|
|
Dynamika a struktura rozsivkových společenstev v tocích napájených ledovcem a/nebo prameništní vodou.
Prüherová, Alžběta ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Žárský, Jakub (oponent)
Alpské potoky a jejich řasová společenstva se v posledních letech stále více potýkají s vlivy klimatické změny, spojené především s ústupem a odtáváním ledovců. Právě ledovce jsou významným hydrologickým zdrojem pro ekosystémy vysokohorských areálů, které jsou ohroženy zvyšujícími se teplotami, působícími v těchto oblastech výrazněji než v nižších polohách. Kvůli probíhajícímu ústupu ledovců dochází stále častěji k přimíchávání ledovcové vody do prameništních toků. Tato ledovcová voda má výrazně odlišné vlastnosti a tak může být výrazným původcem změn v rozsivkové biodiverzitě Alpských akvatických ekosystémů Manipulovaný experiment této práce probíhal od července do září 2020 ve Švýcarských Alpách. Pomocí trvalých rozsivkových preparátů vytvořených ze vzorků z experimentálních kanálků byly analyzované změny nastávající při přimíchávání ledovcové vody do prameništních toků a změny při přimíchávání prameništní vody do toků napájených ledovcem. Změny v rozsivkových abundancích byly porovnány s faktory prostředí jako je např. teplota, pH, turbidita nebo konduktivita. Ledovcový tok se vyznačoval výrazně nižší teplotou, vyššími hodnotami konduktivity a turbidity, vyšší saturací kyslíkem a také vyššími hodnotami pH v porovnání s potoky prameništními.Oba typy zkoumaných toků měly přibližně stejné druhové...
|
|
|
Seasonal dynamics of mats composed by green alga Zygnema (Zygnematophyceae)
Trumhová, Kateřina ; Pichrtová, Martina (vedoucí práce) ; Remias, Daniel (oponent) ; Žárský, Jakub (oponent)
Nárosty tvořené řasami rodu Zygnema jsou dobře známé a často je nalézáme v potocích, tůních, loužích a jezírkách. Vzhledem k malému, a navíc nestálému množství vody v těchto biotopech jsou tyto řasy během roku cyklicky vystaveny různým stresům, jako je vysychání, zamrzání a silné sluneční záření. Recentní studie ukázaly, že Zygnema různé stresy přežívá v podobě modifikovaných odolných vegetativních buněk, tzv. pre-akinet, experimenty se však zaměřovaly především na osmotický stres a vysychání. Navíc mají nárosty tvořené touto řasou sezónní dynamiku, která byla pozorována již mnohokrát, a to nejen v temperátních podmínkách, ale i v Arktidě. Pozorování v terénu ukázala, že většina biomasy pravidelně odumírá a nové nárosty se vytvářejí každý rok znovu. Zároveň chybí informace o genetickém složení porostů a jejich sezónní dynamice, dosavadní práce zatím nárosty braly jako celek. Hlavním cílem této práce proto bylo podrobit nárosty tvořené řasami Zygnema spp. dlouhodobému pozorování a následně také experimentům. Vybrali jsme lokalitu v rakouských alpách, kterou jsme navštěvovali několikrát do roka a odebírali vzorky ze dvou míst, která měla odlišný vodní režim. Další výzkum nárostů proběhl ve spolupráci s kolegy v Arktidě. Ze vzorků byly následně izolovány kmeny Zygnema spp. a byla vyhodnocena genetická...
|
|
|
Separation and Elemental Composition of Tardigrades and Rotifers from Cryoconite in Svalbard
Jaroměřská, Tereza ; Žárský, Jakub (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Ledovcové ekosystémy, dlouhou dobu považované za nedotčené, přitahují v posledních dekádách stále větší pozornost biologů nejrůznějšího zaměření. Vedle toho jsou též považovány za ekosystémy tvořící nejchladnější biom na Zemi. Životní formy na ledovcích zahrnují organismy od virů a bakterií až po vrcholové konzumenty, mezi které patří několik skupin drobných bezobratlých živočichů. Nejčastějšími z nich jsou želvušky (kmen Tardigrada) a vířníci (kmen Rotifera), kteří obývají kryokonitové jamky na povrchu ledovců. Několik studií již vyzdvihlo význam těchto konzumentů, přesto kvůli dominanci prokaryotních organismů v daném prostředí většinou stojí mimo hlavní zájem většiny vědeckých prací věnovaných biologickým procesům. Předkládaná diplomová práce přináší svého druhu první výsledky o izotopickém složení želvušek a vířníků, kteří jsou vrcholovými konzumenty v ekosystému kryokonitových jamek. Zároveň jde o prvotní snahu o detailní výzkum trofických vztahů v kryokonitových jamkách za využití prvkových analýz a analýz poměrů stabilních izotopů. Prezentovány jsou dále údaje o druhovém složení želvušek a vířníků na různých ledovcích a v různých částech jejich ablačních zón. Ve výsledku jsme na třech ledovcích situovaných v oblasti Billefjorden (Svalbard) doložili přítomnost 5 druhů želvušek (Hypsibius sp.,...
