|
|
Les v životě středověkého člověka na příkladu křivoklátského loveckého hvozdu
Trachtová, Nela ; Musílek, Martin (oponent) ; Žemlička, Josef (vedoucí práce)
Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala "Les v životě středověkého člověka". Vzhledem k tomu že téma dějin lesa je velmi široké, došlo k zúžení tématu pouze na oblast křivoklátského hvozdu, který byl ve středověku významným lovištěm českých knížat a králů a ve kterém došlo k, v Čechách ojedinělému, vybudování sítě královských hradů a hrádků. Jejich skutečná role dosud nebyla uspokojivě vysvětlena, jistá je pouze jejich lovecká funkce a jisté úlohy ve správě oblasti. Chronologicky jsem snažila zpracovat problematiku do doby před nástupem husitství, jako mezník jsem si vybrala konec vlády Karla IV. Diplomová práce je rozdělena do několika kapitol, pro jejichž rozdělení jsem jako výchozí určila sociální stratifikaci lidí ve středověku. První je věnována obecně lesu ve středověku, druhá charakteristice zkoumaného regionu, jeho přírodním podmínkám a nástinu dějin. V dalších kapitolách se postupně zabývám vztahem panovníka k lesu, poté šlechtě, která v loveckém hvozdu sídlila, městům, která s ním sousedila či ležela přímo v jeho středu, a naposledy vesnickému osídlení v regionu, se kterým je spjato i získávání surovin a výroba, jak zemědělská tak i nezemědělského rázu. Hlavním pramenem pro mě pro dobu Přemyslovců byly především listiny vydávané panovníkem. Ty jsou až k roku 1283 vydány v edici Codex...
|
|
|
Kariéry biskupů ve 13. století
Rajterová, Petra ; Žemlička, Josef (oponent) ; Doležalová, Eva (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje kariérním postupům biskupů ve 13. století. Je zaměřena na tři biskupy pražské diecéze: Mikuláše z Újezda (1240- 1258), Jana III. z Dražic (1258- 1278) a Tobiáše z Bechyně (1278- 1296) a s přihlédnutím k širšímu dobovému společenskému i politickému kontextu se snaží postihnout možnost kariérního postupu v církevní sféře. Předkládaný text vychází ze studia pramenů a dosud publikované, starší i novější literatury a opírá se o komparativní a prosopografickou metodu.
|
|
| |
|
|
Splendor curiae regis. Život a kultura na dvoře posledních Přemyslovců
Dvořáčková, Dana ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent) ; Iwanczak, Vojciech (oponent)
Disertační práce Splendor curiae regis. Život a kultura na dvoře posledních Přemyslovců se věnuje studiu panovnického dvora druhé poloviny 13. a počatku 14. století. Hlavní těžiště zkoumání postihuje zvláště dvůr českého a polského krále Václava II. (1278/1283-1305), přičemž práci doplňují analogická srovnání, která časový rámec přesahují jak do raného, tak do pozdně středověkého období. Panovnický dvůr je sledován jako domácnost vládce a zároveň jako jedna z nejvýznamnějších "institucí" středověku, neboť jeho centralizující vliv prostupoval celou společností. Dvůr představoval místo politického rozhodování, moci a reprezentace. Stejně tak byl centrem a propagátorem dvorské rytířské kultury, která právě v této době zaznamenala výrazný rozkvět. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. Po rozboru pramenů a literatury následuje nastínění metodického postupu. Hlavní těžiště výsledků nese třetí až sedmá kapitola disertace. Třetí z nich předkládá dvůr nejprve podle názorů středověkých autorů, kdy se nejčastěji jedná o rozlišování mezi curia minor a curia maior, a současně nabízí i teoretické pojednání o chování dvora na základě využití metod sociologie a antropologie. Čtvrtá kapitola se v první části věnuje představení vývoje panovnického dvora v Čechách od raného středověku. Na ní navazuje přímý rozbor podoby dvora...
