|
Analýza pohybových aktivit u dětí staršího školního věku
HLAVÁČOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá analýzou pohybových aktivit u dětí staršího školního věku. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá dětskou obezitou a charakteristikou období staršího školního věku z hlediska psychického, fyzického i pohybového vývoje. Výzkumná část se zabývá zpracováním dotazníků a následnou komparací pohybových aktivit u dětí staršího školního věku u vybraných základních škol. Cílem dotazníkového šetření je porovnání pohybových aktivit a jejich vztah k nim mezi dívkami a chlapci na vesnických a městských školách. Bylo zjištěno, že 80% dětí ve svém volném čase provozuje sportovní aktivity. Chlapci se věnují pohybovým aktivitám více než dívky a zároveň mají tělesnou výchovu raději. Většina dětí navštěvuje mimoškolní sportovní kroužky častěji než kroužky nabízené ve škole. Dalším zjištěním bylo, že děti denně tráví u počítače stejné množství času bez rozdílu, zda jsou z města či vesnice. Zajímavým zjištěním bylo, že dle výpočtu BMI velké množství dětí 24,6% spadá do hranice podváhy. Normální váhu má 62,9% dětí a nadváhu 10%. Pouze 2,5% dětí je obézních.
|
|
Obezita jako stigma
SEKERKOVÁ, Tereza
Práce je zaměřena na vnímání obezity coby stigmatu. Obezita je onemocnění, které charakterizuje zmnožení tělesného tuku. Je doprovázeno řadou tělesných i psychických zdravotních rizik. Ve spojení s přidruženým onemocněním zvyšuje nemocnost a úmrtnost a řadí se na druhé místo nejčastějších příčin předčasné smrti. Slovo stigma označuje osobu, která je ve společnosti negativně odlišena. Obézní člověk je vystaven předsudkům a je stigmatizován. Stává se terčem negativních útoků ve škole, v zaměstnání, v osobním životě i v široké společnosti. Společnost pohlíží na obézní jedince jako na hloupé a líné. Ve vztahu k dané problematice byly v práci stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda jsou pacienti trpící obezitou stigmatizováni. Druhý cíl byl zaměřen na postoje všeobecných sester k obézním pacientům. Dále byly položeny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla zaměřena na problémy v partnerském životě obézních pacientů. Druhá výzkumná otázka se ptala na to, zda dochází u pacientů s obezitou k sociální izolaci. Třetí výzkumná otázka zjišťovala, zda sestry považují obezitu za zhoršující faktor při poskytování ošetřovatelské péče. Čtvrtá výzkumná otázka se týkala negativních postojů sester k obézním pacientům. Tyto výzkumné otázky byly zodpovězeny a vyplynulo z nich, že se obézní pacienti potýkají se stigmatizací v různých směrech a že postoje všeobecných sester k obézním pacientům jsou negativní. Práce je rozdělena na dvě části. První částí je část teoretická. Druhá část, praktická část, byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly poté přepracovány do kazuistik. Byly vedeny se sedmi sestrami z lůžkových oddělení a s deseti obézními ženami. Na základě zpracování praktické části byly zjištěny zajímavé skutečnosti. Ukázalo se, že tělesná váha obézních jedinců je pro ně stigmatizující a staví je před řadu překážek. Obézní jedinci jsou vystaveni sociální izolaci. Neradi navštěvují společnost a vyhýbají se většímu množství lidí. Mají potíže v partnerských vztazích, někdy i v zaměstnání. K tomu, že by obézní jedinci mohli být sociálně vyloučeni či stigmatizováni se přiklání i většina respondentek sester, ale při poskytování ošetřovatelské péče obézním jedincům se tímto problémem nezabývají. Osobní postoje všeobecných sester k obézním pacientům jsou negativní a z odpovědí respondentek pacientek to také vyplývá. Proto byla zpracována ošetřovatelská diagnóza ?sociální izolace?, která by mohla sestrám v praxi a jejich obézním pacientům pomoci při řešení tohoto problému.
|
|
Analýza dostupnosti řízených pohybových aktivit pro děti s disabilitou sluchovou a zrakovou v Jihočeském regionu (vzdálenost, náročnost přepravy, zajištění doprovodu, asistenti, finanční náročnost - slevy).
