|
|
Detection and variation of the crayfish plague pathogen in selected crayfish populations
Mojžišová, Michaela ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Buřič, Miloš (oponent)
Račí mor je tzv. "emerging disease", ktorej pôvodcom je oomycéta Aphanomyces astaci, patogén zaradený medzi 100 najhorších invazívnych nepôvodných druhov na svete. Introdukcia tohto patogénu zo Severnej Ameriky do Európy v druhej polovici 19. storočia, viedla ku kolapsom pôvodných európskych populácii rakov. V dnešnej dobre je A. astaci rozšírený v Európe a rozšíril sa i do iných častí sveta a ohrozuje všetky vnímavé druhy rakov neseveroamerického pôvodu. Ciele tejto diplomovej práce boli 1) poskytnúť informácie o úhynoch rakov na račí mor dokumentovaných v nedávnej dobe a pomocou mikrosatelitových a mtDNA markerov odhaliť, ktoré genotypové skupiny ich spôsobili; 2) otestovať zdravo vyzerajúce pôvodné raky pre potenciálny výskyt chronických infekcii spôsobených A. astaci v Česku. Medzi rokmi 2016 až 2018 bolo potvrdených šesť nových úhynov na račí mor, ktoré zahrňovali najmenej päť rôznych kmeňov A. astaci. Moje výsledky poskytujú prvý dôkaz o tom, že genotypová skupina D spôsobila masové úhyny Astacus astacus a Austropotamobius torrentium v Česku. Sekvenovaním mtDNA boli odhalené dva rôzne haplotypy z D haploskupiny, čo naznačuje dva nezávislé zdroje infekcie pravdepodobne, buď z okrasných rakov prítomných v krajine alebo sa rozšírili zo susediacich krajín. Genotypová skupina A bola zaznamenaná u...
|
|
|
Genetická diverzita raka kamenáče v okrajových částech areálu
Pešek, Pavel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Kouba, Antonín (oponent)
Střední Evropa na sever od Alp byla kolonizována jednou z balkánských haplotypových linií raka kamenáče Austropotamobius torrentium po konci poslední doby ledové. V povodí Dunaje a Rýna je rak kamenáč považován za původní druh. Původ populací v povodí Labe je stále diskutován, řada recentních evropských prací zabývajících se rozšířením raků udává raka kamenáče v povodí Labe jako nepůvodní druh. Hlavním cílem mé práce bylo zhodnotit otázku původu raka kamenáče v povodí Labe pomocí popisu rozložení genetické variability, která dosud nebyla v povodí Labe u raka kamenáče studována. K tomuto účelu byl použit 617 párů bází dlouhý úsek mitochondriálního genu malé podjednotky I cytochrom c oxidázy. Variabilita tohoto markeru je u populací na sever od Alp snížená, což souhlasí s předpokladem rychlé kolonizace po skončení poslední doby ledové. Nalezená haplotypová diverzita je nicméně dostatečná pro zodpovězení dané otázky. Mezi 22 populacemi z povodí Labe byl nalezen jeden dominantní a tři vzácné haplotypy. Jedinci z izolovaného Lučního potoka v Podkrkonoší mají haplotyp, který byl dosud nalezen jen ve středním Slovinsku, a tato populace je pravděpodobně introdukovaná. Krom toho byly nalezeny dva vzácné haplotypy z nichž jeden se vyskytuje kromě povodí Labe také v jižním Německu a druhý je pro povodí Labe unikátní....
|
|
|
Rozšíření a ekologie raka kamenáče a raka říčního v povodí Zákolanského potoka
Kubínyiová, Eva ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
1 Abstrakt Tato diplomová práce se skládá ze dvou částí - výzkumné zaměřené na terénní výzkum výskytu a početnosti raka kamenáče a raka říčního v povodí Zákolanského potoka, a pedagogické - ta sestává z výukového projektu Raci v Česku a jejich ochrana určeného pro studenty gymnázia. Literární přehled shrnuje současné poznatky o všech pěti druzích raků, kteří se vyskytují na území České republiky. Našimi původními druhy jsou rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) a rak říční (Astacus astacus). Z nepůvodních druhů se u nás vyskytuje rak bahenní (Astacus leptodactylus), rak pruhovaný (Orconectes limosus) a rak signální (Pacifastacus leniusculus). Kromě kapitol věnovaných jednotlivým druhům a jejich determinaci obsahuje literární přehled i obecné informace o jejich způsobu života a ohrožení. Terénní výzkum jsem prováděla od dubna do září 2009. Současně jsem zaznamenávala a vyhodnotila podmínky prostředí v lokalitách výskytu raků. Na základě upravené metodiky AOPK ČR jsem předem vybrala osm stometrových úseků potoka v evropsky významné lokalitě Zákolanský potok s potvrzeným předchozím výskytem raků. Na každém z těchto úseků jsem vybrala tři desetimetrové podúseky, kde jsem odchytem jedinců zjišťovala výskyt a početnost raků a zaznamenávala podmínky prostředí. Z osmi úseků jsem raky nalezla pouze na třech....
