|
|
Řešení sporů ve výstavbových projektech podle smluv FIDIC
Štolba, Petr ; Klee, Lukáš (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
a klíčová slova Řešení sporů ve výstavbových projektech podle smluv FIDIC Cílem této práce je poskytnout přehled a rozbor jednotlivých mechanismů řešení sporů, které nabízí smluvní vzory FIDIC. Spory však ve stavebnictví vždy byly, jsou a je jisté že i budou. Tyto spory mají mnohdy počátek ve špatně vytvořené smlouvě, nebo v jejím nerespektování. Nastane-li nějaký spor, je nutné ho vyřešit rychle a s minimálními náklady. Proto je nutné, aby smlouvy obsahovaly efektivní nástroj pro řešení sporů. Vzory FIDIC tento nástroj obsahují jako propracovaný několikastupňový systém řešení sporů, který je v kontextu českého práva a právní teorie představen ve 4 částech této práce. První část obsahuje obecné uvedení do problematiky výstavbového projektu, světa FIDIC a představení jednotlivých vzorů smluv FIDIC. V České republice jsou nejčastěji používané smluvní vzory FIDIC pro úpravu vztahu mezi objednatelem a zhotovitelem vzory duhové edice z roku 1999, proto je v práci kladen důraz na představení jejich vnitřní organizace a jednotlivých instancí v řešení sporů. Druhá část se věnuje institutu Správce stavby, který je první instancí řešení sporů představované v rámci duhové edice z roku 1999. V rámci této části je zmíněna i komparace řešení sporů ve smluvních vzorech White book z roku 2006 a 2017, které jsou...
|
|
|
Změna smlouvy na veřejnou zakázku
Milev, Ivan ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Změna smlouvy na veřejnou zakázku Abstrakt Cílem této diplomové práce je komplexně analyzovat platnou právní úpravu změny smlouvy, či lépe řečeno závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, obsaženou v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek a v evropském právu, a rovněž ji zasadit do širšího kontextu závazkového práva, které upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dále se práce snaží poukázat na některé výkladové problémy, které současnou právní úpravu provází, a nedostatky, které mají vliv na její aplikovatelnost. Práce je rozčleněna do pěti kapitol, kdy v první kapitole jsou představeny obecné soukromoprávní pojmy závazek a smlouva, které jsou následně ve druhé kapitole zasazeny do prostředí práva veřejných zakázek. Třetí kapitola řeší z obecného hlediska hlavní téma této práce, tedy nastiňuje účel, historii a současné zakotvení a strukturu platné právní úpravy, a dále předestírá problematiku zasazení zakázkové úpravy změny závazku do obecné úpravy občanskoprávní za současného reflektování jejího autonomního postavení vycházejícího z evropského práva, což nevyhnutelně vyvolává konflikty, na které autor poukazuje. Ve čtvrté kapitole jsou analyzována jednotlivá pravidla pro určování podstatných a nepodstatných změn obsahu závazku, kde je ve zvláštní podkapitole demonstrována jejich...
|
|
|
Obsah povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře
Brůnová, Marie ; Tomášek, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Obsah povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá obsahovou náplní dílčích povinností, které se souhrnně nazývají "péče řádného hospodáře". Žádná z povinností, které jsou v práci rozebrány, a které tvoří názvy jednotlivých kapitol nestojí osamoceně, nýbrž je nutné poměřovat je v jejich vzájemné souvztažnosti, jako celek. K tomu, aby povinná osoba dostála povinnosti péče řádného hospodáře, musí dojít ke kumulativnímu splnění všech dílčích povinností, které jsou v textu práce rozebrány, a to u každého právního jednání, které taková povinná osoba činí. Práce se dělí na pět hlavních částí. První část se zabývá historickým exkurzem, který dokresluje vývoj institutu péče řádného hospodáře, dále je zde vymezen okruh osob, které jsou takovou povinností v rámci výkonu své funkce obtíženy. Nastíněn je zde i procesní institut důkazního břemena a s tím související otázka, zda-li je povinnost péče řádného hospodáře povinností zákonnou - subjektivní, nebo smluvní - objektivní. Druhá část je zaměřená na povinnost loajality a popisuje přístup k chápání zájmu obchodní korporace. Konečně se tato část zabývá i otázkou, zda povinnost loajality přetrvává i po zániku funkce člena voleného orgánu. Třetí část se váže na téma výkonu funkce na základě potřebných znalostí. V této části je dále...
