|
|
Analýza právní ochrany obyvatelstva zanikajících ostrovních států
Dvořáková, Danijela ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Analýza právní ochrany obyvatelstva zanikajících ostrovních států Zvyšování hladiny světových oceánů, ke kterému dochází v důsledku tzv. globálního oteplování, v současné době představuje hrozbu zejména pro nízko položené ostrovní státy. Hovoříme o tzv. zanikajících ostrovních státech. Předložená diplomová práce se zabývá pouze dílčí problematikou, a sice právní ochranou jejich obyvatel. Hlavním cílem práce je poskytnout základní přehled ochranných instrumentů a hodnotit jejich případnou aplikaci. Text je členěn do tří částí. První kapitola se věnuje pojmu "zanikající ostrovní stát", původu zániku a některým jeho důsledkům. Zvláštní význam je připisován podkapitole, věnující se zániku státu obecně. Teorie sice uznává zaplavení území jako jeden ze způsobů zániku státu, praxe ovšem takový případ nezná. Právě absence obdobných případů je důvodem, proč mezinárodní právo nenabízí jasnou odpověď na právní subjektivitu zatopeného státu. Odpověď na to, zda stát, který se nachází pod hladinou moře, zaniká jako subjekt mezinárodního práva nebo nikoliv, je přitom klíčová, chceme-li definovat status jeho obyvatel, a vymezit nástroje, které jejich ochranu zajišťují. Druhá kapitola pojednává o prostředcích ochrany, kterými disponuje stát samotný. Kapitola vychází z předpokladu, že stát je ten, který je povinen...
|
|
|
Přístup afrických zemí k Mezinárodnímu trestnímu soudu
Egnerová, Klára ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Přístup afrických zemí k Mezinárodnímu trestnímu soudu Cílem mé diplomové práce je poskytnout čtenáři ucelený výklad a popis postupného vývoje přístupu afrických států k Mezinárodnímu trestnímu soudu (dále jen "Soud"). Pro lepší pochopení tohoto složitého vztahu jsem se v první kapitole mé práce zaměřila na vymezení základní charakteristiky Soudu - tj. na proces jeho založení a historické pozadí jeho vzniku, dále na jeho účel, financování, včetně složení a správy Soudu, jakož i na podrobný popis řízení před Soudem a jeho rozhodování. Druhá kapitola se zabývá stručným úvodem do problematiky jiných mezinárodních trestních tribunálů s jurisdikcí v Africe a zmiňuje se taktéž o Africké unii, která je uznávanou mezinárodní organizací sdružující naprostou většinu států afrického kontinentu. Třetí kapitola se zabývá povahou a vývojem přístupu afrických států k Soudu. Zpočátku byla idea založení Soudu africkými státy velice podporována, následovalo však postupné zhoršování jejich postoje a výrazné narušení spolupráce se Soudem, především z důvodu častých tvrzení, že Soud se zaměřuje výhradně na stíhání občanů afrického kontinentu. Pojednávám zde také o snahách obnovit důvěru mezi Soudem a africkými státy (často reprezentovanými Africkou unií), jež však zatím nevedly k zásadnějším výsledkům. Čtvrtá kapitola...
|
|
|
The Still evolving Principle of Universal Jurisdiction
Baumruk, Petra ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Válek, Petr (oponent)
(Czech) Předkládaná práce se zaměřuje na princip univerzální jurisdikce jako nástroj proti beztrestnosti v mezinárodním trestním právu. Povaha, rozsah a aplikace jsou popsány na základě aktuálního vývoje zásady. V součastné době se utváření principu univerzality, hlavně jeho praktické uplatňování, musí řídit všeobecným konsenzem, nikoliv obhajobou států s krátkodobými a úzkými cíli. Účelem práce je popsat a prozkoumat, do jaké míry se univerzální jurisdikce skutečně vyvinula a do jaké míry lze předpokladat, že se v blízké budoucnosti bude nadále vyvíjet vzhledem k omezujícím normám, zejména principu státní suverenity. V 21. století se dá říci, a tato práce konstatuje, že pojem státní suverenity, v souvislosti s univerzální jurisdikcí, změnil svůj význam. Hlavním cílem předkládané práce je analyzovat princip univerzalní jurisdikce v souvislosti a souladu s jinými koncepty mezinárodního práva. Zvláštní pozornost se věnuje vztahu mezi univerzální jurisdikcí a zásadou aut dedere aut judicare. Tyto dva principy jsou vzájemně propojené a přestože se v mnohém liší, musí být posuzovány jako paralely určené k zastavení nejhanebnejších trestných činů mezinárodního zájmu. Na závěr se dizertační práce zabývá analýzou subsidiarity v souvislosti s univerzální jurisdikcí. Proto se doporučuje možnost použití...
