|
Veřejné zakázky na dodávky
Holzäpfelová, Vlasta ; Civínová, Denisa (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá tématikou veřejných zakázek na dodávky v ČR od počátků až po současnost z hlediska právně ekonomického vývoje. Současný stav je analyzován na základě zákona o veřejných zakázkách, v souvislosti s monitoringem přípravy a přijetím nové legislativní úpravy a dalších souvisejících právních předpisů. Práce předkládá vyhodnocení problematiky při vytváření zadávacích dokumentací na dodávky a posouzení plnění z rámcových smluv z hlediska dodržování zásad stanovených právním předpisem o finanční kontrole ve veřejné správě. Téma se v aplikační části dále profiluje na veřejné zakázky se zaměřením na rámcové dohody, jejichž předmětem je pořizování opakujících se dodávek. Námět diplomové práce je doplněn o praktické zkušenosti z oblasti zadávání veřejných zakázek na základě zadavatelem obecně nastavených podmínek a platně uzavřených rámcových smluv, přináší analýzu pozitivních a negativních stránek tohoto způsobu zadávání veřejných zakázek včetně navrhovaných řešení. Praktická část diplomové práce je zpracována na základě komparace konkrétní zadávací dokumentace s platnou legislativou, kvalitativního výzkumu a analýzy sekundárních dat ze zadávacích dokumentací k veřejným zakázkám na dodávky a platně uzavřených rámcových smluv vybranou organizací v letech 2012 - 2016.
|
|
Životní cyklus a dokumentace studentských projektů
Zbořilová, Nikola ; Bartoška, Jan (vedoucí práce) ; Mudrychová, Kristýna (oponent)
Cílem této práce je popsat a porovnat studentské projekty podle času, rozsahu, zdrojů, přínosů, rizik a jakosti a navrhnout způsoby zlepšení plánování a organizace těchto projektů. V první části práce je popsán teoretický přehled v oblasti projektového řízení a jsou uvedeny a vysvětleny termíny, které byly použity v případové studii. V případové studii jsou nejprve popsány získané informace o konkrétních projektech, které jsou předmětem porovnávání. Z těchto informací proběhla analýza stavu použití nástrojů projektového řízení a životního cyklu v rámci studentských projektů. Z analýzy vyplynuly informace důležité pro následné porovnání. Pak bylo posouzeno, které faktory pozitivně nebo negativně ovlivnily plánování a organizování projektů. Následně byl sestaven návrh, jak posílit pozitivní vlivy a omezit negativní vlivy ve studentských projektech. Jako dodatečná studie pak přišla analýza zájmu studentů o účast v Soutěži studentských projektů organizované Katedrou systémového inženýrství na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze.
|
|
Dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov
Kopecký, Tomáš ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Naučná stezka Pevnost Dobrošov leží ve stejnojmenné obci. Jedná se o předem určenou označenou trasu, která vede po stopách pohraničního opevnění z roku 1935 - 1938. Délka trasy je přibližně 4 km a návštěvníky seznamuje především s historickými zajímavostmi okolí a děním před druhou světovou válkou. Historické události jsou prezentovány na jednotlivých stanovištích formou informačních panelů. Panely informují návštěvníky nejen o historických vojenských faktech 20. století, ale i o výstavbě pevnostního opevnění Dobrošov.
Naučná stezka má 8 oficiálních zastavení. V průběhu trasy návštěvníci narazí na doplňkové tabule s popisem lehkého opevnění a dozvědí se zajímavosti z okolí.
Obsahem práce je stručná charakteristika dění v Československu před II. světovou válkou. Popsán fortifikační systém opevnění té doby v Evropě a v Československu. Dále se práce zabývá obecně naučnými stezkami z hlediska funkčnosti a jejich vybavenosti. Práce poukazuje na legislativu a dokumentuje nové trendy této formy turistiky.
Cílem práce byla dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov, se zaměřením na historické události výstavby opevnění v Československu před druhou světovou válkou. Byla zde provedena analýza stezky a dotčených informačních panelů. Dotazníkové šetření zjistilo potřeby návštěvníků a poukázalo na užitnost této stezky. Šetření formou dotazníku mělo další významnou roli na zjištění stanovených hypotéz. Byly stanoveny čtyři vědecké hypotézy.
Zdali se s přístupem do více objektů na stezce zvýší její atraktivita a návštěvnost. Zda jsou návštěvníci spokojeni s infrastrukturou naučné stezky. Dále, že informovanost o naučné stezce přispívá k její vysoké návštěvnosti a také, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů. Metodami k splnění cílů tak byla observace a dotazníkové šetření v lokalitě naučné stezky.
