|
|
Dynamika vývoje půdní fauny a dynamiky humusu v sukcesi ke klimaxovým smrčinám a bučinám Šumavy
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Ústav půdní biologie, České Budějovice ; Rusek, Josef
Cílem řešení projektu je stanovit dynamiku vývoje biodiversity společenstev vybraných skupin epigeonu a půdní meso- a makrofauny, změny v dekompozičních procesech a formách humusu v lesních ekosystémech NP Šumava ponechaných samovolnému vývoji v různě starých odumřelých smrčinách a na holosečných pasekách. Základním cílem projektu je zastavit pokles biologické rozmanitosti v půdě lesních ekosystémů. Bioindikátorem jsou ohrožené druhy a funkční skupiny půdní fauny a změny půdní mikrostruktury. Získané poznatky poslouží k návrhu nejvhodnějších opatření k obnově přirozených smrkových a smrko-bukových porostů na Šumavě. V roce 2007 byly provedeny tyto činnosti: výběr stálých lokalit, odběr půdních vzorků a jejich extrakce v Tullgrenových a Kempsonových přístrojích, instalace zemních pastí a jejich vybírání ve dvou termínech, odběr a příprava vzorků ke zhotovování půdních výbrusů, třídění a určování materiálu půdní fauny.
|
|
|
Přirozená dynamika vývoje horského smrkového lesa po rozsáhlé disturbanci: prostorově explicitní model
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální , Praha ; Botanický ústav AV, v.v.i., Praha ; Svoboda, Miroslav ; Wild, Jan
Projekt připravuje prostorově explicitní, realistický model sukcese horského smrkového lesa po narušení větrem nebo gradací podkorního hmyzu a s jeho pomocí pak plánuje identifikovat klíčové faktory sukcese, vyhodnotit vliv stavu lesa před narušením na průběh sukcese a predikovat vývoj lesa na několik desítek let dopředu. Výsledky analýzy dat sebraných v roce 2008. Popis sledování dynamiky vegetace na trvalých plochách založených Botanickým ústavem. Mapa nově založených trvalých ploch v oblasti Březníku, Pramenů Vltavy, Na Ztraceném, u Trampuisova křížku, Javoří slatě a Trojmezné.
|
|
|
Dynamika vývoje půdní fauny a dynamiky humusu v sukcesi ke klimaxovým smrčinám a bučinám Šumavy
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Ústav půdní biologie, České Budějovice ; Rusek, Josef
Cílem řešení projektu je stanovit dynamiku vývoje biodiverzity společenstev vybraných skupin epigeonu a půdní meso- a makrofauny, změny v dekompozičních procesech a formách humusu v lesních ekosystémech NP Šumava ponechaných samovolnému vývoji v různě starých odumřelých smrčinách a na holosečných pasekách. Základním cílem projektu je zastavit pokles biologické rozmanitosti v půdě lesních ekosystémů. Bioindikátorem jsou ohrožené druhy a funkční skupiny půdní fauny a změny půdní mikrostruktury. Získané poznatky poslouží k návrhu nejvhodnějších opatření k obnově přirozených smrkových a smrko-bukových porostů na Šumavě. Popis odběru půdních vzorků a jejich extrakce v Tullgrenových a Kempsonových přístrojích a zemních pastích na srovnávaných plochách. Třídění a určování půdní fauny a epigeonu, chemické rozbory půd, zhotovování půdních výbrusů, vytváření databáze coenotických snímků společenstev půdní fauny a epigeonu.
|
|
|
Přirozená dynamika vývoje horského smrkového lesa po rozsáhlé disturbanci: prostorově explicitní model
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální , Praha ; Botanický ústav AV, v.v.i., Praha ; Svoboda, Miroslav ; Wild, Jan
Projekt připravuje prostorově explicitní, realistický model sukcese horského smrkového lesa po narušení větrem nebo gradací podkorního hmyzu a s jeho pomocí pak plánuje identifikovat klíčové faktory sukcese, vyhodnotit vliv stavu lesa před narušením na průběh sukcese a predikovat vývoj lesa na několik desítek let dopředu. V závěru bylo konstatováno, že v horském smrkovém lese je pro úspěšné zmlazení porostu po napadení kůrovcem důležitá obnova, která byla na stanovištích ještě před rozpadem stromového patra. Jako rozhodující faktor, který v porostu zajišťuje kontinuální přítomnost banky obnovy, se jeví přítomnost dostatečného množství mrtvého dřeva. Z toho vyplývá nezbytnost ponechávat mrtvé dřevo i v porostech kůrovcem nenapadených. Mortalita zmlazení po rozpadu stromového patra je nejvyšší u nejmladších jedinců a s postupným odrůstáním zmlazení se výrazně snižuje. V procesu generativní obnovy porostu jsou významnějším faktorem hospodářské zásahy do porostu než dynamika vegetace.
|
|
| |
|
| |
|
| |
guest ::
