|
| |
|
|
The Country House Revisited: Variations on a Theme from Forster to Hollinghurst
Topolovská, Tereza ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Franková, Milada (oponent) ; Nagy, Ladislav (oponent)
Disertační práce zkoumá tematiku anglického venkovského sídla ve vybraných dílech autorů 20. a 21. století, jmenovitě E.M. Forster, Evelyn Waugh, Iris Murdoch, Alan Hollinghurst a Sarah Waters. Šíře a rozmanitost literárních ztvárnění odráží rozrůznění fyzické podoby venkovského sídla a umožňuje jak zahrnutí jeho menších variant, tak i pozůstatků vznosných paláců stojících na pokraji zničení. Venkovské sídlo je nahlíženo v širším společenském a kulturním kontextu, včetně soudobého vývoje architektury. Vzhledem k výjimečným evokačním a integračním vlastnostem, které filozofové Martin Heidegger a Gaston Bachelard připisují prostoru domu obecně, umožňuje koncept venkovského sídla pojmout značně široké spektrum témat. Jeho jedinečná soustřeďující povaha se odráží ve vysoké míře intertextuality zastoupené v jednotlivých dílech a zároveň umožňuje úspěšné zapojení různých časových zvláštností, které často vymezují venkovské sídlo vně běžného toku času. Interpretace venkovského sídla v rámci soudobé prózy, architektury a poetiky prostoru mu umožňuje akcentovat různé podoby bydlení. Následkem toho mohou být literární ztvárnění současně chápána jako předobrazy i odrazy soudobé praxe bydlení. Klíčová slova: venkovské sídlo v próze, venkovské sídlo, poetika prostoru, bydlení, literatura a architektura,...
|
|
|
Victimization in Margaret Atwood's The Blind Assassin
Tomanová, Michaela ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Bakalářská práce zkoumá téma viktimizace v díle kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové, The Blind Assassin. Teoretická část se věnuje dvěma teoriím, které více osvětlují toto téma. Jedna pochází z pera samotné Margaret Atwoodové a je vyložena v její knize o kanadské literatuře, Survival. Druhá teorie je prezentována v knize Trauma and Recovery od Judith Hermanové, lékařky, která se celý svůj život věnuje práci s obětmi post-traumatické stresové poruchy. Tato je často výsledkem násilí páchaném na obětech v raných fázích jejich života. V praktické části práce využívá románu The Blind Assassin pro ilustraci a interpretaci pojmů a myšlenek předložených v předchozí části.
|
|
|
Telling and Showing in The Bluest Eye and To Kill a Mockingbird
Felcmanová, Martina ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
NÁZEV Telling and Showing in The Bluest Eye and To Kill a Mockingbird AUTOR Martina Felcmanová KATEDRA Katedra anglického jazyka a literatury VEDOUCÍ PRÁCE PhDr. Petr Chalupský, Ph.D. ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zaměřuje na shodné a odlišné rysy narativních strategií v románech Jak zabít ptáčka a Velmi modré oči. Hlavní část práce analyzuje jakým způsobem a za jakým účelem romány využívají dvou módů narace, vyprávění a ukazování (nebo také diegesis a mimesis). Práce se také zaměřuje na porovnání dvou rozdílných typů vypravěčů a snaží se popsat jaký efekt jejich vyprávění má na implikovaného čtenáře.
|
|
|
Conception of Science in the Selected Works by Simon Mawer
Miháliková, Veronika ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat přístup Simona Mawera k vědě a porovnat role vědy v jeho románech Mendel's Dwarf a The Girl Who Fell from the Sky. V práci je popsán život autora a jeho vliv na jeho dílo s důrazem na vědecké aspekty i autorovy názory na vztah mezi vědou a literaturou. Dále práce vysvětluje rozdíl mezi fikcí s aspekty vědy a science fiction a uvádí příklady dalších autorů, kteří do své literární tvorby vědu zakomponovávají. Vzhledem k tomu, že román Mendel's Dwarf se zabývá genetikou a eugenikou a román The Girl Who Fell from the Sky jadernou fyzikou, je stručně popsán dosavadní vývoj obou vědních oborů.
