|
|
Zánik nájmu bytu
Jaša, Jaromír ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o zániku nájmu bytu. Hlavním cílem této práce bylo zaměření na jednotlivé způsoby, jimiž nájem bytu zaniká. Nejvíce prostoru je věnováno výpovědi z nájmu bytu, která je relativně podrobně upravena v zák. č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku. V této práci jsou často publikována rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, jež mají v oblasti zániku nájmu bytu nezastupitelnou roli. Práce obsahuje také krátké pojednání o otázkách souvisejících se zánikem nájmu bytu.
|
|
|
Solidarita v závazkových právních vztazích
Dočkal, Tomáš ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Resumé. V této práci je pojednáno o právním institutu solidární závazkový právní vztah. Je to jeden z těch právních institutů, kterým není věnováno mnoho odborných prací, ač si pro četnost, s jakou je v právním životě užíván, zaslouží zájem mnohem větší. Třebaže se může na první pohled zdát, že solidární závazkový právní vztah je již natolik ustálený právní institut práva soukromého, že u něj nemohou vyvstati žádné nejasnosti, opak je pravdou. Není totiž jednotného teoretického pohledu na solidární závazkový právní vztah; podle jednoho názoru, jež označen jest teorie jednoty, je solidární závazkový právní vztah jeden závazkový právní vztah, zatímco podle druhého názoru, jež je zván teorie mnohosti, není solidární závazkový právní vztah jeden závazkový právní vztah, nýbrž sestává ze závazkových právních vztahů mezi věřitelem a každým solidárním spoludlužníkem (v případě pasivní plurality), resp. mezi dlužníkem a každým solidárním spoluvěřitelem (v případě aktivní plurality). Pokud se v poslední době nějaké odborné práce věnovaly solidárnímu závazkovému právnímu vztahu, pak jej chápaly v souladu s teorií mnohosti. Tato práce naopak od oněch prací pohlíží na solidární závazkový právní vztah podle teorie jednoty, která ač je teorií právní sice opomenuta, převládá v právním životě. Vlastní práce je rozdělena na...
|
|
|
Spotřebitelské smlouvy
Švihelová, Zuzana ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je analyzovat otázku práva spotřebitelských smluv v České republice v kontextu evropského práva. Práce je složena ze šesti kapitol, každá z nich se zabývá různými aspekty spotřebitelského práva. První kapitola je úvodní a nabízí obecný náhled na zkoumané téma a moji osobní motivaci pro výběr daného tématu. Druhá kapitola je rozdělena do dvou částí. První část rekapituluje velmi krátkou historii spotřebitelského práva. Druhá část se soustředí na evropské spotřebitelské právo a jeho přímý vliv na české zákonodárství. Třetí kapitola je stěžejní kapitolou diplomové práce, neboť definuje základní terminologii spotřebitelského práva: smlouvu, spotřebitele a dodavatele. Kapitola je rozdělena do tří částí: jedna část pro každý pojem. V první části je také pojednání o uzavírání smlouvy, e-shopech a zvláštních smluvních typech podle občanského zákoníku. O tématu je pojednáváno z hlediska českého i evropského práva s relevantní judikaturou. Čtvrtá kapitola je rozdělena do dvou částí a pojednává o ochraně spotřebitele. První část se věnuje té odnoži práva ochrany spotřebitele, které je upraveno právem veřejným (především pak správním a trestním právem). Druhá část je pro tuto diplomovou práci důležitější a definuje ochranu spotřebitele z hlediska soukromoprávního (především pak práva...
|
|
|
Smluvní pokuta
Vernerová, Martina ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Smluvní pokuta Klíčová slova Smluvní pokuta, náhrada škody Resumé Cílem této diplomové práce je analyzovat využití smluvní pokuty v občanskoprávních závazkových vztazích. Tento ve své podstatě velmi užitečný institut je sice využíván v široké paletě smluvních vztahů, mnohdy ale bohužel bez patřičných znalostí či dokonce za účelem poškodit druhou stranu. Za hlavní snahu této práce tedy lze trochu zjednodušeně považovat záměr vybavit účastníky závazkového vztahu návodem "Jak (ne)sjednat smluvní pokutu". Práce se skládá ze šesti kapitol, z nichž každá pojednává o jiném aspektu smluvní pokuty. První kapitola se zabývá hledáním co nejvýstižnější definice smluvní pokuty zejména v odborné literatuře a poukazuje na rozdílnost v úhlech pohledů jednotlivých autorů. Kapitola druhá se zabývá účelem smluvní pokuty a hierarchií jejich funkcí za účelem hlubšího porozumění situacím, ve kterých je možné a vhodné smluvní pokutu sjednat. Další kapitola se věnuje základní charakteristice smluvní pokuty zejména v porovnání s vlastnostmi institutu úrokem z prodlení, se kterým má některé funkce společné. Kapitola se rovněž zabývá otázkou souběhu těchto dvou institutů. Kapitola čtvrtá seznamuje s aktuální právní úpravou smluvní pokuty v občanském a obchodním zákoníku, rozebírá jejich odlišnosti a pokouší se je vysvětlit. Dále je...
