|
|
Síťová měření variability PM1 a PM10 v mikroměřítku a mezi sezónami
Grégr, Michal ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Braniš, Martin (oponent)
Tato práce hodnotí, zda jsou rozdíly mezi DustTraky s impaktory na PM1, respektive PM10 v mikroměřítku až středním měřítku statisticky významné. Statisticky významné rozdíly v hodnotách PM mohou být rozhodující pro reprezentativní umístění měřící stanice na dané lokalitě. K měření byla použita sada 7 přenosných laserových nefelometrů DustTrak (8520, TSI). Koncentrace PM1 a PM10 byly kontinuálně měřeny v pětiminutových intervalech. Každá frakce byla na každé lokalitě měřena minimálně po dobu tří dnů. Měření probíhalo na 4 lokalitách s různými zdroji aerosolu. Vzdálenosti mezi DustTraky se na jednotlivých lokalitách pohybovaly mezi, 80 - 220 m, 30 - 500 m, 70 - 150 m, 30 m a měření probíhalo na území o rozloze 57 000 m2 , 290 000 m2 , 29 000 m2 , 240 m2 ve velkém městě (Praha), malém městě (Březno u Chomutova), na pozaďové lokalitě (Láz) a dálnici (Dobré Štěstí). Ke statistickému posouzení byl použit neparametrický Wilcoxonův znaménkový test rozdílu pro 2 závislé výběry, rozlišující řazení. Podle očekávání nebyl prokázán statisticky významný rozdíl (α = 0,05) v PM1 mezi jednotlivými DustTraky na jednotlivých lokalitách v průběhu letní i zimní sezóny. Na rozdíl od PM1 byly u PM10 zaznamenány Wilcoxonovým testem statisticky významné rozdíly na pozaďové lokalitě a na malém městě. Tyto rozdíly ovšem byly...
|
|
|
Kvalita ovzduší ve školách
Hromádka, Jiří ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
V poslední dekádě je publikováno stále více studií týkajících se kvality vnitřního prostředí. Ukazují na zvýšené koncentrace aerosolových částic a problémy spojené se špatnou ventilací, které mohou citlivým jedincům způsobovat zdravotní problémy. Jednou z rizikových skupin jsou rovněž děti, které mimo domov tráví velké množství času ve škole, tudíž kvalita ovzduší ve školách je problémem, který zasluhuje pozornost. Tato práce se věnuje literární rešerši odborných studií s touto tematikou, snaží se zachytit hlavní faktory ovlivňující kvalitu vnitřního prostředí, přičemž je kladen důraz zejména na koncentraci aerosolových částic a oxidu uhličitého. Z faktorů prostředí byly vybrány následující: stáří školní budovy, její umístění, roční období, počet žáků a jejich aktivita, pokrytí podlahy a míra ventilace. Ověření těchto předpokladů se věnovalo pilotní měření, ve kterém byla měřena koncentrace PM10 a CO2, teploty a relativní vlhkosti ve třech třídách v rámci FZŠ Otokara Chlupa v Praze. Byla prokázána zvýšená koncentrace aerosolových částic při zvýšené aktivitě dětí, dále pak, že snížená ventilace vede ke zvýšení koncentrace CO2. Také se ukázala malá provázanost koncentrací PM10 uvnitř a venku. Pro lepší pochopení celé problematiky je potřeba provést další měření.
|
|
| |
|
|
Charakterizace jemné frakce aerosolu (PM1) ve vnitřním prostředí - hmotnostní koncentrace a chemické složení
Řezáčová, Pavla ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Schwarz, Jaroslav (oponent) ; Holcátová, Ivana (oponent)
10 Abstrakt Znečištění ovzduší aerosolem se v souvislosti s dopadem na lidské zdraví v posledních desetiletích věnuje stále větší pozornost, ale teprve v poslední době se studie zaměřily na sledování jemnějších velikostních frakcí aerosolu. I přes narůstající počet odborných publikací je stále velice málo známo o hygienicky významné frakci PM1, její koncentraci, chemickém složení a vztahu k hrubším částicím. Předkládaná disertační práce se zabývá charakterizací aerosolu a chemického složení jemné frakce PM1 (částice o aerodynamickém průměru menším než 1 µm) ve vnitřním prostředí. Odběr částic aerosolu byl proveden v Praze jako součást projektu Evropské Unie "Urban Aerosol" EVK4-CT-2000-00018 v průběhu tří (2 zimních a 1 letní) přibližně 30-ti denních kampaní. Byly odebírány 24-hodinové vzorky frakce PM1, PM2,5 a PM10 uvnitř a frakce PM2,5 venku. Pro další srovnávání byly použity průměrné denní koncentrace PM10 z nejbližší měřící stanice AIM poskytnuté ČHMÚ. Koncentrace frakce PM1 byly nalezeny v rozsahu 8,1 µg m-3 (medián pro zimu 2002) do 23,0 µg m-3 (medián pro zimu 2003). Frakce PM1 tvořila většinu (více než 70%) koncentrace frakce PM2,5 a téměř 1/2 koncentrace frakce PM10 ve vnitřním prostředí. Frakce PM2,5 tvořila většinu (přibližně 60%) koncentrace frakce PM10 ve vnějším prostředí. Koncentrace frakcí...
