|
|
Mobile IPv6 v prostředí OPNET Modeler
Žáček, Martin ; Růčka, Lukáš (oponent) ; Skořepa, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce shrnuje poznatky o podpoře mobility v IPv4 sítích a detailně prozkoumává možnosti mobility v IPv6 sítích. Jsou zde popsány funkce a topologie protokolů MIPv6 (RFC 3775), FMIPv6 (RFC 5568), HMIPv6 (RFC 5380) a F-HMIPv6. Dále práce obsahuje návrh simulace MIPv6 v prostředí OPNET Modeler a diskuzi výsledků k této simulaci. V neposlední řade, byla provedena analýza zdrojových kódů programu OPNET, pro účely návrhu vlastního protokolu pro podporu mobility, dle FMIPv6. V implementaci FMIPv6 se podařila vyřešit detekce událostí z linkové vrstvy, které slouží ke spouštění vlastního protokolu a byly implementovány dvě zprávy RtSolPr a PrRtAdv. Poznatky z této práce mohou sloužit k dokončení implementace protokolu FMIPv6 v prostředí OPNET, ale také mohou být využity obecně jako metodika práce při návrhu nových typů zpráv přenášených na síťové vrstvě v IPv6 síti.
|
|
|
Nelineární charakter optického prostředí
Žáček, Martin ; Míča, Ivan (oponent) ; Přinosil, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce přehledně pojednává o teoretických i aplikačních možnostech nelineárních jevů v optickém prostředí. Jelikož je v dnešní době nejpoužívanějším optickým prostředím optické vlákno, je působení těchto jevů demonstrováno právě na optickém vlákně. Základním pilířem práce jsou teoretické informace upřesněné matematickými, případně fyzikálními vyjádřeními. Definují nelineární prostředí a jevy, které v něm vznikají. Tedy jevy druhého řádu, mezi které patří Generování druhé harmonické (SHG), Třívlnný proces (TWM), a jevy třetího řádu, jako jsou Generování třetí harmonické (THG), Automodulace fáze (SPM), Křížová modulace (XPM), Autofokusace, Čtyřvlnné směšování (FWM) a degenerativní Čtyřvlnné směšování (DFWM). K těmto jevům jsou ještě doplněny jevy, které vznikají rozptylem. Tedy Brillouinův a Ramanův rozptyl. Dalším bodem práce, je seznámit čtenáře s přenosovým systémem DWDM. DWDM systémy využívají k přenosu informací hustého vlnového multiplexu. A jsou to právě tyto systémy, kde najdou nelineární jevy své uplatnění. Jsou zde velké nároky na přenosovou kapacitu a rychlost. Limitujícím faktorem v těchto systémech jsou FWM a XPM, které mohou při špatném návrhu způsobit přeslechy mezi kanály. V poslední části práce teoretické poznatky podpoříme aplikačními možnostmi a simulacemi. Jako simulační prostředí byl zvolen program OptSim verze 4.0. V něm je simulována závislost účinků FWM, SPM a XPM na velikosti chromatické disperze a výkonu signálu navazovaného do optického vlákna.
|
|
| |
|
|
V mezích legality? NPD pod (stálou) hrozbou zákazu.
Žáček, Martin ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Práce se zabývá vývojem extrémně pravicové NPD, respektive analýzou událostí, které vedly k pokusu o zákaz strany v roce 2001. Jaké faktory přispěly k rozhodnutí podat návrh na zákaz NPD? Jak samotný proces probíhal a jaké důsledky má rozhodnutí Ústavního soudu v Karlsruhe do budoucna? Odpovědět na tyto otázky je hlavním cílem práce. Faktorů vedoucích k procesu v roce 2001 bylo více. Zaprvé to byla samotná možnost zakázat politickou stranu a s ní spojený ústavně zakotvený koncept obranyschopné demokracie. Druhým faktorem byla historická transformace strany, v jejímž důsledku NPD se radikalizovala. Třetím a zároveň klíčovým faktorem se stala relativně hektická politická debata po roce 2000. Proces v roce 2003 nakonec ztroskotal kvůli důvěrníkům úřadů na ochranu ústavnosti. Možnost dalšího návrhu na zákaz strany však nebyla, až na určitá omezení, vyloučena. NPD se tak hrozby zákazu nezbavila.
|
|
|
Nelineární charakter optického prostředí
Žáček, Martin ; Míča, Ivan (oponent) ; Přinosil, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce přehledně pojednává o teoretických i aplikačních možnostech nelineárních jevů v optickém prostředí. Jelikož je v dnešní době nejpoužívanějším optickým prostředím optické vlákno, je působení těchto jevů demonstrováno právě na optickém vlákně. Základním pilířem práce jsou teoretické informace upřesněné matematickými, případně fyzikálními vyjádřeními. Definují nelineární prostředí a jevy, které v něm vznikají. Tedy jevy druhého řádu, mezi které patří Generování druhé harmonické (SHG), Třívlnný proces (TWM), a jevy třetího řádu, jako jsou Generování třetí harmonické (THG), Automodulace fáze (SPM), Křížová modulace (XPM), Autofokusace, Čtyřvlnné směšování (FWM) a degenerativní Čtyřvlnné směšování (DFWM). K těmto jevům jsou ještě doplněny jevy, které vznikají rozptylem. Tedy Brillouinův a Ramanův rozptyl. Dalším bodem práce, je seznámit čtenáře s přenosovým systémem DWDM. DWDM systémy využívají k přenosu informací hustého vlnového multiplexu. A jsou to právě tyto systémy, kde najdou nelineární jevy své uplatnění. Jsou zde velké nároky na přenosovou kapacitu a rychlost. Limitujícím faktorem v těchto systémech jsou FWM a XPM, které mohou při špatném návrhu způsobit přeslechy mezi kanály. V poslední části práce teoretické poznatky podpoříme aplikačními možnostmi a simulacemi. Jako simulační prostředí byl zvolen program OptSim verze 4.0. V něm je simulována závislost účinků FWM, SPM a XPM na velikosti chromatické disperze a výkonu signálu navazovaného do optického vlákna.
|
|
|
Mobile IPv6 v prostředí OPNET Modeler
Žáček, Martin ; Růčka, Lukáš (oponent) ; Skořepa, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce shrnuje poznatky o podpoře mobility v IPv4 sítích a detailně prozkoumává možnosti mobility v IPv6 sítích. Jsou zde popsány funkce a topologie protokolů MIPv6 (RFC 3775), FMIPv6 (RFC 5568), HMIPv6 (RFC 5380) a F-HMIPv6. Dále práce obsahuje návrh simulace MIPv6 v prostředí OPNET Modeler a diskuzi výsledků k této simulaci. V neposlední řade, byla provedena analýza zdrojových kódů programu OPNET, pro účely návrhu vlastního protokolu pro podporu mobility, dle FMIPv6. V implementaci FMIPv6 se podařila vyřešit detekce událostí z linkové vrstvy, které slouží ke spouštění vlastního protokolu a byly implementovány dvě zprávy RtSolPr a PrRtAdv. Poznatky z této práce mohou sloužit k dokončení implementace protokolu FMIPv6 v prostředí OPNET, ale také mohou být využity obecně jako metodika práce při návrhu nových typů zpráv přenášených na síťové vrstvě v IPv6 síti.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.