Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 175 záznamů.  začátekpředchozí103 - 112dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
České dívčí školství ve Znojmě ve 20. století
Drozdová, Anna Marie ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
česky Vývoj českého školství ve Znojmě, vývoj dívčího školství ve Znojmě, české dívčí školství ve Znojmě, německé dívčí školství ve Znojmě, ženská emancipace, národní obrození ve Znojmě, Odborná škola pro ženská povolání Vlasta ve Znojmě, osobnosti českého a dívčího školství ve Znojmě, životopisy, Jan Vlk, Eduard Krechler, Karel Polesný
Vývoj správy Československých státních drah v letech 1918-1938
Lexa, Jaroslav ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Cílem této práce je prezentovat vývoj správní struktury Československých státních drah (ČSD) v letech 1918 až 1938. V úvodu práce se budu věnovat historii železnic v období let 1918 - 1938, včetně postátnění největších soukromých železničních společností a vliv těchto událostí na správní strukturu Následovat bude stručný popis správy rakouských a uherských státních drah na území budoucího Československa, ze které vyšla i struktura správy budoucích ČSD. Poté se budu věnovat počátkům správní struktury ČSD po vzniku republiky a jejímu vývoji v celém sledovaném období. Tato část práce bude zejména o členění Ministerstva železnic, jednotlivých Ředitelství státních drah a dalších organizačních složek ČSD. Doplněna bude krátkými medailonky všech ministrů železnic a rozčleněním tratí mezi jednotlivá Ředitelství státních drah. Celou práci bych chtěl zakončit vlivem mnichovských událostí na zmíněnou strukturu, stručným vývojem správy v následujících obdobích a porovnáním se současným stavem.
Augustin Navrátil a jeho disidentská činnost
Kordíková, Marta ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Augustin Navrátil Tato diplomová práce se zabývá osobností Augustina Navrátila (1928-2003), moravského katolického aktivisty z Lutopecen na Kroměřížsku. Navrátilovi dosud nebyla uceleně věnována žádná publikace, ačkoliv se jedná o autora největší petice požadující náboženskou a s ní rovněž spojenou občanskou svobodu v socialistickém Československu (1988, 600 000 signatářů). Jedná se tedy o první pokus biograficky postihnout postavu a motivace tohoto rolníka, hradlaře, lidoveckého politika, chartisty ale i manžela a otce devíti dětí od jeho narození, rodinného zázemí až po počátky a vrchol jeho společenského působení. V textu se budeme věnovat dvaadvaceti otevřeným dopisům, v nichž upozorňoval na nelegální jednání komunistické moci, rovněž jeho třem peticím (1978, 1985 a 1988) i samizdatovému časopisu Křesťanské obzory, který vydával se skupinou spolupracovníků od června 1988 až do července 1990. Za své aktivity nebyl jako většina českých disidentů odsouzen k pobytu ve vězení, ale musel nedobrovolně podstupovat psychiatrická vyšetření a následovná léčení. Diagnostikována mu byla tzv. paranoia querulans, v českém prostředí častá duševní nemoc bojovníků za spravedlnost. Nepředstavíme však jenom Navrátila, ale i okruh jeho nejbližších pomocníků a zmíníme se i celosvětové podpoře, jež se katolíkovi z...
Češi na světových výstavách
Ulmanová, Kristýna ; Hlavačka, Milan (oponent) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Kristýna Ulmanová: Češi na světových výstavách Anotace a klíčová slova: V úvodu diplomové práce autorka stanovuje typologii českých cestovatelů, kteří navštívili některou ze světových výstav ve druhé polovině devatenáctého století. Práce se poté v rámci této typologie zaměřuje na dva typy cestovatelů, a to konkrétně na typ cestovatele-turisty a typ cestovatele-vzdělance. Typ cestovatele-turisty je nejprve vymezen pomocí dobového chápání pojmu "turista". Poté jsou popsány podmínky, v jakých čeští turisté cestovali na světové výstavy, kde se ubytovávali a jak se stravovali. Následně autorka analyzuje důvody, proč český cestovatel-turista na světové výstavy jezdil, jaká byla jeho očekávání a zda tato očekávání odpovídala realitě. Práce také zachycuje vznikající fenomén hromadných zájedzů do zahraničí. Část práce se rovněž zabývá kulturními stereotypy a sebereflexí českých turistů, jejichž podnětem byla konfrontace s cizinou a jejími obyvateli. Cestovatel-vzdělanec je charakterizován prostřednictvím srovnání s cestovatelem-turistou. Dále autorka věnuje pozornost mezinárodním kongresům, které byly součástí světových výstav a kterých se cestovatelé-vzdělanci často účastnili. Na příkladě Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách je ukázáno, jak byli vysíláni zástupci některých spolků na světové výstavy. V...