|
|
| |
|
|
Vliv jaderné havárie v Černobylu na životní prostředí
Dvořáková, Markéta ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce) ; Braniš, Martin (oponent)
Moderní civilizace je závislá na produkci energie, ovšem jediné zdroje energie, které jsou schopny pokrýt naše potřeby, jsou energie získaná spalováním fosilních paliv a energie získaná jaderným štěpením. V souvislosti s využíváním jaderné energie mají lidé obavy jednak z rizika jaderné havárie, a dále z ukládání radioaktivních odpadů pod zemským povrchem. Moje práce se soustředí zejména na riziko havárie jaderné elektrárny, které je demonstrováno na příkladu havárie jaderné elektrárny v Černobylu. V Černobylu byly zastaralé typy jaderných reaktorů a personál, který elektrárnu obsluhoval, nebyl dostatečně připraven na prováděný experiment. Po výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu se do ovzduší uvolnilo velké množství radionuklidů, které zasáhly především nejbližší okolí elektrárny, kde byla vyhlášena třicetikilometrová zakázaná zóna. Moje práce se zabývá důsledky této jaderné katastrofy v Černobylu na životní prostředí, a to jak z hlediska zdravotních následků pro obyvatelstvo, tak i působení na živočichy a rostliny zejména v blízkém, ale i vzdáleném okolí elektrárny.
|
|
|
Potenciál využití obnovitelných zdrojů na příkladu republiky Moldávie
Granici, Olga ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Přibil, Rudolf (oponent)
Se stále rostoucí spotřebou energie stává se sektor, jehož zdroje jsou obnovitelné, zajímavým pro země na celém světě. Využití obnovitelných zdrojů energie zaznamenává v celém světě narůstající tendenci. V současné době se v Moldavské republice nevyužívají téměř žádné z obnovitelných technologií. Potenciál k využití alternativních zdrojů energie je na území státu poměrně vysoký. Úkolem mé bakalářské práce je nalezení možné aplikace obnovitelných zdrojů energie na území Moldávie. Instalaci jednotlivých technologií obnovitelných zdrojů posuzuji ve své práci na základě geografických či klimatických podmínkách státu. Jedním ze základních motivů Moldávie pro zapojení širokého spektra obnovitelných zdrojů energie může být snaha o snížení energetické závislosti na okolních zemích a zvýšení vlastního podílu výroby energie. Ve své práci vycházím z poznatků aplikace obnovitelných zdrojů energie v ostatních státech světa
|
|
|
Environmentální spravedlnost - vztah znečištění ovzduší a vybraných sociálních charakteristik populace v ČR
Linhartová, Martina ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Kryl, Martin (oponent)
Bakalářská práce na téma Environmentální spravedlnost se zabývá společensko- environmentálními problémy. První část se zaměřuje na rešerši zahraniční literatury, druhá část je vedena jako pilotní studie týkající se České republiky. Mnoho studií poukazuje na nerovnou distribuci znečištění mezi minoritami, lidmi s nižším vzděláním a ostatními příslušníky sociálních skupin, které jsou znečištění vystaveni více než ostatní. Čím nižší sociální postavení, tím horší kvalita vzduchu a vyšší nebezpečí vyplývající ze zvýšené koncentrace polutantů ve vzduchu. Analyzovali jsme asociaci mezi různými faktory kvality vzduchu a indikátory socioekonomického postavení v populacích českých měst. Naše výsledky korespondují s výsledky z USA, Německa, Nové Zélandu a podobně: polutanty, kterým jsou lidé vystaveni, se liší podle úrovně sociálního postavení. Lidé s nižším stupněm vzdělání musí snášet vyšší koncentrace SO2 a PM10 - tedy vyšší koncentrace vedlejších produktů spalování. Naproti tomu lidé s vyšším stupněm vzdělání a vyšším platem jsou více vystaveni polutantům z dopravy, konkrétně NO2. Klíčová slova: environmentální spravedlnost, ovzduší, Česká republika
|
|
|
Trends of air pollution in the USA and Europe, particularly the Czech Republic, from 1950 to the present
Bendlová, Tereza ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
Bendlová, 2012 ABSTRAKT - Česky Znečištění ovzduší představuje jeden z hlavních environmentálních problémů. Jevy, jako například smog, kyselý déšť, úbytek ozónu a změny klimatu, ovlivňují nejen životní prostředí,ale i lidské zdraví. Lidské zdraví není ovlivňováno pouze kvalitou venkovního ovzduší, ale také ovzduším ve vnitřních prostorách budov, kde ještě působí další zdroje znečištění a rozptyl škodlivin je limitován. Podle historických záznamů se lidé o znečištění ovzduší zajímali již od pradávna. Nicméně až v dnešní době jsou si negativních dopadů znečištěného ovzduší více vědomi. Počátky této uvědomělosti sahají do padesátých let minulého století, kdy mnoho lidí zahynulo následkem několika smogových epizod. Od té doby, zejména ve vyspělých zemích, bylo pro zlepšení kvality ovzduší mnoho vykonáno. Spojené státy americké (USA) stály v čele pokroku ranými environmetálními hnutími, založením Agentury pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency, EPA) a přijetím zákonů omezujících znečišťování atmosféry. Evropská unie (EU) začala v tomto ohledu vyvíjet snahy později, avšak dnešní standardy kvality ovzduší jsou v EU mnohem striktnější než v USA. V minulosti byla v České republice (ČR) velmi špatná kvalita ovzduší, protože ČR byla součástí východního bloku, kde se na životní prostředí...
|
|
| |
host ::
RSS.