|
|
|
Popírání holocaustu a jiných zločinů z pohledu mezinárodní ochrany lidských práv (svoboda projevu)
Prokešová, Lucie ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Popírání holocaustu a jiných zločinů z pohledu mezinárodní ochrany lidských práv (svoboda projevu) Tato práce pojednává o konfliktu mezi svobodou projevu a jinými právy a hodnotami zaručenými Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, které jsou dotčeny popíráním holocaustu a jiných zločinů. Svoboda projevu je relativním základním právem, které může být omezeno v zájmu ochrany jiných chráněných práv a hodnot. V případech popírání holocaustu a jiných zločinů jsou těmito chráněnými hodnotami především ochrana důstojnosti obětí, ochrana pořádku a předcházení zločinnosti. Cílem této práce je přinést komplexní pohled na problematiku popírání holocaustu a jiných zločinů ve světle svobody projevu v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. V první části se práce zaměřuje na vymezení vztahu popírání holocaustu a svobody projevu v mezinárodním právu, na charakteristiku svobody projevu a jejích limitů a na roli a postup Evropského soudu pro lidská práva v případě střetu svobody projevu a jiných chráněných práv a hodnot. Druhá část práce je pak věnována judikatuře Evropského soudu pro lidská práva týkající se popírání holocaustu a jiných zločinů. Mezi dílčí cíle této práce patří zejména vymezení postupu Soudu při posuzování zásahu do svobody projevu v případech popírání holocaustu, srovnání...
|
|
|
Help Without Borders? Humanitarian Assistance under International Humanitarian Law
Ošťádalová, Šárka ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
(Czech) Diplomová práce se věnuje problematice humanitární pomoci v rámci mezinárodního humanitárního práva. Téma práce bylo vybráno s ohledem na jeho aktuálnost a také na základě osobního a dlouhodobého zájmu autorky. Práce se zaměřuje na právní prameny, z kterých koncept humanitární pomoci vychází. Dále se věnuje samotné historii humanitární pomoci a jejímu modernímu vývoji a principům, na kterých je založena. Samostatná kapitola je věnována taktéž otázce poskytovatelů a příjemců humanitární pomoci. Speciální pozornost je dána problematice souhlasu s poskytování humanitární pomoci a tomu, zda je takovýto souhlas vyžadován a od koho. Velká část práce se soustředí taktéž na poskytování humanitární pomoci, její distribuci a povinnosti třetích států. První kapitola práce je věnována úvodu, definici samotného pojmu "humanitární pomoci", vymezení cílů práce, hlavních otázek a také způsobů a zdrojů, na základě kterých bude práce zpracována. Druhá kapitola podrobně rozebírá jednotlivé právní prameny, s kterými bude práce pracovat. Nejdříve se zaměřuje na smluvní právo - tedy především na příslušná ustanovení Ženevské úmluvy IV., Dodatkového protokol I a Dodatkového protokolu II. Pozornost je věnována taktéž Haagským úmluvám z roku 1899 a 1907 a Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu. Následně...
|
|
|
Ochrana kulturních statků v případě okupace
Blšťáková, Tereza ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Ochrana kulturních statků v případě okupace Kulturní dědictví tvoří nedílnou součást každého národa, dokresluje identitu jedince i lidstva jako celku. Díky své specifické povaze představuje zdroj nenahraditelné hodnoty pro historii, poznání i utváření sounáležitosti ke komunitě, ať již v národním či celosvětovém měřítku. Kulturní statky mají pro společnost, její podobu, existenci a trvání nezastupitelný význam a jako takové musí být chráněny. Rizika, kterým kulturní objekty čelí, jsou různého druhu: ať nezávislé na lidské vůli či související s lidskou činností. K nebezpečím pro kulturní statky dochází běžně i v době míru. Na druhé straně představují kulturní památky zranitelné objekty za doby válečného stavu, ozbrojeného konfliktu či za stavu okupace. Přestože je za takového stavu primární ochrana lidských životů, obzvláště osob nezapojených do bojů, je důležité poskytnout přiměřenou ochranu i kulturním statkům. Cílem mé práce je právě poskytnout přehled mechanismů pro ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu, konkrétně za okupace. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Jednu část tvoří obecné pojednání o kulturních statcích, jejich povaze a významu, a druhou právní zakotvení a vymezení okupace. Obě části jsou nakonec spojeny ve stěžejní kapitole o ochraně kulturních statků za...
