|
|
Diary of 1955
Schejbalová, Tereza ; Šrámek, Petr (advisor) ; Špirit, Michael (referee)
Uvažování o deníku jako literární (nebo obecněji umělecké) formě1 s sebou nese vždy řadu problémů, a to na mnoha úrovních. Deníky můžeme pojímat čistě literárně-teoreticky - z hlediska literárního žánru; na základě naratologických kategorií, jako je čas, adresát, fabule versus syžet; z pohledu literárně-historického, textologického, můžeme je interpretovat nebo hodnotit. Stejně tak se ale na konkrétní deníkové texty i na deník jako fenomén můžeme dívat z pozic psychologie (i psychiatrie), filozofie, sociologie, historie nebo třeba didaktiky či kriminalistiky. Každý pohled může mít svůj smysl, často však jedině v kontextu jednoho konkrétního deníku, a někdy dokonce jen v rámci jednoho jediného deníkového záznamu. Deník jako předmět zkoumání se totiž zároveň neustále vzpírá každému zobecnění a jasnému vymezení. Dosud se tak vedou různě zaměřené diskuse o jeho postavení v systému literárních útvarů (Je deník žánr? Jaká jsou pak jeho žánrová omezení?) i vztahu mezi uměním a skutečností vůbec (deník jako literární artefakt a deník jako dokument). Většinu z těchto potíží můžeme hledat v okolnostech a důvodech vzniku deníku, tedy v oblasti mimoliterární a literárním měřítkům nepodléhající. Deník málokdy vzniká jako záměrné literární dílo, a přece se jím po svém vydání stane. Známe však převážně jen ty deníky,...
|
|
|
Jiří Kolář's Nový don Quijote
Říha, Jakub ; Šrámek, Petr (advisor) ; Jiráček, Pavel (referee)
My thesis "Jiří Kolář's Nový don Quijote" focuses on the hitherto unknown manuscript of Jiří Kolář called Nový don Quijote (The New Don Quixote). It was written between 1936 and 1938/1939; in Kolář's bibliography it thus occupies a position between the typescript "novel reafora" Rudý havran (The Red Raven, written 1934-1936) and Kolář's first published collection of poems Křestný list (Birth Certificate,1941). Nový don Quijote is a poetical autobiography and it closes the first period of Kolář's literary work. It is divided into three parts in which the author summarizes his personal, erotic and creative life and builds his "poetical genealogy". The second part contains pieces of Kolář's older work, including two extensive examples from Rudý havran. Seen from this perspective Nový don Quijote is an invaluable source for the understanding of Kolář's early published writings. My thesis is divided into three parts. The first part deals with the poetics of Nový don Quijote. It contains a brief description of formal inovations, examples of intertextuality and main motifs and themes of Nový don Quijote. The second part is a description of the editor's work with the text including a detailed description of textual sources, textual changes, linguistic and stylistic revisions and the making of editor's note. The...
|
|
|
The Influence of Anatomical Structure of an Arm on the Results of Indirect Blood Pressure Measurement
Kreuter, Jakub ; Šrámek, Petr (advisor) ; Špunda, Miloslav (referee)
Important differences in the results of auscultatory and oscillometry blood pressure measurement in active and sedentary population led us to the idea of the influence of tissue, which is the brachial artery compressed across.On an artificial model we investigated possible influence of morphological structure of an arm on the accuracy of blood pressure measurement performed with indirect techniques. Results of the measurements testified, that the thicker stripe of the insulating material between the cuff and the tubing is, the higher pressure is needed to stop the liquid dripping. In order to be able to perform this experiment, we made an artificial model of an arm, consisted of glass paper-weight, infusion set and insulating material. Measurements were performed by an aneroid tonometer.We performed the studies on two groups of subjects - subjects in the first group were randomly chosen sportsmen, that took part on the regular port check-up.The health state of the persons was not allowed to influence the results of blood pressure measurements. In the first group, there were 48 subjects. The second group was composed of 10 subjects with big arm muscles and of 10 subjects with small arm muscles. All of the subjects in the second group were sportsmen, whose health state was not affecting the results of the...