Závěr poukazuje na to, že přístupem do více objektů se zvýší atraktivita a návštěvnost stezky. S infrastrukturou stezky návštěvníci spokojeni rozhodně nejsou. Informovanost naučné stezky přispívá k její vysoké návštěvnosti. A byla vyvrácena hypotéza o tom, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů.
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
Analýza půdního fondu Domažlicka
Hovorka, Jan ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou půdního fondu v oblasti Domažlicka. V tomto příhraničním regionu dochází k významným změnám ve využívání půdy a tím i ke změnám ve struktuře krajiny. Práce se soustřeďuje zejména na ochranu půdy a strukturu krajiny ve zmíněném regionu. Zabývá se tedy nejen trendy ve vývoji půdního fondu, ale celým systémem procesů, který změny v půdním fondu vyvolává. Proto se zabývá i širšími souvislostmi s přesahem do dalších oblastí.
V úvodní části je čtenáři nastíněn celospolečenský význam půdy a půdního fondu, ale i krajiny a její struktury. Dále jsou popsány některé procesy, ke kterým v krajině dochází včetně jejich vlivu. Následující část je věnována evidenci nemovitostí (katastrům), jejich významu a zásadním historickým změnám v evidenci nemovitostí. Věnuje se také zemědělským evidencím pozemků. Následně jsou také popsány faktory, které působí na stav půdního fondu ČR a to včetně politiky státu a Evropské unie. Je zde popsán i trh s půdou a cena půdy v českém prostředí. Celá kapitola je uzavřena stručným popisem historického vývoje až do současnosti. Literární rešerše má poskytnout celkový náhled na problematiku včetně souvislostí s navazujícími oblastmi.
Další část je již věnuje vymezenému regionu Domažlicka. Jsou zde rozebrány podmínky a odlišnosti zmíněného regionu i jeho historický vývoj, neboť jen s takovými znalostmi lze dosáhnout objektivního zhodnocení dané problematiky. Je také stanovena metodika pro danou práci.
Část výsledky je věnována výsledkům podkladům a výsledkům jednotlivých šetření, které jsou v následující části porovnávány s dosavadními vědeckými poznatky a částečně i s celospolečensky přijímanými postoji. V závěru jsou shrnuty výsledky celé práce a je stanoveno, zda bylo dosaženo hypotéz, které byly vytýčeny v úvodní části práce. Jsou zde také nastíněny problémy a případně i nabídnuty možná řešení. Část přílohy je věnována obrazovým podkladům, které dokreslují textovou část práce.
|
|
Účel a funkce archivů a spisové služby ve státní správě. Vliv uchovávání dokumentů na národní ekonomiku.
Belzová, Aneta ; Kadlecová, Eva (vedoucí práce) ; Civínová, Denisa (oponent)
Tato práce se zaobírá spisovou službou ve státní správě. V teoretické části práce
zmiňuji legislativu související s archivem a spisovou službou. Pak jsou tady popsány
jednotlivé fáze koloběhu dokumentů. Jsou zde uvedeny možné podoby výkonu spisové
služby a zároveň určeny, které subjekty mají povinnost vést spisovou službu a případně,
v jaké formě. V teoretické části se zmiňuji i o Národním archivu a Národním digitálním
archivu. Praktická část pak na něj navazuje, kde je graficky znázorněn vývoj státních
výdajů právě na tuto státní organizaci. Dále je zde krátký průřez novelizacemi zákona č.
499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů a jsou uvedeny i
nejčastější chyby prováděné při výkonu spisové služby. V poslední částí této práce jsou
znázorněny grafy, které uvádí, kolik spisů ročně zřídí některé státní orgány a vysvětleny,
co mohlo zapříčinit případný nárůst nebo pokles.
