| |
|
Analýza mléčné užitkovosti u stáda holštýnského skotu
ŠLECHTOVÁ, Sylva
Téma bakalářské práce se zabývá analýzou a hodnocením mléčné užitkovosti holštýnského skotu. Analyzovaly se dojnice podniku Měcholupská zemědělská a.s., Předslav chované v podhůří Šumavy, kde od roku 2002 díky soustavné kvalitní zootechnické práci stoupá užitkovost (od roku 2002 stoupla průměrná užitkovost ze 6 753,6 kg mléka na 8 520 kg v roce 2014). Z ekonomického hlediska je mléčná produkce důležitým zdrojem finančních příjmů, proto je snahou chovatelů tohoto skotu dosahovat co nejvyšší užitkovosti za co nejnižších výdajů vynaložených na řešení výživové problematiky a co nejnižší brakace, ať už z důvodů zootechnických nebo zdravotních nebo plemenářských. Sledoval se vliv věku při 1. otelení, počet laktací, délka mezidobí, důvod vyřazování a vliv genotypu na mléčnou užitkovost. Výsledky ukázaly, že nejvyššího počtu laktací dosahovaly dojnice otelené ve věku od 641 dnů až 780 dnů věku (8 146 kg mléka). Mezi nejčastější důvody vyřazení dojnic sledovaného stáda byly jiné zdravotní důvody, bylo vyřazeno 35,52 % krav holštýnského plemene a jejich kříženců při průměrné užitkovosti 7 790,3 kg mléka. Poruchy plodnosti jako velmi důležitý ukazatel úrovně chovu jsou zde až na třetím místě, což svědčí o dobré zootechnické práci. U sledovaných plemenných skupin H1a H2 je rozdíl v užitkovosti minimální, u skupin H3 a H4 oproti H1 a H3 užitkovost klesá. Tento sledovaný ukazatel patří mezi statisticky významné (p<0,01). U čistokrevné skupiny H1 byla délka mezidobí nejdelší (401 dní). Kříženci H2 a H3 měli mezidobí o 2 dny kratší (399 dní) a kříženci H4 měli mezidobí o 6 dní kratší než H1 (395 dní).
|
|
Mafické a intermediální intruze jako průvodci peraluminických granitů krušnohorského batolitu
Holečková, Pavla ; Jelínek, Emil (vedoucí práce) ; Ackerman, Lukáš (oponent) ; Leichmann, Jaromír (oponent)
Mafické a intermediální intruze běžně doprovázejí variské granitoidní plutony v Evropě. Jsou popsány na různých místech Iberského poloostrova, ve francouzském Centrálním masívu, ve Schwarzwaldu, v různých částech Českého masívu, v Rumunsku, Řecku, na Korsice a Sardinii. Zahrnují pestrou škálu hornin od křemenných gaber přes diority, granodiority až k monzonitům. Většinou tvoří drobná tělesa nebo žíly, v granodioritech a některých granitech se vyskytují jako mafické mikrogranulární enklávy (MME). Jsou charakteristické relativně vysokými obsahy litofilních prvků (Rb, Sr, Ba, Cs, LREE), zároveň mají i vyšší obsahy prvků kompatibilních (Ni, Cr, V a Co). Izotopické poměry 87 Sr/86 Sr se v jednotlivých oblastech příliš neliší, pohybují se okolo průměrného složení Země (0,704 - 0,708). Hodnoty εNd vykazují větší rozptyl, některé intruze mají více korové složení (až -8), jiné naopak mají tyto hodnoty pozitivní, což svědčí o příspěvku bazických magmat. Stáří dioritických intruzí jsou v jednotlivých oblastech odlišná, což ukazuje na vznik ve více magmatických pulsech. Nejstarší jsou ve francouzském Centrálním masívu (361 - 365 Ma), naopak nejmladší jsou dokumentovány v Ibérii (312 - 310 Ma). V Českém masívu jsou nejstarší ve středočeském plutonickém komplexu a v německém míšeňském plutonu, mladší jsou v...
|
|
Demografický vývoj a trh práce ve vybraném území
PEŘINOVÁ, Simona
Cílem této bakalářské práce je analyzovat demografický vývoj a trh práce v Jihočeském kraji podle jednotlivých okresů. Tato bakalářská práce zkoumá, jaký vliv mají jednotlivé demografické změny na strukturu trhu práce. Bakalářská práce obsahuje celkový počet obyvatel Jihočeského kraje a demografické ukazatele jakými je plodnost, úmrtnost a migrace, které mají také vliv na velikost a strukturu dané populace. Ukazatele jsou členěny podle jednotlivých okresů. Tato práce také poukazuje na vývoj stárnutí populace a s tím související stále se zvyšující věk odchodu do důchodu. Trh práce je analyzován pomocí míry nezaměstnanosti, rozdělené podle pohlaví. Výsledky této bakalářské práce nezkoumají pouze to, jak demografické změny ovlivňují trh práce, ale také to, jaké příležitosti mají na trhu práce lidé v předdůchodovém věku.
