Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pražská škola a empirický funkcionalismus: danešovské inspirace
Vykypěl, Bohumil
Článek se zabývá vztahem mezi pražskou školou a "empirickými funkcionalisty" neboli "greenbergiány".
Typologie Josepha H. Greenberga a pražské školy aneb možnosti, které čekají
Boček, Vít
Článek se zabývá vztahem mezi typologií pražské školy a greenbergiánskou typologií. Diskutovány jsou různé podobnosti a rozdíly obou teorií.
Bibliografie Františka Daneše za léta 1947-2009
Nejedlá, Alena ; Papcunová, Jana
Chronologicky a abecedně řazená bibliografie lingvistických prací Františka Daneše, opravená a doplněná.
Čeština zpívaná v zahraničí
Králík, Jan
K sepětí hudby s jazykem (českým), k vztahu přirozenosti české deklamace a zpěvnosti jejího zhudebnění a k otázce, zda česká libreta překládat/nepřekládat.
Postoje k jazyku: výzkum a interpretace
Čmejrková, Světla
Stať navazuje na Danešovu studii o jazykových postojích. Testuje některé teze a využívá k tomu jazykové ankety, v níž odpovídají středoškoláci, vysokoškoláci a studenti češtiny (celkem 100 osob). V jejich odpovědích se autorka snaží vytipovat relevantní témata, která přímo i nepřímo svědčí o jejich postojích k teritoriální a stylistické variantnosti současné češtiny, zejména o jejich postojích k jazykovému standardu a substandardu (tzv. obecné češtině).
Nerozumím tomu vs. Já tomu nerozumím. K užívání zájmena já z hlediska korpusových nálezů
Štícha, František
Podmětové zájmeno já v tematické pozici ve větách bez elipsy tvaru jsem: jeho absence/přítomnost na začátku věty.
Jak literární postavy prožívají vlastní jména
Procházková, Žaneta
Některé literární postavy nejsou pouze pasivními uživateli svých jmen, naopak o svých jménech přemýšlejí, mluví o nich, aktivně je hodnotí, vytvářejí si ke jménům pozitivní či negativní vztah, hledají jejich původ či význam atd. Postavy svá jména tedy nejen užívají, ale zároveň i prožívají. Pohled postav na jména (ať již na vlastní nebo na jména ostatních postav) je součástí jejich reflexe fikčního světa, v němž se nacházejí. Jejich způsob prožívání jmen nám vždy přímo či nepřímo prozrazuje i něco o charakteru postav a o funkci, kterou jménu přisuzují.
Staročeská verba dicendi na příkladu sloves *osloviti a hovořiti
Homolková, Milada
České sloveso osloviti je přejímkou ze slovenštiny, kde je doloženo už v 15. století; sloveso hovořiti patří ve staré češtině k verbům dicendi, která hodnotí způsob řeči po stránce zvukové.
Diskontinuita jazykového vývoje a lexikální systém
Nejedlý, Petr
Lexikální systém se vyvíjí kontinuálně – změny probíhají jako součást změn jiných. Někdy uživatel vhodnou lexikální jednotku nezná a sám přichází s lexikální inovací. Dochází tak k zdvojení systémové pozice. Mnohé takové případy nacházíme v češtině humanistické a barokní. Příčinou je rozpor mezi překotným rozvojem komunikačních příležitostí a omezenějšími komunikačními možnostmi.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.