|
|
|
Skupina 42 and Chicago Renaissance - Kolář, Sandburg, Masters (1914-1948)
Vondřichová, Anna ; Šrámek, Petr (advisor) ; Holý, Jiří (referee)
This text is concerned with the connections between the Chicago Renaissance movement and the Czech post-war Skupina 42 (Group 42). Not being a fixed programme, Chicago Rennaisance covers not only the work of its major representatives - Carl Sandburg, Edgar Lee Masters and Vachel Lindsay, but also the general cultural atmosphere around the time of the First World War in the American Middle West. Although there are considerable timespace differences, the poetics of the particular poets and Skupina 42 members (especially Jiří Kolář) have much in common. Primarily, it is the effort to define a newly developing city as well as an individual's role in a human community. The complexity of this community requires adequate forms of poetic expression, which is in both cases performed by the use of everyday speech and free verse, depicting aptly social, ethnic and individual variability. Moreover, the imperfection and at the same time beauty of the common speech offer a fitting parallel to the character of the city as a whole.
|
|
|
Sound poetry
Januš, Petr ; Šrámek, Petr (advisor) ; Jiráček, Pavel (referee)
The present work introduces the phenomenon of sound poetry on both the historical and theoretical levels. From the historical perspective, it is focused on the transitional phase of the development of experimental poetics, seen here as an emancipation of poetry based in its sound qualities from the traditional "paper literature". This process is traced with a view to major subgenres and individual poetics. One chapter is also dedictated to Czech auditive production. The theoretical section deals with selected issues of the given poetic domain and its relations to neighbouring areas. As a part of the work there is a 4 CD set enclosed, illustrating the development of both international and Czech sound poetry.
|
|
|
"Moje blues" by Josef Kainar: a critical edition
Penkala, Vít ; Bílek, Petr (advisor) ; Šrámek, Petr (referee)
Název poslední Kainarovy sbírky (avšak ne tak docela forma jednotlivých čísel tohoto souboru) se hlásí k mimořádně vlivnému a životnému hudebnímu žámu. Blues vzniklo na přelomu devatenáctého a dvacátého století na jihu Spojených států z hudby černých otroků, zavlečených do Ameriky ze západního pobřeží Afriky. Jeho postupný rozvoj a prolínání s domácí tradicí daly vzniknout jazzu i rockové hudbě. Jako hudební forma přetrvává dodnes. Klasické, dřevní blues má ustálenou podobu. Jeho harmonické schéma vychází ze střídání ,základních akordů - tóniky, subdominanty a dominanty - v pevném schématu: čtyři takty tónika, dva takty subdominanta, dva takty tónika, dva takty dominanta, dva takty tónika - dvanáct taktů bluesové "dvanáctky" -, přičemž pro melodiku blues je "nejpříznačnější svérázná tzv. blues tonalita s charakteristickou oscilací mezi durovou a mollovou tonalitou" 1 7. Nejde nám zde o přesnou hudební terminologii, ale o zachycení pravidelného, až monotónního schématu: ,,( ... ) současně s dvanáctitaktovou periodicitou se ustálilo pevné schéma rýmovaných dvojverší ( ... ), jejichž sémantická stavba odpovídá africkému call and response [zvolání - odpověď] principu (a-a-b)"ls. Zdánlivá jednotvárnost ovšem jen podtrhovala hypnotickou účinnost, nakažlivou rytmičnost i emocionální působivost bluesových písní.
|
|
|
Kolář's mea culpa
Boháč, Petr ; Šrámek, Petr (advisor) ; Brabec, Jiří (referee)
Umělecké dílo je možné nahlédnout z několika perspektiva vždy se ukáže jako jiné a zároveň v jinakosti jako podobné. V této nevyjasněnosti - neklidu - vězí krása díla. A přesto každý interpret, sám za sebe i navzdory dílu samotnému, se musí pokusit najít onen kruciální bod, ze kterého bude dílo nahlíženo. Není důležité, dopracuje-li se k tomuto bodu až postupem čtení, až v samotném rozkrývání jednotlivých složek, nebo jestli díky němu do něj vstupuje, aby jej na konci popřel nebo potvrdil. Slouží mu jako kompas při zbloudění i jako ta část mapy, do níž ještě není zanesena krajina, ta bílá místa, která vábí interpreta k doplnění. V této práci se tímto bodem stane skutečná událost, chápaná ve vztahu k básnické řeči, k realitě, k básníku, jenž nahlíží sebe sama i druhého - ve vztahu ke světu, v němž básník žije, do něhož se projektuje, s kterým se vyrovnává, pro který píše, ale i ke světu jakožto unikátnosti básnické řeči, v níž skutečnost mizí. Nahlížení přes optiku skutečné události vyvrcholí v básni Skutečná událost ze sbírky Prométheova játra, jako v ní vrcholí i básnická tvorba Jiřího Koláře.