|
|
|
Tíseň jakožto okolnost vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hladíková, Eva ; Bílková, Veronika (oponent) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou tísně jakožto okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Tísní je myšlena situace, kdy je pachatel pod pohrůžkou bezprostřední smrti nebo ublížení na zdraví donucen spáchat zločin podle mezinárodního práva. Práce krátce zkoumá tíseň v národních právních řádech, zejména pak rozdíl mezi pojetím tísně v common law a kontinentálním právu. Dále se pak zabývá využitím tísně jako argumentu obhajoby v historii mezinárodního trestního práva a podrobně se zaměřuje na dva klíčové judikáty v této oblasti - případ Einsatzgruppen rozhodovaný americkým vojenským tribunálem po 2. světové válce a případ Erdemović rozhodovaný Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce komplexně pojednává o jednotlivých znacích tísně. Za tyto znaky je považováno i) jednání, které naplňuje znaky zločinu podle mezinárodního práva, ii) existence bezprostřední hrozby pachateli na jeho životě nebo zdraví, iii) nutné jednání k odvrácení hrozby (podmínka subsidiarity), iv) přiměřené jednání k odvrácení hrozby (podmínka proporcionality), v) fakt, že si pachatel nezpůsobil nebezpečí sám a vi) že jej neměl povinnost snášet. Práce také vymezuje tíseň oproti ostatním okolnostem vylučujícím protiprávnost, které nacházejí uplatnění v mezinárodním trestním právu - krajní...
|
|
|
Řízení před Mezinárodním trestním soudem
Linhartová, Radka ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Beránek, Milan (oponent)
Práce obsahuje analýzu hlavního líčení v řízení před MTS ve vztahu k charakteristickým prvkům typickým pro kontinentální (inkviziční) a angloamerický (adversární) typ trestního procesu, které se v této procesní fázi řízení objevují. Hypotéza z úvodu práce, podle níž je hlavní líčení založeno převážně na charakteristických prvcích kontinentálního (inkvizičního) trestního procesu, byla ověřena, neboť předpisy upravující tuto procesní fázi v řízení před MTS obsahují spíše ustanovení typická pro tento typ trestního procesu. Součástí práce je rovněž případová studie historicky prvního hlavního líčení v řízení před MTS, v němž byl vynesen odsuzující rozsudek (řízení proti Thomasu Lubangovi), se zaměřením na procesní překážky této fáze řízení. V práci bylo zjištěno, že při řešení procesních komplikací v průběhu tohoto hlavního líčení byl zvolen způsob výkladu procesních institutů typický převážně pro kontinentální (inkviziční) typ trestního procesu.
|
|
|
Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv
Chrtová, Michaela ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv se, jak již název napovídá, zabývá kolektivními akcemi s mandátem Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv. Práce je dělena na úvod, závěr a čtyři kapitoly. V první kapitole je popsán systém ochrany lidských práv tak, jak byl nastaven po druhé světové válce v rámci nově vzniklé Organizace spojených národů. Kapitola se také zabývá kolektivními akcemi Rady bezpečnosti OSN obecně, ať již s použitím síly či bez použití síly, tj. jejich autorizací a možností opatření, která mohou být proti porušiteli v rámci systému OSN použita. Druhá kapitola se zabývá praktickým využitím kolektivních akcí v období studené války, tzn. od vzniku OSN do počátku 90. let 20. století. V tomto období byly autorizovány kolektivní akce mezinárodního společenství s mandátem Rady bezpečnosti OSN dvakrát, a to v případě Jihoafrické republiky jako reakce na politiku apartheidu a v případě Jižní Rhodesie, kde byly sankce použity jako reakce na jednostranné vyhlášení nezávislosti vlády bílé menšiny. Oba případy jsou v kapitole rozebrány. Následující kapitola se zabývá rozvojem lidskoprávních teorií po konci studené války. S koncem studené války dochází k posunu ve vnímání státní suverenity a lidské bezpečnosti, kdy dochází ke zvyšování důrazu na...
|
|
|
Povaha a rozsah principu non-refoulement
Cenklová, Tereza ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce pojednává o stěžejním principu mezinárodního uprchlického práva, jímž je princip non-refoulement. Prostřednictvím tohoto principu jsou oprávněné osoby chráněny před navrácením do země jejich původu, kde jim hrozí nebezpečí vyjmenované v jednotlivých dokumentech. Účelem této práce je vymezení a analýza povahy, rozsahu a obsahu tohoto principu v jednotlivých mezinárodních a regionálních dokumentech a jejich následné porovnání. Vlastní text práce se skládá ze sedmi hlavních kapitol. První kapitola obsahuje stručné vymezení dokumentů, v nichž je princip non-refoulement zakotven. V druhé kapitole se věnuji rozsahu principu. V rámci této kapitoly řeším otázku osobního a územního rozsahu. Ve třetí kapitole se zabývám povahou principu v jednotlivých dokumentech a rovněž existencí a výkladem výjimek z toho principu. V této kapitole se věnuji především analýze Úmluvy o právním postavení uprchlíků vzhledem k tomu, že právě tato výjimky zakotvuje. Ve čtvrté kapitole se zaměřuji na detailnější rozbor povahy, rozsahu a obsahu principu v jednotlivých dokumentech. Zkoumám zde, jaké části principu jsou v těchto dokumentech shodné či podobné a které se naopak liší. V páté kapitole je rozebrána problematika kontrolovatelnosti dodržování principu non-refoulement. Uvádím zde...
|
host ::
RSS.