|
|
| |
|
|
Separation and Elemental Composition of Tardigrades and Rotifers from Cryoconite in Svalbard
Jaroměřská, Tereza ; Žárský, Jakub (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Ledovcové ekosystémy, dlouhou dobu považované za nedotčené, přitahují v posledních dekádách stále větší pozornost biologů nejrůznějšího zaměření. Vedle toho jsou též považovány za ekosystémy tvořící nejchladnější biom na Zemi. Životní formy na ledovcích zahrnují organismy od virů a bakterií až po vrcholové konzumenty, mezi které patří několik skupin drobných bezobratlých živočichů. Nejčastějšími z nich jsou želvušky (kmen Tardigrada) a vířníci (kmen Rotifera), kteří obývají kryokonitové jamky na povrchu ledovců. Několik studií již vyzdvihlo význam těchto konzumentů, přesto kvůli dominanci prokaryotních organismů v daném prostředí většinou stojí mimo hlavní zájem většiny vědeckých prací věnovaných biologickým procesům. Předkládaná diplomová práce přináší svého druhu první výsledky o izotopickém složení želvušek a vířníků, kteří jsou vrcholovými konzumenty v ekosystému kryokonitových jamek. Zároveň jde o prvotní snahu o detailní výzkum trofických vztahů v kryokonitových jamkách za využití prvkových analýz a analýz poměrů stabilních izotopů. Prezentovány jsou dále údaje o druhovém složení želvušek a vířníků na různých ledovcích a v různých částech jejich ablačních zón. Ve výsledku jsme na třech ledovcích situovaných v oblasti Billefjorden (Svalbard) doložili přítomnost 5 druhů želvušek (Hypsibius sp.,...
|
|
|
Stoichiometric patterns in cold oligotrophic aquatic systems
Jaroměřská, Tereza ; Žárský, Jakub (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Ekologická stechiometrie je způsob popisu a interpretace, zabývající se hlavně ekosystémem z pohledu jeho prvkového složení. Zároveň se také zabývá energetickými rovnováhami a toky prvků mezi jednotlivými komponenty. Stechiometrie ledovců je v tomto ohledu velmi specifická. Hydrologický systém na ledovcích má mnoho znaků, které nejsou srovnatelné s terestrickými systémy. To se odráží na stechiometrii živočichů, kteří musí být adaptováni na místní extrémní podmínky a jejichž výzkum je teprve v počátcích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Biogeographical position of the Tristan da Cunha archipelago based on floristic records.
Vinšová, Petra ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Žárský, Jakub (oponent)
Souostroví Tristan da Cunha je jedním z nejméně porušených temperátních ostrovů světa, s mnoha druhy endemické flory a fauny, nacházející se v Jižním Atlantickém oceánu, přibližně uprostřed mezi Jižní Amerikou a nejjižnějším výběžkem Jižní Afriky. Ačkoliv se jedná o tak zajímavou lokalitu, v mnoha směrech zůstává stále neprobádanou. Bakalářská práce představuje souhrn veškeré dostupné literatury o bezcévných rostlinách vyskytujících se na zmíněném souostroví. Jedná se o značně diversifikované skupiny, přesto vědci mnohdy přehlížené. V rámci bakalářské práce je vytvořen list jednotlivých zástupců. Nakonec je diskutována schopnost bezcévných rostlin se šířit na dlouhé vzdálenosti, jakožto i charakter jejich rozšíření. KLÍČOVÁ SLOVA: Tristan da Cunha; oceánské ostrovy; botanika; distribuce; ostrovní biogeografie; lišejníky; mechy; játrovky; hlevíky; rozsivky;
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.