrazem na jejich význam v kontextu podnikání. Kapitola druhá je věnována problematice členství v obchodní korporaci z pohledu jeho vzniku a zániku v různých formách obchodních korporací. Kapitola v komparativním pohledu popisuje originární a derivativní způsoby nabytí členství, následně pak dobrovolné a nedobrovolné způsoby jeho zániku. Třetí kapitola se soustředí na...
|
|
|
Specifika zadávání sektorových veřejných zakázek
Beran Kulhavý, Daniel ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Specifika zadávání sektorových veřejných zakázek Abstrakt Tato diplomová práce popisuje českou právní úpravu zadávání sektorových veřejných zakázek, cílem je poskytnout komplexní pohled na tuto problematiku. Právní úprava zadávání sektorových veřejných zakázek je odvětví práva veřejného zadávání, jež je specifické i tím, že dopadá i na subjekty soukromé povahy. Vlastní práce je rozdělená do dvou základních částí. První část popisuje stěžejní témata zadávání sektorových veřejných zakázek. Je zde popsán princip určení sektorové veřejné zakázky, rozdíl tohoto pojetí oproti předchozí právní úpravě, identifikace osob, které se mohou stát zadavateli veřejné zakázky a definice dalších pojmů, jež jsou pro sektorové veřejné zakázky typické. Dále je podrobně popsána problematika relevantních činností v odvětví plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství, dopravy, využití území pro poskytování služby letiště nebo přístavu, poštovních služeb a těžby. V rámci problematiky určení relevantních činností je popsána i analýza související judikatury. Druhá část práce analyzuje speciální ustanovení pro zadávání sektorových veřejných zakázek, které je upraveno formou speciálních ustanovení vůči obecnému režimu. Pozornost je věnována zejména výjimkám pro jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění...
|
|
|
Náhrada škody způsobená vadou výrobku
Sedláček, Jakub ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
78 Abstrakt Diplomová práce pojednává o vybraných aspektech zvláštní deliktní skutkové podstaty náhrady újmy způsobené vadou výrobku. Hlavní cíl této práce je podrobit kritickému rozboru aspekty spojené s pojmem výrobku a jeho vad. Práce analyzuje úpravu obsaženou v §§ 2939 - 2942 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to ve světle směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky, která je pomocí těchto ustanovení transponována do českého právního řádu. Byť je úprava této zvláštní skutkové podstaty součástí právního řádu již více než dvacet let, obsahuje stále mnoho nejasných či sporných oblastí, do kterých se autor práce snaží vnést světlo, a to zejména s přihlédnutím k obdobným úpravám v Německu a Rakousku. První část práce popisuje analyzovanou skutkovou podstatu obecným způsobem umožňujícím pochopení jejího účelu a systematiky. Druhá část práce je věnována analýze účelu směrnice 85/374 a vymezuje důsledky plynoucí z jejího unijního původu, jež je nezbytné zohlednit při výkladu tuzemské právní úpravy. Třetí část obsahuje analýzu pojmu výrobku, a nabízí řešení sporné otázky týkající se podřazení věcí nehmotných pod tento pojem. Obsah čtvrté části práce spočívá ve...
|
|
|
Obchodní podmínky a doložky v obchodních vztazích
Hošna, Vojtěch ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
Obchodní podmínky a doložky v obchodních vztazích Tato práce se zaměřuje na kontraktaci za pomocí obchodních podmínek v obchodně závazkových vztazích. Na subjekty těchto vztahů jsou kladeny vyšší nároky, a tudíž se v těchto případech ustanovení občanského zákoníku upravující problematiku obchodních podmínek budou vykládána odlišně, než v případě vztahů podnikatel - spotřebitel. Z počátku se pokusím vymezit samotný pojem obchodního závazkového vztahu a obchodních podmínek. Tato práce se kloní spíše k materiálnímu chápání obchodních podmínek. V dalších částech se práce zabývá samotnou funkcí a dělením obchodním podmínek. Zákon rozlišuje tzv. všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi. Na zmíněné organizace ale nejsou kladeny žádné další kvalitativní ani kvantitativní požadavky. Tyto obchodní podmínky jsou v privilegované pozici, co se týče jejich inkorporace. Aby se obchodní podmínky mohly stát součástí smlouvy, musí na ně smlouva především odkazovat. K platné inkorporaci je dále nutné jejich přiložení nebo musí být stranám známy. Výše zmíněné postupy jsou v práci detailně rozpracovány. Pokud jsou obchodní podmínky platnou součástí smlouvy, dochází na jejich obsahovou kontrolu dle § 1753, kdy ustanovení, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, jsou neúčinná....
