|
|
Aplikace teorie střetu civilizací na konflikty Jižního Kavkazu
Šilhán, Vojtěch ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Cílem této práce je zjistit, do jaké míry je možné aplikovat koncepci střetu civilizací Samuela Huntingtona na spor o Náhorní Karabach. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První z nich se zabývá shrnutím Huntingtonovy publikace Střet civilizací: Boj kultur a proměna světového řádu. Na jejím konci jsou stanoveny čtyři předpoklady platnosti hypotézy střetu civilizací. Druhá kapitola se zabývá analýzou konfliktu v Náhorním Karabachu, přičemž důraz je kladen na důvody vzniku konfliktu a roli primárních, sekundárních a terciárních aktérů. Následně je vyhodnoceno naplnění předpokladů vytyčených v první kapitole.
|
|
|
Budování pověsti státu v období studené války
Matoušková, Martina ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Práce porovnává západní a sovětský přístup k budování pověsti státu v období studené války. V první kapitole jsou vysvětleny pojmy veřejná diplomacie, propaganda a agitace a popsány zásadní momenty studené války. Druhá kapitola popisuje americký a britský přístup k veřejné diplomacii po 2. světové válce a zabývá se západními nástroji a metodami používanými k budování image státu v zahraničí. Třetí kapitola popisuje sovětskou propagandou a její aparát uvedeného období a čtvrtá kapitola srovnává a hodnotí západní a východní přístupy. Ukazuje se, že i přes vlastnosti způsobené rozdílností demokratické a totalitní formy stát byla struktura a instituce používané k budování pověsti státu v zahraničí v období studené války u obou protivníků velmi podobná.
|
|
|
The analysis of different position of the Slovak and the Czech Republic on the question of recognition of independent Kosovo
Zaťko, Miloš ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Vyhlášení kosovské nezávislosti vyvolalo protichůdné reakce na celém světe. Většina západních krajín jako USA a evropské státy samostatatné Kosovo uznali. První kapitola se zabývá právě reakcí mezinárodního společenství a hlavně Evropské unie na vyhlášení nezávislosti. EU je rozdělená na dvě skupiny. Druhá kapitola popisuje reakci Slovenské a České republiky na samostatné Kosovo. Otázkou je, proč tito dvě krajiny, které mají tak mnoho společného (kupříkladu společnou existenci v rámci Československa) zaujali rozdílný postoj. Cílem této práce je odhalit příčiny, které by odůvodňovali tento odlišný přístup. Analýze a zhodnocení možných příčin rozdílného postoje a jejich vzájemné komparaci je věnovaná poslední kapitola.
|
|
|
The Analysis of the Russian Foreign Policy in the Post-Soviet Area after the Year 2000
Majerčíková, Gabriela ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Cílem diplomové práce je prozkoumat postavení Ruska v postsovětském prostoru prostřednictvím analýzy jeho zahraniční politiky ve vztahu k tomuto regionu po roce 2008. První kapitola vymezuje teoretické a metodologické východiska aplikované v diplomové práci. Druhá kapitola se zabývá formulací ruské zahraniční politiky po rozpadu SSSR a její vývojem počas devadesátých let. Následně třetí kapitola obsahuje analýzu ruské zahraniční politiky v postsovětském prostoru po roce 2000 založenou na čtyřech hladinách analýzy -- hladině mezinárodního systému, hladině státu, hladině vnitrostátních vlivů a hladině jednotlivce. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na analýzu bilaterálních vztahů Ruska s postsovětskými republikami. S cílem poukázat na odlišný přístup ruské zahraniční politiky ve vztahu k různým postsovětským republikám byl zvolen příklad Gruzie a Arménie. Poslední kapitola jmenuje rysy ruské zahraniční politiky v postsovětském prostoru po roce 2008 ve světle Koncepce zahraniční politiky Ruské federace z roku 2008.
