|
|
Býti jedno jen: Základy Spinozovy ontologie
Vašíček, Jan ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Práce se zabývá analýzou základních tezí Spinozovy ontologie, jak jsou představeny především v první knize Etiky. S tím je spojena snaha načrtnout pojmové schéma, které by tuto ontologii přehledně vystihovalo. Jádro textu tvoří zkoumání několika důležitých metafyzických kategorií, které definují prostor Spinozovy substanciální ontologie. Jmenovitě se jedná o téma kvantity a diference, existence a kauzality, imanence a konečnosti. Tyto kategorie představují určitou zobecněnou linku argumentace, v níž se objeví některé z tradičních problémů bádání o Spinozově metafyzice, jako jsou například problém sdíleného atributu či otázka vztahu substance a atributu. Vyústěním práce je interpretace vyplývání přírody z Boha a jejich vztahu na základě předchozích zjištění. 1
|
|
|
Pátý Bentham
Kopecký, Robin ; Hill, James (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
"Největšího štěstí pro největší počet" jistě populárně shrnuje Benthamův utilitarismus, ale nevystihuje teorie zakládající Benthamovu morální a politickou filosofii. Koncept "Pátého Benthama" se snaží konzistentně popsat tohoto plodného myslitele na cestě od ontologie k základům morálky. V práci je uveden historický rámec principu užitku a jeho důkaz se zřetelem na lidské motivace, které jsou užity v části důkazu principu užitku. Ačkoliv je Benthamova psychologie redukcionistická, má silnou vysvětlující schopnost. Centrální tezí příspěvku je pojetí morální filosofie Benthama jako vyústěním jeho ontologie a analýzy jazyka. Princip užitku, který je založen na naturalistické ontologii a jazykové teorii fikcí, bude objasněn pomocí klasifikace entit a operací parafráze a frazeoplerózy. Na závěr jsou uvedeny problematické aplikace principu užitečnosti na hedonistický kalkulus a osobní etiku.
|
|
|
Dennettova kritika kválií
Kubelková, Kateřina ; Hill, James (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
Tématem této práce je Dennettova kritika filosofického pojmu "kvália". Nejprve je představen pojem "kvália" a významy, jichž v rámci filosofie nabývá. Dále jsou uvedeny čtyři myšlenkové experimenty sloužící jako argumenty ve prospěch existence kválií spolu s Dennettovou reakcí vůči těmto myšlenkovým experimentům. Poté je představena Dennettova kritika kválií jakožto bezprostředně přístupných, nepopsatelných, niterných a soukromých vlastností vědomých mentálních stavů, přičemž je upozorněno na jednu z nejčastějších námitek proti této kritice - Dennettovo pojetí kválií je příliš úzké a kvália bychom mohli zachovat v umírněnější podobě. Následně je v práci načrtnuto takové skromnější pojetí - fenomenální vědomí. Práce se snaží ukázat, že ani pro fenomenální vědomí není v Dennettově heterofenomenologii a mnohanáčrtovém modelu vědomí místo a Dennett je vůči tomuto pojmu stejně skeptický jako vůči kváliím. V závěru práce je nastíněna otázka, zda je skutečně nutné vzdát se pojmu fenomenálního vědomí, pokud chceme vědomí zkoumat vědecky, tedy z pozice třetí osoby.
