Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 451 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 

Analýza stravování seniorů s diabetes mellitus II.typu
PETRUSOVÁ, Lenka
Abstrakt: Diplomová práce se zabývá analýzou stravování seniorů s diabetes mellitus II. typu. Mnoho seniorů s diabetem mellitus II. typu je seznámeno s diabetickou dietou ať prostřednictvím svého lékaře či nutričního terapeuta. Tato dieta jim pomáhá udržovat správnou hladinu glykémie a předcházet tak řadě diabetických komplikací. Mnoha diabetikům pomáhá jejich nemoc změnit i náhled na jejich další život. Více se zamýšlí nad svým životním stylem, nad tím jak zlepšit kvalitu svého života. Mnoho diabetiků začne například sportovat, zajímat se o své stravování, objeví nový smysl života.

Selfmonitoring mladistvých s diabetes mellitus 1. typu
KORELOVÁ, Andrea
Diabetes mellitus 1. typu je chronické, celoživotní onemocnění. Čím mladší dítě postihne, tím vážněji naruší jeho dětství. Přináší s sebou řadu změn, znamená ztrátu svobody a nezávislosti. Dospívání je u diabetika obdobím zhoršené kompenzace diabetu ve srovnání s obdobím před i po dospívání. Jedním z nejdůležitějších úkolů je proto pravidelný selfmonitoring. Ten je důležitý pro celkovou kompenzaci diabetu i klinické výsledky léčby. Jedná se o proces měření a monitorování vlastní glykémie nebo ketolátek v krvi, odpadu cukru a ketolátek v moči samotným pacientem. Umožňuje diabetikovi, aby se samostatně rozhodoval a orientoval ve svém onemocnění a dosáhl léčebných cílů. Rodičům mladých diabetiků pomáhá získat jistotu při péči o diabetes. Teoretická část bakalářské práce se zabývá problematikou vlastního onemocnění a selfmonitoringu. Cílem praktické části bylo zmapovat subjektivní náhled mladistvých diabetiků 1. typu na selfmonitoring a jejich úroveň samostatnosti při něm. Na základě vytčeného cíle byly stanoveny hypotézy, že mladiství diabetici vnímají selfmonitoring jako nepříjemný a nezvládají ho zcela samostatně. Tyto hypotézy se v provedeném výzkumu nepotvrdily. V práci byl využit kvantitativní výzkum, metoda dotazování. Technikou výzkumu byl zvolen dotazník, předložený mladistvým diabetikům ve věku 13{--}18 let. K dotazníku byl zároveň přiložen dopis rodičům, který vyžadoval písemný souhlas s provedením výzkumu u jejich mladistvého potomka.



Dítě s obezitou - Edukace rodičů
MRZENOVÁ, Jindra
Dítě s obezitou {--} edukace rodičů Dětská obezita v posledních letech nabývá charakteru celosvětové epidemie. Tento trend je mimo jiné zapříčiněn změnou stravovacích návyků a změnou složení stravy, která je bohatá na tuky a sacharidy. Dále se na vzniku obezity podílí genový základ dítěte a životní styl, kdy se snižuje fyzická aktivita dětí a děti tráví svůj volný čas zejména u televize a počítače. Obezita jako taková zhoršuje zdravotní stav a kvalitu života dítěte, které následně trpí zdravotními i psychickými problémy. Tyto děti jsou často vystavovány výsměchu a šikaně od svých vrstevníků, což vede k jejich stahování do ústraní, pocitům úzkosti, z dětí se stávají samotáři a vše kompenzují ještě větším příjmem potravy. Obezita u dětí je velmi těžce léčitelná diagnóza. U celé řady z nich není boj s obezitou úspěšný a obezita přetrvá i v dospělosti. S tímto onemocněním souvisí i zdravotní komplikace, jako jsou onemocnění kloubů, diabetes mellitus, vysoký krevní tlak nebo různé srdeční potíže. Nezastupitelnou roli v péči o děti s obezitou hraje sestra. Pracuje spolu s lékařem na včasném odhalování dětí s obezitou a její preventivní zásahy mohou vést ke snižování rizik a komplikací spojených s dětskou obezitou. Sestra edukuje děti i rodiče o problematice obezity, o možných následcích a komplikacích spojených s touto diagnózou a poskytuje rady a emoční podporu při změnách životního stylu obézního dítěte a jeho rodiny. Bakalářská práce byla zpracována za využití kvantitativního výzkumu, metodou dotazování, technikou dotazníku. Zkoumaným souborem byli děti s obezitou - nadváhou a jejich rodiče. Dotazníky byly rozdány v ambulancích praktického lékaře pro děti a dorost a dětem hospitalizovaným ve Fakultní nemocnici Plzeň. Pro svou bakalářskou práci jsem zvolila dva cíle. Zjistit informovanost rodičů o problematice obezity a zjistit životní styl v rodině s obézním dítětem. Výzkumem jsme došli k závěru, že rodiče jsou informováni o problematice a komplikacích obezity, ale bohužel nedodržují zdravý životní styl. Dále jsem zvolila tři hypotézy. Rodiče jsou informováni o problematice obezity, která se potvrdila. Rodiče nejsou informováni o komplikacích v souvislosti s obezitou u svých dětí, tato hypotéza byla vyvrácena a děti s obezitou nedodržují zásady zdravého životního stylu, tato hypotéza se také potvrdila. Výsledky výzkumu bakalářské práce mohou sloužit jako studijní materiál a jsou nabídnuty rodičům, kteří se podíleli na výzkumu



