|
|
Water retention in mountain soils - case study Šumava Mts.
Vlček, Lukáš ; Šefrna, Luděk (advisor) ; Kvítek, Tomáš (referee) ; Kulhavý, Zbyněk (referee)
The thesis deals with water retention potential in soils of experimental catchment areas in Šumava Mts. Water storage in the lanscape is a question not only of the water storage capacity, but also of the infiltration rate or total redistribution of infiltrated water in the soil environment. This chosen topic is analyzed by detailed pedological survey, processing and evaluation of rainfall events, chemistry of stream water and methods of stable isotopes hydrogen and oxygen and methods based on dyes or tracers. The runoff formation process in the Šumava Mts. is connected with the presence of hydromorphous soils as Histosols and their water saturation. Histosols and similar types of soils form a considerable supply of water in dry seasons, however, water is mainly retained in soil with a minimal impact on local streams. In the period of high saturation, the volume of outflow increases due to surface runoff and preferential pathways. At mineral soils in the Šumava region deep percolation usually occurs into aquifers in the subsoil, which then can supply springs during dry periods. From the agricultural exploited parts of the Šumava Mts., the meadow basins have higher retention capacity thanks to the drainage systems. On the other hand, soil surface and drainage systems of local meadows accelerate the...
|
|
|
Water quality change in small watersheds after sewage water treatment plant building
Rödlová, Sylva ; Langhammer, Jakub (advisor) ; Kvítek, Tomáš (referee) ; Pechar, Libor (referee)
Změny kvality vody v malých tocích, vyvolané vybudováním čistírny odpadních vod, představují doposud málo studované a přitom velmi aktuální téma současné hydrologie. Tato studie se zabývá popsáním těchto změn a faktorů, které je ovlivňují. Pro účely výzkumu bylo vybráno pět malých, zemědělsky využívaných povodí prvního řádu (čtyři povodí průměrně 6 km2 , jedno 16 km2 ). V každém zájmovém území byla vždy jedna vesnice od 640 do 2 500 obyvatel. Během 7 - 16 let trvajícího měsíčního monitoringu základních indikátorů kvality vody (O2, BSK5, CHSKCr, TOC, konduktivita, N-NH4, N-NO2, N-NO3, PC, P-PO4) byla zachycena stavba čistíren v obcích. Spolu s daty o účinnosti čistíren byly vyhodnoceny změny kvality vody v toku. Identifikované typy změn ukazují na problematické aspekty vývoje kvality vody v malých povodích. Kromě očekávaného rychlého a razantního snížení hodnot zátěže po výstavbě čistírny odpadních vod se vyskytují i odlišné projevy změn - pouze mírné snížení zátěže, stagnace, dokonce i zvýšení koncentrací sledovaných indikátorů. Mezi další typické změny patří navýšení hodnot 1-2 roky před uvedením čistírny do provozu a opožděná nitrifikace v toku způsobená nevhodným provozem čistírny. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující změny patří provoz čistírny, velikost průtoku recipientu, zemědělské...
|
|
|
Water retention in mountain soils - case study Šumava Mts.
Vlček, Lukáš ; Šefrna, Luděk (advisor) ; Kvítek, Tomáš (referee) ; Kulhavý, Zbyněk (referee)
The thesis deals with water retention potential in soils of experimental catchment areas in Šumava Mts. Water storage in the lanscape is a question not only of the water storage capacity, but also of the infiltration rate or total redistribution of infiltrated water in the soil environment. This chosen topic is analyzed by detailed pedological survey, processing and evaluation of rainfall events, chemistry of stream water and methods of stable isotopes hydrogen and oxygen and methods based on dyes or tracers. The runoff formation process in the Šumava Mts. is connected with the presence of hydromorphous soils as Histosols and their water saturation. Histosols and similar types of soils form a considerable supply of water in dry seasons, however, water is mainly retained in soil with a minimal impact on local streams. In the period of high saturation, the volume of outflow increases due to surface runoff and preferential pathways. At mineral soils in the Šumava region deep percolation usually occurs into aquifers in the subsoil, which then can supply springs during dry periods. From the agricultural exploited parts of the Šumava Mts., the meadow basins have higher retention capacity thanks to the drainage systems. On the other hand, soil surface and drainage systems of local meadows accelerate the...
