Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 48 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Titan, jeho slitiny a intermetalika pro bilologické a průmyslové aplikace
Vespalec, Vítězslav ; Jech, David (oponent) ; Čelko, Ladislav (vedoucí práce)
Tvorba této bakalářské práce byla provedena formou literární rešerše, která shrnuje základní informace o titanu a jeho slitinách. V první kapitole je uvedena historie výroby a použití titanu. Následující kapitola obsahuje nejdůležitější vlastnosti čistého titanu, jakými jsou alotropické modifikace krystalové mřížky, chemické, fyzikální a technologické vlastnosti, dále je zde věnován prostor používanému rozdělení titanových slitin, vlivu nečistot, efektu tvarové paměti a příkladům intermetalik. Třetí část pojednává o vybraných aplikacích ve strojírenství. Závěr se zabývá biokompatibilitou a využití titanu a jeho slitin v implantologii a dentálních aplikacích.
Vysokoteplotní zkřehnutí feritické 14%Cr ODS oceli v taveninách olova
Dohnalová, Eva ; Čelko, Ladislav (oponent) ; Hadraba, Hynek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vysokoteplotním zkřehnutím 14%Cr ODS feritické oceli v taveninách olova. Jako experimentální materiál byla použita 14%Cr feritická ODS ocel ODM401 vyrobená technologií práškové metalurgie. Práce popisuje vliv dlouhodobého žíhání, vliv korozního napadení povrchu v tavenině Pb a Pb-Bi na mikrostrukturu a mechanické vlastnosti feritické ODS oceli. V experimentální části práce bylo provedeno hodnocení mikrostruktury pomocí rastrovací elektronové mikroskopie a transmisní elektronové mikroskopie. U všech vzorků byly provedeny zkoušky rázem v ohybu, statická zkouška tahem, měření mikrotvrdosti a faktografická analýza lomových ploch. Bylo zjišteno, že v průběhu dlouhodobé expozice oceli v tavenině Pb a Pb-Bi při teplotě 550°C/1000h a 500°C/1000h dochází k napadení povrchu oceli a výrazným mikrostrukturním změnám. Zkřehnutí oceli po expozici v taveninách olova bylo srovnatelné s dlouhodobou teplotní expozicí oceli při teplotě 650°C/1000h.
Advanced hydrophobic and hydrophilic surface treatments for non-nuclear energetics
Komarov, Pavel ; Ctibor,, Pavel (oponent) ; Pawlowski, Lech (oponent) ; Čelko, Ladislav (vedoucí práce)
Particular interest is given to solid surfaces with specific wetting behavior (hydrophilic/superhydrophilic and hydrophobic/superhydrophobic) due to their wide range of potential applications such as drag-reducing, anti-icing/de-icing, corrosion-resistant, anti-biofouling, self-cleaning, etc. surfaces. However, the production ways of such coatings are sophisticated multi-step procedures, which are expensive and do not provide sufficient robustness of the hydrophilic/hydrophobic wetting behavior. The doctoral thesis is focused on (i) the development of a technological way to fabricate hydrophilic/hydrophobic coatings from wear-resistant materials utilizing thermal spraying technology; (ii) a detailed investigation of deposited coatings, analysis of their mechanical properties and the robustness of their wetting behavior. The first part of the thesis represents a theoretical background on the wetting behavior, surface free energy, hydrophilic/superhydrophilic and hydrophobic/superhydrophobic coatings and thermal spraying technology. In the second part, Al2O3, Cr2O3-SiO2-TiO2, YSZ and WC-Co-Cr plasma-sprayed coatings were fabricated, and their wetting behavior was analyzed concerning their surface topography. Furtherly, several YSZ coatings with lamellar and columnar microstructures were studied to investigate the role of the microstructure on their wetting behavior. The effect of RF-plasma jet surface treatment is also presented. Finally, three different powder feedstocks of WC-Co-Cr were utilized to fabricate wear-resistant coatings with the so-called multi-scale surface topography. It was found that the combination of a coarse powder with ultra-fine (~500 nm) WC particles provides an optimal surface topography with a very high hydrophobicity that furtherly can be tuned into the superhydrophobic state after the additional Si-oil treatment. In the last part, the robustness of the wetting behavior of WC-Co-Cr samples was estimated by the slurry abrasion response test and the cavitation erosion resistance test.
Struktura a vlastnosti povlaků připravovaných PVD technologií
Doubrava, Marek ; Horynová, Miroslava (oponent) ; Čelko, Ladislav (vedoucí práce)
Předkládaná práce je zaměřena na studium DLC vrstev 3. generace vyráběné firmou Platit a.s. Vrstvy jsou deponovány během nereaktivního filtrovaného PVD obloukového procesu. Cílem je zjistit vliv záměny držáku substrátu s různým odvodem tepla na výsledné vlastnosti vrstev. Záměna je motivována čistě ekonomickou snahou o zvýšení produktivity procesu. Teoretická část pojednává o principech procesu PVD depozice, charakteristice tenkých vrstev, DLC vrstvách a materiálech pro řezné nástroje. Experimentální část práce zahrnuje popis přístrojů a metod použitých pro analýzu vzorků. Její součástí je také stručný popis průběhu a podmínek každého experimentu. Získané výsledky ať už z hlediska tloušťky vrstev, adheze nebo podílu sp^3 vazeb odpovídají předpokládaným výsledkům.