|
|
|
Zakladatelská činnost řádu premonstrátů ve střední Evropě do počátku 13. století. Dceřiná založení klášterů Steinfeld a Dünnwald
Kremer, Jan ; Pařez, Jan (oponent) ; Žemlička, Josef (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zaobírá problematikou založení prvních premonstrátských kanonií v Čechách ve 12. století, zvláštní pozornost je přitom věnována jejich vztahu k ústřednímu klášteru v Prémontré, k premonstrátské generální kapitule a k dvěma mateřským klášterům, Steinfeldu a Dünnwaldu, v oblasti Eifel v Německu. První kapitola řeší centrální roli generální kapituly a opatství v Prémontré. Jsou zde popsány způsoby, kterými generální kapitula kontrolovala ostatní řádové domy. Sledujeme zde uspořádání řádu do poloviny 13. století. V dalším textu je pak sledována funkce cirkárií a vizitací. Druhá část se zabývá postavou zakladatele Prémontré, Norberta z Xanten, jehož život měl velký vliv na celý řád, a to i poté, co byl v roce 1126 zvolen arcibiskupem v Magdeburgu. Snažíme se zde objasnit, jakým způsobem opatství v Prémontré v čele s Hugem z Fosse zachovalo v následujících letech jednotu řádu. Pozornost je zaměřena také na ideál apoštolského života, na cura animarum, jednotu a diverzitu uvnitř řádu. Ptáme se, jakým způsobem se premonstráti šířili Evropou a jaká místa osídlovali. Následná kapitola se zbývá rolí žen v řádu a ekonomickými aspekty.
|
|
|
Páni ze Šumburka. Historie rodu v Království českém (od poloviny 13. st. do 1. poloviny 15. st.)
Heroutová, Kateřina ; Žemlička, Josef (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Páni ze Šumburka byli říšským ministeriálským rodem pocházejícím ze saského Plíseňska. Do prvních prameny doložených kontaktů s území Českého království se dostali v době vlády Přemyslovců. Tato práce sleduje jejich první kroky na našem území, jejich životy za vlády Lucemburků až do doby vlády českého krále Václava IV. Za jakéhosi praotce v Čechách usazených pánů ze Šumburka lze pokládat Fridricha ze Šumburka - Glauchau, který se stal spojencem českého krále Václava I. Ten hledal oporu u cizích šlechticů proti nově vznikající pozemkové šlechtě v Čechách. Jeho potomci se pak v Čechách trvale usadili. Páni ze Šumburka se stali leníky českých králů. Nejprve králi Václavovi III. vzdali jako léno své panství Glauchau v Plíseňsku. Teprve za vlády Karla IV. pak získali léna v Čechách - Hasištejn, Perštejn, Egerberk a Ervěnice. Zde si vybudovali svá panství, jež však neměla dlouhého trvání, protože je záhy postupně prodeji, postoupeními a konfiskacemi zase ztratili. Šumburkové se jak v době Přemyslovců, tak v době Lucemburků pohybovali v okolí panovníka. Jejich jména se tak objevují v panovnických listinách a jejich erb byl vytesán na hradě Laufu v audienčním sále, který nám poskytuje možnost pohledu na členy českého královského dvora, kam páni ze Šumburka bezesporu patřili. Jejich působení na panovníkově dvoře...
|
|
|
Městští lokátoři v českých zemích ve 13. a 14. století
Křenková, Zuzana ; Klápště, Jan (oponent) ; Žemlička, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o specifické skupině osob, které se výrazně podílely na hospodářských a společenských změnách odehrávajících se v Evropě v období mezi 11. a 14. stoletím. V dané době se celé regiony osídlené často jen sporadicky staly cílem aktivit lokátorů, kteří ve službách příslušníků elitních vrstev podstupovali práci spojenou se zakládáním nových sídlišť. Konkrétně se soustředím jen na městské lokátory na území českého státu (v podobě, které dosahoval ve 13. století, resp. v první polovině 14. století), a to především kvůli udržení únosné šířky tématu. Nebude brán ohled na podniky Přemysla Otakara II. v rakouských zemích, a to jak z důvodů praktických (ztížená dostupnost pramenné základny a částečně i literatury), tak z důvodů koncepčních (dlouhodobý samostatný politický a společenský vývoj zmíněných území). Chronologicky se práce věnuje celému období, pro které jsou městští lokátoři v českých zemích známí nebo se o nich v literatuře vážně uvažuje: jedná se o téměř celé 13. století a první polovinu století následujícího (nejmladší městské založení, kde jsou doložení lokátoři, je datováno k roku 1337). Částečně ale budu věnovat pozornost i době mladší, protože je nutné reflektovat (když už ne vysvětlit), proč vlastně lokátoři z písemných pramenů zmizeli, přestože urbanizační proces...