|
|
|
Smlouva o úvěru se zaměřením na postavení banky jako věřitele
Bartušková, Klára ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou smlouvy o úvěru, a to z pohledu banky jako věřitele z úvěru. Úvodní kapitoly jsou věnovány specifikaci pojmu úvěru a jeho úloze v ekonomice, stejně tak právnímu vymezení smlouvy o úvěru a jejímu historickému vývoji. Následují kapitoly vymezující podmínky platného vzniku smlouvy o úvěru a definující její smluvní strany. Důraz je kladen na specifikaci postavení banky jako strany úvěrující. V další části práce je čtenář seznámen s jednotlivými otázkami již existující smlouvy o úvěru. Jedná se zejména o téma čerpání a splácení úvěru, měny, výše a úročení úvěru anebo o téma zajištění, všeobecných obchodních podmínek a v neposlední řadě též o otázku zesplatnění úvěru. Navazují kapitoly věnované realizaci práv z úvěru, s tím, že důraz je kladen na způsoby představující na rozdíl od standardního nalézacího řízení efektivnější alternativu. Pojednáno tak je o přímém prodeji, notářském zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti a institutu postoupení pohledávky. Zařazena je i kapitola věnující se arbitrabilitě sporů ze smluv o úvěru. Na tomto místě je upozorněno zejména na novelu zákona o rozhodčím řízení, která v návaznosti na nový zákon o spotřebitelském úvěru účinný od 1.12.2016 vylučuje možnost projednání sporu ze spotřebitelského úvěru před rozhodčím soudem. V...
|
|
|
Postavení sektorového zadavatele veřejné zakázky
Kolář, Filip ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Postavení sektorového zadavatele veřejné zakázky Abstrakt Tématem této diplomové práce je postavení sektorového zadavatele veřejné zakázky. Ačkoli nová právní úprava, tj. zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen "zákon"), již pojem "sektorový zadavatel" explicitně neobsahuje, koncepční pojetí zadávání veřejných zakázek v sektorových oblastech zůstalo de facto zachováno. Pro zdůraznění nejen této ale i některých dalších skutečností, dochází pak v této práci na několika místech k porovnání platné právní úpravy s právní úpravou předchozí. Práce se současně pokouší o komplexní uchopení oblasti zadávání sektorových veřejných zakázek a s tím souvisejících specifik zejména prostřednictvím komparace právní úpravy dopadající na zadávání sektorových veřejných zakázek a veřejných zakázek obecně. V první polovině práce dochází k vymezení obecných pojmů, které jsou pro předmět této práce stěžejní, tj. pojmy jako "zadavatel", "veřejná zakázka", "dominantní vliv", "zvláštní či výhradní práva", "relevantní činnost" apod. Kapitola třetí je nad rámec shora uvedeného doplněna dvěma praktickými příklady rozhodování Evropské komise o vyjmutí některých činností z působnosti směrnice 2004/17/ES. Kapitola čtvrtá pak neopomíjí vyzdvihnout důležitost právní regulace v případě zadávání veřejné...
|
|
|
Problematika in-house zadávání (vertikální spolupráce a sektorový in-house model)
Besplakhotnaya, Liliya ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je podrobná analýza celého procesu in-house zadávání veřejných zakázek z obecného pohledu, ale i hloubková analýza obou jeho forem - vertikální spolupráce a sektorového in-house modelu. Informace pro dané téma diplomové práce byly získávány zejména z právních předpisů České republiky i předpisů Evropské unie, z odborných komentářů a článků pojednávajících o právní úpravě veřejných zakázek a samotného in-house zadávání, z internetových zdrojů a rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Při vypracování byl použit deskriptivně analytický přístup, a zároveň jazyková, komparativní a teleologická metoda výkladu. Tato práce je členěna do čtyř hlavních kapitol, přičemž krátká úvodní kapitola obsahuje popis obecného smyslu a definici obou forem in-house zadávání. První hlavní kapitola rozebírá počátky a vývoj in-house zadávání v právních předpisech Evropské unie a významné relevantní judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Druhá kapitola je zaměřena na zakotvení podmínek in-house zadávání do právní úpravy České republiky, přičemž obsahuje analýzu správnosti transpozice evropské právní úpravy do té vnitrostátní a posouzení případných rozporů. Druhá polovina diplomové práce je věnována konkrétním formám in-house zadávání, třetí...
|
|
|
Sekundární cíle při zadávání veřejných zakázek
Bém, Matouš ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
RESUMÉ Cílem této práce je ukázat, že veřejné zakázky mohou sloužit jako legitimní nástroj pro prosazování sekundárních cílů. Pod pojmem sekundární či horizontální cíle rozumíme takové cíle, které nejsou nutně spojeny se samotnou podstatou veřejné zakázky - tj. s nákupem zboží, služeb či stavebních prací. Výklad je proveden zejména za použití deskriptivní a analytické metody, přičemž analyzována je právní úprava jak na české, tak na evropské úrovni. Vedle právních předpisů a odborné literatury byla hlavním zdrojem judikatura Soudního dvora Evropské unie, která hrála klíčovou roli při tvorbě základních mantinelů, ve kterých se dnes zadavatelé při uplatňování horizontálních aspektů musí pohybovat. První kapitola práce se věnuje nezbytnému vymezení právního rámce veřejných zakázek ve vztahu k možnosti sledovat sekundární cíle. V její druhé části jsou v tomto ohledu rozebrány nejdůležitější rozhodnutí soudního dvora. Zvláštní pozornost je věnována vývoji judikatury ve vztahu k možnosti uplatňování politiky zaměstnanosti ve veřejných zakázkách. V druhé kapitole, nazvané Taxonomie horizontálních aspektů, je nejdříve představen základní předpoklad pro to, aby mohlo být uplatnění konkrétních horizontálních aspektů legitimní. Vzhledem k dvojí povaze veřejných zakázek se totiž zadavatel musí vypořádat jak s právní,...
|
host ::
RSS.