PLACHÁ, Markéta
V současné době dochází k rapidnímu nárůstu obézních lidí a dětí, proto je nutné začlenit do životního stylu každého jedince pohyb. Je důležité, aby si děti již od dětství zvykli na pravidelný pohybový režim, jenž poskytují mimo jiné řízené pohybové aktivity. Tyto aktivity ale nechrání jen před vznikem obezity, ale mají další blahodárné vlivy na fyzickou, psychickou, spirituální a sociální složku zdraví. Měly by být proto nedílnou součástí nejen života dětí, ale i dospělých. Pro děti s disabilitou sluchovou a zrakovou mají stejně tak dobrý vliv na zdraví, jako pro děti intaktní. Prožitek je zde ale ještě více prohlouben. Mimo jiné dochází ke cvičení ostatních smyslů, orientace v prostoru, komunikace, a dále dochází k socializaci. Toto vše má velký vliv na psychickou a spirituální oblast dítěte s disabilitou sluchovou a zrakovou. Bakalářská práce zkoumá nabídku a dostupnost programů řízených pohybových aktivit vhodných pro děti s disabilitou, možné slevy a jiné výhody a to v Jihočeském regionu. Cílem práce je získat ucelený soupis zařízení zabývajících se řízenými pohybovými aktivitami pro děti s disabilitou sluchovou a zrakovou v Jihočeském regionu. Tyto informace byly zjišťovány pomocí obsahové analýzy internetových a literárních zdrojů a řízeným nestrukturovaným volným rozhovorem. Metodou ankety vlastní konstrukce jsem zjišťovala zájem dětí s disabilitou sluchovou a zrakovou o řízené pohybové aktivity a o integraci mezi děti intaktní, informovanost a názory na nabídku řízených pohybových aktivit v Jihočeském regionu rodičů dětí s disabilitou sluchovou a zrakovou. Dále jsem touto metodou zjišťovala zájem rodičů zdrav
|
|
Vliv vnějších faktorů na obezitu
PECHÁČKOVÁ, Magda
V práci s tématem Vliv vnějších faktorů na obezitu ej pohlíženo na diagnozu obezita komplexně jako na nemoc, která ovlivňije život nemocného,ale i celou širokou společnost. Teoretická část diplomové práce se zabývá vysvětlením pojmu obezita,prevalencí,typy a klasifikací obezity,příčinami obezity,prevencí a léčbou.je zmínka i o institucích a organizacích, které pomáhají jednotlivcům řešit tento civilizační problém. praktiká část diplomové práce je zaměřena na zmapování obecných příčin obezity se zaměřením na stres. Výsledky jsou porovnávány u obézních a normostenických respondentů.
|
| |
|
Zdravotní problémy obézních dětí.
ZELMANOVÁ, Marcela
Tématem a hlavním cílem této bakalářské práce je shrnutí základních informací, týkajících se obezity u preadolescentů a zjištění možných souvisejících komplikací. Práce poskytuje náhled do možností léčby. V praktické části je zpracována případová studie sedmiletého chlapce, který absolvoval léčebný lázeňský pobyt na redukci tělesné hmotnosti. Bylo zjištěno, že redukční lázeňská léčba preadolescenta bez edukace a spolupráce ostatních členů rodiny nemá trvalé účinky. U chlapce se již v šesti letech objevily zdravotní komplikace, které mají přímou souvislost s obezitou.
