|
|
Sídliště z polohy U silnice (Plaňany, okres Kolín) v kontextu okolního osídlení z doby římské
Volf, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bursák, Daniel (oponent)
Práce se zabývá nálezy ze sídliště z doby římské, které bylo nalezeno v poloze "U silnice" na katastru Plaňan během záchranného výzkumu ÚAPPSČ, který proběhl v letech 2016 až 2017. Získaný soubor tvoří především keramika, zvířecí kosti a mazanice. Záměrem této práce je rozbor kvantitativních a kvalitativních atributů nálezů. Výsledky budou použity k porovnání vlastností jednotlivých sídlištních objektů a pro rekonstrukci možného vzniku jejich výplně. Práce si dále klade za cíl určení doby trvání lokality a její včlenění do kontextu soudobého osídlení oblasti v době římské. Potenciál sídliště z Plaňan spočívá ve skutečnosti, že představuje jednu z mála moderně prozkoumaných lokalit z tohoto období v regionu a umožňuje tedy doplnění obrazu vytvořeného staršími výzkumy. Klíčová slova (č. j.): doba římská; osídlení; archeologické lokality; keramika; typologie
|
|
|
Proměny ve výuce dějepisu v ČSR mezi léty 1948-1956
Bimková, Dana ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
"Vyučovací proces jako společenský jev se mění zároveň s vývojem společnosti. Společnost v každé etapě historického vývoje klade na školu své požadavky. A právě tyto požadavky také určují úkoly a obsah vyučování jednotlivých disciplin; se změnou úkolů a obsahu vyučování se nevyhnutelně mění také jeho formy a methody."1 Tento výrok předního sovětského odborníka na metodiku dějepisu byl v českém překladu uveřejněn v časopise Dějepis ve škole v roce 1955. Z dnešní perspektivy se jedná o běžné konstatování, že charakter školní výuky je vysoce závislý na společnosti, která výuku objednává. Pokud výrok zasadíme do dobového kontextu, zjišťujeme, že se v něm skrývá hlubší podstata. Úkoly a obsah vyučování byly pro formující se komunistickou diktaturu jednou z jejích významných součástí. Právě výuka dějepisu byla vhodným nástrojem šíření komunistické ideologie, a proto byla zásadním způsobem podřízena nové moci strany. Přesto diskuze o podobě výuky dějepisu na sebe vázaly velké množství aktérů a vyznačovaly se pestrou škálou postojů, v nichž se úsilí o ideologickou čistotu snoubilo s množstvím pedagogických inovací a experimentů. Rozpor mezi shora řízeným obsahem výuky dějepisu a relativně volnou diskuzí, probíhající na téma forem a metod výuky, lze lépe pochopit zodpovězením několika otázek. Jak vypadaly prostory,...
|
|
|
H.J. Beyer a filozofická fakulta Německé univerzity v Praze v letech 1939-1945
Němcová, Alena ; Svatoš, Michal (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Mezi léty 1939- 1945 se zcela změnilo postavení Německé Karlovy univerzity. Její český protějšek byl uzavřen a NKU sama ztratila své nezávislé postavení a své výsady. Během válečných let bylo univerzitní dění přísně kontrolováno říšským ministerstvem pro vědu, výchovu a osvětu a od roku 1940 i osobou kurátora vysokých škol. Do běhu pražské NKU zasahoval i Úřad říšského protektora a místní služebna SD. Německá Karlova univerzita byla nositelkou nacistické myšlenky a na její půdě se těmto idejím dával vědecký rozměr. Proto byla v říjnu 1945 zrušena a jedinou pokračovatelkou tradice středověké Karlovy univerzity se stala její česká odnož. SS- Hauptsturmführer Hans Joachim BEYER byl představitelem mladých politicky aktivních vyučujících, kteří byli na pražskou Německou Karlovu univerzitu povoláváni z Říše, aby se zapojili do výzkumu a výuky nových oborů, které byly v souladu s nacistickou ideologií na univerzitách zaváděny. Kromě výuky oboru Národy a národnosti a práci v Nadaci Reinharda Heydricha, zaměřené opět na národnostní otázky, se věnoval i mapování nálad mezi svými kolegy. Výsledky svého pozorování předával šéfu pražské pobočky SD W. JACOBIMU, který je předával na sekretariát Úřadu říšského protektora, odkud bylo rektorovi NKU doporučeno jak má jednat v určitých personálních otázkách. Této funkce...