|
|
|
Question of Identity in The Impressionist and Baumgartner' s Bombay
Sehnalová, Kamila ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zachytit podstatu utváření identity hlavních hrdinů dvou děl postkoloniální literatury, tj. Impresionista (Hari Kunzru) a Baumgartnerova Bombaj (Anita Desai). Pojem identita je zkoumán ze dvou různých perspektiv, tradiční a postkoloniální. Kromě toho tato práce analyzuje reakce obou postav na jejich krizi identity. Cílem této práce je určit, jaký vliv na lidský život mají dva extrémní typy identity, fluidní, proměnlivá identita, která je v rámci postkoloniální teorie považována za ideální a neměnná, stálá identita jako její protiklad. Zvláštní pozornost je také věnována třem klíčovým pojmům postkoloniální teorie, tj. liminalitě, hybriditě a mimikry, a tomu, jak se promítají do hlavních postav vybraných románů. Provedená analýza ukazuje, že ani jeden ze jmenovaných přístupů se neosvědčuje jako použitelný nebo prospěšný v životě jedince.
|
|
|
Savagery in The Inheritors and the Lord of the Flies by William Golding
Juranková, Miriam ; Higgins, Bernadette (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Savagery in The Inheritors and the Lord of the Flies by William Golding Bakalářská práce, Bc. Miriam Juranková, 2016 ANOTACE William Golding věnoval svou celoživotní práci zkoumání lidské přirozenosti. Stěžejním tématem jeho románů je konflikt mezi civilizujícím a divošským instinktem, dobrem a zlem a otázka odkud zlo v lidech pochází. Tato práce se věnuje literární analýze jeho prvních a nejznámějších románů, Pán much a Dědicové a rozboru tématu divošství v těchto dvou dílech. Cílem této práce je dovodit a doložit Goldingovo chápání divošství a jeho náhled na lidskou přirozenost. Teoretická část této práce je založena na souhrnných definicích termínů civilizace, divošství a barbarismu, a to na základě etymologie a jejich významů v rámci různých společenských věd; zároveň se opírá o Goldingovu vlastní etickou doktrínu tak, jak ji implikují jeho romány. Mezi další použité zdroje patří práce, které se věnují literární analýze Goldingových děl, rozhovory a články o Goldingově životě a práci a samozřejmě oba romány samotné. Klíčová slova: divošství, divošský instinkt, civilizační instinkt, civilizace, barbarismus, etika, vrozené zlo, lidská přirozenost, krutost, William Golding, Pán much, Dědicové
|
|
|
Italy, its Culture and Ambience in the Lives and Works of George Gordon, Lord Byron and Percy Bysshe Shelley
Skřenková, Veronika ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Higgins, Bernadette (oponent)
Charles University in Prague Faculty of Education Department of English Language and Literature Italy, its Culture and Ambience in the Lives and Works of George Gordon, Lord Byron and Percy Bysshe Shelley Veronika Skřenková Prague 2016 Thesis supervisor: doc. PhDr. Petr Chalupský, Ph.D. Study programme: Specialization in Education Branch of study: English Language Oriented at Education - Czech Language Oriented at Education (B AJ-ČJ) Abstrakt Cílem této práce je prozkoumat, jaký vliv měla Itálie, její kultura a prostředí, na životy a díla Lorda Byrona a Percy Shelleyho. Úvod se věnuje Itálii obecně v anglické literatuře a zaměřuje se zejména na to, čím byla tato země pro anglické autory tak lákavá. První část práce je poté věnována Lordu Byronovi a jeho pobytu v Itálii, s odkazy na události a zážitky, které inspirovaly jeho poezii. Tato část je rozdělena do několika sekcí; každá z nich se soustřeďuje na jedno město, a obsahuje analýzu vybraných Byronových básní, které se k městu nějakým způsobem vážou. Druhá část práce je zaměřena na Percy Shelleyho a je strukturována stejně jako část první. Klíčová slova Itálie; George Gordon Byron; Percy Bysshe Shelley; vliv Itálie; Romantismus; Angličtí romantici druhé generace
|
|
|
Theme of alienation in Kazuo Ishiguro's An Artist of the Floating World and The Remains of the Day
Blahová, Eva ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza a srovnání tématu odcizení v románech Kazua Ishigura Malíř pomíjivého světa a Soumrak dne. Hlavní protagonisté obou knih zažívají pocit odcizení od společnosti a dokonce i od sebe samých. Teoretická část práce se zaměřuje na koncept odcizení z psychologické perspektivy, přičemž pracuje s kategoriemi odcizení definovanými Melvinem Seemanem. Dále rozvíjí sociologickou perspektivu. Praktická část aplikuje druhy odcizení popsané v teoretické části na oba romány. Obsah románů je tak srovnán z pohledu odcizení. Práce poté srovnává stylistické rysy románů.
|
|
| |
host ::
RSS.