|
|
|
Korunovační řád Karla IV. jako ritualizovaný panovnický program
Žůrek, Václav ; Doležalová, Eva (oponent) ; Žemlička, Josef (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce si kladla za cíl rozšířit možnosti čtení korunovačního řádu Karla IV, (1346-1378) Drdo ad coronandum regem Boemorum. Základní analýzu pramene provedl již dříve Josef Cibulka a právě na jeho práci jsme navázali. Snažili jsme se přihlédnout k současné medievistické literatuře, která se korunovacemi a intronizačními rituály v Evropě hojně zabývá. I když hlavním tématem současných prací jsou rituály v raném středověku, lze jejich poznatky využít i pro naše téma. Shrnuli jsme situaci před nástupem Karla IV., zejména korunovace přemyslovských králů v záznamech kronikářů. Zjejich rozboru nelze dospět k rozhodnutí, zda během 13. století (dříve jistě ne) vznikl přemyslovský korunovační řád. Na základě rozboru řádu, v němž jsme se soustředili na některé zajímavé detaily, jsme došli k závěru, že při vytvoření specifického českého korunovačního řádu byl základ, řád z otonského pontifikálu z 10. století, rozšířen o jednotlivé prvky francouzských řádů 13. století sepsaných za vlády Ludvíka IX. Svatého. Kromě převzetí některých francouzských prvků byl řád obohacen o několik motivů, které odkazují na domácí, přemyslovskou tradici. Podle našeho názoru byly záměrně přidány do textu řádu, aby vznikl specifický korunovační řád, který by umožnil Karlu IV. sdělit tímto textem ideový program jeho...
|
|
|
Magdeburské právo ve městech severozápadních Čech v předhusitské době
Mareš, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Počátky a rychlé šíření magdeburského městského práva v českých zemích ve středověku byly předmětem pozornosti historických věd již od doby vrcholného rozkvětu právní historie ve druhé polovině 19. století. Období velkého zájmu historické obce o toto téma ovšem končí v polovině minulého století a od té doby dochází spíše ke konzervaci starších stereotypně přebíraných náhledů a poznatků. Detailní pohled na již známé vývojové momenty ve spojení s využitím různých typů pramenů (od dosud dominantních normativních směrem k zatím málo využívaným dokladům právní praxe) otevírá nové možnosti snahám o hlubší poznání jednoho ze základních stavebních kamenů středověkých transformací 13. století. Magdeburské právo je fenomén překračující hranice regionů i států v rámci střední a východní Evropy, takže jeho výzkum v určité oblasti je vždy nutné zasazovat do širších souvislostí. Předkládaná práce se soustřeďuje na tři hlavní tematické okruhy z doby počátečního formování i vrcholného rozkvětu magdeburského právního okruhu ve středověkých Čechách. Nejdůležitějším městem této právní rodiny byly nejpozději od druhé poloviny 13. století severočeské Litoměřice, pozdější vrchní stolice pro všechna česká města téhož práva. Právě počátků městského práva v Litoměřicích je věnována první část studie. Východiskem úvah a zkoumání Je...
|
|
|
Český kníže a saský vévoda ve 12. století. Srovnání knížectví "Čechů" se saským vévodstvím Jindřicha Lva
Zelenka, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Jedním ze základních problémů domácí historiografie je poměr českého knížectví ke středověké říši. Ačkoliv otázka ztratila politický nádech, odpovídající momentálnímu vývoji česko-německých vztahů v průběhu předcházejících dvou století, neustoupila nijak do pozadí. Také německá literatura věnuje postavení Čech stále značnou pozornost. 11 Tématika je však z české strany přes nespočet prací řešena poměrně jednostranným způsobem. Literatura se v podstatě omezuje na zdůraznění výjimečnosti českého knížectví oproti říšským vévodstvím bez toho, aby některé z vévodství a pozici jeho vévody podrobněji přiblížila. 12 Nejde však jen o otázku srovnání mezi knížectvím a vévodstvím. Pokud se chceme zabývat postavením Čech a jejich knížete, musíme si nejprve položit otázku, jaká byla vnitřní struktura říše, jak fungoval vládní mechanismus a na čem byly založeny vztahy mezi jeho jednotlivými nositeli. Problém je o to složitější, že tento charakter nezůstával neměnný. Jeho nestálost byla dána již od základu faktem, že "regnum Teutonicum" nebylo moderní transpersonální institucí, nýbrž státním útvarem spočívajícím na osobních svazcích- tzv. "Personenverbandstaat".
|
host ::
RSS.