|
|
Aplikace matematických modelů pro simulaci hydrologických poměrů na vybraných vodních tocích
Kurková, Marie ; Vašků, Zdeněk (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Povodeň je přírodní jev, který se vyskytuje v různé intenzitě a nepravidelných časových intervalech. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Z hlediska eliminace potenciálního ohrožení a samotných následků těchto událostí jsou významné informace předpovědní povodňové služby o charakteru a o rozsahu záplavových území pro jednotlivé N-leté povodňové průtoky a konkrétní povodňové scénáře. Adekvátní představu o hloubkách a rychlostech při povodňové události, v podélném či příčném profilu vodního toku, poskytují hydrodynamické modely. Získané informace z hydrodynamických modelů tak zaujímají výsadní postavení z pohledu ochrany životů i zmírnění škod na majetku občanů. Zájmové území první studie se nachází na části vodního toku Úhlavy v lukách u Příchovic v blízkosti města Přeštice. Návrh protipovodňových opatření je součástí dokumentace k územnímu řízení: Přeštice -- Inundační průlehové koryto v lukách u Příchovic. Posuzovaná dokumentace byla zhotovena na základě hydrotechnických výpočtů a zkušeností z povodně v srpnu 2002. Matematický model je prakticky využit ve studii posouzení navržených protipovodňových opatření na vodním toku Úhlavy ve městě Přeštice. Posouzení je založeno na matematickém modelování odtokového a hladinového režimu na vodním toku Úhlavy. K vlastní simulaci je použit nekomerční software Hec-Ras, verze 3.1.1. Z provedeného posouzení navržených protipovodňových opatření by mělo být zřejmé, zda jsou navržena efektivně. Matematický model připravený pomocí uvedeného softwaru je možné využít jako podklad pro poskytnutí podpory při realizaci navržených protipovodňových opatření na vodním toku Úhlavy v lukách u Příchovic v rámci dotačního programu "Program prevence před povodněmi II" v gesci Ministerstva zemědělství. Ve druhém případě je matematický model využit ve studii hydrotechnického posouzení drobných vodních toků v katastrálním území obce Mochtín. Posouzení je založeno na matematickém modelování odtokového a hladinového režimu na vybraných tocích. K vlastní simulaci je použit nekomerční software HEC-RAS. Provedené posouzení by mělo ukázat na riziková místa v obci Mochtín. Matematický model připravený pomocí uvedeného softwaru je možné využít jako podklad pro předhodnocení plánovaných akcí zahrnutých do územního plánu nebo jako zdroj základního přehledu o možnostech protipovodňové ochrany na úrovni menší obce. Základním vstupem do hydrodynamických modelů jsou výškopisná data. Jedním ze způsobů získání dat je jejich pořízení metodou leteckého laserového skenování (LLS) z digitálního modelu reliéfu (DMR). Tato metoda je označována za jednu z nejpřesnějších metod pro získání výškopisných dat. Jejím úskalím je však neschopnost zaznamenat geometrii terénu pod vodní hladinou, a to díky pohlcení laserového paprsku vodní masou. Absence geometrických dat o průtočné ploše vodního toku může citelně ovlivnit výsledky modelování, zejména pokud chybějící část koryta reprezentuje svou kapacitou významnou průtočnou plochu. Jedním ze způsobů odstranění této chyby je dodatečné zahloubení koryta pomocí softwarových nástrojů, jakým je například CroSolver. Třetí příspěvek se zabývá sestavením hydrodynamického modelu s využitím dat DMR 5. generace a porovnává jeho výstupy při různých průtocích s modelem založeným na výškopisných datech upravených pomocí nástroje CroSolver. Jedná se o srovnání výstupů hydrodynamických modelů v programu HEC-RAS při použití zahloubených dat a při použití neupraveného DMR. Srovnání je provedeno na úsecích dvou vodních toků s odlišnou morfologií terénu a velikostí toku. Doplňujícím výstupem je porovnání záplavových území vycházejících z obou variant modelů. Z výsledků vyplývá, že rozdíly ve výstupech jsou významné především u nižších průtoků (Q1, Q5), zatímco pro Q50 a Q100 je rozdíl zanedbatelný, přičemž velký vliv má samotná morfologie modelovaného území a velikost toku.
|
|
Analýza správních řízení v ochraně přírody se zaměřením na památné stromy v Chrastavě a jejím okolí
Štochl, Štěpán ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Prvním tématem práce bylo popsat správní řízení při schvalování památných stromů. Nejdříve bylo potřeba vytyčit právní hlediska, na základě kterých je vůbec možno památný strom vyhlásit. Poté uvést, z jakého důvodu vyhlašujeme památný strom a jakým způsobem se podává návrh na vyhlášení. Je zde popsáno, jak se vyhlášené památné stromy evidují, označují a jakým způsobem se dosahuje povolování zásahů péče o ně. Jsou zde také podrobněji probrané možné konzervační zásahy péče, které jsou kromě řezů nejdůležitější složkou péče o staré stromy. Dalším tématem práce je analýza zahraničního systému schvalování a vyhlašování památného stromu. Z historického hlediska mají jednu z nejširších základen a vůbec nejvíce starých stromů ve Velké Británii a tudíž se dá předpokládat, že nakládání se stromy zasluhujících ochranu zde bude na vysoké úrovni. Konkrétně byla k účelům této práce zvolena legislativa Anglie, zákon Tree Preservation Order (Pravidlo o ochraně stromů). V mnoha ohledech se systémy příliš neliší, např. co se týče posuzování hodnoty stromů, podávání návrhu na vyhlášení, žádosti a povolení o provedené zásahu péče. Zásadním rozdílem je 6 měsíční trvání provizorní ochrany stromu, která může sloužit v extrémních případech, jako např. ochrana proti stavebním firmám a developerům. Další část se věnuje projektu na záchranu genofondu památných stromů. Popisuje jeho výsledky a seznamuje s jeho průběhem. Poslední částí práce byla dokumentace památných stromů v Chrastavě a přilehlém správním regionu. Bylo hodnoceno, měřeno a fotografováno 11 památných stromů. Údaje získané touto dokumentací poslouží k doplnění informací o těchto stromech v Ústředním seznamu ochrany přírody.