Příprava difuzních bariér s využitím technologie chemické depozice
Foltýnek, Jaroslav ; Němec, Karel (oponent) ; Čelko, Ladislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou přípravy difuzních bariér technologií chemické depozice plynné fáze z práškových směsí. V teoretické části práce je řešena problematika přípravy difuzních vrstev pro tři nejběžněji používané způsoby přípravy, tj. CVD z práškových směsí, plynné a kapalné fáze. V praktické části práce je pak řešena problematika přípravy difuzních vrstev na superslitině Inconel 713LC metodou aluminizace z šesti různých práškových směsí probíhající za teploty 800°C po dobu 0, 2 a 5 hodin.
Využití povrchových úprav v současné technické praxi
Červinka, Martin ; Čelko, Ladislav (oponent) ; Klakurková, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou povrchových úprav materiálů a jejich základním rozdělením. Detailněji je pak práce zaměřena na technologii vytváření povlaků žárovými nástřiky. Práce shrnuje základní informace o technologii žárových nástřiků, jejich vlastnosti a přehled metod jejich výroby. Cílem práce je vytvoření přehledu o metodách povrchových úprav používaných v součastné praxi a jejich aplikačního využití v různých průmyslových odvěvích.
Mechanické legování a zhutňování kovových kompozitních prášků
Husák, Roman ; Čelko, Ladislav (oponent) ; Hadraba, Hynek (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na proces mechanického legování. Jedná se o proces úpravy heterogenní směsi práškových materiálů do homogenního kompozitního prášku a následné přípravy hutných těles z tohoto prášku. Experimenty byly zaměřeny na tři typy kompozitních materiálů. Magneticky měkkou slitinu Permalloy, ODS ocel vycházející z komerčně dostupného polotovaru oceli 434 LHC a nízko-aktivační vysoce-chromovou ODS ocel 14Cr-2W. Na kompozitních prášcích byla provedena série mechanických testů a chemických analýz. Na základě těchto testů a analýz bylo možné potvrdit, potřebnou dobu k vytvoření plně homogenní kompozitní směsi. Následovalo zhutnění kompozitních prášků do kompaktního objemu a další série mechanických testů a analýza mikrostruktury. V těchto analýz bylo možné určit, zda je nutné použití ochranných atmosfér v průběhu mechanického legování. Všechny tři typy studovaných materiálů se podařilo úspěšně připravit metodou mechanického legování. Bylo zjištěno, že pro vznik plně homogenního kompozitního prášku je nutné provádět mechanické legování po dobu 24 hodin. Bylo zjištěno, že strukturní změny prášku v průběhu mechanického legování lze sledovat pomocí měření jeho tvrdosti. Při zpracování korozně odolných materiálů je možné provádět mechanické legování ve vzdušné atmosféře. Při mechanickém legování materiálů, které podléhají oxidaci, je nutné použití ochranných atmosfér.
Vliv parametrů elektroforetické depozice na konečné vlastnosti keramiky
Husák, Roman ; Čelko, Ladislav (oponent) ; Hadraba, Hynek (vedoucí práce)
Elektroforetická depozice je experimentálně nenáročná tvarovací metoda umožňující připravit keramické materiály ze stabilní suspenze částic pomocí stejnosměrného elektrického pole. Cílem práce bylo ověřit, jak velikost elektrického proudu a tudíž rychlost ukládání částic na elektrodu ovlivňují mikrostrukturu a finální vlastnosti keramiky. Byly připraveny vrstvy Al2O3 a ZrO2 ze stabilních suspenzí prášků v isopropanolu stabilizovaných kyselinou monochloroctovou. Bylo zjištěno, že skutečná časová závislost rychlosti ukládání částic na elektrodu se lišila od teoretické předpovědi pro dané elektrické podmínky. Z měření kinetiky elektroforetické depozice byla proto stanovena aktuální elektroforetická pohyblivost částic a efektivní hmotnost částic účastnících se depozice. Bylo zjištěno, že s rostoucím elektrickým proudem klesala skutečná elektroforetická pohyblivost částic a naopak rostl podíl částic v suspenzi ukládající se na elektrodě. Rostoucí rychlost částic při vyšších elektrických proudech také vedla k horšímu uspořádání částic na elektrodě, což se projevilo v růstu pórů a v růstu celkové hustoty depozitů. Tyto mikrostrukturní změny se projevily v poklesu tvrdosti keramiky nanesené vyššími proudy, a to v případě Al2O3 až o 300HV5.
Nekonvenční technologie navařování kovů
Krejčí, Vojtěch ; Šárka,, Šimůnková-Houdková (oponent) ; Čelko, Ladislav (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je přiblížit veřejnosti problematiku navařování kovů a provést základní rozdělení nejrozšířeněji využívaných technologií navařování kovů. Někdy se můžeme setkat také s pojmem nánosové svařování kovů, v praxi se však využívá technický termín navařování kovů. Úvod práce obsahuje základní seznámení s problematikou a charakteristiku procesu navařování, včetně shrnutí jeho výhod i nevýhod. V dalších kapitolách je pak věnována pozornost jednotlivým technologiím navařování, jejich principu a použití v technologické praxi. Současně je také vypracován přehled již nepoužívaných nebo minimálně využívaných technologií navařování. Po představení jednotlivých technologií následuje část zabývající se v současné technické praxi rozdělením materiálů využívaných pro navařování podle základního materiálu i návarového kovu. V experimentální části práce následují vybrané příklady současného využití představených technologií navařování v praxi.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 48 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Čelko, L.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.