|
|
|
Osobnost Emila Háchy v období druhé republiky (1938-1939)
Nováková, Vendula ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá osobností Emila Háchy v časovém rozmezí od září 1938 do března roku 1939, tedy v období tzv. druhé republiky, kdy byl Emil Hácha prezidentem republiky. Cílem této bakalářské práce je nejen analyzovat kroky, které prezident učinil v období ohrožení republiky sousední Třetí říší, ale i se pokusit přiblížit atmosféru v zemi v měsících před začátkem druhé světové války.
|
|
|
Litomyšlské gymnázium na pozadí společenských změn 20. století
Rádek, Tomáš ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce pojednává o litomyšlském gymnáziu na pozadí změn dvacátého století. Nastiňuje okolnosti vzniku gymnázia v Litomyšli a dále popisuje jeho rozvoj i těžkosti v průběhu vývoje. Pojednává o profesorském sboru, studentech, vyučovaných předmětech, nadacích i studentské činnosti. Uvádí počty studentů ve vyučovaném náboženství, katechety v jednotlivých školních obdobích i používané knihy k výuce. Také nastiňuje i další studia absolventů. Pojednává o těžkostech obou válečných konfliktů. Popisuje události po roce 1948, které v Litomyšli vyvrcholily procesem se studenty gymnázia a rektorem Františkem Ambrožem Stříteským. Objevuje se zmínka o oslavách výročí vzniku gymnázia. Práce postupně přechází do let nového tisíciletí, ve kterých se gymnázium neustále rozvíjí a zapojuje do mezinárodních projektů. Klíčová slova Litomyšl, gymnázium, studenti, profesoři.
|
|
|
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, ve srovnání s univerzitami v Brně a Olomouci v bouřlivých letech 1947 - 1950
Zubec, Tomáš ; Svatoš, Michal (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Résumé Tato diplomová práce se zabývá třemi českými univerzitami v letech 1947 - 1950, Univerzitou Karlovou v Praze, Masarykovou univerzitou v Brně a Univerzitou Palackého v Olomouci. Abych mohl události okolo února 1948 popsat a následně srovnat, bylo třeba se vrátit o pár let zpět, tedy k době krátce po skončení druhé světové války, neboť poválečný vývoj má bezesporu vliv na dění v následujícím období. Po skončení války se univerzity musely potýkat s personálními a hmotnými ztrátami. Mnoho profesorů se na svá pedagogická a vědecká místa nevrátilo, velká část jich zemřela v důsledku nacistického teroru. Neutěšený stav budov, které byly především bombardováním či jinými výbuchy poškozeny, řešila především Masarykova univerzita v Brně. Bezprostředně po válce řešily univerzity v Praze a Brně personální zaměstnaneckou očistu od kolaborantů a lidí jinak se provinivší proti národní cti a státu. Nejvíce byla postižena brněnská univerzita. Byly ovšem i případy, kdy obvinění bylo nepravdivé, jen na základě nepravd a polopravd či z pouhého lidského vyřizování si účtů z dob minulých. Další problém nastal při enormním zájmu mladých lidí o studium, kdy se zájem o vysoké školy v důsledku uzavření českých vysokých škol nacisty na podzim 1939 (do r.1945) navýšil. Olomoucká univerzita byla sice založena až zhruba rok po...