|
|
|
Svěření nezletilého dítěte do výchovy a úprava styku s ním po rozvodu
Váňová, Lucie ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Resumé Předmětem této diplomové práce je právní problematika "Svěření nezletilého dítěte do výchovy a úprava styku s ním po rozvodu." Práce je zaměřena na právní instrumenty zakotvené v českém právním řádu za účelem ochrany dítěte, jehož rodiče se rozvádějí, event. spolu nežijí. Práce se věnuje historickému vývoji i platné právní úpravě rozvodu, formám porozvodové péče o dítě i styku dítěte s oběma rodiči, resp. s širší rodinou. Důraz je přitom kladen na rozhodovací praxi opatrovnických soudů, i na stěžejní rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu České republiky v této věci. V komparaci s českou právní úpravou je popsána též právní úpravu slovenská, a to zejména s ohledem na odlišnosti, které jsou výsledkem již téměř dvacetiletého odděleného vývoje obou právních řádů. Vzhledem k právě probíhající rekodifikaci soukromého práva se práce zabývá též změnami, které by do současné právní úpravy měl přinést s účinností od 1. ledna 2014 nový občanský zákoník. S ohledem na osobní a emocionální charakter vztahů regulovaných rodinným právem nelze ponechat stranou ani psychologické aspekty rozvodu rodičů a následné péče o dítě. Proto se práce okrajově věnuje též psychologickým dopadům rozvodu na dítě i na chování rodičů, jejichž znalost je nezbytná pro opatrovnické soudce, sociální pracovníky, mediátory i advokáty...
|
|
|
Nakládání s nemovitostmi v teorii a soudní praxi
Postránecká, Romana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Nakládání s nemovitostmi v teorii a soudní praxi Romana Postránecká ABSTRAKT (CZ) Tato práce se věnuje vybraným okruhům týkajícím se problematiky nakládání s nemovitostmi. Těžiště této práce je v nakládání s věcnými právy k nemovitostem, ze skupiny závazkových práv práce obsahuje problematiku nájmu nemovitostí. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. Kapitola první se zabývá úvodem do problematiky a systematikou právních vztahů k nemovitostem. Kapitola druhá se zabývá převody nemovitostí, přičemž její těžiště je v aktuálním vývoji judikatury ohledně účinků odstoupení od převodní smlouvy na třetí strany. Kapitola třetí pojednává o věcných břemenech, jejich obsahu a srovnání s veřejným užíváním jako institutem veřejného práva. Kapitola čtvrtá se zabývá problematikou zástavního práva k nemovitostem včetně zástavního práva zřízeného v rámci soudního výkonu rozhodnutí či exekuce. Kapitola pátá pojednává o nájmu nemovitostí, a to konkrétně o rozlišení právních režimů, kterými se řídí nájemní smlouva podle toho, jaký typ nemovitosti je jejím předmětem. Navzdory tomu, že účinnost nového občanského zákoníku byla ve znění podepsaném prezidentem republiky oproti původním očekáváním odložena o 1 rok, tedy jeho účinnost je prozatím stanovena od 1.1.2014, kapitola šestá pojednává o úpravě některých otázek nového občanského...
|
|
|
Věcná břemena
Blažková, Hana ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá právním institutem věcných břemen. Jedná se o věcná práva k věci cizí, která omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Věcná břemena slouží k prospěšnějšímu užívání nemovitosti nebo svědčí určité osobě. Práce se skládá z deseti kapitol. První kapitola popisuje v pěti podkapitolách historický vývoj věcných břemen. Druhá kapitola se zabývá vymezením pojmu a funkce věcných břemen. Ve třetí kapitole je ve dvou podkapitolách rozebráno jejich dělení. Čtvrtá kapitola se zabývá obsahem věcných břemen. Ve dvou podkapitolách pak přibližuje nejčastěji se vyskytující věcná břemena - právo cesty a právo užívání bytu či místnosti. Pátá kapitola se zabývá problematikou evidence věcných břemen v katastru nemovitostí. Nejrozsáhlejší šestá kapitola se v šesti podkapitolách postupně věnuje jednotlivým způsobům vzniku věcných břemen. Sedmá kapitola ve třech podkapitolách rozebírá změny věcných břemen: v subjektech, v obsahu a v předmětu. Osmá kapitola v šesti podkapitolách zkoumá jednotlivé způsoby zániku věcných břemen, samostatně, v deváté kapitole je zkoumáno promlčení věcných břemen. Závěrečná kapitola se věnuje úpravě věcných břemen v novém občanském zákoníku.
|
|
| |
|
|
Právní úkony
Skřejpek, Jakub ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
- Právní úkony Klíčová slova: právní úkony, projev vůle, interpretace Právní úkony se obecně řadí mezí právní skutečnosti, které působí vznik, změnu a zánik právních vztahů, v případě právních úkonů se jedná o vztahy občanskoprávní. Právní úprava právních úkonů je obsažena v platném občanském zákoníku, který také stanoví, jaké podmínky musí být splněny, aby se jednalo o právní úkon platný a naopak, kdy se jedná o neplatný právní úkon, ať absolutně nebo relativně. K platnosti je třeba, aby se jednalo o projev vůle, který směřuje právě ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu a zákon s takovým projevem vůle tyto následky spojuje. Tímto zákonem je občanský zákoník. V současném návrhu nového občanského zákoníku však např. definice právního jednání chybí, jsou zde stanoveny pouze následky právního jednání. Lze rozvést, že platnost právního úkonu je podmíněna projevem vůle jednajícího, který musí být k nabývání práv a povinností způsobilý. K platnosti právního úkonu je třeba, aby projev vůle byl svobodný, vážný, dostatečně určitý a srozumitelný a nebyl učiněn v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek, stejně tak musí být prost omylu. Současná právní úprava vychází z neformálnosti právních úkonů, avšak pokud zákon nebo dohoda stran stanoví, že musí být splněna určitá forma, je její splnění...
|
|
| |
host ::
RSS.