|
|
|
Sportovec jako podnikatel
Perušič, Ondřej ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kohout, David (oponent)
Sportovec jako podnikatel Abstrakt Jako téma své diplomové práce jsem si vybral oblast poměrně rozsáhlou, a to působení sportovce v roli podnikatele. Tato práce si však klade za cíl nahlížet na sportovce pouze optikou obchodního práva a snažit se zodpovědět otázky s tím spojené. Cílů této práce by mělo být hned několik. Hlavním, nejvíce obecným cílem je poukázat na krajně neuspokojivý stav právní úpravy profesionálního sportu u nás, a to zejména v oblasti sportů povahou kolektivních. V rámci toho bych rád poukázal i na elementární nedostatky na poli terminologie a některé více i méně výrazné odlišnosti podnikatele standardního, jak jej všeobecně známe, a sportovce v roli podnikatele vystupujícího ve sportu. Poslední dvě kapitoly jsem se rozhodl věnovat dvěma dle mého názoru nejobsáhlejším oblastem sportovcova postavení - smluvním závazkům a právní ochraně sportovce včetně její systematiky a aktuálních problémů spojených s domáháním se svých práv soudní i mimosoudní cestou. V případě smluvních závazků se práce věnuje nejdříve specifikům kontraktačního procesu ve sportovním prostředí a následně charakteristice jednotlivých druhů smluv, které sportovec v roli podnikatele zpravidla může uzavírat. Poslední kapitola je věnována pouze krátce soudní ochraně sportovcových práv a podrobněji rozhodčímu řízení, jakožto...
|
|
|
Soutěž o návrh v kontextu zadávání veřejných zakázek
Gerychová, Kateřina ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou soutěže o návrh jako institutu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a zkoumá jej v celé šíři především se zohledněním praktických překážek realizace soutěží o návrh. Cílem této práce je komplexně zanalyzovat právní rámec soutěže o návrh v teorii i praxi, přiblížit tak poměrně okrajové, leč zajímavé téma problematiky zadávání veřejných zakázek a upozornit na jeho problematické nebo nevyjasněné aspekty. Práce zohledňuje také rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jako orgánu dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy. Vzhledem k početní převaze architektonických soutěží o návrh oproti jiným typům soutěží je zvýšená pozornost věnována právě těmto druhům soutěží. Z toho důvodu je rovněž zohledněn vliv České komory architektů jako profesní samosprávné organizace. Diplomová práce je rozdělena na pět hlavních částí, přičemž první a druhá část jsou spíše teoretického rázu, zatímco ostatní části jsou zaměřeny prakticky a vyzdvihují sporné otázky, které vyplývají z praktické realizace soutěží o návrh. Nejprve je stručně a obecně představena právní úprava zadávání veřejných zakázek v České republice za účelem zasazení soutěže o návrh do kontextu relevantní právní úpravy. Dále je popsána...
|
|
|
Jednostranné změny obchodních podmínek
Šípošová, Miroslava ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Josková, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje jednostranné změně obchodních podmínek. Zaměřuje se zejména na smluvní změnu upravenou v ustanovení § 1752 občanského zákoníku, které má reagovat na potřeby vzešlé z masového uzavírání obchodních smluv. Souhrnným cílem práce je zhodnocení vhodnosti formulace ustanovení § 1752 občanského zákoníku vzhledem k jeho účelu deklarovanému v důvodové zprávě. Práce se tak zaměřuje na českou právní úpravu a zapracovává relevantní judikaturu jak českých soudů, tak Soudního dvora Evropské unie. Práce obsahuje kromě úvodu a závěru dvě hlavní kapitoly. První kapitola je věnována obecnému teoretickému rámci obchodních podmínek. V rámci ní je vymezen pojem obchodních podmínek a jejich druhy a dělení, inkorporace obchodních podmínek do smlouvy, včetně inkorporace do adhezních smluv, a jejich obsah s důrazem na překvapivá ujednání a kolizi obchodních podmínek. Záměrem této části je zdůraznit výkladové problémy a názorové střety, které se k tomuto teoretickému rámci váží. Druhá kapitola je řazena od obecného ke konkrétnímu a postupně se věnuje obecné problematice změně obchodních podmínek, možným výjimkám závisejícím z části na vůli jedné strany a následně samotnému ustanovení § 1752 občanského zákoníku a jeho použitelnosti ve spotřebitelských smlouvách. Dílčím cílem práce je zhodnocení...
|
|
|
Odpovědné zadávání veřejných zakázek
Kubíska, Pavel ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
Odpovědné zadávání veřejných zakázek Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje problematice odpovědného zadávání veřejných zakázek v České republice. Odpovědným zadáváním se v kontextu této práce rozumí takové zadávání veřejných zakázek, při kterém je krom uspokojení primárná potřeby zadavatele uspokojena, či částečně uspokojována i potřeba jiná, která je většinou zakotvena v přijatých politikách státu. Jde tedy o maximální využití vynaložených finančních prostředků. Cílem této práce je popsat právní stav zadávání veřejných zakázek v České republice a pospání možností pro odpovědné zadávání, které zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek zadavatelům nabízí. Tato práce je členěna na úvod, sedm kapitol a závěr. První kapitoly jsou věnovány pramenům práva veřejných zakázek a základním pojmům. Dále zde jsou popsány základní zásady práva veřejných zakázek. Následující kapitoly se již detailněji věnují pojmu odpovědného zadávání veřejných zakázek a možnostem, které má zadavatel pro takovéto zadávání, a to včetně popsání možnosti využití metody Best value approach. Kapitola šestá se stručně zaměřuje na problematiku odpovědného zadávání a ochrany hospodářské soutěže ve světle rozsudku Krajského soudu v Brně a rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V poslední kapitole jsou představeny mé návrhy...