|
|
|
Detection and variation of the crayfish plague pathogen in selected crayfish populations
Mojžišová, Michaela ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Buřič, Miloš (oponent)
Račí mor je tzv. "emerging disease", ktorej pôvodcom je oomycéta Aphanomyces astaci, patogén zaradený medzi 100 najhorších invazívnych nepôvodných druhov na svete. Introdukcia tohto patogénu zo Severnej Ameriky do Európy v druhej polovici 19. storočia, viedla ku kolapsom pôvodných európskych populácii rakov. V dnešnej dobre je A. astaci rozšírený v Európe a rozšíril sa i do iných častí sveta a ohrozuje všetky vnímavé druhy rakov neseveroamerického pôvodu. Ciele tejto diplomovej práce boli 1) poskytnúť informácie o úhynoch rakov na račí mor dokumentovaných v nedávnej dobe a pomocou mikrosatelitových a mtDNA markerov odhaliť, ktoré genotypové skupiny ich spôsobili; 2) otestovať zdravo vyzerajúce pôvodné raky pre potenciálny výskyt chronických infekcii spôsobených A. astaci v Česku. Medzi rokmi 2016 až 2018 bolo potvrdených šesť nových úhynov na račí mor, ktoré zahrňovali najmenej päť rôznych kmeňov A. astaci. Moje výsledky poskytujú prvý dôkaz o tom, že genotypová skupina D spôsobila masové úhyny Astacus astacus a Austropotamobius torrentium v Česku. Sekvenovaním mtDNA boli odhalené dva rôzne haplotypy z D haploskupiny, čo naznačuje dva nezávislé zdroje infekcie pravdepodobne, buď z okrasných rakov prítomných v krajine alebo sa rozšírili zo susediacich krajín. Genotypová skupina A bola zaznamenaná u...
|
|
|
Diverzita makrozoobentosu v Evropsky významné lokalitě výskytu raka kamenáče (Austropotamobius torrentium)
PEŘINOVÁ, Eliška
Zákolanský potok je zařazen do Evropsky významné lokality s výskytem chráněného raka kamenáče (Austropotamobius torentium). Tato oblast je intenzivně zemědělsky obhospodařovaná a do místních potoků jsou odvedené přečištěné vody z čistíren odpadních vod. Cílem diplomové práce bylo popsat druhovou diverzitu makrozoobentosu na Zákolanském potoce a vyhodnotit ekologický stav toku pomocí biotických indexů. Vzorky makrozoobentosu byly odebrány ze tří profilů v pěti vzorkovacích obdobích. Profil 1 byl kontrolní, profil 2 se nacházel pod ústím čistírny odpadních vod a třetí profil byl níže na toku. Pro hodnocení společenstva makrozoobentosu byla sledována diverzita a spočteny biomasa, saprobní index, BMWP a ASTP skóre. Saprobní index odpovídal v prvním profilu hodnotě betamezosaprobity (2,0 - 2,4), na druhém profilu saprobní index vykazoval poměrně široké rozmezí od horší oligosaprobity až k horší beta-mezosaprobitě (1,2 - 2,4). Na třetím profilu se saprobní index pohyboval od lepší beta-mezosaprobity k lepší alfa-mezosaprobitě (1,6 - 2,6). BMWP a ASPT skóre ve všech profilech odkazovaly na střední až nízkou kvalitu vodního prostředí. Diverzita společenstva nabývala nejlepších hodnot na 3. profilu, o jeden celý taxon oproti 1. profilu, který byl kontrolní. Se zvyšujícím se organickým zatížením diverzita klesala, na 2. profilu byla nižší, přestože tu byl nalezen i citlivější druh oproti kontrolnímu profilu.