|
|
Ekonomické dopady reorganizace spisové a archívní služby MO ČR
Sojková, Romana ; Tichá, Ivana (vedoucí práce) ; Šímová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou, zhodnocením výsledků a řešením problému řízení a rozvoje spisové a archivní služby v rezortu Ministerstva obrany (dále jen rezort MO) v podmínkách kontinuální reorganizace této služby a postupné implementace elektronických systémů podporujících tyto procesy v oblasti spisové a archivní služby v závislosti na elektronizaci státní správy České republiky.
Shrnuje jednotlivé etapy historie a navazujícího vývoje spisové služby v rezortu MO, a v souladu s aktuální realizací opatření vázaných na zavádění elektronizace a automatizace jednotlivých etap životního cyklu dokumentu porovnává ekonomické aspekty a dopady do realizovaných činností. Shrnuje legislativu spisové služby se zaměřením na zvláštnosti evidence jednotlivých kategorií dokumentů v rezortu MO včetně předávání dokumentů do správního archivu rezortu MO.
V další části shrnuje vývoj archivní služby, vytvoření soustavy archivů a výkon veřejné správy na úseku archivnictví a výkonu spisové služby v České republice, organizaci a postavení spolu s uvedením činností zajišťovaných archivem rezortu MO, jeho složením, působností a aktuálními změnami směřujícími k elektronizaci archivu.
Závěrem hodnotí ekonomické dopady a řešení problémů řízení a rozvoje spisové a archivní služby v rezortu MO porovnáním dostupných ekonomických ukazatelů původního a aktuálního způsobu zajištění životního cyklu dokumentu v jeho jednotlivých etapách a poukazuje na klady i zápory aktuálních procesů nastavených platnou legislativou.
|
|
Dokumentace Přírodního parku Džbány - Žebrák
Suková, Hana ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Dokumentace Přírodního parku Džbány -- Žebrák. Cílem práce je jeho terénní dokumentace, která je zaměřena na vrchol Džbány, lesnatý hřeben vrcholu Žebrák, Kališťské louky a Louky u Budenína. Zároveň bude také postihnuta biologická diverzita jednotlivých lokalit. Samotná práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoretické a z části praktické. Úvod teoretické části je věnován Přírodnímu parku Džbány - Žebrák, a to jak jeho historii - tedy jeho zákonnému zřízení, tak jeho samotnému vymezení. Následně budou popsány také podmínky ochrany tohoto parku. V obecné rovině se pak zmíním o hospodaření v přírodních parcích. Po této teoretické části následuje část praktická, v jejímž počátku se zaměřím na vegetaci Přírodního parku Džbány -- Žebrák a její charakteristiku. Zde budu vycházet zejména z terénního výzkumu Ochrany fauny ČR, který byl proveden během let 2007 až 2010. Ten je doplněn o moje poznatky z terénní dokumentace, kterou jsem prováděla ve dnech 19. až 21. dubna 2014 a 19. až 20. července téhož roku, v čele s manažerkou mikroregionu Ing. Eliškou Melicharovou. Po charakteristice vegetace přírodního parku je část práce věnována také botanické inventarizaci Přírodního parku Džbány -- Žebrák, která byla provedena v již zmíněném výzkumu Ochrany fauny ČR. Stranou samozřejmě nezůstanou ani savci, obojživelníci a ptactvo, které se v Přírodním parku Džbány -- Žebrák vyskytuje. Práce se věnuje také ekonomice mikroregionu Džbány, kterou jsem dne 25. října 2014 konzultovala s Ing. Eliškou Melicharovou a začátkem roku 2015 s Milošem Tomešem, předsedou Družstva Džbány.
|
host ::