|
|
|
Uzavírání adhezních smluv podnikatelem
Iskendri, Fasih ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Adhezní smlouvy, jakožto svébytná kategorie smluv, byly právní doktrínou identifikovány již v rámci české legislativy však byly poprvé zohledněny až s příchodem nového občanského zákoníku, jenž vstoupil v účinnost v současnosti se praktičnost jedná o nejrozšířenější druh smluv, jenž díky rychlosti uzavírání nachází největší uplatnění při masové kontraktaci, na místech s širokou základnou na straně poptávajících subjektů, typicky spotřebitelů. Zásadní roli při formování t kteří jakožto primární producenti a poskytovatelé služeb využili potenciál adhezních smluv a dodnes jsou jejich nejčastějšími navrhovateli. Tato diplomová práce se věnuje zejména procesu uzavírání adhezních smluv podni Důraz je kladen na jednotlivé smluvní fáze, jak jsou specifické a čím se liší od tradičního způsobu uzavírání smlouvy. Je vyhodnocen potenciál využití adhezní kontraktace a jeho významu ve společnosti. Jednotlivé smluvní fáze a způsoby uzavírání j reálnou praxí spotřebitelských i podnikatelských vztahů. Hlavním záměrem občanskoprávní úpravy adhezních smluv je ochrana slabší strany. Proto se tato práce zaměřuje i na různé postupy a kritéria, která je zapotřebí dodržet, aby smlouva vznikla platně a její doložky splňovaly zákonné požadavky. Občanský zákoník na rozdíl od svého inspiračního zdroje poskytuje ochranu v rámci adhezní...
|
|
|
Ochranná známka Společenství a její srovnání s národní ochrannou známkou - Se zaměřením na jednotnou povahu ochranné známky Společenství a absolutní důvody odmítnutí ochrany
Beránková, Alena ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Ochranná známka Společenství a její srovnání s národní ochrannou známkou - se zaměřením na jednotnou povahu ochranné známky Společenství a absolutní důvody odmítnutí ochrany Abstrakt Komunitární systém ochranných známek existuje od roku 1994, kdy bylo přijato Nařízení 40/94/EC, o Ochranné známce Společenství. Ačkoliv je evropský systém mladší než národní systémy, nelze říci, že by se jednalo o systém méně užitečný, obzvlášť s ohledem na počet zapsaných ochranných známek Společenství. Právní úprava ochranných známek je velmi rozsáhlá, rozhodla jsem se tedy soustředit pouze na její část, tj. jednotnou povahu, jakožto zvláštní vlastnost ochranné známky Společenství, a dále na absolutní důvody odmítnutí ochrany a jejich porovnání v rámci evropského a českého systému ochranných známek. Úprava registrace ochranných známek je velmi podobná v obou systémech, přesto zde můžeme nalézt rozdíly, jako např. začlenění zlé víry mezi absolutní důvody pouze v národním systému. Účelem mé práce je porovnat tyto dva systémy ochranných známek - komunitární úroveň a národní úroveň, a poskytnout jejím čtenářům pomocí analýzy příslušných judikátů ESD určité vodítko pro použití obecných pravidel, jež jsou při registraci známky aplikována. Má diplomová práce je tvořena čtyřmi kapitolami. První, úvodní, kapitola popisuje historii...
|
|
|
Společníci v jednotlivých formách obchodních společností
Štěrba, Petr ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
Závěr Ambicí mé práce, jak bylo předesláno, nebylo podat vyčerpávající přehled všech práv a povinností společníků jednotlivých forem obchodních společností, ale omezil jsem se na některá, v úvodu vymezená specifická práva a povinnosti společníků. Zároveň jsem se snažil jak o srovnání těchto práv a povinností podle jednotlivých forem společností, tak vystihnout obecnější charakter a smysl právní úpravy, a to i proto, že příslušná oblast právních vztahů by měla být relativně brzy nově komplexně upravena. V první kapitole jsem představil základní pojmy, s kterými pracuje právní úprava v oblasti práv a povinností společníka, zejména pojem obchodní společnost, pojem společník obchodní společnosti a podíl na obchodní společnosti ve vztahu k právům a povinnostem společníků. V druhé kapitole jsem vybraná práva a povinnosti zkoumal z obecného hlediska. Jako nejpodstatnější rozlišení pro naše účely se jeví dělení na společnosti osobní a společnosti kapitálové a jako určující se jeví vazba společníka a společnosti, u společností osobních mnohem užší než u společností kapitálových. Ve třetí kapitole jsem se věnoval hlouběji specifikům jednotlivých forem společností, stále s ohledem na vybraná práva a povinnosti, neztrácel jsem však ze zřetele vzájemné srovnávání. Příležitostně jsem si přitom všímal oblastí a otázek,...
|
host ::
RSS.