|
|
|
Vyhodnocení plodnosti raka signálního včetně post-ovulačního stavu vaječníků
FOJT, Martin
Teoretická část práce se zaměřuje na páření, růst a svlékání u raků. Dále na životní cyklus a reprodukci tří původních (Astacus astacus, Austropotamobius torrentium, Pontastacus leptodactylus) a dvou introdukovaných druhů raků (Faxonius limosus, Pacifastacus leniusculus). Z výsledků jsou patrné prokázané lineární závislosti mezi velikostí samice (POCL), plochou abdomenu (1M: y=-1061,2+65,4*x; r2= 0,9829; p 10-5; 2M: y= -1160,4+68,7*x; r2= 0,8732; p 10-5) a plodností (1M: y= -194,4+12,8*x; r2= 0,4104 p= 0,004; 2M: y= -330,9+15,9*x; r2= 0,4372; p 10-4) u jednou (1M) a dvakrát (2M) svlečených samic raka signálního. S rostoucí délkou hlavohrudi se zvětšuje plocha abdomenu a rovněž se zvětšuje i plodnost u obou skupin samic. Dále rozdíly v plodnosti, délce hlavohrudi, ploše abdomenu a hmotností u jednou a dvakrát svlečených samic raka signálního. U jednou svlečených samic byla plodnost (t-test, t = -3,12; p = 0,003), délka hlavohrudi (t-test, t = -3,17; p = 0,003), plocha abdomenu (t-test, t = -3,24; p = 0,002) a hmotnost (t-test, t = -3,35; p = 0,002) větší než u dvakrát svlečených samic. Následné zhodnocení velikosti vajíček od samic. Velikost vajíček se nelišila mezi skupinami samic (1M a 2M) (t-test, t = - 0,975; p = 0,335). Průměrná velikost vajíček u obou skupin samic byla 2,71 ? 0,18 mm. Vyhodnocení post-ovulačního stavu vaječníku, včetně viditelných znaků u samic, které resorbovali neovulované oocyty. Zhodnocení kolik neovulovaných oocytů se nacházelo ve vaječnících. Pouze v 46,4 % případů z celkového počtu samic došlo k úplnému vyprázdnění vaječníků. Jednou svlečené a dvakrát svlečené samice měly ve vaječnících průměrně 2,2 ? 3,8 respektive 1,9 ? 2,6 neovulovaných vajíček. U jednou svlečených tři samice nenakladly vajíčka a dvě samice ztratily snůšku. U dvakrát svlečených samic nenakladlo šest samic a celkem čtyři ztratily snůšku.
|
|
|
Genetická diverzita raka kamenáče v okrajových částech areálu
Pešek, Pavel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Kouba, Antonín (oponent)
Střední Evropa na sever od Alp byla kolonizována jednou z balkánských haplotypových linií raka kamenáče Austropotamobius torrentium po konci poslední doby ledové. V povodí Dunaje a Rýna je rak kamenáč považován za původní druh. Původ populací v povodí Labe je stále diskutován, řada recentních evropských prací zabývajících se rozšířením raků udává raka kamenáče v povodí Labe jako nepůvodní druh. Hlavním cílem mé práce bylo zhodnotit otázku původu raka kamenáče v povodí Labe pomocí popisu rozložení genetické variability, která dosud nebyla v povodí Labe u raka kamenáče studována. K tomuto účelu byl použit 617 párů bází dlouhý úsek mitochondriálního genu malé podjednotky I cytochrom c oxidázy. Variabilita tohoto markeru je u populací na sever od Alp snížená, což souhlasí s předpokladem rychlé kolonizace po skončení poslední doby ledové. Nalezená haplotypová diverzita je nicméně dostatečná pro zodpovězení dané otázky. Mezi 22 populacemi z povodí Labe byl nalezen jeden dominantní a tři vzácné haplotypy. Jedinci z izolovaného Lučního potoka v Podkrkonoší mají haplotyp, který byl dosud nalezen jen ve středním Slovinsku, a tato populace je pravděpodobně introdukovaná. Krom toho byly nalezeny dva vzácné haplotypy z nichž jeden se vyskytuje kromě povodí Labe také v jižním Německu a druhý je pro povodí Labe unikátní....