Výživa jako primární prevence u dětí předškolního věku
HLÍZOVÁ, Veronika
Téma mé bakalářské je ,,Výživa jako primární prevence u dětí předškolního věku". Výživa, jakožto důležitá determinanta zdraví, zásadním způsobem ovlivňuje zdravotní stav organismu. Na jedné straně může mít výživa negativní vliv na zdraví člověka a podporovat vznik nejrůznějších onemocnění, zejména neinfekčního původu. Na straně druhé může však strava působit jako prevence těchto chorob (1). Nejzávažnější následky mají z těchto onemocnění kardiovaskulární choroby a nádorová onemocnění, které jsou v České republice nejčastější příčinou úmrtí. Tyto zmíněné choroby nejsou sice typické pro dětský věk, zásadním faktem je však to, že kdyby se na výživu jako primární prevenci apelovalo již od útlého věku, byla by prevalence těchto onemocnění nižší (2). V dětství totiž dochází k utváření samotných stravovacích návyků, je zakládána kostní tkáň a organismus prochází intenzivním růstem, což je důležité pro ovlivnění zdravotního stavu nejen v dětství, ale právě i v dospělosti (3). S výživou souvisí i vznik onemocnění, která jsou pro dětský věk typické. Příkladem je obezita, jejíž prevalence neustále stoupá a s níž stoupá i riziko vzniku dalších závažných onemocnění, jako např. výše zmíněných kardiovaskulárních chorob, či diabetu mellitu II. typu (4). Tato práce je tvořena teoretickou a praktickou částí. V teoretické části jsou nejprve vysvětleny základní pojmy týkající se tématu bakalářské práce. Dále se práce věnuje, jak celkovému energetickému příjmu, tak konkrétním makronutrientům a mikronutrientům včetně  jejich doporučených denních dávek pro děti předškolního věku a rizik hrozících při jejich deficitu či nadbytku. Další kapitoly se zabývají jednotlivými částmi výživové pyramidy a skladbou jednotlivých chodů v průběhu dne. Součástí jsou samozřejmě i informace týkající se pitného režimu a negativního vlivu slazených nápojů na zdraví organismu. Předposlední část je věnována vlivu rodiny na stravování dětí, jelikož na vytváření stravovacích návyků mají významný podíl právě rodiče (5). Poslední oblast, kterou se teoretická část zabývá, popisuje problematiku onemocnění vyskytujících se u dětí předškolního věku, která vznikají na základě chybného stravování. Praktická část práce se opírá o kvalitativní výzkum. Cílem mé práce bylo zmapovat stravovací návyky u dětí předškolního věku. Byly zvoleny následující výzkumné otázky: 1. Jaké informace o zásadách zdravé výživy mají matky zkoumaného souboru? 2. Jaké potraviny vzhledem k racionálnímu stravování děti zkoumaného souboru konzumují? 3. Jaký je stravovací režim zkoumaného souboru vzhledem k zásadám zdravé výživy? Sběr dat proběhl pomocí semistrukturovaných rozhovorů, které byly uskutečněny s matkami dětí předškolního věku navštěvujících mateřskou školu v Kaplici. Celkem bylo provedeno 14 rozhovorů. Uskutečněné rozhovory byly přepsány do písemné podoby a následně kódovány a kategorizovány pomocí metody papír a tužka. Z výsledků vyplývá, že většina matek má správné, ovšem pouze povrchní informace o zdravé výživě. Vzhledem k jednotlivým potravinám převažuje ve stravování dětí světlé pečivo a naopak se vyskytuje nedostatek zeleniny a ryb. Slazené kupované nápoje děti konzumují pouze ojediněle, sladkosti však většina z nich každý den. Frekvence ve stravování je u většiny dětí správná, problém se však vyskytuje v nedostatečném intervalu mezi posledním jídlem dne a spánkem. Nedostatky se nachází i ve složení některých chodů dne. Pitný režim je u většiny dětí dostatečný. Vzhledem k vysokému významu výživy v primární prevenci řady onemocnění, bych doporučovala zejména zvýšit edukovanost matek. Pro zvýšení informovanosti jsem vypracovala informační leták, který byl předán jednotlivým respondentkám a může být zveřejněn např. i na nástěnkách mateřských škol či v čekárnách pediatrů.