|
| |
| |
| |
|
Odezva vybraných řek Českého masivu na litologické a tektonické podmínky
Flašar, Jan ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent)
V Českém masivu byly vybrány 3 skupiny toků okolo hlavních řek - Berounky, Vltavy a Labe. Byl zkoumán vliv litologie a tektoniky na různé parametry těchto toků. Mezi měřené parametry patří: spád, orientace toku, sinuosita. Data byla získávána z digitálních modelů terénu, leteckých snímků, topografických map a geologických map. Byly vytvořeny podélné profily v kombinaci s geologickými řezy, SL indexy toků, grafy závislosti sinuosity na gradientu aj., aby mohl být vliv litologie a tektoniky lépe pochopen a interpretován. Na základě zjištěných výsledků byl také porovnáván vývoj tří vybraných povodí a toků v nich. Na většině toků byl zjištěn silný vliv litologické stavby na spádovou křivku. Tektonická stavba naopak silně ovlivňuje orientaci toků, zejména v odolných horninách. Byly vymezeny oblasti, kde je vyšší pravděpodobnost vertikálních tektonických pohybů v kvartéru, které ovlivňovaly vodní toky (Novohradské hory, Šumavské podhůří). Zatímco vliv litologie a tektoniky na spád a orientaci vodních toků byly prokázány, vztah mezi geologickou stavbou a sinuositou není jednoznačný. Vertikální tektonické pohyby jsou použitými metodami jen naznačeny, nikoli dokázány. Je třeba použít další metody (mj. datovací) aby byly tektonické pohyby, ale i celkový vývoj toků lépe pochopeny.
|
|
Komplexní studium porušování pískovcových skalních objektů (případová studie: Pravčická brána, Národní park České Švýcarsko)
Vařilová, Zuzana
Předkládaná disertační práce obsahuje výsledky souborného výzkumu Pravčické brány a okolních pískovcových masivů se zaměřením na poznání přirozené dynamiky a vývoje tělesa, jeho aktuální stabilitu a projevy zvětrávacích procesů. Ke komplexnímu studiu bylo použito nedestruktivních metod, počínaje detailní terénní dokumentací, přes využití geofyzikálního průzkumu, kontrolního sledování deformačního chování tělesa brány a sledování jeho teplotního režimu. Provedeny byly laboratorní zkoušky pevnostních parametrů i analýzy chemického složení solných výkvětů a zvětráváním postižených pískovců. Souběžně byly sledovány hlavní působící faktory - zejména změny vnější teploty, míra oslunění a chemické složení srážkových vod. Při syntéze a interpretaci získaných dat byly využity zavedené i zcela nové postupy vyhodnocování (včetně znalostí nelineární dynamiky komplexních systémů). Realizovaný průzkum byl koncipován tak, aby plně respektoval ochranné podmínky dané lokality, bylo na něj možné v budoucnu navázat a sledovat případné negativní změny v horninovém masivu. K hlavním výsledkům náleží popis blokové stavby tělesa a charakteru kontaktní zóny mezi trámcem brány a jižním pilířem, objevení relativně čerstvých sekundárních trhlin a identifikace pevnostně oslabených zón uvnitř pískovcového masivu. Dlouhodobým...
|
|
Historie dolování uranového ložiska Příbram
SASKOVÁ, Klára
Oblast, kterou jsem si vybrala pro tuto diplomovou práci, se rozkládá na hranici Poberounské a Česko-moravské soustavy, geomorfologické jednotky Česká vysočina. Ve své době nejbohatší uranový rudní revír Československa charakterizuje geologická struktura středočeského plutonu v rámci geologického celku Český masiv, na jehož kontaktu se nachází rozsáhlé hydrotermální uranové ložisko. Toto ložisko se člení na celkem devět úseků (Třebsko, Kamenná, Lešetice, Brod, Jeruzalém, Háje, Svatá Hora, Bytíz, Skalka a Obořiště), které náleží územně do příbramského okresu. Město Příbram je proslavené dlouholetou hornickou tradicí nejen polymetalických, ale především uranových rud, která dosáhla ve 2. polovině 20. století obrovských úspěchů světové úrovně. Po druhé světové válce bylo na tomto ložisku podrobnými průzkumnými pracemi objeveno mnoho hydrotermálních žil obsahujících žádanou strategickou surovinu- uraninit (smolinec, nasturan), která mířila výhradně na sovětský hospodářský trh. Těžba uraninitu a jeho zpracování započalo svoji éru v 2. polovině 40. let 20. století a působilo zde až do uzavření poslední šachty dne 30.9.1991. Za celé období bylo vytěženo na povrch neuvěřitelných 50 200,8 tun uranu. Uranové ložisko Příbram se může pyšnit i nejvyšší dosaženou hloubkou 1838,4 metrů na šachtě č. 16. V souvislosti s těžbou se formoval i život místních obyvatel a život lidí mířících za prací z celého bývalého Československa. V současnosti jsou všechny jámy uzavřeny a přirozeným způsobem zatopeny. V určitém úseku ložiska byl vybudován kavernový zásobník plynu. Do budoucnosti již není těžba možná. Státní podnik Diamo uskutečňuje revitalizační práce na bývalých úsecích těžby a monitoruje stav životního prostředí v okolí.
|
host ::