|
|
|
Rozšíření a ekologie raka kamenáče a raka říčního v povodí Zákolanského potoka
Kubínyiová, Eva ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
1 Abstrakt Tato diplomová práce se skládá ze dvou částí - výzkumné zaměřené na terénní výzkum výskytu a početnosti raka kamenáče a raka říčního v povodí Zákolanského potoka, a pedagogické - ta sestává z výukového projektu Raci v Česku a jejich ochrana určeného pro studenty gymnázia. Literární přehled shrnuje současné poznatky o všech pěti druzích raků, kteří se vyskytují na území České republiky. Našimi původními druhy jsou rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) a rak říční (Astacus astacus). Z nepůvodních druhů se u nás vyskytuje rak bahenní (Astacus leptodactylus), rak pruhovaný (Orconectes limosus) a rak signální (Pacifastacus leniusculus). Kromě kapitol věnovaných jednotlivým druhům a jejich determinaci obsahuje literární přehled i obecné informace o jejich způsobu života a ohrožení. Terénní výzkum jsem prováděla od dubna do září 2009. Současně jsem zaznamenávala a vyhodnotila podmínky prostředí v lokalitách výskytu raků. Na základě upravené metodiky AOPK ČR jsem předem vybrala osm stometrových úseků potoka v evropsky významné lokalitě Zákolanský potok s potvrzeným předchozím výskytem raků. Na každém z těchto úseků jsem vybrala tři desetimetrové podúseky, kde jsem odchytem jedinců zjišťovala výskyt a početnost raků a zaznamenávala podmínky prostředí. Z osmi úseků jsem raky nalezla pouze na třech....
|
|
|
Raci jako bioindikátory vlivu člověka na sladkovodní ekosystémy v ČR - citlivost modelových druhů na vybrané toxické látky a případová studie z vybraného povodí.
MAHOVSKÁ, Ivana
Práce se zabývá monitoringem výskytu raků ve vybraném povodí na území západních Čech s ohledem na vliv člověka na sladkovodní ekosystémy a jeho vlivu na raky a ostatní vodní organismy. Vybraným územím bylo povodí řeky Úhlavy, Úslavy a Otavy. Na lokalitách bylo sledováno početní a druhové zastoupení raků pomocí nálezových dat z databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Sledovány byly také charakteristiky toků a okolního prostředí. Diplomová práce se zaměřuje i na kvalitu vody v hlavních tocích vybraného povodí, tj. řeka Úhlava, Úslava a Otava v období od roku 2006 do roku 2011. Výsledky nálezů jednotlivých druhů raků ukazují na sympatrický výskyt původních druhů raků, raka kamenáče (Austropotamobius torrentium), raka říčního (Astacus astacus) a částečně původního raka bahenního (Astacus leptodactylus) s invazně šířícím rakem pruhovaným (Orconectes limosus) a rakem signálním (Pacifastacus leniusculus). Vzhledem k této skutečnosti je v práci zhodnocena citlivost raka pruhovaného (Orconectes limosus) a raka signálního (Pacifastacus leniusculus) v podobě vlastní výsledky z testů akutní toxicity vybraných cizorodých látek aplikovaných na těchto modelových organismech. V práci jsou srovnávány dosavadní výsledky výskytu a ochrany raků v ČR a v zahraničí. Závěrem práce je navržení systému biomonitorování sladkých vod pomocí raků.
|
|
|
Vliv predace norkem americkým na populace raka kamenáče
PAVLUVČÍK, Petr
1. Vliv predace norkem americkým (Mustela vison) na populace ohroženého raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) byl sledován během dvou let na středně velkých potocích v Západních Čechách. Jako hlavní cíl této studie byla zkoumána potravní selektivita norka a její vliv na početnost kořisti. 2. Potrava norka byla popsána na základě exkrementů nalezených na sledovaných úsecích. Důležitost různých druhů kořisti byla určena na základě jejich frekvence výskutu v potravě. množství ulovených raků bylo zjištěno z počtu nalezených pozůstatků ulovených raků, které byly sesbírány během dvou let. Početnost populace raků byla určena na základě metody zpětného odchytu. 3. Raci byli nejčastěji zaznamenanou složkou potravy norků. Míra predace norkem na racích byla závislá na hustotě populace raků. Míra predace byla nižší během zimních měsíců než během letních. Norek prokazatelně preferoval v potravě větší raky než byl velikostní průměr v jejich populaci. 4. Přestože raci byli významnou součástí potravy norků, význam vlivu norků je stále nejasný. Bylo by důležité pokračovat vtomto výzkumu, což by umožnilo přesně určit vztahy mezi těmito dvěma živočišnými druhy.
|
host ::
RSS.