Stravovací návyky seniorské generace se zaměřením na klienty následné péče.
ŠNAJDROVÁ, Lucie
Má práce se zabývá stravováním seniorů na oddělení následné péče v českobudějovické nemocnici. Zda netrpí dehydratací, malnutricí, obezitou nebo naopak kachexií. U pacientů s diagnózou Diabetes mellitus byl podrobně rozebrán týdenní jídelníček.

Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s diabetes mellitus I. typu na inzulinové pumpě
MARŠÁLKOVÁ, Blanka
Smyslem této bakalářské práce bylo přiblížit péči o dětského pacienta s diabetem mellitem 1. typu, který je léčen za pomocí inzulinové pumpy. Poukázat nejen na pozitivní stránky této terapie, ale také na úskalí, která vyvolávají ze stran dětských pacientů a jejich rodičů obavy ze změny léčby. Teoretická část vychází z odborné literatury, věrohodných odborných článků a internetových zdrojů. Vysvětluje podstatu a příčinu onemocnění, poukazuje na akutní a chronické komplikace, blíže osvětluje léčbu v režimu inzulinové pumpy, přičemž tomu předchází léčba inzulinovými pery a nezapomíná na role sestry, která je v léčbě diabetu nezastupitelným článkem a měla by být rovnocenným partnerem lékaře a oporou pro dětské pacienty a jejich rodiče. Empirická část stanovuje výzkumné cíle, na jejichž základě byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření, které využilo metod polostandardizovaného rozhovoru, skrytého pozorování a obsahové analýzy dat. Prvním cílem bylo zjistit, zda rodina pečující o dítě s diabetem mellitem 1. typu vnímá rozdíly v péči o dítě při jeho převodu z léčby inzulinovým perem na léčbu pomocí inzulinové pumpy. Druhý cíl stanovoval zjistit připravenost dětí s diabetem mellitem 1. typu a jejich rodičů na léčbu pomocí inzulinové pumpy. Třetím cílem bylo zjistit komplikace vyskytující se u dětského pacienta s diabetem mellitem 1. typu léčeného pomocí inzulinové pumpy. Čtvrtý cíl zkoumal role sester při ošetřování dítěte s diabetem mellitem 1. typu léčeného pomocí inzulínového pera, inzulinové pumpy a při přechodu dítěte z léčby inzulinovým perem na léčbu pomocí inzulinové pumpy. Výzkumné otázky byly stanoveny takto: 1. Jaké rozdíly vnímá rodina pečující o dítě s diabetem mellitem 1. typu při jeho přechodu z léčby inzulínovým perem na léčbu inzulínovou pumpou? 2. Využívají děti s diabetem mellitem I. typu a jejich rodiče získané informace související se změnou léčby? 3. Jaké komplikace se vyskytují u dětského pacienta s diabetem mellitem I. typu léčeného pomocí inzulínové pumpy? 4. Jaké jsou role sester v ošetřovatelské péči o dítě s diabetem mellitem I. typu léčeného inzulínovým perem, inzulínovou pumpou a které je převedeno z léčby inzulínovým perem na léčbu inzulínovou pumpou. Výsledky výzkumného šetření, poslouží dětem s diabetem mellitem 1. typu a jejich rodičům k lepšímu pochopení smyslu léčby inzulinovou pumpou a budou využity jako forma prezentace při některém z edukačních setkání.