|
|
|
Národ versus stát: Případová studie Kosovo
Kešelj, Nina ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá právní a politické aspekty kosovské secese od Republiky Srbsko ve snaze zjistit, zda je kosovské odtržení opravdu příkladem sui generis, jak tvrdí zastánci kosovské nezávislosti. Teoretická část se věnuje státoprávním a mezinárodně právním požadavkům, jež stát musí splnit, aby dosáhl mezinárodního uznání. Dále popisuje různé formy uplatnění práva národa na sebeurčení a zabývá se podmínkami, za kterých může dojít k tzv. nápravnému odtržení od domovského státu. Empirická část zkoumá specifické okolnosti, za nichž se rozpadávala bývalá Jugoslávie, a postavení Kosova, jakožto autonomní provincie Srbska, v letech 1974-1999, s cílem zjistit, zda kosovští Albánci byli dle práva k secesi od Srbska vůbec kdy oprávněni. Dále, za účelem nalezení odpovědi na otázku, zda kosovské odštěpení lze považovat za nápravnou secesi, poskytuje práce historický přehled albánsko-srbského soužití v Kosovu, se zvláštním důrazem na období od druhé světové války a na problematiku válečných zločinů a údajného obchodu orgány, jehož otázka byla nedávno v Radě Evropy znovu projednávána.
|
|
|
Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
Kotásková, Tereza ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Nevyřešený spor o Náhorní Karabach, jehož území si z etnických a historických důvodů nárokuje jak Ázerbádjžán, tak Arménie, a nevyjasněné turecko-arménské vztahy jsou hlavními zdroji nestability jižního Kavkazu. Turecko uzavřelo svou hranici s Arménií jako výraz solidarity s Ázerbájdžánem během války o Náhorní Karabach na počátku devadesátých let. Tato válka skončila pro Ázerbájdžán vojenskou porážkou a Arménie převzala kontrolu nad téměř pětinou ázerbájdžánského území. Když proto Turecko a Arménie podepsaly v roce 2009 protokoly o normalizaci vztahů, vyvstaly naděje, že to bude mít pozitivní dopad i na řešení karabašského konfliktu. Pokud by byly tyto protokoly ratifikovány, tento předpoklad by se pravděpodobně naplnil. K ratifikaci ovšem doposud nedošlo a s přihlédnutím k dalším faktorům se nedá v blízké budoucnosti očekávat významný posun ani v jedné záležitosti.
|
|
|
Sousedské vztahy v českém a německém společenském diskurzu
Petráňová, Zuzana ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Dvojí pohled na interpretaci některých momentů společných dějin a právních aktů komplikuje dodnes mnohá klíčová jednání v rámci česko-německých vztahů. Práce se pokusí zaměřit na vývoj česko-německých vztahů od podepsání česko-německé deklarace v roce 1997 do roku 2007 a více pozornosti věnovat analýze vývoje vztahů po pěti a deseti letech. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky se omezuji na analýzu mediálního diskursu Hospodářských novin a Frankfurter Allgemeine Zeitung. Cílem zkoumání je zjistit, jak se vzájemné vztahy utvářely během deseti let od podepsání česko-německé deklarace, a zda se díky ní podařily problémy minulosti uzavřít. Analýza ukazuje, že deklarace k překonání traumat minulosti přímo nevedla. Témata minulosti se více či méně stále objevovala. Lze tedy soudit, že problémy minulosti se ještě objevovat budou a potrvá dlouho, než se situace zcela uklidní.
|
|
| |
|
|
Foreign policy of the USA and China towards Burma
Hlopková, Lucia ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Barma, oplývající obrovským přírodním bohatstvím a významnou strategickou polohou, přitahuje čím dál tím více pozornost mezinárodního společenství. Spolupráci s Barmou však komplikuje její nedemokratický režim zosobněný vojenskou juntou. Cílem naší bakalářské práce je srovnat přístup dvou světových mocností USA a Číny vůči Barmě, najít motivy jimi aplikované zahraniční politiky a vyhodnotit jejich dopad. Zahraniční politika USA vůči Barmě je charakterizována ukládáním sankcí a izolacionalistickou politikou, mezitím co Čína preferuje spolupráci s barmskou juntou. V poslední době však dochází k přehodnocování obou dvou přístupů a snahou naší práce je poukázat na možní scénaře dalšího vývoje.
|
|
|
Srbsko-chorvatské vztahy v kontextu integrace do EU
Neugebauerová, Monika ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda vzájemné srbsko-chorvatské vztahy nějakým způsobem ovlivňují proces vstupu těchto zemí do Evropské unie. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsou popsána historická východiska, která měla nebo dosud mají vliv na vzájemné vztahy. Druhá kapitola zkoumá vzájemné vztahy zemí z politického, ekonomického a kulturního hlediska a třetí kapitola identifikuje a shrnuje základní problémy vzájemných vztahů a jejich vliv na integraci do Evropské unie.
|
host ::
RSS.