Krucemburk a život koželužské rodiny Skřivanových-Binkových 1623-1948
Slavík, Jiří ; Velek, Luboš (oponent) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Předložená rigorosní práce (rozšířená magisterská diplomová práce) představuje historickou sondu do každodenního života a zajímavých osudů starobylé koželužské rodiny Skřivanových - Binkových z východočeského městečka Krucemburk na Českomoravské vrchovině. V časovém rozmezí od první poloviny 17. století až po nástup komunismu a znárodnění rodinné živnosti (1948) se tak stáváme svědky postupného přerodu venkovské řemeslnické dílny a manufaktury v moderní průmyslový podnik. Čtenáři jsou zároveň přiblíženy jednotlivé významné osobnosti koželužského rodu, které vynikly v průběhu staletí také v oblasti obecní správy, osvěty, politiky, kultury a výtvarného umění. Zvláštní pozornost je věnována dosud zanedbávaným tématům - urbanistickému a stavebnímu vývoji městečka, proměnám okolní krajiny, hmotné kultuře.
Místa paměti bitvy u Chlumce: pomníky, na které se "nezapomíná"
Kessler, Vojtěch ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Dynamické procesy a diskontinuity historického vývoje, kterých jsme byli na našem území svědky v průběhu minulého století, si vyžádaly svou daň. Stejně jako poznamenaly tisíce a miliony lidských osudů, zasáhly také pomníky. Tyto zdánlivě neměnné a zubu času odolávající památky minulé doby zažívaly stejná období slávy a zmaru jako lidé, kteří je stavěli, oslavovali a kteří na ně vzpomínali. A to vše bez ohledu na skutečnost, zda jsou tyto pomníky místy paměti. Neboť konsensuální shoda na všech významech (tj. materiální, symbolický a funkční) takový pomník z jeho druhého života nikterak "nevytrhává". S úspěchem lze vznést námitku, že chlumecké pomníky v jistých dobách bezpochyby dosahovaly všech tří výše zmíněných významů, o jitření paměti nemluvě. Stejně tak je zcela očividné, že v dnešní době bychom je za místa paměti mohli označit jen velmi stěží. Znamená to tedy, že místa paměti nejsou žádnou objektivně existující konstantou, nýbrž dynamickým jevem, který podléhá stejným změnám a procesům jako kolektivy, které je za místa paměti označily a které je za ně považovaly. Paměť bitvy s mnohonárodnostní účastí se během let stala ritualizovaným prostorem pro demonstraci německé sounáležitosti, odhodlanosti a slavné vojenské minulosti. Sto let od vzpomínaných událostí podléhá paměť na bitvu, petrifikovaná do...
Destrukce a rekonstrukce emauzského klášterního kostela 1945-2003: diskuse - realizace - vyznění
Kadeřábek, Vratislav ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Práce pojednává stručněji o dějinách pražského kláštera Na Slovanech, v podrobnější podobě podává výklad o stavebním vývoji klášterního kostela. Věnuje se okolnostem náletu na Prahu za druhé světové války, který celý komplex vážně poškodil. Rozebírá rekonstrukční práce v poválečném období, zejména dostavbu západního průčelí klášterního kostela na konci šedesátých let.
Jan Herben. Politik, novinář, spisovatel (1857-1936)
Spálenková, Jana ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce Jan Herben. Politik, novinář, spisovatel (1857-1936) je biografií, zpracovanou na základě literatury, vlastních Herbenových prací a především dosud nevytěženého archivního materiálu. Soustřed'uje se zvláště na činnost významného žurnalisty a spisovatele na přelomu 19. a 20. století. Součástí práce je přiblížení vztahu Jana Herbena k jeho budoucí ženě Bronislavě a v této souvislosti průhled na perspektivy ženy, která se stává manželovi nejen manželkou, ale i pracovním partnerem. Zároveň je v práci charakterizován vztah Jana Herbena k Tomáši Garrigue Masarykovi a naopak.
Rokycany v druhé polovině 19. století. Kulturně-osvětové spolky a jejich činnost
Perková, Kateřina ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce Rokycany v druhé polovině devatenáctého století. Kulturně - osvětové spolky a jejich činnost osvětluje jejich působení na základě literatury a dosud nevytěžených archivních pramenů. Je zaměřená na činnost pěveckého, tělovýchovného, dámského dobročinného a vzdělávacího a čtenářsko-zábavního spolku. Soustředí se na působení těchto spolků od šedesátých let devatenáctého století do konce tohoto století s přesahem do roku 1914. Práce ukazuje v první části základní činnost těchto spolků v rámci města a ve druhé části osvětluje jejich nadregionální vztahy a podíl účasti na českém národním životě. Zároveň představuje některé regionální osobnosti významně působící právě v těchto spolcích.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 175 záznamů.   začátekpředchozí103 - 112dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Hlavačka, Marek
4 Hlavačka, Martin
2 Hlavačka, Miroslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.