|
|
|
Consciousness in Nature. A Russellian Approach
Mihálik, Jakub ; Hill, James (vedoucí práce) ; Hvorecký, Juraj (oponent) ; Coleman, Sam (oponent)
Jakub Mihálik: Consciousness in Nature. A Russellian Approach Abstrakt Tato práce má za cíl poskytnout filosofickou odpověď na otázku, jak může fenomenální vědomí neboli prožívání (experience) existovat ve fyzickém světě, tj. ve světě, který nám popisují přírodní vědy. Práce sestává ze tří částí: v první části (kap. 1) pojednávám o pojmu fenomenálního vědomí a uvádím jej do protikladu k jiným pojmům vědomí běžným v literatuře. Dále ukazuji, že projekt, o který mi jde v této práci, je přirozené chápat jako součást obecnějšího projektu hledání stereoskopického pohledu na člověka, který Wilfrid Sellars považoval za klíčový úkol pro filosofii své doby. V druhé části práce (kap. 2 až 4) předkládám detailní zhodnocení pokusů o materialistickou redukci vědomí. Zatímco v kap. 2 zkoumám a podrobuji kritice apriorní fyzikalismus (Dennett, Lewis, Rey atd.), vkap. 3 a 4 se zaměřuji na novější, aposteriorní fyzikalismus a především na jeho vlivnou variantu zvanou strategie fenomenálních pojmů (Loar, Papineau, Levinová, Schroer atd.). Jedna obtíž, které aposteriorní fyzikalismus čelí, spočívá v tom, že, jak se pokoušejí ukázat Nida-Rümelinová, Goff a další, toto stanovisko není slučitelné s přesvědčivou tezí, že nám naše fenomenální pojmy poskytují bohaté poznání povahy svých referentů. Předkládám novou verzi argumentu...
|
|
|
Metafyzika pozdního Wittgensteina
Shchelkalin, Dmitry ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Předkládaná interpretace Wittgensteinových spisů má za cíl vyjasnění dílčích aspektů jeho díla s důrazem na témata pojetí jazyka a metody filosofie v dílech Tractatus Logico- Philosophicus, Filosofická zkoumání, O jistotě a dalších. Možnosti chápání Wittgensteinova postoje v rámci klasických filosoficko-teoretických kategorií ukazuje na základě rozboru gramatických pravidel jazyka jakožto životních forem a objektivních jistot a jejich aplikování v rámci požadované metody filosofie na skutečnost, že běžné kategorie nejsou vůči Wittgensteinově pozici zcela kompatibilní, tudíž navrhuji umírněné realistické chápání jeho sémantiky při neopomenutí pragmatického přesahu v non-strukturalistickém pojetí. Sledováním hlavních Wittgensteinových myšlenek a metod jejich předložení od raného po pozdní období nám umožní eliminovat nepatřičné interpretace - tím myslím především metafyzické a ontologické konotace, jež se vázaly na rané období. Ukazuje se, že tyto konotace nelze doložit ve zkoumaných textech v žádné jednoznačné a explicitní teorii, jakkoli je v jeho díle jinak zcela patrná návaznost v tom, jak k jednotlivým tématům přistupoval. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Filozofické možnosti otázky po osobní identitě
Endrle, Jaroslav ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
(česky) Tématem této práce je problém osobní identity. Jejím cílem je nalézt altrnativní způsob položení a řešení této otázky. K dosažení toho je zvolen následující postup. Nejprve jsou vytknuty tří hlavní problematické body, které určují směr, jímž se ubírají diskuze vedené na toto téma především v rámci analytické filozofie. Těmito předpoklady jsou - ontologické pojetí identity, logická disociabilita mysli a těla a metoda myšlenkového experimentu. Hlavní část práce lze chápat jako návrh cesty vedoucí k překonání jich samotných i těžko řešitelných problémů, k nimž vedou. Ta začne na konci první části obecnou kritikou ontologického pojetí identity a představením alternativního epistemického pojetí identity. V druhé a klíčové části práce je představeno schéma teorie konceptuálního systému. Právě v něm nalezneme alternativní rámec, v němž má být otázka identity osoby řešena. Jeho zavedením bude zablokována logická disociabilita kritérií identity osoby. Zároveň v něm bude fundováno epistemické pojetí identity. Na konci druhé části práce pak bude naznačen původ i funkce konceptu osoby v konceptuálním systému. Budu tvrdit, že se koncept osoby vyvinul z konceptu role, který slouží k organizaci kooperativních aktivit. Po přehodnocení pojetí identity a navržení konceptuálního rámce, jehož použití umožňuje...
