|
| |
|
|
Cellular polymer nanocomposites
Zárybnická, Klára ; Crosby, Alfred (referee) ; Lehocký,, Marián (referee) ; Jančář, Josef (advisor)
Tato dizertační práce se zabývá přípravou a charakterizací nanokompozitních polymerních pěn se zaměřením na strukturu materiálu a aplikaci v 3D tisku. Cílem práce je studium materiálu s vysoce organizovanou hierarchickou strukturou – od nanoměřítka, přes mikroskopickou strukturu po makroskopická tělesa. V první části práce byly řešeny strukturní vlastnosti nanokompozitů připravených z polymerních skel roztokovou metodou. Byl hledán obecně platný trend, pomocí kterého by bylo možné předpovídat disperzi nanočástic v kompozitu. Ukázalo se, že řídícím faktorem může být závislost na rozdílu parametrů rozpustnosti polymeru a rozpouštědla. Tento poznatek byl ověřen na systémech obsahujících různé nanočástice, polymery a rozpouštědla. Se znalostí principů pro řízení struktury nanokompozitů byly připraveny nanokompozity impaktního polystyrenu plněného nanosilikou. Tyto nanokompozity posloužily jako základ pro přípravu polymerních nakompozitních pěn. Porézní struktury bylo dosaženo pomocí termálního chemického nadouvadla azodikarbonamidu. Z těchto materiálů byly extrudovány filamenty, které byly následně zpracovány pomocí 3D tisku do požadovaných tvarů a vypěněny. Výsledkem byla hierarchická struktura s organizací struktury od nano (organizace nanočástic), přes mikro (struktura dvoukomponentní polymerní směsi a struktura pěny) po makroměřítko (struktura pěny a design 3D tisku). Byl pozorován vliv nanočástic na strukturu a termální a mechanické vlastnosti polymerních pěn. Nanočástice fungují při tvorbě pěny jako nukleační činidlo, na jejich povrchu snadno dochází k tvorbě pórů, takže s obsahem nanočástic v materiálu bylo vytvořeno více menších pórů, což napomohlo k homogenitě pěnové struktury. Přítomnost nanočástic změnila povrchovou energii zrn nadouvadla, díky čemuž docházelo k jeho rozkladu za nižích teplot a pěnění bylo i rychlejší. Nanočástice mají zároveň potenciál vyztužit stěny pěny a zlepšit tak mechanické vlastnosti. 3D tisk je oblíbená a hojně rozšířená technika, díky své jednoduchosti je v mnoha laboratořích a zkušebnách, proto roste poptávka po filamentech se speciálními vlastnostmi. Materiál vyvinutý v této dizertační práci je v podstatě hotovým a charakterizovaným produktem, který by mohl přispět k uspokojení této pohledávky.
|
|
|
Cellular polymer nanocomposites
Zárybnická, Klára ; Crosby, Alfred (referee) ; Lehocký,, Marián (referee) ; Jančář, Josef (advisor)
Tato dizertační práce se zabývá přípravou a charakterizací nanokompozitních polymerních pěn se zaměřením na strukturu materiálu a aplikaci v 3D tisku. Cílem práce je studium materiálu s vysoce organizovanou hierarchickou strukturou – od nanoměřítka, přes mikroskopickou strukturu po makroskopická tělesa. V první části práce byly řešeny strukturní vlastnosti nanokompozitů připravených z polymerních skel roztokovou metodou. Byl hledán obecně platný trend, pomocí kterého by bylo možné předpovídat disperzi nanočástic v kompozitu. Ukázalo se, že řídícím faktorem může být závislost na rozdílu parametrů rozpustnosti polymeru a rozpouštědla. Tento poznatek byl ověřen na systémech obsahujících různé nanočástice, polymery a rozpouštědla. Se znalostí principů pro řízení struktury nanokompozitů byly připraveny nanokompozity impaktního polystyrenu plněného nanosilikou. Tyto nanokompozity posloužily jako základ pro přípravu polymerních nakompozitních pěn. Porézní struktury bylo dosaženo pomocí termálního chemického nadouvadla azodikarbonamidu. Z těchto materiálů byly extrudovány filamenty, které byly následně zpracovány pomocí 3D tisku do požadovaných tvarů a vypěněny. Výsledkem byla hierarchická struktura s organizací struktury od nano (organizace nanočástic), přes mikro (struktura dvoukomponentní polymerní směsi a struktura pěny) po makroměřítko (struktura pěny a design 3D tisku). Byl pozorován vliv nanočástic na strukturu a termální a mechanické vlastnosti polymerních pěn. Nanočástice fungují při tvorbě pěny jako nukleační činidlo, na jejich povrchu snadno dochází k tvorbě pórů, takže s obsahem nanočástic v materiálu bylo vytvořeno více menších pórů, což napomohlo k homogenitě pěnové struktury. Přítomnost nanočástic změnila povrchovou energii zrn nadouvadla, díky čemuž docházelo k jeho rozkladu za nižích teplot a pěnění bylo i rychlejší. Nanočástice mají zároveň potenciál vyztužit stěny pěny a zlepšit tak mechanické vlastnosti. 3D tisk je oblíbená a hojně rozšířená technika, díky své jednoduchosti je v mnoha laboratořích a zkušebnách, proto roste poptávka po filamentech se speciálními vlastnostmi. Materiál vyvinutý v této dizertační práci je v podstatě hotovým a charakterizovaným produktem, který by mohl přispět k uspokojení této pohledávky.
|
|
| |
guest ::
