| |
| |
| |
|
Čeština zpívaná v zahraničí
Králík, Jan
K sepětí hudby s jazykem (českým), k vztahu přirozenosti české deklamace a zpěvnosti jejího zhudebnění a k otázce, zda česká libreta překládat/nepřekládat.
|
| |
|
Postoje k jazyku: výzkum a interpretace
Čmejrková, Světla
Stať navazuje na Danešovu studii o jazykových postojích. Testuje některé teze a využívá k tomu jazykové ankety, v níž odpovídají středoškoláci, vysokoškoláci a studenti češtiny (celkem 100 osob). V jejich odpovědích se autorka snaží vytipovat relevantní témata, která přímo i nepřímo svědčí o jejich postojích k teritoriální a stylistické variantnosti současné češtiny, zejména o jejich postojích k jazykovému standardu a substandardu (tzv. obecné češtině).
|
| |
|
Jak literární postavy prožívají vlastní jména
Procházková, Žaneta
Některé literární postavy nejsou pouze pasivními uživateli svých jmen, naopak o svých jménech přemýšlejí, mluví o nich, aktivně je hodnotí, vytvářejí si ke jménům pozitivní či negativní vztah, hledají jejich původ či význam atd. Postavy svá jména tedy nejen užívají, ale zároveň i prožívají. Pohled postav na jména (ať již na vlastní nebo na jména ostatních postav) je součástí jejich reflexe fikčního světa, v němž se nacházejí. Jejich způsob prožívání jmen nám vždy přímo či nepřímo prozrazuje i něco o charakteru postav a o funkci, kterou jménu přisuzují.
|
| |
|
Diskontinuita jazykového vývoje a lexikální systém
Nejedlý, Petr
Lexikální systém se vyvíjí kontinuálně – změny probíhají jako součást změn jiných. Někdy uživatel vhodnou lexikální jednotku nezná a sám přichází s lexikální inovací. Dochází tak k zdvojení systémové pozice. Mnohé takové případy nacházíme v češtině humanistické a barokní. Příčinou je rozpor mezi překotným rozvojem komunikačních příležitostí a omezenějšími komunikačními možnostmi.
|