|
|
|
Pojetí objektu jakožto komplexu percepcí u Davida Huma
Fršlínek, Jan ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce pojednává o objektu (jakožto komplexu percepcí) a s daným tématem souvisejícími otázkami v kontextu filosofie Davida Huma, jak je obsažena především v první knize jeho díla Treatise of Human Nature a rovněž s přihlédnutím k dílům Enquiry Concerning Human Undestanding a An Abstract of A Treatise of Human Nature a dalším titulům primární a sekundární literatury. Tematizováno je v tomto kontextu tedy nejprve Humovo pojetí percepcí jako takové (a to na základě první kapitoly Treatisu, Of ideas, their origin, composition, connexion, abstraction etc.). Poté je v souvislosti s předchozím pojednáno i o Humově pojetí identity (především objektu-tělesa) a jeho koncepce individuace, resp. i stálosti a koherence. (a to na základě čtvrté kapitoly Of scepticism with regard to senses). Na konci práce jsou kontrastovány různé možné typy objektů, jež lze (dle autora této práce) chápat jako komplexy percepcí a poté je nabídnuto schéma hypotézy o individuaci tzv. materiálních těles (bodies) v prostoru.
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Naturalizace vědomí a smysl subjektivity
Toráčová, Pavla ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Tématem práce je problém existence vědomí ve fyzikálním světě. Východiskem je odmítnutí převládajícího přístupu v současné filosofii mysli, jenž pojednává fenomenální vědomí odtrženě od intencionality, a příklon k názoru, že fenomenální charakter vědomí a intencionalita jsou neodlučitelné a není možné porozumět jednomu, aniž bychom porozuměli druhému. Otázka existence vědomí ve fyzikálním světě je tedy nahlížena jako otázka existence (vědomé) intencionality ve fyzikálním světě. S cílem získat takovou analýzu intencionality, která na jedné straně podrží její fenomenální charakter s perspektivou první osoby a na druhé straně nám umožní nahlédnout, jakým způsobem může být takto neredukovaná intencionalita realizována ve fyzikálním světě, jsou diskutovány úvahy Petera Strawsona, G. E. M. Anscombové, Tima Crana, Colina McGinna a Johna Searla. Výsledkem těchto analýz je náčrt takového pojetí intencionality, jež dovoluje chápat fundamentální vrstvu intencionality jako proces ve fyzikálním světě a vyšší vrstvy intencionality jako rozvinutí této fundamentální vrstvy. Pro toto pojetí jsou klíčové dvě teze: vývoj intencionality od fundamentální vrstvy k vyšším vrstvám je pochopitelný pouze z perspektivy první osoby; v úvahách o existenci vědomí ve fyzikálním světě je nezbytné být si vždy vědom smyslu toho...
|
|
|
Modern Theories of Consciousness and the Elusiveness of Subjectivity
Košová, Michaela ; Hill, James (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou správného konceptuálního přístupu k vědomí. Začíná tezí, že klíčová charakteristika vědomí - jeho subjektivní aspekt - je výslovně nezachytitelná. Pro porozumění povahy této nezachytitelnosti se volně inspirujeme Karlem Jaspersem (z kontinentální tradice) a jeho myšlenkou "rozštěpení na subjekt a objekt", přičemž jejím hlavním bodem je uvědomění, že vědomý subjekt je v principu nezpředmětnitelný a nikdy nemůže být uspokojivě zachycen zpředmětňujícím myšlením. Tato hlavní myšlenka je pak aplikována na různé moderní teorie vědomí (vycházející z analytické tradice) se záměrem prozkoumat a demonstrovat do jaké míry každá z těchto teorií přehlíží nebo uznává specifickou neredukovatelnost vědomí na objektivně popsatelné fenomény. Zjišťujeme, že J. J. C. Smart subjektivitu ze své teorie identity úplně vynechává, protože chápe realitu jako objektivně zachytitelnou ve všech jejích aspektech. Colin McGinn přichází se zajímavým vysvětlením našich potíží s chápáním vědomí jako součásti fyzikálního světa a tvrdí, že jsme "kognitivně uzavřeni" vůči řešení problému propojení mysli a těla. Na druhé straně ale dochází k závěru, že řešení založené v zpředmětňujících termínech v principu existuje, a mohlo by být dostupné myslím nám nadřazeným - nezachytitelnost subjektivity...
|
host ::