|
|
|
Český umělec v letech 1968 - 1989: Sluha, nebo hrdina? Stanislav Kolíbal a Josef Malejovský
Manová, Markéta ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Úvod bakalářské práce nastíní politický vývoj v Československé republice v letech 1948-1989. Hlavním tématem bude zachytit rozdíl mezi oficiální a neoficiální scénou českého uměleckého života v letech 1968-1989, zastoupenou umělci Stanislavem Kolíbalem a Josefem Malejovským. Obsahem bude porovnat podmínky, ve kterých tvořili během normalizace i před tímto obdobím, srovnat kvalitu jejich tvorby, porovnat pro a protirežimní postoj k umělecké tvorbě a v neposlední řadě jejich politický názor nejen v uměleckém projevu. Text se kromě života umělců zaměří i na vývoj skupin, ve kterých se pohybovali, výstavy a projevy ostatních uměleckých činitelů.
|
|
|
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze v letech 1945-1953
Zubec, Tomáš ; Svatoš, Michal (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce by měla nastínit obecný přehled KU v Praze a její Filozofické fakulty v poválečném období v letech 1945 - 1953. V této práci bych tedy rád popsal situaci na univerzitě a Filozofické fakultě po skončení II. Světové války a jejich vyrovnávání se s faktem budoucích změn, které se tolik dotýkaly jak samotné struktury univerzity a fakult, tak i jejich autonomie a zcela nového přístupu k vysokoškolskému vzdělávání. V úvodu práce se budu zabývat stručným shrnutím stavu fakult univerzity po skončení války a jejich nesnadných začátků. Ve středu zájmu bude rovněž hektický mimořádný letní běh roku 1945, který měl probíhat v rozmezí několika týdnů a ne jedna fakulta se musela vyrovnávat s velkým náporem studentů z předchozích let. Palčivým poválečným problémem Filozofické fakulty, na který bych chtěl v bakalářské práci poukázat bylo její složité vyrovnání se s vysokým počtem studentů, kteří se hlásili na fakultu a další, kteří se během okupačních let "nahromadili", stejně tak i na zahájení výuky, resp. problém s prostorami, kde učit a rovněž na ne malý problém s zúžením profesorského sboru fakulty. Dalším významným činitelem univerzity a fakult, který bych chtěl alespoň stručně v základu popsat je studentstvo, resp. studentské spolky. Doufám, že se mi podaří nastínit jejich fakultní život, přeměny a...
|
|
|
Strašín - pošumavská ves
Novák, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Dějinami vsi Strašín nedaleko Sušice se zabývá Jiří Novák ve své bakalářské práci. Pokouší se nastínit její vznik a vývoj s přihlédnutím k novověkému období. Zabývá se lidovou architekturou, lokálními specifiky jako jsou jména po chalupách či muzikantský um zdejšího obyvatelstva v 19. a 20. století, kderý se projevoval jejich zaměstnáním jako hráčů v kapelách a stavbařů u světových cirkusů. Na příkladu Strašína lze demonstrovat i dějiny barokního poutního místa. Samostatnou otázkou je původní účel samostatně stojícího kostela Narození Panny Marie. Různé úhle pohledu doplňuje demografická studie celé farnosti v letech 1668 - 1698. Ve své práci kombinuje různé druhy pramenů, neopomíjí mapy a regionální literaturu. Předností autora je jeho osobní znalost popisovaného místa.
|
|
|
Jaroslav Werstadt a jeho místo v české historiografii
Baran, Marek ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
7 Abstrakt Jaroslav Werstadt se narodil 21.3.1888 v Plzni a zemřel 8.1.1970 v Praze. Byl to významný český historik a publicista. Od studentských let se zúčastňoval politického boje proti Rakousku-Uhersku. Byl vězněm koncentračního tábora Buchenwald. Mnoho jeho prací se věnuje odbojové problematice. Dále projevoval velký zájem o české dějiny a filosofii dějin. Tato práce se zaobírá prací Jaroslava Werstadta v oboru českých dějin a jejího rozvoje ve filosofii dějin. Následně srovnává jeho práci, pohled a názory s jinými filosofy a historiky. Jmenovitě s Františkem Palackým, Bohuslavem Balbínem, Tomášem G. Masarykem a dalšími. Ukazuje, se kterými nesouhlasil a oponoval jim, a se kterými určité názory sdílel. Klíčová slova: Jaroslav Werstadt, české dějiny, filosofie dějin
|
host ::
RSS.