|
|
|
Absurd drama in the Czech literature of the 1960's
Janečková, Iva ; Šrámek, Petr (referee) ; Janoušek, Pavel (advisor)
Všechny velké ctnosti mají absurdní tvář, řekl Albert Camus. Kolik tváří má absurdní hra? Mnohovrstevnost obrazu, který absurdní drama vytváří, by mohla být přímou úměrou k mnohovýznamnosti pojmu hra. Propracovává-li se čtenář rovinou absurdního textu, stává se součástí nové partnerem podivného dění, spoluhráčem hry absurdními, nikoli však nesmyslnými. s reality, pravidly Podle jakých osobitých pravidel hraj í klíčoví autoři české varianty absurdní dramatiky 60. let minulého století - Václav Havel, Ivan Vyskočil a Milan Uhde? Jsou jejich světy takové, jako světy zahraničních autorů absurdního di vadla? V čem se liší Havlovi hráči od Vyskočilových herců? Co je podstatou nonstop světa Milana Uhdeho? Uplatňuj í čeští autoři obdobné postupy jako jej ich kolegové ve světové literatuře? Jedná se tu o příběhy, osudy, nebo jen o hravé neodůvodněné počínání? Hovoří tu spolu hrdinové skutečně, nebo si pouze pohrávají se slovy? O co běží, co jev těchto hrách ve hře? Jak funguj e pseudorealita života 60. let 20. století? A jak je možné, že spolu s každým novým pohledem na mnohovrstevný obraz podivného světa, s každým dalším příběhem a novou tváří absurdity vnímá divák stále silněji plíživý poci t, že všechny ty Hugy, parťáky, Sanory, úřady alej stra odněkud zná ...
|
|
|
Character and characterisation in Czech novel in the fifties
Sladký, Pavel ; Šrámek, Petr (advisor) ; Bílek, Petr (referee)
My Diploma work, entitled Character and Characterization In The Czech Socialist Realism Novel In The 50th ofThe 20th Century analyses the prose ofthe darkest times ofthe czechoslovak totalitarian regime. I focused on a so called constructive novel (budovatelský román, dealing with contemporary problems of rebuilding the society) and stories from a recent history, which came about e.g. during the times ofWorld War II. Second chapter's subject is the socialist thinking about literature. There I focused on a character itself, which was one of the most important literary categories at that time. Character helped the readers to overgo aesthetic distance in the relation to the text and to authentify the worldmaking model of a fiction. Cognitive possibilities and didactic demands on a prose were the most important things for a conception of art in the czech fifties. The incongruence of a categorization and personalization (terms introduced by Ralf Schneider) in characterization and separateness of ideological scheme and personal individualization were the reasons why the constructive novels were so schematic. In the third chapter I analyse concrete characters and symptomatic situations. For a novel in the fifties the most important thing was to pIan the ideological conf1icts and alterocharacterization schemes -...
|
|
|
Authenticity of Czech literature in the 1990's
Malá, Zuzana ; Janoušek, Pavel (advisor) ; Šrámek, Petr (referee)
V devadesátých letech dvacátého století se na stránkách literárních časopisů začalo diskutovat o autenticitě v souvislosti s masivním vydáváním tzv. autentické literatury, tedy dopisů, memoárů a především deníků. Literární kritici se zajímali nejenom o konkrétní deníkové texty, ale také o obecné teoretické přístupy k autentické literatuře. Autenticita však není literární pojem, má své počátky ve filozofii, konkrétně ve filozofii existencionalismu. Zajímalo nás, jakým způsobem přejímá literární věda autenticitu z původního filozofického hlediska na rovinu poetickou. Hlavní osobností, která užívala kritérium autenticity pro hodnocení literárního díla, byl Jan Lopatka. V naší práci představíme zásadní myšlenky jeho kritického přístupu k textu, neboť svou metodologií rozpoutal vlnu polemik, které se rovněž odrazily v diskusi o autenticitě v 90. letech. Proti kritickému přístupu Jana Lopatky se ohradilo mnoho literárních kritiků a vědců. V příspěvcích do literárních časopisů diskutovali o významu autora pro autentické dílo, o možnostech recipienta, o pravdivém záznamu reality v textu a především o postavení soudobé literární kritiky. V neposlední řadě se diskuse dotkla i díla Ludvíka Vaculíka, který stojí na samém počátku diskusí o autenticitě. Problém autenticity je velmi široký a rozsáhlý, omezíme ho tedy...
|
guest ::
RSS feed.