|
|
Analýza stravování a pohybové aktivity adolescentů v Českých Budějovicích
DEDKOVÁ, Veronika
Tato práce je zaměřena na pohybovou aktivitu, způsob stravování, denní režim a dietní zvyky adolescentů na dvou českobudějovických gymnáziích. Ve vybrané složce také zjišťuje výskyt obezity a anorexie Výzkumu se zúčastnilo celkem 311 studentů ve věku od 15 do 19 let. Každý z žáků vždy vyplnil dotazník týkající se výživy a pohybu a následně u něj byla změřena tělesná váha, výška a podkožní tuk. Zjištěné údaje byly zpracovány metodami BMI a BIA a poté porovnány s údaji z měření z roku 2008. Výsledky ukazují na 16 % probandů s nadváhou a pouze 1 % s obezitou podle metody BMI. Metodou BIA bylo naměřeno 4 % obézních a 9 % trpících nadváhou. Porovnání s rokem 2008 přineslo zjištění, že ubylo studentů s obezitou, ale naopak přibylo těch s nadváhou.
|
|
Prevalence nadváhy a obezity u žáků II. stupně ZŠ na Táborsku.
BUZKOVÁ, Aneta
V této bakalářské práci jsem se zabývala prevalencí nadváhy a obezity u žáků II. stupně základní školy na Táborsku. Práce poukazuje na problematiku stále se zvyšující váhy u dětí. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se snažím podat ucelené informace k tématu, shrnutím základních poznatků, týkajících se obezity u preadolescentů a přehledem možných souvisejících komplikací. Práce poskytuje také náhled do možností léčby. Praktická část je poté zaměřena především na zmapování výskytu nadváhy a obezity u žáků spadajících do věkové kategorie 12 ? 14 let. Výzkumného měření se zúčastnilo celkově 182 žáků obou pohlaví ze čtyř základních škol a jednoho víceletého gymnázia. K vyhodnocení podílu obézních jedinců a jedinců s nadváhou byl využit Body Mass Index (BMI), který jsem porovnávala s percentilovými grafy BMI.
|
|
Výskyt obezity v dětské populaci a probkémy s tím spojené
SLAVÍČKOVÁ, Klára
Obezita je velkým problémem nejen České republiky, ale všech vyspělých zemí světa. Jedná se tedy o celosvětovou pandemii, proti které je třeba zavést účinná opatření. Podle epidemiologických studií se státy střední a východní Evropy řadí mezi státy s největší prevalencí obezity. U většiny evropských zemí je prevalence obezity u žen vyšší než u mužů, a to o 3-6 %. Velký problém však představuje obezita v dětském věku, která předurčuje jedince k obezitě i v dospělosti. V tomto důsledku stoupá riziko předčasné nemocnosti a úmrtnosti vlivem jejích komplikací. U obézních dětí se zvyšuje riziko onemocnění pohybového aparátu, kardiovaskulárního a respiračního systému. Často také dochází k poruchám pohlavního vývoje, kožním komplikacím a změnám v psychice. Dle údajů Světové zdravotnické organizace je na světě okolo 43 milionů dětí trpících nadváhou nebo obezitou. Léčba dětské obezity není jednoduchá. Je třeba zavést dlouhodobý strategický plán, jehož základem je změna životního stylu zaměřená na výživu a jídelní zvyklosti, fyzickou aktivitu a na upevňování sebevědomí dítěte. Tato diplomová práce byla zpravována kvantitativním způsobem formou sekundární analýzy dat. Výzkumný soubor byt tvořen dětmi registrovanými v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost MUDr. Šárky Mičanové. Hlavním cílem mé práce bylo zmapovat prevalenci obezity a nadváhy u dětí právě v této vybrané pediatrické ordinaci. Pro výzkum jsem stanovila čtyři hypotézy. Hypotéza č. 1, děti mající ve věku 5ti let vysoký BMI vykazují i v 15-17ti letech známky obezity, se nepotvrdila. Hypotéza č. 2, v dětském věku převažuje obezita alimentárního původu nad obezitou endokrinologického původu, se potvrdila. Hypotéza, že prevalence obezity během posledních let vzrostla, se však nepotvrdila. Poslední hypotéza, Hladiny biochemických markerů se u dětí s nadváhou a obezitou oproti dětem s normální váhou neliší, se také nepotvrdila.
|
| |
host ::