|
|
|
Water quality change in small watersheds after sewage water treatment plant building
Rödlová, Sylva ; Langhammer, Jakub (advisor) ; Kvítek, Tomáš (referee) ; Pechar, Libor (referee)
Změny kvality vody v malých tocích, vyvolané vybudováním čistírny odpadních vod, představují doposud málo studované a přitom velmi aktuální téma současné hydrologie. Tato studie se zabývá popsáním těchto změn a faktorů, které je ovlivňují. Pro účely výzkumu bylo vybráno pět malých, zemědělsky využívaných povodí prvního řádu (čtyři povodí průměrně 6 km2 , jedno 16 km2 ). V každém zájmovém území byla vždy jedna vesnice od 640 do 2 500 obyvatel. Během 7 - 16 let trvajícího měsíčního monitoringu základních indikátorů kvality vody (O2, BSK5, CHSKCr, TOC, konduktivita, N-NH4, N-NO2, N-NO3, PC, P-PO4) byla zachycena stavba čistíren v obcích. Spolu s daty o účinnosti čistíren byly vyhodnoceny změny kvality vody v toku. Identifikované typy změn ukazují na problematické aspekty vývoje kvality vody v malých povodích. Kromě očekávaného rychlého a razantního snížení hodnot zátěže po výstavbě čistírny odpadních vod se vyskytují i odlišné projevy změn - pouze mírné snížení zátěže, stagnace, dokonce i zvýšení koncentrací sledovaných indikátorů. Mezi další typické změny patří navýšení hodnot 1-2 roky před uvedením čistírny do provozu a opožděná nitrifikace v toku způsobená nevhodným provozem čistírny. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující změny patří provoz čistírny, velikost průtoku recipientu, zemědělské...
|
|
|
Determination of recharge zones by means of vegetation water stress based on remote sensing and ground measurements
Duffková, R. ; Brom, J. ; Žížala, D. ; Zemek, František ; Procházka, J. ; Nováková, E. ; Zajíček, A. ; Kvítek, T.
The watershed recharge zones with high soil permeability are critical source zones of non-point agricultural pollution. Their delimitation is the condition of targeted agricultural management in protection zones of water resources. The accelerated water runoff from permeable soils of recharge zones reduces actual evapotranspiration and supports faster formation of vegetation water stress in comparison with other watershed parts. Recharge zones delimitation upon this theory was carried out on a small watershed (partially drained) by a combination of aerial photography in the infrared and optical spectrum of electromagnetic radiation, which provided a basis for modelling of surface energy balance components and crop water stress index (CWSI). The best indicators of vegetation water stress determined by statistical analyzes in order to define recharge zones (arable land with closed stand) were revealed evaporation fraction, CWSI and surface temperature. The results were supported by detailed pedological survey.
|
|
|
Use of stable hydrogen and oxygen isotopes in hydrology of small catchments in the Czech and Slovak Republic
Šanda, M. ; Vitvar, T. ; Holko, L. ; Blažková, Š. ; Bůzek, F. ; Císlerová, M. ; Fottová, D. ; Kostka, Z. ; Kulasová, A. ; Kvítek, T. ; Šnytr, O. ; Tachecí, P. ; Tesař, Miroslav ; Vícha, Z. ; Žlábek, P.
The contribution summarizes the development of isotope hydrology and hydrogeology in the Czech and Slovak Republic over the past 40 years. Records of 18O and 2H in nine experimental catchments and their interpretation provide a description of runoff component mixing from various soil and rock environments, as well as a calculation of mean water residence time of 7 to 25 months. The 18O and 2H content in two profiles of the Jizera River and two boreholes in the lower reaches shows little communication of river water with the groundwater supply resources in the Lower Jizera area; the communicaton increases with pumping intensity. The 18O and 2H content in wetlands and groundwater in two catchments of the Jizera Mts. shows the differences in recharge to the wetlands via groundwater or precipitation. The isotope hydrology and hydrogeology perspectives in the ČR and SR include capacity building, cooperation of laboratories and conjunctive use of izotopic and hydrogeochemical approaches.
|
|
| |
guest ::
